Unilaterální nástroj Evropské unie, kterým poskytuje jednostranně výhody vývozcům ze třetích zemí při vstupu na jednotný trh EU nazvaný Všeobecný systém preferencí GSP (Generalised System of Preferences) bude předmětem úprav. Systém musí být všeobecný, nereciproční a nediskriminační. Opatření mají primárně za cíl napomáhat rozvojovým a zvláště nejméně rozvinutým zemím v odstraňování chudoby.
Za rozvojové jsou považovány země, které nejsou Světovou bankou klasifikovány jako země s vysokými příjmy a které nemají dostatečně diverzifikovaný vývoz. Evropská komise (EK) představila návrh na revizi systému všeobecných celních preferencí (GSP). Cílem je zajistit, aby z preferenčního zacházení maximálně těžily ty země, které podporu nejvíce potřebují. Komise se přiklonila k variantě částečné přestavby systému. Základní osa systému GSP v podobě tří různých režimů zůstává zachována:
1. obecný režim „GSP“
2. speciální pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných „GSP+“ (pro země zranitelné z hlediska diverzifikace a zapojení do mezinárodního obchodu za podmínky přijetí závazků v oblasti lidských práv, životního prostředí a správy věcí veřejných)
3. zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země „EBA“ (Everything but arms) – vše vyjma zbraní je při dovozu do EU osvobozeno od cla
V návrhu však dochází k několika zásadním změnám:
- Úpravy kritéria eligibility countries s cílem zaměřit se na potřebné státy dle úrovně výkonnosti jejich ekonomiky. Řada států již není způsobilá pro účast ve schématu:
- Státy, jejichž HNP na hlavu dosáhl úrovně „high-income“ nebo „upper middle income“ dle klasifikace Světové banky. Například Saúdská Arábie, Brazílie, Argentina, Rusko!, Kazachstán, Bělorusko, Kuba či Katar.
- Státy s preferenčním přístupem na trh EU, který je alespoň tak výhodný jako schéma GSP, např. v rámci Dohody o volném obchodě FTA (např. středoamerické státy)
- Zámořská teritoria, která mají zajištěný alternativní přístup na trhy rozvinutých států
- Nově bude použito členění výrobků do více sekcí, což umožní pružnější posuzování jednotlivých druhů zboží v systému GSP, jeho zařazení – degraduaci či vyjmutí graduaci
- Zvýšení flexibility systému – pobídkový režim GSP+, sestávající z odpovědných rozvojových států se zranitelnou ekonomikou, je nyní přístupnější prostřednictvím možnosti vstoupit do schématu kdykoliv za daných podmínek.
- Posílení závazků příjemců režimu GSP+ pokud se týká implementace základních standardů v oblasti lidských a pracovních práv, životního prostředí a dobrého vládnutí.
- Zvýšení stability a předvídatelnosti systému – nařízení by mělo mít neomezenou platnost (nyní je předmětem revize každé tři roky).
Návrh obsahuje řadu změn a je obtížné v každém případě zhodnotit jejich dopad na české podniky. EK iniciovala vypracování studie dopadů návrhu Nařízení o GSP, která by měla vygenerovat nejvýhodnější variantu pro poskytování GSP rozvojovým zemím pro období nejpozději od 1.1.2014. dovozy v rámci GSP činily v roce 2009 více než 9 % celkových dovozů do EU a dosáhly 60 mld. EUR. Efektivnost systému GSP klesá s tím, jak klesají celní sazby obecně. Studie poukazuje na některé následující problémy, které mají být řešeny v procesu revize:
- Preference nejsou zaměřeny na skutečně potřebné země. V současnosti systém GSP nejvíce využívají státy BRIC a Thajsko, které dohromady představují přes 67 % GSP importů.
- Nedostatečná diverzifikace exportů, kdy k ní dochází spíše u dovozů s nižší preferenční marží.
- Nekonzistence s celkovými obchodními záměry. Bilaterální jednání probíhají se 78 státy GSP, což činí tato jednání složitějšími
- Nízká míra využívání preferencí ze strany některých příjemců, kdy pak dovozci nejsou motivování k vyřizování souvisejících náležitostí, např. Certifikátů původu.
- Nedostatečná podpora udržitelnému rozvoji a dobrému vládnutí – správě věcí veřejných GSP+ – např. vstup do systému je možný jen jednou za 18 měsíců, nedostatečná procedura monitoringu
- Neadekvátní mechanismus ochranných položek – není dostatečně předvídatelný, postrádá vysvětlení pojmu „servus difficulty“.
Ze změn elegibility countries je významné vyřazení Ruska při současném zachování Číny v systému GSP, která ovšem bude ve využívání výhod velmi omezena tzv. graduací velké části jejích vývozů do EU. Přechodné období u vyřazení zemí ze systému GSP je pouze 1 rok, což může být ve srovnání s ostatními přechodnými lhůtami poměrně krátké období. Diskutabilní je naopak zavedení tříleté lhůty transitional period pro vyjmutí z EBA režimu, které umožní využívat jeho výhod i v případě porušení jeho pravidel ještě po dobu tří let. Návrh je nyní v počáteční fázi jeho projednávání v Radě EU a Evropském parlamentu s tím, že by měl vstoupit v platnost nejpozději k 1. lednu 2014.
Více informací o systému GSP je k dispozici na stránkách Evropské komise.
Pokud byste měli k uvedeným informacím dotazy nebo připomínky, obraťte se přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) na Ing. Martina Macourka, tel: +420 224 85 3044.
- Návrh na revizi systému GSP (anglicky)
