Česká republika se zaměřuje na nové oblasti spolupráce v Uralském regionu. Kromě již tradičních sektorů jako je strojírenství, metalurgický průmysl a energetika se rozjíždí spolupráce ve zdravotnictví. O nových projektech týkajících se spolupráce mezi Českem a Uralem hovoří náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.
Pane náměstku, v současné době se projednává možnost dodávek zdravotnického zařízení z ČR na Ural. O jaké zařízení se jedná a jakou vidíte budoucnost spolupráce v tomto odvětví?
České Centrum protonové terapie představilo svůj projekt pro založení Centra protonové terapie v Praze, jehož stavba by měla být dokončena v roce 2010. Protonová terapie je v současné době úspěšně využívána k léčbě určitých onkologických onemocnění, včetně očních nádorů. Ve srovnání s jinými druhy radioterapie má tato metoda jednu zásadní výhodu – paprsky protonů se zamíří přímo na nádor a zdravá tkáň tak zůstane nepoškozená. Tato metoda se bude v časovém horizontu deseti let používat úplně běžně. Podle mých informací se v současnosti tato metoda používá pouze v Číně, Německu, Francii, Švédsku a Spojených státech.
Česká firma přišla na jednání v Jekaterinburgu s nabídkou dodávky protonového radiačního zařízení Onkologickému centru Sverdlovské oblasti. Rád bych zdůraznil, že se nejedná o české, ale o belgické zařízení. Podle odborníků by tato technologie mohla vhodně doplnit metodu onkologické léčby, kterou provádí centrum v současné době.
Pokud dojde k dohodě, bude projekt financován Českou exportní bankou?
Předpokládáme, že stejně jako v případech strojírenských a metalurgických projektů, budou otázky financování řešeny za účasti České exportní banky. Musím upozornit, že toto jednání bylo teprve prvním krokem, za nímž by měla následovat delší etapa konzultací a zkoušek nového projektu. Česká exportní banka poskytne půjčku pouze v případě, že zařízení bude pojištěno státem vlastněnou pojišťovnou EGAP. Protonové radiační zařízení samozřejmě není levná záležitost…
Můžete říci přibližnou cenu tohoto zařízení?
Zatím bych o ceně hovořil nerad. Zkušenost mě naučila, že jakmile je známa konkrétní suma, každý začne přemýšlet o tom, kde a jak peníze sehnat. To pak zpomaluje realizaci projektu.
Česká exportní banka se již zavázala vydat syndikované půjčky na realizaci investičních projektů ve Sverdlovské oblasti do výše dvou miliard euro s dobou splatnosti 10 let. Dochází k plnění těchto slibů?
Financování probíhá, některé projekty již byly realizovány, další jsou v přípravné fázi. Každý projekt byl z hlediska ekonomické životaschopnosti podrobně prozkoumán. Tato opatrnost by měla zamezit vzniku problému, a to jak na české tak na uralské straně.Česká exportní banka navíc poskytuje půjčky pouze v případě, kdy je splněná důležitá podmínka – minimálně 50 % zařízení použitého v investičním projektu, musí být koupeno u českých firem. Ve všech ostatních aspektech je ruským investorům ponechána volná ruka. Během krize se toto schéma ukázalo velmi efektivní. Finanční nestabilitu nelze překonat pouze výměnou zboží. Účinné je implementovat nové technologie a vytvořit nová pracovní místa.
České investice nezůstávají osamocené, ruské firmy se přesouvají na náš trh. Uralská důlní a metalurgická společnost Ural Mining and Metallurgical Company (UGMK) koupila v ČR 51% podíl ve společnost Aircraft Industries, a.s., která vyrábí letouny. Pozornost ruských investorů přitahují také české strojírenské podniky. Toto jsou příklady zdravé ekonomické spolupráce. Ruský prezident Dmitry Medvedev se nedávno setkal s českým prezidentem Václavem Klausem. Během svého jednání potvrdili, že odvětví energetiky v České republice je otevřené. To znamená, že ruské společnosti se mohou účastnit tendrů vypsaných energetickými podniky v ČR.
Spolupráce mezi Sverdlovskou oblastí a Českou republikou byla negativně poznamenána zpožděním splátek za miliardový úvěr České exportní banky společnosti Uralvagonzavod na nákup zařízení ALTA. Je již tato situace vyřešena?
Všechny problémy s Uralvagonzavodem byly díky úsilí všech zúčastněných stran vyřešeny v relativně krátké době. Musím zdůraznit, že představitelé Sverdlovské oblasti hráli v této kauze velmi pozitivní roli. V současné době nejsou žádné významné nezaplacené dluhy. Teprve čas ukáže, jak se bude situace vyvíjet v budoucnu.
Uvažují české banky v souvislosti s aktivním rozvojem vzájemných vztahů o vstupu na uralský trh?
Hlavní české banky mají své zastoupení v Moskvě. Podle mých informací se podílí na projektech financování exportu. Musíme vzít v úvahu, že na rozdíl od České exportní banky se jedná o soukromé společnosti, které nemají povinnost informovat stát o svých aktivitách. Dosud jsme o žádném záměru o příchodu českých finančních institucí na Ural neslyšeli.
Jaké jsou další oblasti, kde by mohlo dojít ke spolupráci mezi Českou republikou a Uralem?
Těch oblastí je několik. Můžeme začít s těmi nejvýznamnějšími, kterými jsou strojírenství, metalurgie, energetika a výroba skla. Budoucnost má také sektor dopravy, především renovace tramvají a lokomotiv. Škoda je dobře známým výrobcem těchto dopravních prostředků a může nabídnout služby při jejich modernizaci. Plánuje se zajímavý projekt v sektoru služeb – česká společnost STOMIX nabízí domácí a kancelářské zateplovací systémy.
Pro lidi na Uralu mohou být zajímavé i nabídky od Metrostavu, který v České republice vybudoval metro. To se možná tak úplně netýká Jekaterinburgu, ale Metrostav se poohlíží po různých typech spolupráce i v jiných oblastech Uralu, např. v oblasti Čeljabinsku a Omsku. K realizaci dalších nových projektů by mohlo dojít v rámci Memoranda mezi Sverdlovskou oblastí a Plzeňským regionem, které bylo podepsáno v květnu 2009.
Novinkou v oblasti vzájemné spolupráce je energetický projekt výstavby nových kapacit ve vodní elektrárně Novosverdlovskaja. Česká PSG-International a. s. spolu s TGK-9 plánují výstavbu a zahájení kombinované jednotky. Plánovaný výkon elektrárny by měl dosáhnout 250 MW. Pokud vše dobře dopadne, začne výstavba do příštího léta. Každý megawatt bude stát asi milión euro a celková investice dosáhne 250 miliónu euro.
Již delší dobu se hovoří o otevření kanceláře CzechTourism na Uralu. Jak to s ní vypadá?
Jsem rád, že se mě na to ptáte. Cílem mojí návštěvy stejně jako prezentace zdravotnického zařízení byla příprava na otevření zastoupení české centrály cestovního ruchu CzechTourism v Jekaterinburgu. Našli jsme vhodné prostory, budoucí ředitel pobočky jej již v uralském hlavním městě a vyřizuje potřebné záležitosti. Kancelář bude oficiálně otevřena počátkem příštího roku. Hlavním úkolem zastoupení CzechTourismu bude podpora „turistického ovzduší“ mezi Uralem a Českou republikou.
Je nutné zdůraznit, že nová kancelář CzechTourism bude otevřena ve stejné době, kdy letecká společnost Malev ukončí letecké spojení mezi Jekaterinburgem a Budapeští. Česká republika přitahuje stabilní zájem turistů z Uralu. V roce 2008 vydal Generální konzulát ČR v Jekaterinburgu přibližně 26 tisíc víz, v letošním roce se očekává pokles asi o jednu třetinu z důvodu finanční krize. Tyto odhady se možná změní s příchodem vánočních svátků, během kterých vždy zaznamenáme příliv turistů.
Na základě rozhovoru pro ruskou informační agenturu RusBusinessNews zpracovala redakce BusinessInfo.cz.
