Dne 26. září 2011 schválil srbský parlament Zákon o restituci a odškodnění (dále jen Zákon). Přestože zákon bude konkretizován řadou prováděcích předpisů, pro případné žadatele o restituce z řad českých subjektů uvádíme některé základní principy zákona. Jedná se o orientační informaci (závazné informace mohou podávat pouze orgány a instituce srbského státu), která nenahrazuje fundované právní stanovisko zejména k případnému konkrétnímu vznášení nároku.
Zákon upravuje podmínky, způsob a postup návratu vyvlastněného majetku a odškodnění za majetek (není omezen na nemovitosti), který byl na území Srbska po 9. březnu roku 1945 na základě tehdejších zákonů o agrární reformě a dalších předpisů (výčet právních předpisů je obsažen v článku 2 zákona) převeden na státní a veřejný majetek anebo do společného (družstevního) vlastnictví. Zákon se vztahuje na majetek, který v době vyvlastnění vlastnily fyzické osoby a některé právnické osoby, konkrétně nadace (článek 1, článek 3, odst. 10 a článek 5, odst. 1–5).
Zákon se vztahuje i na návrat majetku obětem holocaustu na území Srbska. V případě, kdy nežijí zákonní dědici, bude návrat majetku upraven zvláštním zákonem, na základě kterého bude vytvořeno pamětní centrum a fond pro správu tohoto centra.
Žádost pro návrat majetku mohou podat všichni bývalí majitelé vyvlastněného majetku, anebo jejich zákonní dědici a nástupci. Nárok občanů jiných zemí je podmíněn recipročním zacházením ze strany tohoto státu. Vyjádření o reciprocitě vůči danému státu bude vydávat zákonem zřízená Agentura pro restituce. Právo pro návrat majetku mají všichni bývalí majitelé vyvlastněného majetku, anebo jejich zákonní dědici a nástupci bez ohledu na to, zda podali přihlášku v souladu se Zákonem o přihlášce a evidencizabaveného majetku („Službeni glasnik RS“ číslo 45/05). Nárok na restituci nebudou mít lidé (včetně jejich potomků) kteří během druhé světové války byli členy okupačních sil na území Srbska. Stejně tak nebude vracen majetek občanům jiných států, kteří již byli kompenzováni svými státy.
Zákon jako základní model restituce předpokládá fyzický návrat majetku tam, kde je to možné. Pokud nebude vrácení možné, obdrží majitelé jako kompenzaci hotovost nebo dluhopisy, nominované v eurech. Dluhopisy budou s dobou splatnosti 15 let od roku 2015 s výjimkou osob starších 65 let (v jejich případě s dobou splatnosti 10 let) a osoby ve věku 70 let a více obdrží dluhopisy s dobou platnosti 5 let.
Pro organizaci návratu majetku se zřizuje speciální Agentura pro restituci (Agentura), která bude fungovat prostřednictvím regionálních jednotek (čl. 51). Agentura vyhlásí, do 120 dnů od vstupu zákona v platnost, veřejnou výzvu pro podání žádostí pro návrat majetku. Výzva musí být publikována nejméně ve dvou celostátních denících. Od data této výzvy se bude počítat dvouletá lhůta pro podání žádostí o restituce. Agentura je povinná rozhodnout o vyplněné žádosti v době šest měsíců a v obzvláště složitých případech v době jednoho roku od dne doručení vyplněné žádosti.
Žádosti se podávají Agentuře (příslušným regionálním jednotkám) prostřednictvím pošty. Formulář žádosti, způsob a postup pro přijímání a zpracování žádostí a seznam pošt, kde žadatel bude podávat žádosti, stanoví ministr financí Srbské republiky. Zákon stanoví základní požadavky pro obsah žádosti v článku 42. Musí zejména obsahovat údaje o bývalém majiteli, vyvlastněném majetku, vlastnictví bývalých majitelů, právním základu a času vyvlastnění, žadateli a právním vztahu mezi žadatelem a bývalým vlastníkem. Daný článek zákona upravuje, jakými dokumenty mají být daná tvrzení doložena. Při podání žádosti může být vyžadován doklad o rehabilitaci.
Osoba, která má cizí státní občanství, je povinná předložit spolu ze žádosti důkaz, že neexistuje žádná překážka ve smyslu článku 5 tohoto zákona k dosažení práva pro návrat majetku.
Zájemci o investice v Srbsku musí vzít na vědomí, že od vstupu restitučního zákona v platnost je zakázáno zcizení tohoto majetku, a to zejména v procesu privatizace. Je proto třeba důkladně prověřovat historii vlastnictví kupovaných nemovitostí.
Výsledný text zákona obsahuje řadu nejasných ustanovení. Bude záležet na podzákonných předpisech, přijatých na úrovni vlády nebo ministerstva financí a zejména na praxi Agentury pro restituce, jak budou některé pasáže zákona interpretovány.
Text Zákona je publikován v srbštině na stránkách srbského Parlamentu, v části Akti/doneti zakoni/Službeni glasnik (Úřední věstník) 72/11.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bělehradě (Srbsko).
