Správa státních hmotných rezerv ČR patří mezi významné státní organizace, byť se do povědomí veřejnosti dostává jen v krizových situacích, pro jejichž řešení je vlastně určena. Úkolem správy je především zajištění materiálních prostředků nezbytných k odstranění následků živelních pohrom a krizových situací. V kompetenci správy je též odpovědnost za systém ropné bezpečnosti ČR. Podrobnější informace přináší rozhovor s předsedou Správy státních hmotných rezerv panem Ing. Ladislavem Zabo.
V čem vidíte hlavní přínos SSHR a co je její činností?
Působnost Správy, je daná zákonem č. 97/1993 Sb., a lze ji rozdělit do tří základních oblastí:
- Vytvoření celostátně koordinovaného systému pro zajištění materiálních prostředků nezbytných k odstranění následků živelních pohrom, havárií a dalších krizových situací (systém hospodářských opatření pro krizové stavy – HOPKS). Do tohoto systému je aktivně zapojena většina orgánů státní správy i orgánů územní samosprávy. Za krizových situací je pod patronací Správy aktivován celostátní informační systém, jehož hlavní úlohou je propojit všechny úrovně orgánů krizového řízení při zajišťování materiálních prostředků, potřebných k jejich řešení.
- Péče o státní hmotné rezervy, které tvoří v systému HOPKS strategickou rezervu státu těch materiálních prostředků, které by při vzniku krizové situace bylo obtížné nebo nemožné v požadovaném čase zajistit.
- Odpovědnost za systém ropné bezpečnosti ČR. Tento systém jsou povinny vytvářet všechny členské země EU. Systém, kromě vytvoření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů v objemu cca 90 dní průměrné spotřeby, tvoří řada dalších opatření, které v případě stavu ropné nouze umožní tuto překonat bez vážnějších dopadů na chod hospodářství ČR a život jejich obyvatel.
Konkrétním přínosem Správy je schopnost poskytnout materiální pomoc při řešení krizových situací. Například při povodních v minulém roce pocházela všechna náhradní přemostění, postavená jako náhrada za vodou stržené mosty, ze zásob Správy. Jednalo se o 21 náhradních přemostění v celkové délce cca 420 metrů a dále o poskytnutí velkokapacitních čerpadel, vysoušečů, ale i pohonných hmot a konzerv pro složky integrovaného záchranného systému.
Z materiálních prostředků Správy byl v převážné míře také zabezpečován pro obyvatele v postižených územích systém nouzového zásobování pitnou vodou nebo systém náhradního zásobování elektrickou energií. V letošním roce Správa poskytla půjčky obilí chovatelům prasat a drůbeže dle usnesení vlády ČR č. 166.
Jakým způsobem spolupracujete s Vašimi partnery z jiných členských zemí EU a NATO? Existuje na nadnárodní úrovni nějaká právní úprava této spolupráce?
Správa zastupuje Českou republiku v příslušných skupinách a výborech, do jejichž činnosti gesčně spadá. Na úrovni EU jde o ad-hoc účast na pracovní skupině H7 pro Energetiku (skupina Rady) v případech, kdy je tématem jednání ropná bezpečnost (např. při přípravě směrnice 119/2009/ES o nouzových zásobách ropy), dále pravidelná účast na skupině Komise Oil Supply Group (zabývá se povinnými nouzovými zásobami ropy a souvisejícími tématy). Správa zastupuje ČR také v Mezinárodní energetické agentuře – v Řídící radě (spolu s MPO), ve výborech SEQ – Standing group for Emergency Questions a SOM – Standing Group for Oil Market.
V NATO se správa účastní jednání několika výborů zabývajících se ochranou kritické infrastruktury, civilním nouzovým plánováním, zásobováním atd. Dále je Správa členem neformálního sdružení skladovacích entit ACOMES. Probíhá také řada nepravidelných regionálních či bilaterálních aktivit např. v rámci zemí V4. ČR má na základě dosud platné směrnice 67/2006/ES (o nouzových zásobách ropy, bude nahrazena od r. 2012 zmíněnou směrnicí 119/2009/ES) uzavřenu bilaterální dohodu o skladování nouzových zásob s Německem a se Slovenskem. Správa se pravidelně účastní setkání Visegradské čtyřky se zástupci úřadů s obdobnou působností.
SSHR nabízí za výhodných podmínek materiál a zařízení, které může být využitelné pro podnikatelské subjekty. Můžete prosím upřesnit, kde lze tyto informace nalézt?
Informace o prodeji materiálu a zařízení jsou uveřejňována na webových stránkách Správy. Výhodnost podmínek při nabídce materiálu či zařízení, nelze objektivně posoudit. Prodej se uskutečňuje prostřednictvím centrální adresy. Nabídky následně vyhodnocuje mezirezortní komise, která při vyhodnocení klade důraz na cenově nejvyšší nabídku.
Jaké produkty SSHR obvykle nabízí? O které produkty je mezi podnikateli největší zájem?
Produkty, které jsou nabízeny prostřednictvím centrální adresy, vycházejí z plánu obměn, prodejů a nákupů hmotných rezerv na konkrétní kalendářní rok. Tento vychází z vládou schválené utajované přílohy usnesení č.167/2010 a jedná se o uvolňované položky, které již nejsou na seznamu, nebo dochází k jejich ponížení.
Jakým způsobem následně prodej probíhá?
Prodeje jsou realizovány formou zveřejněním nabídky prodeje na centrální adrese, přímým prodejem ochraňovatelům hmotných rezerv a přímým prodejem kotovaných materiálů. Pro ilustraci, v roce 2010 se podařilo zabezpečit prodej 15 druhů materiálů hmotných rezerv.
Vypisuje SSHR nějaká výběrová řízení? Mohou Vám podnikatelé nabídnout své služby nebo produkty?
Při pořizování a údržbě státních hmotných rezerv i ostatního majetku postupuje Správa plně v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Veškeré zakázky jsou zadávány v intencích tohoto zákona a zveřejňovány transparentním způsobem na internetových stránkách Správy a na centrální adrese. V současné době Správa přijala, a to již v návaznosti na připravovanou novelu tohoto zákona novou vnitřní směrnici Správy o veřejných zakázkách v podmínkách Správy, ve ketré v některých oblastech jsou stanovena přísnější kritéria oproti návrhu zákona.
Spolupracuje nějak SSHR s podnikatelskými subjekty na úrovni regionů, např. i v souvislosti s řešením krizových situací?
Správa spolupracuje s podnikatelskými subjekty při přípravě na krizové situace, i při jejich vzniku. Má uzavřeny smlouvy s podnikatelskými subjekty na odbornou údržbu a ošetřování státních hmotných rezerv a souvisejícího majetku a smlouvy o poskytování služeb a financování k zabezpečení ostatních úkolů hospodářských opatření pro krizové stavy. Při vzniku krizové situace se významným způsobem podílejí na dopravě státních hmotných rezerv, na místa určení podle požadavků příslušných orgánů krizového řízení a zpětném naskladnění.
Jak se ověřuje funkčnost systému krizového řízení? Konají se pravidelné testy?
Správa řídí odbornou pracovní skupinu Ústředního krizového štábu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji za krizové situace, která je vždy aktivována současně s Ústředním krizovým štábem. Systém vyžadování materiálních zdrojů je procvičován při samostatných cvičeních ZDROJE, která řídí a organizuje Správa a také při cvičeních jiných orgánů krizového řízení. Pro vyžadování věcných zdrojů vyvinula Správa nový informační systém Krizkom, který je pravidelně procvičován 4x v roce. Pro větší informovanost samosprávných orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností jsou pro ně prováděny pravidelná cvičení, včetně ukázek vytvořených pohotovostních zásob a možností jejich využití za krizových situací.
S jakým rozpočtem hospodaří SSHR v roce 2011, jaký je celkový počet zaměstnanců úřadu a jaký objem rezerv v Kč je průměrně udržován?
V roce 2011 Správa hospodaří s celkovým rozpočtem výdajů ve výši 1 843 605 tis. Kč.
Počet zaměstnanců vykázaný k 31. 12. 2010 činil 365 osob, což jsou počty včetně našich závodů.
| 2008 | 2009 | 2010 | aritmetický ø |
|---|---|---|---|
| 33 160 172 | 30 557 489 | 30 060 296 | 31 259 319 |
Rozpočet SSHR na rok 2011 byl oproti minulému roku snížen. Podařilo se, popř. o kolik konkrétně, ušetřit finanční prostředky na samotném provozu úřadu, nebo se snížení rozpočtu Správy dotklo pouze objemu a kvality pořizovaných rezerv? Nebrání toto snížení v případném dalším rozvoji aktivit SSHR?
Celkový rozpočet výdajů v roce 2011 je ve srovnání s rokem 2010 nižší o 313 844 tis. Kč.
Přehled čerpání výdajů celkem a z toho ostatních běžných výdajů (běžné výdaje snížené o oblast mzdové regulace), paragraf rozpočtové skladby 5261 – Činnost ústředního orgánu státní správy za období 2008 – 2010 a rozpočet na rok 2011:
| Ukazatel | 2008 | 2009 | 2010 | Rozpočet 2011 |
|---|---|---|---|---|
| Rozpočet výdaje celkem | 2 449 636 | 3 345 384 | 2 157 449 | 1 843 605 |
| Čerpání výdajů celkem | 2 380 577 | 2 610 945 | 2 148 035 | |
| z toho: | ||||
| ostatní běžné výdaje | 90 086 | 82 481 | 67 103 | 71 599 |
Meziroční snižování čerpání ostatních běžných výdajů, které v podstatě představují „provozní výdaje úřadu“ je možno spatřovat:
- v účinnosti přijatých úsporných opatření
- ve snižování počtu účelových organizačních jednotek (závody Správy)
- v klesajícím počtu zaměstnanců
Snižování tohoto druhu výdajů neovlivňuje chod úřadu, nicméně je třeba si uvědomit, že existuje určitá hranice, pod kterou tyto výdaje nemohou poklesnout. Snižování rozpočtu výdajů celkem se tedy nutně přenáší do oblasti péče o státní hmotné rezervy, konkrétně do oblasti výdajů na jejich ochraňování. Správě chybí prostředky na prostou údržbu majetku, který spravuje a pro další rozvoj informačních systémů Správy.
SSHR spravuje poměrně velká aktivita státu. Jaká uplatňuje protikorupční opatření?
Celková strategie problematiky boje proti korupci u SSHR vychází jednak z protikorupčních opatření vlády, které vláda schválila svým usnesením č. 1199 ze dne 25. října 2006 a konkretizovala ve svém dokumentu pod názvem „Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 – 2011“.
Dalším dokumentem, z něhož vyplývají pro činnost SSHR úkoly na úseku boje proti korupci, je „Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012“, který schválila vláda svým usnesením ze dne 5. ledna 2011 č. 1 o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 a doplnila usnesením vlády ze dne 19. ledna 2011 č. 65.
V souladu s výše jmenovanými dokumenty, které přijala vláda České republiky pro oblast boje proti korupci, uplatňuje SSHR jako organizační složka státu, další vlastní opatření aplikované na podmínky SSHR, zejména pak:
Na internetových stránkách Správy (http://www.sshr.cz/stranky/prodej_moviteho.aspx) jsou průběžně uveřejňovány nabídky majetku státu, s nímž je Správa příslušná hospodařit, a který se stal pro Správu neupotřebitelným nebo nepotřebným. Tímto se minimalizuje prostor pro event. korupční jednání v souvislosti s prodejem majetku Správy, neboť široká veřejnost má možnost se o prodeji majetku dozvědět, případně se zúčastnit veřejných soutěží na odprodej majetku.
1. Zřízení protikorupční linky
Na internetových stránkách Správy státních hmotných rezerv http://www.sshr.cz/stranky/protikorupcni_informace.aspx, emailové adresy korupce@sshr.cz, nebo prostřednictvím protikorupční telefonní linky +420 244 095 444, fax: +420 241 441 392 mají občané možnost oznámit své podezření na případné korupční jednání zaměstnanců Správy státních hmotných rezerv a jejích účelových organizačních jednotek. Od roku 2008, kdy byla přijata shora uvedená protikorupční opatření, nebylo podáno žádné oznámení, která by poukazovalo na možné korupční jednání ze strany zaměstnanců Správy.
2. V oblasti zadávání veřejných zakázek
Z důvodu transparentnosti a omezení event. možnosti korupčního jednání v oblasti veřejných zakázek, jsou všechna výběrová řízení zveřejněna na internetových stránkách Správy (http://www.sshr.cz/stranky/verejne_zakazky.aspx) a centrální adrese (http://www.isvzus.cz/usisvz/).
V současné době je zpracována nová Směrnice předsedy Správy o zadávání veřejných zakázek v podmínkách Správy, a to v reagenci na novelu zákona o veřejných zakázkách č.137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým je zákon č. 179/2010 Sb., ale i na nově připravovaný zákon o veřejných zakázkách.
Všechny interní předpisy Správy (Směrnice, příkazy, rozhodnutí předsedy) jsou podrobovány auditnímu posouzení z hlediska možnosti vzniku korupčního prostředí.
Osvědčila se Vám tato opatření, nebo zvažujeme jejich případné posílení v souvislosti s vládní prioritou posílení boje proti korupci?
Celkový stav protikorupčních opatření u Správy lze hodnotit jako příznivý s nastavenými protikorupčními postupy v souladu s právními předpisy a interními předpisy, které jsou koncipovány tak, aby na minimum omezily vznik korupčního prostředí v podmínkách Správy.
K podpoře uvedeného příznivého stavu eliminaci vzniku korupčního prostředí přispívá aplikace Příkazu předsedy Správy č. 19 ze dne 14. září 2009 k zavedení jednotného systému řízení rizik ve Správě. Lze konstatovat, že přijatá protikorupční opatření odpovídají nejnovějším poznatkům a trendům v boji na úseku eliminace korupčních rizik.
Správa navázala spolupráci s neziskovou protikorupční organizací ve snaze maximálním způsobem zprůhlednit své vnitřní postupy na úseku boje proti korupci a učinit transparentnější přijatá vlastní opatření, kdy iniciovala zapojení nevládní neziskové organizace, Transparency International – Česká republika, o. p. s (TIC). Tento postup byl zvolen ve snaze využití zkušeností profesionální organizace zabývající se protikorupční činností.
SSHR se podílí aktivním způsobem na humanitární pomoci. Můžete uvést některé z oblastí, kam Vaše pomoc v poslední době směřovala?
Na humanitární pomoci se Správa podílí poskytováním materiálních prostředků. V minulém období se zapojila do materiální humanitární pomoci zemím postiženým vlnou tsunami na dálném východě, při záplavách v Rumunsku, Bulharsku a Moldávii, při zemětřesení v Pákistánu i při tornádu Katrina v USA. O významné úloze Správy při poskytování humanitární pomoci svědčí i to, že oblast tvorby pohotovostních zásob byla zákonem č. 151/2010 Sb., rozšířena i pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí.
