Vystoupení Martina Kocourka, ministra průmyslu a obchodu na poradě vedoucích zastupitelských úřadů České republiky dne 1. září 2011 v Černínském paláci. Vystoupení se týkalo zejména spolupráce mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničí a přípravy nové proexportní strategie. Nová exportní politika musí podle ministra vhodně odpovědět na otázky spojené s nastavením procesů prosazování našich ekonomických zájmů v zahraničí jak na vládní a evropské, tak na firemní úrovni.
Vážené paní velvyslankyně,
páni velvyslanci,
vedoucí zastupitelských úřadů,
dámy a pánové,
jsem velmi rád, že Vás mohu oslovit při příležitosti každoročně konané porady vedoucích zastupitelských úřadů České republiky.
Ve svém vystoupení navazuji na předsedu vlády Petra Nečase. Ten podstatnou část svého projevu věnoval proexportní politice a roli zastupitelských úřadů a diplomacie při prosazování hospodářských zájmů České republiky v zahraničí.
V prvé řadě chci zdůraznit, že jsem přesvědčen o tom, že tento úkol patří ke klíčovým prioritám této vlády. A Vaše role, role vedoucích zastupitelských úřadů, je v tomto procesu zcela nezastupitelná.
Ministerstvo průmyslu a obchodu s Vámi bude na plnění těchto úkolů prakticky a pragmaticky spolupracovat. Budeme pro vás vytvářet odborné zázemí a servis potřebný k tomu, abychom tento úkol dokázali dobře splnit.
Dnes dopoledne jste měli možnost seznámit se se základními konturami Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období let 2012–2020.
Ambice vrátit Českou republiku do skupiny zemí, které chtějí uspět v globálním světě, nám mimo jiné velmi dobře pomáhá vyjasnit si, co můžeme, a musíme udělat, abychom správně, chytře a aktivně reagovali na ekonomické obtíže dnešního světa.
Respekt k ekonomické realitě
Zdá se mi, že se občas zapomíná, že finanční a dluhová krize je z velké části důsledkem nezodpovědné politiky a ekonomicky nepodložených politických ambicí vlád, které slibují nereálné jistoty občanům, a to bez ohledu na konkurenceschopnost a výkonnost země.
Příkladem jsou přísliby hypoték přístupných pro každého, či sociálních jistot v podobě takové výše důchodů nebo takového věku odchodu do důchodu, které zcela pomíjejí ekonomickou výkonnosti země.
Krize neodpovědné politiky vyspělého světa tentokrát narazila na dramaticky rostoucí konkurenci v globálním světě a na nástup zemí, kterým jsme dříve říkali rozvojové. Ty dnes přitom s nejvyspělejšími zeměmi nejednají z pozice dlužníka, ale naopak největšího věřitele. Z toho pramení i nervozita, kterou je cítit ve většině vyspělých zemí světa, v Bruselu, ale také v mezinárodních finančních organizacích.
Myslím, že správná cesta z této krize musí nutně vycházet z pochopení očekávání trhů a investorů. Tedy, za prvé musí být zřetelné záruky vlád za předvídatelnou a zodpovědnou politiku, která bude respektovat to, čemu se říká ekonomický fundament.
Tou druhou zprávou, na kterou investoři čekají, je čitelná, zřetelná a přesvědčivá schopnost vlád dlouhodobě zlepšovat svou konkurenční schopnost, provádět nezbytné reformy směřující do podnikatelského prostředí, služeb státu, institucí a do inovacemi taženého růstu ekonomiky.
Pokud tento manévr zvládneme, myslím, že krizi můžeme chápat jistým způsobem jako příležitost k tomu, abychom konečně dokončili, či zahájili, tolik diskutované potřebné reformy, o kterých jsme řadu let spíše jen hovořili.
Právě v tom spatřuji unikátní příležitost této vlády a mého úřadu, jako ekonomického ministerstva, které přemýšlí o přidané hodnotě české ekonomiky v dalších deseti, dvaceti letech.
Pokud nechceme ztratit hlavu v rychlém tempu změn v globálním světě, nezbývá nám než téma dlouhodobě konkurenceschopné České republiky považovat za téma klíčové.
Musím ale zdůraznit, že mi nejde o sepisování strategií, vizí a nových a nových programů a projektů. Měřítkem úspěchu a smyslu naší vlády je, že se projekty a nápady promění do akcí, činů a služeb. Měřítkem bude hodnocení podnikatelů, daňových poplatníků a voličů, a koneckonců z vnějšího pohledu i změna trendu našeho směřování v oblasti konkurenceschopnosti naší země ve světě.
Jinými slovy, musíme se umět shodnout nad tím, jak dělat správné věci správně, a tam, kde to má smysl a přidanou hodnotu, se musíme naučit pracovat společně. Toto je tedy motto spolupráce mezi našimi ministerstvy a agenturami.
Dohoda mezi MPO a MZV o garantované úrovni služeb
Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit, a poprvé takto oficiálně oznámit, že při implementaci strategie mezinárodní konkurenceschopnosti počítám s nezastupitelnou rolí Ministerstva zahraničních věcí. Jsem rád, že mezi námi panuje shoda v tom, že nejlepší proexportní politikou je konkurenceschopná česká firma, konkurenceschopné prostředí a instituce státu.
Dovolte, abych při této příležitosti ocenil Dohodu mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování obchodních zájmů českých firem. Dohoda upravuje služby na úrovni, které říkáme „business to business“, a staví na schválené koncepci páteřní sítě zastoupení agentury CzechTrade.
Jsem přesvědčen, že páteřní síť, včetně takzvaného service level agreementu, přispěje k rozšíření možností poskytování chytrých služeb pro exportéry a podpoří koncepční přístup k jejich nabídce.
Jde nám o modernizaci nabídky služeb se zaměřením na poskytování strukturovaných informací, tedy o business a market intelligence. Dále o analýzy výhledů a trendů cílevědomě zaměřených na identifikaci nových globálních trendů a jejich využití ve prospěch českého exportu, stejně tak jako o služby spojené s internacionalizací a s obecnou identifikací obchodních a investičních příležitostí na zahraničních trzích tedy průzkumy trhů, networking, a podobně.
Větší důraz položíme na oborové specifikace a příležitosti. Budeme chtít více podpořit obory s vysokou přidanou hodnotou a procesy, které zaručují českým firmám dlouhodobou přítomnost na zahraničních trzích.
Je zcela logické, že při naplňování této dohody budu velmi spoléhat na právě Vás.
Příprava nové exportní strategie
Vážené dámy a pánové,
jedním ze společných projektů, který musím zmínit, a jehož plnění nás čeká, je příprava nové exportní strategie. Ta bude vycházet ze Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kde jsme napříč rezorty dosáhli shody na více než čtyřiceti projektech, včetně základních parametrů budoucí proexportní politiky.
Vím, že jste chtěli znát moje úvahy na obsahem tohoto materiálu, proto mi teď dovolte se s vámi podělit o dva klíčové body, které materiál podle mě musí obsahovat:
Za prvé – nová exportní politika musí vhodně odpovědět na otázky spojené s nastavením procesů lobování za naše ekonomické zájmy v zahraničí, a to jak na firemní, tak také na vládní a na evropské úrovni. A také jak v rámci dvoustranné, tak mnohostrané ekonomické politiky. Chtěl bych ve strategii definovat kritické procesy a stanovit koncept, který dá České republice daleko více proaktivní roli, včetně budování národních i mezinárodních aliancí.
Druhá otázka souvisí s tím, jakým způsobem využijeme nově definované klíčové obory a země, a také s tím jak zlepšíme synergie mezi institucemi a instrumenty, které dnes v proexportní politice používáme. Tedy mise, výstavy, smíšené komise, exportní financování a vůbec budování značky České republiky a její atraktivity pro investice. Věřím, že tak jak se podařilo připravit dohodu o spolupráci v oblasti služeb pro exportéry, dokážeme nalézt, podepsat a především realizovat dohodu mezi našimi úřady i k těmto tématům. V diáři mám pro splnění tohoto úkolu termín říjen letošního roku.
Vážené dámy a pánové, těším se, že nalezneme v těchto věcech shodu. Čas na realizaci změn musí vycházet z toho, co nás spojuje, z kompetencí, které se doplňují, a z toho, co od nás očekávají podnikatelé. Koneckonců již dnes je zřejmé, že to, co musíme ušetřit na našich rozpočtech, můžeme nahradit právě lepší a hlubší spoluprací nás všech.
Pokud bych tedy měl shrnout to, co považuji za klíčové k dosažení bodů, o kterých jsem mluvil, vybral bych tyto čtyři věci, čtyři východiska:
Za prvé – ve věci prosazování ekonomických zájmů České republiky v zahraničí jsou ministerstva zahraničních věcí a průmyslu a obchodu i přes rozdílnou atmosféru, tradici a primární zaměření, víc zajedno, než se může ortodoxním resortním stoupencům zdát.
Za druhé – oba resorty mají mimořádný prostor se vzájemně v této oblasti obohacovat. Ujišťuji vás o tom, že vedení obou ministerstev dává jednoznačně najevo přednost modernímu týmovému řízení a nástrojům. A jasně preferujeme sbližování priorit v prosazování ekonomických zájmů České republiky a změn spojených s realizací strategie mezinárodní konkurenceschopnosti.
Za třetí – na velvyslance se v dnešní době kladou jiné nároky, než před 10 či 20 lety; je velmi chvályhodné, že řada titulářů již sama iniciativně vyhledává možnosti seznámení se s ekonomickými oblastmi, které byly v minulosti mimo či na okraji jejich zájmu. Stejně tak lze konstatovat, že Ministerstvo zahraničních věcí vyvíjí velkou snahu a kreativitu v přípravě titulářů na nové úkoly v obchodním a ekonomickém světě. Vůle ke společné hře na jednom hřišti mi připadá zásadní.
A konečně za čtvrté – s lidským, informačním a technickým zázemím, kterým disponuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a CzechTrade, a které slouží jako zázemí zastupitelským úřadům, lze ve vzájemné synergii přinést daleko větší výsledky, než když bude každý pracovat izolovaně a nekoordinovaně.
Vážené dámy, vážení pánové,
využívávám této příležitosti, abych vám všem ještě jednou poděkoval za odvedenou práci, popřál hodně energie a pevné zdraví při plnění úkolů spojených s prosazování zájmů České republiky v zemích vašeho působení. Těším se na společnou práci, která je před námi!
Děkuji vám za pozornost.
Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu
Redakčně upraveno – vložení mezititulků.
