S tím, jak se Eurozóně šíří nejistota ohledně dalšího ekonomického vývoje, začíná se Srbsko připravovat na možné scénáře. Z hlediska dopadů na místní ekonomiku je totiž klíčovým partnerem Itálie. Výpadek tohoto trhu by, v kombinaci se snížením poptávky v Německu a churavějícím hospodářstvím blízkých ekonomik Řecka a Maďarska, připravil Srbsku velice hořký koktejl.
Ekonomická situace
Ekonomická situace v Srbsku se v polovině roku 2011 vyznačuje protichůdnými tendencemi. Dochází k výraznému zlepšení exportní výkonnosti ekonomiky (v € vyjádření v prvním pololetí nárůst o 23,1 % po nárůstu v roce 2010 o 24 %), která se v roce 2011 zřejmě vrátí k rekordním hodnotám z roku 2008. Právě vývoz přispívá nejvíce k růstu HDP, který má v roce 2011 podle posledních prognóz Národní banky Srbska dosáhnout cca 3 %. V důsledku pomalejšího růstu dovozu (v prvním pololetí 2011 o 16,8 %, v roce 2010 o 4,2 %) se snižuje záporná bilance zahraničního obchodu. Domácí poptávka však zůstává malá, zejména z důvodu poklesu reálných mezd (reálná čistá průměrná měsíční mzda klesla za poslední rok o 5,7 %) a růstu nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti dosáhla v dubnu 2011 22,2 % oproti 19,2 % v dubnu 2010). Pokles reálných mezd je způsoben stále vysokou meziroční inflací (v červenci 12,1 %) která se nicméně prudce snižuje (v červenci došlo meziměsíčně k deflaci o 0,5 %, a to již druhý měsíc po sobě).
S ohledem na aktuální turbulence v ekonomice evropských zemí proběhlo dne 10. srpna 2011 zasedání resortních ministerstev, Národní banky Srbska a členů Fiskální rady. Zasedání bylo zaměřeno na revizi současné makroekonomické situace Srbska a posouzení možnosti vyhlídek přelití možných ekonomických problémů do Srbska. Srbský premiér Mirko Cvetković na zasedání uvedl, že prioritami ekonomické politiky je makroekonomická stabilita a udržitelnost státního rozpočtu, prevence velikých výkyvů kurzu RSD vůči €, řešení problému nedostatečné likvidity a snížení nezaměstnanosti.
Ministr hospodářství a regionálního rozvoje Srbska Nebojša Ćirić uvedl, že vzhledem k ekonomické situaci ve světě a v Evropě je nutné přijít s konkrétními opatřeními na podporu srbského exportu. Přitom zdůraznil, že pro srbský export existuje riziko, které neustále roste v důsledku silné recese na trzích jako jsou Řecko a Itálie, které tradičně patří mezi významné obchodní a investiční partnery (s nejvýznamnějším partnerem, Německem, se vzájemný obchod zatím vyvíjí velmi dobře). Opatření by měla zahrnovat mimo jiné snížení povinných rezerv komerčních bank, které by tyto finance nasměrovaly na exportně orientované firmy. Z tohoto důvodu se připravuje setkání srbské vlády a Národní banka Srbska s podnikateli a komerčními bankami, kde se zhodnotí hodnocení součastní situace a návrhy na další postup.
Guvernér Národní banky Srbska Dejan Šoškić oznámil, že inflace klesá a už koncem září 2011 bude na jednociferné úrovni. Předpokládá, že inflační cíl (roční inflace kolem 3 %) by měl být dosažen v prvním pololetí 2012, nelze vyloučit, že i dříve. To by mělo umožnit snížení referenční úrokové míry.
Fiskální situace
Rizikem pro další vývoj je také ne příliš pozitivní vývoj státního rozpočtu. Za první pololetí činily příjmy srbského státního rozpočtu 386 mld. RSD, což je 53,1 % příjmů plánovaných na celý rok (726 mld. RSD) a výdaje státního rozpočtu dosáhly 474 mld. RSD, což je 56,0 % plánovaných celoročních příjmů (846 mld. RSD). Deficit státního rozpočtu dosáhl koncem července 87,8 mld. RSD z celkového plánovaného schodku 120,5 mld. RSD. Veřejný dluh dosáhl koncem července 13,5 mld. € a od začátku roku se zvýšil o 1,4 mld. €. Při posledním prodeji ročních bondů se Srbsku podařilo prodat pouze 11,6 % nabízené částky a roční úrok dosáhl výše 12,99 %. Někteří srbští ekonomové přepokládají, že negativní vývoj státního rozpočtu znemožní avizované zvýšení penzí a platů ve státní správě, ke kterému by mělo dojít na podzim 2011. Srbský dinár se po výkyvech v prvním pololetí roku 2011 ustálil na úrovni 100–103 RSD za €. Od počátku roku dinár dosáhl nejvýhodnějšího kurzu 23. května 2011, kdy střední kurz činil 96,7007 RSD za € a nejnižší pak 6. ledna 2011, kdy kurz činil 106,4947 RSD/€.
Podle předsedy vlády Cvetkoviće je nyní velmi důležité dosažení dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o preventivních opatřeních. Tato dohoda by byla garantem makroekonomické stability a zároveň „ukazatel, že vláda provádí věrohodnou hospodářskou politiku, což je pozitivní signál pro všechny potenciální investory“. Příjezd delegace MMF do Srbska je plánován na 18. srpna 2011, oficiální jednání budou zahájena dne 22. 8. 2011. Případná dohoda by mohla být ze strany MMF schválena koncem září 2011.
Národní banka Srbska spolu s dalšími bankami hledá řešení pro zákazníky, kteří mají dluhy vedené ve švýcarské měně. Ti mají nyní vzhledem k výraznému posílení švýcarského franku vůči € pochopitelně problémy se splácením. Podle údajů Národní banky Srbska v zemi existuje 25 000 až 30 000 takovýchto úvěrů v celkové výši 110 miliard dinárů. Jeden z návrhů banky, jak pomoc těmto dlužníkům, je prodloužení splatnosti úvěru (varianta, kterou podle ředitele srbské Hypo Alpe Adria Valdimira Cupiće komerční banky preferují) nebo možnost převedení dluhu na jinou měnu. Banky by v obou případech neúčtovaly poplatky a náklady.
Klíčovým úkolem srbské vlády je v současnosti nutnost dodržet přepokládaný schodek státního rozpočtu, a to i při negativních důsledcích (přidušení již tak omezené spotřeby domácností). Maximální výše schodku je zafixována dohodou s MMF (součást dřívější dohody o úvěrové lince na celkových 2,81 mld. €) a při jejím překročení by se jednání s MMF ohledně budoucí stand-by smlouvy značně zkomplikovalo. Nová smlouva, o které se hovoří již od dubna 2011 (není to tedy, bez ohledu na mediální kampaň v srbských sdělovacích prostředcích, nové opatření pro boj s případnou krizí) by měla umožnit čerpat nové úvěry, a to za výrazně výhodnějších podmínek, než jaké v současnosti Srbsku nabízejí trhy.
Z hlediska mezinárodního obchodu tvořil v prvním pololetí 2011 z celkového srbského exportu vývoz do Řecka 1,8 % (a to při 10% nárůstu, což je s přihlédnutím ke stavu řecké ekonomiky velice dobrý výsledek), Maďarska 2,7 % (při nárůstu o 7 %). Tyto partnery tedy rozhodně nelze počítat mezi klíčové. Naopak podíl Itálie na vývozu (12,1 %) je výrazný a jeho případné snížení (ovšem zatím Srbsko registruje růst o 30 %) by bylo citelné. To je pochopitelně pravdou i v případě Německa, jehož podíl na vývozu (11,2 %) i růst (v prvním pololetí o 28 %) je s Itálií srovnatelný.
Přestože srbský vývoz je zatím celkově malý (ve srovnání s HDP dosahuje cca čtvrtinové hodnoty), výpadek na německém a zejména italském trhu by pro srbskou ekonomiku znamenal výrazný problém. Dalším rizikem je další zpomalení přílivu zahraničních investic, které Srbsko potřebuje snad ze všeho nejvíce. Významný otazník by dále visel nad zatím relativně stabilizovaným fungováním srbského bankovního sektoru. Pro ilustraci uvádíme, že největší komerční bankou je zde italská Banca Intesa.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bělehradě (Srbsko).
