Vývoz zboží jednotlivých krajů ČR v roce 2010 

Vývoz krajů v roce 2010 a jeho změny proti roku 2009

Růst vývozu všech krajů

Celková hodnota vývozu České republiky byla v roce 2010 ovlivněna růstem vývozu všech čtrnácti krajů (viz tabulka 1, příloha 1 a příloha 2, která uvádí údaje v EUR, a příloha 10 – graf). Rozsah meziročního růstu vývozu byl u jednotlivých krajů poměrně rozdílný. Meziroční růst vývozu se pohyboval v rozmezí od 1,5 % (kraj Plzeňský) do 34,5 % (kraj Pardubický).

Meziroční změny vývozu krajů v roce 2009 a 2010

Rozdíly v absolutním navýšení vývozu krajů

V roce 2010 v porovnání s rokem 2009 zaznamenal: – největší navýšení vývozu kraj Pardubický následovaný krajem Středočeským a krajem Moravskoslezským; – zvýšení vývozu v rozmezí přibližně od 17 mld. Kč do téměř 22 mld. Kč kraj Vysočina, Zlínský, Královéhradecký a kraj Ústecký; – růst vývozu od 10 mld. Kč do přibližně 13 mld. Kč kraj Karlovarský, Liberecký, Hlavní město Praha a kraj Jihomoravský; – v porovnání s vývozem výše uvedených krajů nízký vývoz kraj Olomoucký a kraj Jihočeský; – nevýznamné zvýšení vývozu kraj Plzeňský.

Vliv zvýšení vývozu krajů na meziročně vyšší hodnotu celkového vývozu

Do meziročního navýšení celkového vývozu o 377,3 mld. Kč se promítlo jednak zvýšení vývozu všech čtrnácti krajů v celkové hodnotě 306,2 mld. Kč a jednak meziroční navýšení hodnoty nespecifikovaného (nezařazeného) vývozu o 71,1 mld. Kč, tj. o více jak dvě pětiny. Za zvýšenou hodnotou vývozu krajů především stojí s podílem téměř 20 % meziroční navýšení hodnoty vývozu kraje Pardubického a s podílem necelých 19 % a 17 % meziročně vyšší vývoz kraje Středočeského a kraje Moravskoslezského. Na uvedené tři kraje připadla tak v roce 2010 více než polovina (56 %) z celkového meziročního přírůstku vývozu všech krajů. Podíl navýšení vývozu zbývajících jedenácti krajů na přírůstku celkového vývozu krajů se pohyboval od 1,0 % (kraj Plzeňský) do 7,0 % (kraj Ústecký).

Dlouhodobý vývoj vývozu krajů

Dlouhodobý vývoj vývozu krajů

Nejvyšší hodnotu vývozu od doby, kdy začal být vývoz krajů České republiky publikován (viz tabulka 2, příloha 3, příloha 4 a příloha 11 – graf), zaznamenala převážná většina krajů (Hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský a Zlínský) v roce 2007. V následujících třech letech (2008, 2009 a 2010) byl vývoz těchto krajů nižší. Další tři kraje (Plzeňský, Ústecký a Olomoucký) registrovaly největší hodnotu vývozu v roce 2008. Zbývající dva kraje (Pardubický a Moravskoslezský) dosáhly největšího vývozu v roce 2010, který byl proti roku 2003 zároveň nejvyšší.

Dlouhodobý vývoj vývozu krajů

Zastoupení vývozu krajů na celkovém vývozu České republiky

Postavení vývozu krajů na celkovém vývozu

Dynamika vývozu všech čtrnácti krajů v roce 2010 ovlivnila postavení vývozu těchto krajů (viz tabulka 3, příloha 1 a příloha 14 – mapa) na celkovém vývozu České republiky, popřípadě vedla (kromě kraje Moravskoslezského, Pardubického, Královéhradeckého a kraje Karlovarského) k meziročnímu oslabení pozice jejich vývozu na celkovém vývozu České republiky. Pokles podílu se odehrál ve prospěch zvýšení zastoupení nespecifikovaného vývozu, a to z 8,2 % v roce 2009 na 9,8 % v roce 2010, tj. meziročně o 1,6 p.b. Poměrně velké rozdíly v úloze vývozu jednotlivých krajů na celkovém vývozu České republiky v roce 2009 z různých důvodů přetrvávaly.

1) Celkový vývoz České republiky = 100.

Nejsilnější zastoupení vývozu Středočeského kraje na celkovém vývozu

Nejsilnější pozici na celkovém vývozu České republiky si i v roce 2010 zachoval vývoz Středočeského kraje, i když proti roku 2009 svoje dominantní postavení oslabil o 0,7 p.b. Podíl tohoto kraje však představoval téměř jednu pětinu celkového vývozu České republiky. Nejsilnější pozice vývozu Středočeského kraje na celkovém českém vývozu je významně ovlivněna umístěním výroby dopravních prostředků (zejména produkcí osobních automobilů a dílů a příslušenství k nim) v tomto kraji. Podíl vývozu silničních vozidel (SITC 78) na celkovém vývozu Středočeského kraje v roce 2010 proti roku 2009 sice oslabil o 2,7 p.b. (z 48,2 % na 45,5 %), i tak však zůstal vysoký. Z celkového českého vývozu silničních vozidel v roce 2010 představoval vývoz silničních vozidel ze Středočeského kraje 51,3 % (56,1 % v roce 2009), z toho podíl vývozu osobních automobilů a ostatních vozidel pro dopravu osob (SITC 781) ze Středočeského kraje na celkovém vývozu osobních automobilů a ostatních vozidel pro dopravu osob činil 73,6 % (82,0 % v roce 2009) a podíl vývozu dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) na celkovém vývozu dílů a příslušenství motorových vozidel dosáhl 25,5 % (28,1 % v roce 2009). Vývoz osobních automobilů a ostatních vozidel pro dopravu osob (SITC 781) ze Středočeského kraje v roce 2010 meziročně vzrostl o 7,4 % (12,2 mld. Kč) a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) se meziročně zvýšil o 5,9 % (2,4 mld. Kč).

Druhá pozice vývozu Moravskoslezského kraje na celkovém vývozu

Druhé nejvýznamnější postavení na celkovém vývozu České republiky, i když podstatně slabší oproti pozici vývozu Středočeského kraje, meziročně ale o 0,4 p.b. silnější, si udržel vývoz kraje Moravskoslezského. Zastoupení vývozu tohoto kraje na celkovém vývozu České republiky je významně určováno těžbou uhlí a výrobou koksu, umístěním výrobních kapacit základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a výrobou osobních automobilů a ostatních vozidel pro dopravu osob. O tom svědčí zastoupení vývozu řady položek z Moravskoslezského kraje na celkovém českém vývozu těchto položek. Např. v roce 2010 činil podíl vývozu uhlí, případně mletého, ne však aglomerovaného (SITC 321) z Moravskoslezského kraje na celkovém českém vývozu této položky 99,4 % (99,7 % v roce 2009), vývozu koksu, polokoksu (včetně dřevěného) z uhlí, rašeliny (SITC 325) 94,8 % (96,7 % v roce 2009), vývozu plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli, ne plátované ap. (SITC 673) 79,2 % (74,8 % v roce 2009), tyčí, prutů, úhelníků, profilů ap. železných, ocelových (SITC 676) 71,7 % (75,2 % v roce 2009), rour, trubek a dutých profilů a trubkových a rourových fitinek ze železa nebo oceli (SITC 679) 40,1 % (35,1 % v roce 2009). Zvýšil se podíl vývozu osobních automobilů a ostatních vozidel pro dopravu osob (SITC 781) na celkovém českém vývozu, a to z 13,5 % v roce 2009 na 20,0 % v roce 2010 (meziroční navýšení vývozu o 20,9 mld. Kč).

Postavení vývozu krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010

Třetí pozice vývozu kraje Pardubického na celkovém vývozu

Třetí místo v celkovém vývozu České republiky připadlo kraji Pardubickému. Ten svoji pozici na celkovém českém vývozu v roce 2010 meziročně posílil, a to nejvýrazněji (o 1,2 p.b.) ze všech krajů a předstihl tak kraj Plzeňský. Zastoupení kraje Pardubického na celkovém vývozu České republiky zaostávalo v roce 2009 za druhým krajem Moravskoslezským o 2,4 p.b., v roce 2010 již jen o 1,6 p.b. Vývoz kraje Pardubického měl v roce 2010 rozhodující podíl (61,2 % proti 49,3 % v roce 2009) na celkovém českém vývozu dílů a příslušenství kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat (SITC 759), 57,6 % proti 58,2 % v roce 2009 na celkovém českém vývozu zařízení k automatizovanému zpracování dat, periferních jednotek (SITC 752), 23,9 % proti 18,1 % elektronek, rentgenek, diod, tranzistorů ap., jejich dílů (SITC 776), 16,3 % proti 7,5 % v roce 2009 % monitorů a projektorů; televizních přijímačů, i kombinovaných (SITC 761).

Nejnižší podíl vývozu kraje Karlovarského na celkovém vývozu

Zbývajících jedenáct krajů lze podle podílu jejich vývozu na celkovém vývozu České republiky v roce 2010 rozčlenit do pěti skupin, a to kraje s podílem:

• 8,1 % (kraj Plzeňský);
• 6,0 % a 6,7 % (kraj Ústecký a kraj Jihomoravský);
• 4,1 %, 4,6 % a 4,9 % (kraj Královéhradecký, Zlínský a kraj Hlavní město Praha);
• 3,5 %, 3,5 % a 3,7 % (kraj Liberecký, Vysočina a kraj Jihočeský);
• 2,1 % (kraj Karlovarský).

Zastoupení vývozu kraje Karlovarského na celkovém vývozu České republiky je ze všech krajů dlouhodobě nejnižší, což souvisí s umístěním malého počtu průmyslových výrobních kapacit v tomto kraji a se silnějším zaměřením tohoto kraje na sektor služeb (cestovní ruch). V roce 2010 přetrvávaly dopady světové hospodářské krize, které se projevily mj. ve sklářském a keramickém průmyslu, který měl poměrně silné zastoupení v průmyslové výrobě i ve vývozu kraje Karlovarského. Např. na celkovém českém vývozu hrnčířského zboží (SITC 666) se vývoz těchto výrobků z kraje Karlovarského v roce 2010 podílel 66,2 % (64,2 % v roce 2009).

Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele

Hodnota vývozu krajů v přepočtu na 1 obyvatele

Podle hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele bylo pořadí krajů více či méně odlišné od pořadí krajů podle celkové hodnoty jejich vývozu (viz tabulka 4 a příloha 5). V průměru za Českou republiku dosáhla v roce 2010 hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele 239 tis. Kč v porovnání s 204 tis. Kč v roce 2009. Hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele České republiky se tak v roce 2010 proti roku 2009 zvýšila o 35 tis. Kč, zatímco v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 klesla o 33 tis. Kč. V roce 2010 mírně tak převýšila (o 2 tis. Kč) úroveň dosaženou v roce 2008. Vyšší hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele byla oproti průměru za Českou republiku zřejmá pouze u tří krajů (kraj Pardubický, Středočeský a kraj Plzeňský).

1) Propočet je proveden s použitím údajů o středním stavu obyvatelstva v roce 2010.

Kraje s nejvyšší hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele

Nejvyšší hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele, která byla vysoce nad průměrem České republiky (o 217,0 tis. Kč), zaznamenal kraj Pardubický, jenž se celkovou hodnotou vývozu umístil v rámci všech krajů na třetím místě. S vysoce nadprůměrnou hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele (o 149 tis. Kč) obsadil druhé místo kraj Středočeský, dosaženou celkovou hodnotou vývozu byl mezi všemi kraji na prvním místě. Hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele byla u kraje Pardubického o 68 tis. Kč vyšší oproti dosažené hodnotě u kraje Středočeského. Třetím krajem, jehož hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele převyšovala 300 tis. Kč a byla o 115 tis. Kč nad průměrem České republiky, byl kraj Plzeňský, který celkovou hodnotou vývozu zaujal čtvrtou pozici. Hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele byla u kraje Plzeňského o 209 tis. Kč vyšší v porovnání s hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele u kraje Jihomoravského, který se umístil na jedenáctém místě, zatímco podle hodnoty celkového vývozu byl kraj Jihomoravský na místě pátém (za krajem Plzeňským). V porovnání s krajem Pardubickým a krajem Středočeským byla hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele u kraje Plzeňského nižší o 102 tis. Kč a 34 tis. Kč.

Kraje s hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele oscilující kolem 200 tis. Kč

Mírně podprůměrnou hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele zaznamenal kraj Moravskoslezský (o 16 tis. Kč), který celkovou hodnotou vývozu byl na druhém místě, a kraj Liberecký (o 36 tis. Kč), který se však celkovou hodnotou vývozu nacházel až v dolní polovině žebříčku (dvanácté místo). Hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele blížící se 200 tis. Kč dosáhl kraj Zlínský. Ta byla o 44 tis. Kč nižší oproti průměru a o 28 tis. Kč a 8 tis. Kč nižší v porovnání s hodnotou u kraje Moravskoslezského a kraje Libereckého a dosahovala přibližně poloviční úrovně hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele kraje Pardubického.

Kraje s hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele kolem 180 tis. Kč

V další skupině (kraj Královéhradecký, Vysočina a kraj Ústecký) jsou zařazeny kraje, jejichž hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele byla ve srovnání s republikovým průměrem nižší o 54 tis. Kč, 57 tis. Kč a 58 tis. Kč. Zatímco kraj Ústecký se celkovou hodnotou vývozu pohyboval ještě v první polovině žebříčku, tak kraj Královéhradecký a kraj Vysočina se nacházely spíše v jeho dolní polovině. Hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele o 71 tis. Kč nižší v porovnání s průměrem vykázal kraj Karlovarský, který se celkovou hodnotou vývozu nacházel na posledním (čtrnáctém) místě.

Kraje s nejnižší hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele

Kraj Jihočeský, jehož hodnota celkového vývozu se pohybovala ve spodní polovině žebříčku, a kraj Jihomoravský, který se naopak celkovou hodnotou vývozu nacházel na pátém místě, zaznamenaly shodnou hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele, která byla oproti průměru za Českou republiku nižší o 94 tis. Kč. Kraj Olomoucký se jak celkovou hodnotou vývozu, tak i hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele zařadil do spodní části žebříčku krajů (13. místo). Hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele kraje Olomouckého dosahovala přibližně čtvrtinové úrovně hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele kraje Pardubického. Nejnižší hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele (vliv nejvyššího počtu obyvatel ze všech krajů) vykázal kraj Hlavní město Praha. Dosažená hodnota byla o 141 tis. Kč nižší oproti průměru za Českou republiku a pohybovala se přibližně na pětinové úrovni hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele kraje Pardubického.

Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010

Meziroční změny hodnoty vývozu

V průměru za Českou republiku byla hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele meziročně o 35 tis. Kč vyšší. Zvýšení hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2010 proti roku 2009 zřejmé u všech krajů, zatímco v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 došlo u všech krajů k meziročnímu poklesu této hodnoty. Mezi jednotlivými kraji bylo však zvýšení značně rozdílné. Nejvýraznější meziroční navýšení hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele, které vysoce převyšovalo průměr navýšení za Českou republiku, a to o 81 tis. Kč, bylo patrné u kraje Pardubického (116 tis. Kč). Nad průměrem za Českou republiku (ovšem na podstatně nižší úrovni v porovnání s krajem Pardubickým) se pohyboval i meziroční růst hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele u dalších dvou krajů, a to u kraje Středočeského a u kraje Moravskoslezského. U těchto dvou krajů dosahovalo meziroční zvýšení vývozu v přepočtu na 1 obyvatele shodné hodnoty (42 tis. Kč). Meziročně vyšší hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele na úrovni průměru za Českou republiku byla patrná u kraje Královéhradeckého (35 tis. Kč) a nejblíže této úrovni byly ještě hodnoty přírůstku u dvou krajů – Karlovarského (33 tis. Kč) a Vysočiny (32 tis. Kč). Vyšší meziroční hodnotu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele v rozmezí od 23 tis. Kč do 29 tis. Kč zaznamenaly tři kraje – Liberecký, Ústecký a kraj Zlínský. Další skupinu tří krajů s meziročně navýšenou hodnotou vývozu v přepočtu na 1 obyvatele oscilující kolem 10 tis. Kč tvořily tři kraje – Jihomoravský (11 tis. Kč), Jihočeský (10 tis. Kč) a kraj Hlavní město Praha (9 tis. Kč). Nejnižší meziroční navýšení hodnoty vývozu v přepočtu na 1 obyvatele ze všech krajů zaznamenal kraj Plzeňský (pouze 5 tis. Kč).

Změna vývozu krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2010 proti roku 2009

Zbožová struktura vývozu krajů

Zastoupení jednotlivých tříd SITC na celkovém vývozu

Ve zbožové struktuře celkového vývozu si i v roce 2010 udržely nejsilnější postavení stroje a dopravní prostředky. Díky nadprůměrné dynamice vývozu (meziroční růst o 19,0 %) si stroje a dopravní prostředky svoji pozici v celkovém vývozu v roce 2010 dále posílily (meziročně o 0,6 p.b.). Oslabení úlohy na celkovém vývozu zaznamenaly naopak polotovary a materiály (vlivem podprůměrného růstu vývozu); jejich podíl se snížil z 17,6 % v roce 2009 na 17,4 % v roce 2010. Postavení oslabilo i průmyslové spotřební zboží (z 11,7 % na 11,1 %) a potraviny a živá zvířata (ze 4,3 % na 3,8 %). Ostatní třídy SITC svoji pozici na celkovém vývozu upevnily. Silnější postavení na celkovém vývozu vykázaly v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 chemikálie a příbuzné výrobky (6,5 % proti 6,4 %), minerální paliva, maziva a příbuzné materiály (3,7 % proti 3,6 %), suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv (3,0 % proti 2,7 %) a živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky ( 0,2 % proti 0,1 %).

Postavení jednotlivých tříd SITC ve vývozu krajů

Do zbožové struktury celkového vývozu se promítl vývoj zbožové struktury vývozu jednotlivých krajů. Vyjma kraje Zlínského dominovaly ve vývozu všech ostatních krajů stroje a dopravní prostředky. U kraje Zlínského byly ve vývozu nejsilněji zastoupeny polotovary a materiály, které naopak měly druhý nejvýznamnější podíl (s výjimkou kraje Hlavní město Praha, Středočeského, Plzeňského a kraje Jihomoravského) ve vývozu všech zbývajících krajů s největším podílem strojů a dopravních prostředků. Ve vývozu dvou krajů (Středočeský a Plzeňský) patřilo druhé místo průmyslovému spotřebnímu zboží a jednomu kraji (Hlavní město Praha) minerálním palivům, mazivům a příbuzným materiálům. Třetí příčku ve vývozu krajů nejčastěji představovalo průmyslové spotřební zboží (devět krajů) následované polotovary a materiály (tři kraje), chemikáliemi a příbuznými výrobky (jeden kraj) a minerálními palivy a mazivy (jeden kraj). K dalším významnějším třídám SITC ve vývozu krajů lze ještě zařadit suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv a potraviny a živá zvířata. Silná koncentrace vývozu jednotlivých krajů do několika tříd SITC je zřejmá z údajů v tabulce 5, v příloze 6 a v příloze 7).

Třídy SITC:

0 – Potraviny a živá zvířata
1 – Nápoje a tabák
2 – Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv
3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály
4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky
5 – Chemikálie a příbuzné výrobky, jn.
6 – Polotovary a materiály
7 – Stroje a dopravní prostředky
8 – Průmyslové spotřební zboží
9 – Komodity a předměty obchodu, jn.

Určující vliv vývozu strojů a dopravních prostředků na dynamiku vývozu krajů

Příloha 6, která zachycuje vývoz krajů podle SITC v roce 2009 a 2010, uvádí hodnoty vývozu krajů podle tříd SITC, podíly tříd SITC na vývozu kraje, podíly vývozu tříd SITC u krajů na celkovém českém vývozu uvedených tříd SITC a indexy vývozu krajů podle SITC v roce 2009 a 2010. Z údajů je zřejmé, že zejména růst vývozu strojů a dopravních prostředků v roce 2010, který byl u jednotlivých krajů poměrně rozdílný, významně určoval vývoj celkového vývozu krajů. Celkový vývoz strojů a dopravních prostředků v roce 2010 meziročně vzrostl o 19,0% (217,7 mld. Kč). K meziročnímu růstu vývozu strojů a dopravních prostředků došlo v roce 2010 u všech krajů.

Vývoz strojů a dopravních prostředků z krajů v roce 2009 a 2010

Kraje s nadprůměrným meziročním růstem vývozu strojů a dopravních prostředků

Nadprůměrný relativní meziroční růst vývozu strojů a dopravních prostředků zaznamenaly v roce 2010 proti roku 2009 čtyři kraje – Karlovarský, Pardubický Královéhradecký a kraj Vysočina. Mírně podprůměrný relativní meziroční přírůstek vývozu strojů a dopravních prostředků byl zřejmý u kraje Moravskoslezského. Pardubický kraj vykázal ze všech krajů nejvyšší meziroční absolutní navýšení vývozu strojů a dopravních prostředků (51,7 mld. Kč). Vývoz strojů a dopravních prostředků tak meziročně (z 78,7 % na 80,4 %) dále posílil svoji (již tak nejsilnější) pozici ve vývozu Pardubického kraje i postavení na celkovém českém vývozu strojů a dopravních prostředků (z 12,1 % v roce 2009 na 13,9 % v roce 2010).

Kraje s podprůměrným meziročním růstem vývozu strojů a dopravních prostředků

Dalších šest krajů (Jihočeský, Liberecký, Olomoucký, Středočeský, Zlínský a kraj Jihomoravský) zaznamenalo relativní meziroční růst vývozu strojů a dopravních prostředků, který se pohyboval v rozmezí od 10,2 % do 14,0 %. Vývoz strojů a dopravních prostředků ze Středočeského kraje dosáhl však druhého nejvyššího absolutního meziročního přírůstku (32,9 mld. Kč) a současně si udržel největší podíl (i když meziročně slabší o 1,5 p.b.) na celkovém českém vývozu strojů a dopravních prostředků. Ke krajům s nízkým meziročním relativním růstem vývozu strojů a dopravních prostředků patřily dva kraje – (Hlavní město Praha a kraj Ústecký). Nevýznamný meziroční přírůstek (absolutní i relativní) vývozu strojů a dopravních prostředků zaznamenal kraj Plzeňský.

Úloha polotovarů a materiálů ve vývozu krajů

Druhá důležitá zbožová třída, která svým podílem ovlivňovala dynamiku vývozu krajů – polotovary a materiály, zaznamenala meziroční relativní růst vývozu (vyjma kraje Hlavní město Praha) u všech ostatních krajů. Vývoz těchto výrobků meziročně nadprůměrně (od 19,5 % do 28,2 %) vzrostl u pěti krajů – Vysočina, Zlínského, Pardubického, Moravskoslezského a kraje Středočeského. V rozmezí od 9,5 % do téměř 13 % se pohyboval meziroční růst vývozu polotovarů a materiálů u tří krajů – Jihočeského, Karlovarského a kraje Ústeckého. Nejmírnější meziroční zvýšení vývozu polotovarů a materiálů provázelo pět krajů – Plzeňský, Olomoucký, Liberecký, Jihomoravský a kraj Královéhradecký.

Vývoz polotovarů a materiálů z krajů v roce 2009 a 2010

Přehled krajů s rozhodujícím podílem na celkovém vývozu jednotlivých tříd SITC

Na celkovém českém vývozu jednotlivých tříd SITC byla pozice vývozu krajů a jeho úloha značně diferencovaná. Následující přehled uvádí kraje, ze kterých byla realizovaná rozhodující část vývozu jednotlivých tříd SITC. Největší část z celkového vývozu šesti tříd SITC – potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, chemikálie a příbuzné výrobky, stroje a dopravní prostředky a průmyslové spotřební zboží byla uskutečněna z kraje Středočeského. Z kraje Moravskoslezského byla realizována převažující část z celkového vývozu dvou tříd SITC – minerální paliva, maziva a příbuzné materiály a polotovary a materiály. Kraj Jihomoravský měl rozhodující podíl na celkovém vývozu živočišných a rostlinných olejů a tuků.

Vliv rozmístění výrobních kapacit

V zastoupení vývozu krajů na celkovém vývozu jednotlivých tříd SITC se pochopitelně odráží rozmístění výrobních kapacit v jednotlivých krajích České republiky.

Úloha SITC 7 na dvě místa ve vývozu krajů

Podrobnější pohled do zbožové struktury vývozu krajů poskytují údaje v tabulce 7, které zachycují třídy SITC na dvě místa, které měly největší podíl na vývozu krajů. Přehled potvrzuje převažující úlohu strojů a dopravních prostředků ve vývozu krajů, lépe řečeno koncentraci tohoto vývozu do několika strojírenských položek. Uvedených pět tříd SITC na dvě místa reprezentovalo (u převážné většiny krajů) rozhodující podíl na celkovém vývozu krajů. Pouze u tří krajů bylo zastoupení uvedených položek pod 50 %, a to 44,0 % u kraje Ústeckého, 44,1 % u kraje Jihomoravského a 48,8 % u kraje Hlavní město Praha. U pěti krajů se podíl pohyboval mezi 50 % až 60 % (kraj Olomoucký, Jihočeský, Zlínský, Karlovarský a kraj Královéhradecký), u dalších pěti krajů mezi 63 % až 65 % (kraj Moravskoslezský, Vysočina, Středočeský, Plzeňský a kraj Liberecký) a u kraje Pardubického dosáhl dokonce více jak 80 %. U všech krajů kromě kraje Hlavní město Praha a kraje Plzeňského byly zastoupeny mezi uvedenými pěti třídami SITC elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče. Ve vývozu deseti krajů (mimo kraje Hlavní město Praha, Karlovarského, Vysočina a kraje Jihomoravského) figurovala mezi uvedenými třídami SITC silniční vozidla. Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu vyváželo osm krajů (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský a kraj Olomoucký). Vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat realizovaly tři kraje (Hlavní město Praha, Plzeňský a především kraj Pardubický), zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku vyvážely čtyři kraje (Hlavní město Praha, Středočeský, Plzeňský a kraj Pardubický), stroje a zařízení k výrobě energie čtyři kraje (Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský a kraj Olomoucký). U některých krajů měly uvedené strojírenské položky dokonce rozhodující podíl na jejich celkovém vývozu. Např. vývoz Pardubického kraje reprezentovaly zmíněné strojírenské položky 75,2 %, přičemž téměř polovinu vývozu uvedeného kraje (47,3 %) představoval vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat. Necelé tři pětiny (57,2 %) vývozu Středočeského kraje činily tři strojírenské položky (skoro 46 % z toho tvořil vývoz silničních vozidel). Přes polovinu vývozu (51,1 %) Královéhradeckého kraje reprezentovaly čtyři strojírenské položky. Podíl v rozmezí 40 % až 50 % měl vývoz uvedených strojírenských položek u pěti krajů – Jihočeského, Plzeňského, Libereckého, Vysočina a kraje Olomouckého. Téměř 29 % činil podíl vývozu dvou strojírenských položek na celkovém vývozu kraje Moravskoslezského. Mezi jednou pětinou až jednou čtvrtinou se pohyboval vývoz vybraných strojírenských výrobků u čtyř krajů – Hlavní město Praha, Karlovarského, Jihomoravského a kraje Zlínského. Nejnižší zastoupení (18,6 %) zmíněných strojírenských položek na celkovém vývozu vykázal kraj Ústecký.

1) Skupiny SITC na dvě místa:

26 – Textilní vlákna a jejich odpad
28 – Rudy kovů a kovový odpad
32 – Uhlí, koks a brikety
33 – Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály
34 – Topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný zpracování dat
54 – Léčiva a farmaceutické výrobky
57 – Plasty v prvotní formě
62 – Výrobky z pryže, jn.
63 – Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)
66 – Výrobky z nekovových nerostů, jn.
67 – Železo a ocel
69 – Kovové výrobky, jn.
71 – Stroje a zařízení k výrobě energie
74 – Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, jn.
75 – Kancelářské stroje a zařízení k automatizovanému
76 – Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku
77 – Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, jn.
78 – Silniční vozidla
82 – Nábytek a jeho díly
89 – Různé výrobky, jn.

Další významnější SITC na dvě místa ve vývozu krajů

Z nestrojírenských skupin měly četnější zastoupení mezi pěti hlavními skupinami vývozu krajů kovové výrobky (kraj Jihočeský, Karlovarský, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a kraj Moravskoslezský), různé výrobky (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Pardubický, Jihomoravský a kraj Zlínský), výrobky z nekovových nerostů (kraj Karlovarský, Ústecký a kraj Liberecký), textilní vlákna a jejich odpad (kraj Karlovarský). Rudy kovů a kovový odpad (kraj Hlavní město Praha), plasty v prvotní formě (kraj Ústecký), nábytek a jeho díly (kraj Liberecký), výrobky z korku a dřeva (kraj Vysočina), železo a ocel (kraj Moravskoslezský) a léčiva a farmaceutické výrobky (kraj Hlavní město Praha). Energetické položky byly významné ve vývozu kraje Hlavní město Praha (topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný a elektrický proud), Ústeckého (ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály) a kraje Moravskoslezského (uhlí, koks a brikety).

Hlavní položky SITC na tři místa ve vývozu krajů

Detailnější pohled na zbožovou strukturu vývozu krajů poskytují údaje v tabulce 8. U každého kraje je uveden podíl dvaceti nejvýznamnějších vývozních položek SITC na tři místa. Tyto položky představovaly u krajů rozhodující část jejich vývozu (vývoz kraje = 100; podíl v %). Podíl uvedených položek na vývozu krajů se pohyboval od 53,8 % u kraje Jihočeského až do 85,4 % u kraje Libereckého.

• Hlavní SITC na tři místa ve vývozu krajů v roce 2010

Zbožové položky ve vývozu krajů s významným podílem na celkovém vývozu uvedené položky

Na některé uvedené vybrané položky SITC na tři místa v tabulce 8, které patřily k nejvýznamnějším ve vývozu jednotlivých krajů, se současně koncentrovala značná (mnohdy převažující) část z celkového českého vývozu uvedené položky. To potvrzují podíly vybraných položek vývozu krajů na jejich celkovém českém vývozu uvedené v tabulce 9. Ve vývozu všech krajů bylo ve vybraných položkách SITC na tři místa zastoupeno několik položek, které byly dominující v celkovém českém vývozu této položky SITC (celkový český vývoz uvedené položky = 100; podíl v %).

• Vybrané položky SITC vývozu krajů s největším podílem na jejich celkovém českém vývozu v roce 2010

Teritoriální struktura vývozu krajů

Pohyby v teritoriální struktuře celkového vývozu

V teritoriální struktuře celkového vývozu České republiky měl v roce 2010 (stejně jako v předchozích letech) převažující zastoupení vývoz do států Evropské unie. Na celkovém vývozu se vývoz do států EU v roce 2010 podílel 83,8 % proti 84,7 % v roce 2009. Oslabení podílu bylo vyvoláno podprůměrným meziročním růstem vývozu do států EU (16,4 %, tj. o 297,4 mld. Kč). Ze států mimo EU se na celkovém vývozu snížilo zastoupení rozvojových ekonomik (ze 4,3 % v roce 2009 na 4,0 % v roce 2010) a evropských tranzitivních ekonomik (ve stejném období z 0,9 % na 0,8 %); vývoz do těchto uskupení meziročně vzrostl o 9,1 % (8,4 mld. Kč) a 9,4 % (1,7 mld. Kč). Pozice zbývajících teritoriálních seskupení meziročně posílila. Díky meziročnímu navýšení vývozu do Společenství nezávislých států o 34,1 % (25,6 mld. Kč), ostatních vyspělých tržních ekonomik o 32,9 % (25,4 mld. Kč), do států ESVO o 22,0 % (10,1 mld. Kč) a do ostatních států o 47,5 % (8,1 mld. Kč) vzrostl v roce 2010 proti roku 2009 podíl těchto teritoriálních oblastí na celkovém vývozu z 3,5 % na 4,0 %, z 3,6 % na 4,1 %, z 2,1 % na 2,2 % a z 0,8 % na 1,0 %.

Rozdíly v dynamice vývozu krajů do států EU a v zastoupení vývozu do států EU na vývozu krajů

Postavení hlavních teritoriálních uskupení na celkovém vývozu České republiky bylo odrazem teritoriální struktury vývozu krajů. Vývoz všech krajů směřoval v roce 2010 (stejně jako v předchozích letech) z převažující části do států EU (viz tabulka 10, příloha 8, příloha 9 a příloha 12 – graf). Celkový vývoz do států EU zaznamenal meziroční růst o 16,4 % (297,4 mld. Kč), mezi jednotlivými kraji byl však meziroční růst značně rozdílný. Nadprůměrný meziroční relativní růst vývozu do států EU byl patrný u pěti krajů – Pardubického (32,2 %), Moravskoslezského (28,2 %), Karlovarského (23,0 %), Vysočina (17,6 %) a kraje Ústeckého (17,1 %). U dalších pěti krajů byl zřejmý dvojciferný (nicméně podprůměrný) relativní růst vývozu – Zlínského (16,2 %), Královéhradeckého (15,7 %), Libereckého (13,1 %), Středočeského (11,8 %) a kraje Hlavní město Praha (10,4 %). U zbývajících čtyř krajů byl meziroční růst vývozu do států EU jednociferný – Olomouckého (9,6 %), Jihomoravského (7,8 %), Jihočeského (6,1 %) a kraje Plzeňského (1,0 %). Největší absolutní meziroční růst vývozu do států EU zaznamenal kraj Moravskoslezský (52,4 mld. Kč), dále pak Pardubický (48,1 mld. Kč) a kraj Středočeský (40,8 mld. Kč). Dynamika vývozu jednotlivých krajů do států EU se promítla do změny pozice států EU na celkovém vývozu jednotlivých krajů. Postavení vývozu do států EU na celkovém vývozu jednotlivých krajů bylo nadále rozdílné (viz tabulka 10, příloha 8 a příloha 9) a pohybovalo se od 72,4 % u kraje Královéhradeckého až po 89,2 % u kraje Karlovarského a 92,4 % u kraje Plzeňského.

Kraje s vyšší orientací vývozu na teritoriální uskupení mimo státy EU

Poněkud členitější teritoriální skladbu vývozu měl v roce 2010 zejména kraj Královéhradecký, ale i další tři kraje – Jihomoravský, Olomoucký a kraj Zlínský. Vyšší orientace vývozu na státy ESVO byla v porovnání s ostatními kraji zřejmá u čtyř krajů – Královéhradeckého, Pardubického, Jihomoravského a kraje Olomouckého. Nejslabší zastoupení vývozu do států ESVO bylo patrné u tří krajů – Libereckého, Hlavní město Praha a kraje Vysočina. Do ostatních vyspělých tržních ekonomik směřovala největší část vývozu ze čtyř krajů – Královéhradeckého, Zlínského, Olomouckého a kraje Vysočina. Silnější zastoupení vývozu do rozvojových ekonomik v porovnání s ostatními kraji bylo patrné zejména u čtyř krajů – Královéhradeckého, Libereckého, Jihomoravského a kraje Zlínského. Poněkud vyšší podíl vývozu do evropských tranzitivních ekonomik oproti ostatním krajům byl zřejmý u dvou krajů – Královéhradeckého a kraje Moravskoslezského. Vývoz do Společenství nezávislých států byl významněji zastoupen hlavně u čtyř krajů – Královéhradeckého, Hlavní město Praha, Olomouckého a kraje Jihomoravského. Vývoz do ostatních států měl silnější podíl u čtyř krajů – Královéhradeckého, Vysočina, Jihomoravského a kraje Libereckého. Podíl vývozu, který nebyl začleněn do hlavních teritoriálních oblastí (nespecifikovaný vývoz), byl největší u kraje Karlovarského.

1) Seznam zkratek teritoriálních uskupení:

VTE – Vyspělé tržní ekonomiky
EU – Evropská unie
ESVO – Evropské sdružení volného obchodu
Ost. VTE – Ostatní vyspělé tržní ekonomiky
RE – Rozvojové ekonomiky
ETE – Evropské tranzitivní ekonomiky
SNS – Společenství nezávislých států
Ostatní státy – Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam
Nesp. – Nespecifikováno

Silná orientace vývozu na Německo

Na celkovém vývozu České republiky, a pochopitelně i na vývozu do států EU, byl v roce 2010 nejsilněji zastoupen vývoz do Německa, kam bylo směrováno z celkového českého vývozu 31,9 % (32,5 % v roce 2009) a 38,1 % z českého vývozu do států EU (38,3 % v roce 2009). Druhý největší podíl na celkovém českém vývozu i na vývozu do států EU vykázalo Slovensko (8,8 % a 10,5 %), dále pak Polsko (6,2 % a 7,3 %), Francie (5,4 % a 6,4 %), Spojené království (4,9 % a 5,8%), Rakousko (4,7 % a 5,6 %), Itálie (4,5 % a 5,3 %), Nizozemsko (3,7 % a 4,4 %), Belgie (2,5 % a 2,9 %), Španělsko (2,4 % a 2,9 %), Maďarsko (2,3 % a 2,8 %), Švédsko (1,6 % a 2,0 %) a Rumunsko (1,1 % a 1,4 %).

Hlavní partnerské státy vývozu krajů

Zastoupení vývozu do hlavních partnerských států (z Evropské unie, ale i z ostatních teritoriálních oblastí) na celkovém vývozu krajů zachycují údaje v tabulce 11 a příloze 8. Tři hlavní partnerské státy ve vývozu krajů v roce 2003 a v roce 2010 zobrazují přílohy 15 a 16 – mapy).

Dominující postavení vývozu do Německa ve vývozu všech krajů

Z celkového vývozu jednotlivých krajů připadla u všech krajů České republiky rozhodující část na vývoz do Německa. Podíly vývozu do Německa na celkovém vývozu jednotlivých krajů byly ale značně rozdílné a pohybovaly se od 22,1 % a 22,3 % (kraj Pardubický a kraj Moravskoslezský) až po 56,8 % a 56,4 % (kraj Karlovarský a kraj Plzeňský). Nejvyšší zastoupení měl vývoz do Německa u kraje Karlovarského a dále pak u kraje Plzeňského (u obou těchto krajů reprezentoval více jak polovinu jejich celkového vývozu). Třetí nejsilnější pozici (více jak dvě pětiny) měl vývoz do Německa u kraje Libereckého, Ústeckého a kraje Jihočeského. U dalších dvou krajů podíl vývozu do Německa na celkovém vývozu těchto krajů činil více jak 38 % (kraj Vysočina) a téměř 37 % (kraj Zlínský). Podíl následujících tří krajů se pohyboval od 31,0 % (kraj Středočeský), 33,0 % (kraj Královéhradecký) do 33,3 % (kraj Hlavní město Praha). U dalších dvou krajů postavení vývozu do Německa činilo 28,5 % (kraj Olomoucký) a 25,6 % (kraj Jihomoravský). Z celkového vývozu reprezentoval o něco více jak jednu pětinu vývoz do Německa u kraje Moravskoslezského a kraje Pardubického.

Další partneři vývozu ze států EU

Druhá největší část z celkového vývozu byla směrována u šesti krajů na Slovensko – kraj Hlavní město Praha, Ústecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a kraj Moravskoslezský, u dvou krajů do Polska – kraj Liberecký a kraj Královéhradecký, do Francie – kraj Středočeský a kraj Plzeňský a do Rakouska – kraj Jihočeský a kraj Vysočina, u jednoho kraje do Spojeného království – kraj Pardubický a do Rumunska – kraj Karlovarský. Mezi uvedenými hlavními partnerskými státy vývozu jednotlivých krajů v tabulce 11 byly ze států EU zastoupeny na dalších místech ještě Maďarsko, Itálie, Belgie, Španělsko, Švédsko a Rumunsko.

Omlouváme se uživatelům za dodatečnou opravu textu v předcházejícím odstavci.

1) Seznam kódů států:

AE – Spojené arabské emiráty
AT – Rakousko
BE – Belgie
DE – Německo
ES – Španělsko
FR – Francie
GB – Spojené království
HU – Maďarsko
IN – Indie
IT – Itálie
NL – Nizozemsko
PL – Polsko
RO – Rumunsko
RU – Rusko
SE – Švédsko
SK – Slovensko
US – Spojené státy

Vývoz krajů do Německa v roce 2009 a 2010

Partneři vývozu mimo státy EU

Mezi uvedenými hlavními partnerskými státy vývozu krajů byly kromě států EU zastoupeny z rozvojových ekonomik Spojené arabské emiráty ve vývozu kraje Libereckého (skleněné zboží, výrobky osvětlovací techniky, stroje a ostatní zařízení pro určitá odvětví průmyslu, perly, drahokamy, polodrahokamy surové a opracované) a Indie ve vývozu kraje Královéhradeckého (díly a příslušenství motorových vozidel, motory pístové s vnitřním spalováním a díly, čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap .), ze Společenství nezávislých států Rusko ve vývozu kraje Hlavní město Praha (léčiva včetně veterinárních, letadla a související zařízení, kosmické lodě, rakety, čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap., zařízení telekomunikační, příslušenství přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu), kraje Královéhradeckého (díly a příslušenství motorových vozidel, motory pístové s vnitřním spalováním a díly, osobní automobily a ostatní vozidla pro dopravu osob, papír, lepenka řezané na určitý rozměr, tvar, výrobky z nich) a kraje Jihočeského (kovoobráběcí stroje třískové, kancelářské potřeby a zboží papírnické, elektrické přístroje jn. (baterie, žárovky ap.), čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap., z ostatních vyspělých tržních ekonomik Spojené státy ve vývozu kraje Olomouckého (stroje, motory neelektrické (ne turbíny, motory pístové) a díly a příslušenství motorových vozidel) a kraje Zlínského (pneumatiky pryžové a duše, přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.), různé chemické výrobky, výbušniny a výrobky pyrotechnické).

Významní partneři vývozu z hlavních teritoriálních uskupení

V tabulce 12 jsou z jednotlivých teritoriálních seskupení uvedeny dva hlavní partnerské státy vývozu krajů. Do těchto států směřovala převážná část vývozu krajů, kterou do uvedených hlavních teritoriálních oblastí v roce 2010 kraje realizovaly.

Seznam příloh

• Příloha 1 Vývoz krajů v roce 2009 a 2010 v mil. Kč
• Příloha 2 Vývoz krajů v roce 2009 a 2010 v mil. EUR
• Příloha 3 Vývoz krajů v roce 2003 až 2010 (roční údaje)
• Příloha 4 Vývoz krajů v roce 2003 až 2010 (čtvrtletní údaje)
• Příloha 5 Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010
• Příloha 6 Vývoz krajů podle SITC v roce 2009 a 2010
• Příloha 7 Vývoz krajů podle SITC v roce 2004, 2007 a 2010
• Příloha 8 Vývoz krajů do Evropské unie a vybraných států v roce 2009 a 2010
• Příloha 9 Vývoz krajů do Evropské unie a vybraných států v roce 2004, 2007 a 2010
• Příloha 10 Vývoz krajů v roce 2009 a 2010 (graf)
• Příloha 11 Vývoz krajů v roce 2003 až 2010 (graf)
• Příloha 12 Vývoz krajů do Evropské unie v roce 2009 a 2010 (graf)
• Příloha 13 Vývoz krajů do sousedních států v roce 2010 (graf)
• Příloha 14 Podíl krajů v % na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010 (mapa)
• Příloha 15 Hlavní partnerské státy ve vývozu krajů v roce 2003 (mapa)
• Příloha 16 Hlavní partnerské státy ve vývozu krajů v roce 2010 (mapa)