Základní informace o Sverdlovské oblasti 

Sverdlovská oblast patří do první pětice ekonomicky nejsilnějších oblastí Ruské federace. Její síla a význam pramení především z rozsáhlé průmyslové základny a značného nerostného bohatství. Mezi priority rozvoje SvO patří také ambice stát se centrem mezinárodní spolupráce v evroasijském prostoru.

Představení oblasti

Sverdlovská oblast (SvO), jež vznikla 17. ledna 1934, je jedním ze 6 subjektů tzv. Uralského federálního okruhu RF (UFO), který byl zřízen presidentským výnosem č. 849 ze dne 13. 05. 2000.

SvO se nachází na Středním Uralu, na hranici Evropy a Asie. Její západní část leží na východním podhůří Uralských hor (s reliéfem 700–1 569 m nad mořem). Na východě je oblast součástí Západo-Sibiřské nížiny, většinu území však pokrývají lesy (66 % území tvoří tajga).

Region disponuje značným přírodním bohatstvím. Těží se zde železná ruda, měď, bauxity, uhlí, nikl, chrom a mangan. Páteří místní ekonomiky je těžební a metalurgický průmysl, strojírenství, obrábění kovů a elektroenergetika, jež tvoří 82 % regionální průmyslové výroby. Zvláštní místo v ekonomice oblasti mají podniky obranného průmyslu, soustředěné ve Svazu podniků obranných průmyslových odvětví (www.vpkf.ru). Rozvinutý je též chemický, lesní, dřevozpracující, papírenský, stavební, lehký a potravinářský průmysl.

zpět na začátek

Klíčové makroekonomické ukazatele oblasti

Hrubý regionální produkt (HRP)

Hrubý regionální produkt (HRP) v roce 2010 dosáhl 1017,1 mld. rublů, což je o 13,8 % více než v roce 2009. Oblast tak patří do první pětice nejvýkonnějších regionů RF společně s Moskvou, Moskevskou oblastí, Sankt-Peterburgem a Republikou Tatarstán.

Rozpočet

V roce 2009 směřovalo z oblasti do federálního rozpočtu 21,4 % celkového rozpočtu RF – 25,5 mld. rublů. Na území Sverdlovské oblasti zůstalo 93,6 mld. rublů, což je o 23,7 % méně než v r. 2008.

Aktuální investiční rating

Aktuální investiční rating oblasti je „1B“ („vysoký potenciál při mírném risku“).  Oblasti patří 28. místo mezi regiony Ruské federace v žebříčku investičního rizika a 4. místo dle investičního potenciálu. Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrdila dlouhodobý kreditní rating SvO na úrovni „BB“ s prognózou „stabilní“.

Objem investic

Objem investic do základního kapitálu v roce 2010 ze všech zdrojů představoval 118,1 mld. rublů (pokles o 42 % ve srovnatelných cenách oproti roku 2009). Zahraniční investice za období leden–září 2009 činily 1 mld. USD, což je o 41 % méně než ve stejném období roku 2008. Z toho PZI činily 0,65 %, portfoliové investice 1,1 % a ostatní investice 92,5 %. Tyto zahraniční investice za období leden–září 2009 směřovaly zejména do hutní výroby a do výroby, přenosu a rozvodu elektřiny. Nejaktivnější investoři: Kypr (262,1 mil. USD), Německo (156,6 mil. USD) a Nizozemí (119,1 mil. USD). Objem investic ze Sverdlovské oblasti do zahraničí za 9 měsíců r. 2009 činil 107,5 mil. USD a směřoval hlavně do Španělska, Nizozemí a Švýcarska.

Zahraniční obchod

Oblast náleží do první desítky regionů v obratu zahraničního obchodu. V roce 2010 dosáhl 12,3 mld. USD, z toho export představuje 8,9 mld. USD a import 3,4 mld. USD. Saldo zahraničního obchodu zůstalo pozitivní a činilo 5,5 mld. USD. V porovnání s rokem 2009 se obrat zahraničního obchodu zvýšil o 20 %, objem exportu se zvýšil o 20 % a objem importu o 21 %.

Zdroj: Ministerstvo mezinárodních a vnějších vztahů SvO

V r. 2010 podniky a organizace SvO udržovaly a rozvíjely zahraničně-ekonomické vztahy se 128 zeměmi světa. K nejvýznamnějším obchodním partnerům oblasti patří USA, Kazachstán, Indie, Německo, Turecko a Čína.

Základní položkou exportu oblasti jsou tradičně kovy a výrobky z nich, produkce chemického průmyslu a také strojírenská produkce. V r. 2010  podíl kovů a výrobku z nich dosáhl téměř 46 % exportních dodávek r. 2009 (zvýšení o 18 %). Jedná se o statistické údaje SvO, ČR statistiku s regiony nesleduje, dodávky pro SvO proclívané na celnicích jiných regionů nejsou ve statistice zachyceny. K významným importním položkám oblasti patří strojírenská produkce (51 %), minerální produkty (14 % – základní podíl uhlí), chemická produkce (13 %) a kovy (10%).

Přednosti a oborové příležitosti oblasti

Dlouhodobou strategickou prioritou i pro SvO je diverzifikace průmyslu ve směru jeho rozvoje od prostého využití surovinového bohatství země k jeho hlubokému zpracování a na tomto základě budovat inovační ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou její produkce.

Mezi priority rozvoje SvO patří i ambice stát se centrem mezinárodní spolupráce v evroasijském prostoru. Zvýšení mezinárodní prestiže regionu pomůže i plánované setkání vrcholných představitelů států Šanghajské organizace spolupráce, která se uskuteční v roce 2009 v Jekatěrinburgu.

Sverdlovská oblast patří do první pětice ekonomicky nejsilnějších oblastí Ruské federace. Její síla a význam pramení především z rozsáhlé průmyslové základny oblasti a značného bohatství nerostných surovin – zejména železa a barevných kovů. Ekonomický potenciál oblasti je tak schopen akumulovat značné finanční zdroje na obnovu a modernizaci základních výrobních fondů. Zároveň vytváří prostor pro získávání důležitých zahraničních investorů.

Z nerostných surovin jsou zde zastoupeny prakticky všechny prvky mendělejevovy tabulky a mnohé z nich se vyskytují v množství, které dovoluje jejich racionální průmyslové využití, jako železná ruda (21 % podíl v RF), vanadium (98 %), nikl (14 %), měď (8 %), bauxit (70 %), žáruvzdorné suroviny (82 %), azbest (74 %) a dále magnezit, chrom, molybden a zlato. Na jihozápadě a severovýchodě jsou nevyužívaná naleziště ropy a plynu. Jsou zde velké zásoby rašeliny, minerálních vod, které se využívají k lázeňským účelům.

Klíčové pozice zaujímají sverdlovské podniky v těžkém průmyslu a to v metalurgii a především strojírenství se zaměřením na výrobu zařízení pro metalurgický, chemický, naftový, elektrotechnický a železniční průmysl. Velmi silná je tradiční výroba těžké vojenské techniky. Strojírenství oblasti dnes představuje 210 velkých a středních podniků, 11 výzkumných institutů a konstrukčních kanceláří, více jak 140 malých podniků, 3 regionální technologická centra, 43 obchodních skupin. Mnohé z těchto závodů úspěšně exportují svou produkci na zahraniční trhy. Podle statistik až 60 % zařízení a strojů je morálně i fyzicky opotřebováno což se odráží v potřebě modernizace nebo kompletní obnově strojového parku.

Sverdlovská oblast leží na hranicích evropské a asijské části Ruska. Hlavní město Jekatěrinburg je nejen hlavním městem SvO, ale také administrativním centrem celého Uralského federálního okruhu. Je odrazovým můstkem pro další expanzi směrem na východ do oblastí Sibiře, stejně jako na jih do sousedních zemí SNS. Význam oblasti spočívá v tranzitu zboží Asie–Evropa–Asie. Územím prochází Transsibiřská magistrála a bude zde veden silniční mezinárodní dopravní koridor №. 2 (Berlín – Varšava – Minsk – Moskva – Nižnij Novgorod – Jekatěrinburg – Sibiř). Mezinárodní význam města posiluje otevírání generálních konzulátů a konzulátů, honorárních konzulátů a obchodních zastoupení některých zemí nebo nadnárodních firem. Mezinárodní letiště Kolcovo v Jekatěrinburgu získalo status „hub" – jednoho z nejdůležitějších 7 dopravních uzlů RF. Ze zahraničních aerolinek zde provozují lety ČSA (přímý spoj Praha–Jekatěrinburg–Praha je provozován 4x týdně), British Airways, Lufthansa, Austrian Airlines, Malev.

Kovoobráběcí a tvářecí stroje

Dle statistik zaznamenávají strojírenské a kovozpracující podniky stále větší objem produkce. Přitom až 55 % zařízení a strojů průmyslových podniků oblasti je opotřebovaných. Již několik let probíhá aktivní modernizace strojového parku.

Stroje a zařízení pro těžařský průmysl, hutnictví

Z celkového objemu Ruska se ve Sverdlovské oblasti zpracovává 8 % plechů, 34 % ocelových trub, 10 % hliníku. 15,5 % připadá na strojírenství a obrábění kovů se zaměřením na produkci vybavení pro metalurgický, chemický, naftový, elektrotechnický a železniční průmysl.

Rostoucí objem průmyslové výroby v RF vyvolává zvýšenou poptávku po výrobcích místních metalurgických podniků. Zatímco primární investice metalurgů směřovaly do modernizace hutních provozů, nyní jsou na pořadu dne investice do rozvoje současných surovinových nalezišť, které jsou na hranici vyčerpání (posledních 10 let se do nalezišť prakticky neinvestovalo. Vyčerpané zdroje, jako např. uhlí se řeší dovozem z jiných regiónů RF či SNS, železná ruda je pouze ze 35 % dobývána na uralských nalezištích), tak i do zcela nových nalezišť. Výstavba nových nalezišť se předpokládá v oblasti „Polárního a připolárního okruhu Uralu", jehož zásoby se odhadují na 59,1 mld. tun železných rud, 850 mil. tun chromitových rud, 1,47 mld. tun manganové rudy, 480 mil. tun bauxitu, 170 mil. tun mědi a dále zásoby olova, niklu, wolframu, zinku, zlata, platiny a dalších. Je zcela jednoznačné, že na investicích do těchto nalezištích se budou podílet metalurgické holdingy a podniky se sídlem na Urale.

Mimo železných i neželezných rud je oblast perspektivní z hlediska těžby surovin pro stavební účely jako písek, štěrk, živec apod.

Dřevoobráběcí stroje

V oblasti se nacházejí rozsáhlé lesní plochy (66 % území – 16 mil. ha, 36,8 % lesního porostu tvoří borovice a břízy), které nebyly v socialistických dobách z důvodu „zvláštního režimu" těženy. Pouze 35 % vytěženého dřeva je zpracováno místním dřevozpracujícím průmyslem. Zatímco nábytkářský průmysl prošel procesem modernizace v letech 2002–2003 na pořadu dne je „přezbrojení" těžařských a dřevozpracujících podniků. Zájem je o moderní technologie, investory i zahraniční pracovníky, kteří by se věnovali těžbě dřeva s využitím vlastní techniky a na základě kontraktu.

Stavebnictví

Neustále se rozvíjející obor /stále existuje nedostatek bytů, kancelářských budov a obchodních center, potřeba rekonstrukce bytového fondu/, přičemž dostatek stavebních surovin umožňuje výrobu na místě. I z tohoto důvodu je vnímán značný zájem o nové stavební technologie a zařízení na výrobu stavebních materiálů. Uplatňují se zde i kvalitní bytové doplňky.

Vzhledem k boomu stavební činnosti (za r. 2008 bylo postaveno a předáno do užívání 1704,3 tis. m2 bytů) v oblasti a nedostatku stavebních materiálu přijala vláda Sverdlovské oblasti investiční program „Rozvoj výrobní základny stavebního komplexu Sverdlovské oblasti na období 2006–2010". Program má za úkol přispět k vyšší míře samostatnosti oblasti ve sféře zásobování kvalitními stavebními materiály, mj. zvýšit jejich výrobu o 25 %, vytvořit nových 1500 pracovních míst, pomoci k modernizaci stávajících kapacit o 12 % a úspoře energií o 5 %. Celkový objem investic se vyšplhá na 5 mld. rublů!

Potravinářství a zemědělství

Zájem o moderní technologie. Cílem oblasti je maximálně snížit závislost na dovozu potravin z jiných regionů. Výrobci masných a mléčných produktů realizují nejen modernizaci svého zpracovatelského zařízení, ale pořizují si do vlastnictví zemědělské objekty (chov hospodářských zvířat), které je potřeba rekonstruovat.

Energetika

Současná ekonomika RF je značně neúsporná. Jen přímé ztráty energetických zdrojů dosahují 30–40 %. Důvodem jsou zejména značně zastaralá zařízení municipalit /kotelny, tepelné sítě/ stejně jako průmyslových podniků, absence systémů kontroly úspory energie v reálném čase, neexistence alternativních zdrojů atd. Sverdlovská oblast bude díky svému průmyslovému potenciálu potřebovat do roku 2015 dalších 2800 MW energie. V roce 2004 energetický komplex oblasti generoval 9150 MW.

Do roku 2015 Sverdlovská oblast utratí za rozvoj energetického komplexu 230 mld. rublů. 17. 07. 2006 byl vládou oblasti schválen strategický plán elektroenergetického komplexu na období 2006–2015. Nový dokument umožní realizovat rozsáhlý program kvalitní modernizace uralské energetiky, vybudovat nové elektrárny a sítě. Konkrétně mezi prioritami strategického plánu rozvoje vláda oblasti vyčleňuje stavbu energobloku BH-800 na Bělojarské atomové elektrárně, rozvoj uhelných elektráren, montáž autonomních stanic na kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie v obcích a na závodech.

Přibližně 200 mld. rublů bude proinvestováno v rámci modernizace generujících společností a 30 mld. rublů půjde na rozvoj sítí. Předpokládá se, že financování bude provedeno několika způsoby – přivlečením soukromých investorů, emisí akcií generujících společností a formováním technické rezervy.

Vodohospodářství

Množství havárií v potrubích Jekatěrinburgu se sníží na polovinu, kvalita pitné vody se značně zlepší. Takový výsledek má mít program, jenž schválila místní Duma 28.06.2006. Rekonstrukce systému zásobování vodou je rozložena do 10 let. Sestává ze třech velkých částí: zlepšení kvality pitné vody, čištění odpadů, rekonstrukce starých sítí. Náklady se odhadují na více než 11 mld. rublů, část peněz bude získána díky růstu tarifů.

zpět na začátek

Obchodní specifika oblasti

SvO byl prakticky do 90. let uzavřenou oblastí (s ohledem na rozmístěné strategické vojenské podniky). Z toho vyplývá určitý charakter chování místních podnikatelských subjektů:

Menší zkušenosti se zahraničním obchodem

Být účastníkem mezinárodních operací znamená vyšší kontrolu ze strany finančních úřadů. Obecně není přílišný zájem platit za hranice, řešit si samostatně proclívání a dopravu, menší znalost bankovních nástrojů a operací. Certifikace (ГОСТ), respektive shoda (ГОСТ Р) musí být řešena českým subjektem.

Regionální ochranářská „opatření"

Regionální ochranářská „opatření“ platí stále v některých oborech (obchodní sítě, restaurační byznys, stavebnictví).

Menší objem nákupu

Uralské firmy jsou zvyklé nakupovat v Moskvě nebo Sankt.Peterburgu množství zboží, které je z hlediska objemu (přímého dovozu) kolikrát nezajímavé pro zahraniční (českou) společnost (obzvláště to platí v samém počátku, kdy uralský podnik nezná, jak bude místní spotřebitel na české zboží reagovat). S tím souvisí i fakt, že některé uralské společnosti nejsou natolik finančně silné, aby mohly nakupovat velký objem zboží a držet v něm finanční prostředky (pokud nejde o rychloobrátkové zboží). Uralská společnost koupí menší objem zboží a zpravidla na něj obdrží od moskevského dodavatele odloženou splatnost (což je v případě českého exportéra více než nepravděpodobné).

Celní problematika

Celní problematika je v regionu velmi přísná. Větší část toku zboží postupuje přes Moskvu nebo Sankt-Peterburg. Zboží, které postupuje napřímo je pečlivě kontrolované a to jak z hlediska jeho správného zařazení do příslušného celního kódu, tak i hodnoty zboží (tedy zda není uměle snížené).

Logistika (vzdálenost = vysoké náklady)

Náklady na dopravu ČR – Jekatěrinburg jsou značné. Problémem je nejen vzdálenost, ale i nízká vytíženost kamiónů zpět do ČR. K dopravním nákladů je třeba připočítat clo (v průměru 15 %), DPH (18 %), pojištění a další poplatky (akcízy) což výrazně zdražuje cenu výrobku. Zboží s nižší přidanou hodnotou tak není schopno cenově konkurovat místní nabídce.

Dodací podmínky

Uralský podnik očekává cenovou kalkulaci zboží na paritě alespoň DDP Moskva. Parita EXW znamená propočet a kalkulaci, která je přes místní dopravní společnosti časově náročná a řada podniků to sama neumí.

Zájem o zavedené zboží, značku, reference

Snaha obchodovat se zbožím, které je reklamováno nebo zavedené. V případě nového, nezavedeného (českého) výrobku bude uralský obchodník požadovat zaplacení marketingových výdajů nebo poloviční spoluúčast na financování, eventuálně pokud má vkládat své prostředky, tak nárok min. na regionální exkluzivitu. Je třeba klást důraz na reference (SNS), zákazník v případě technologického zařízení bude chtít takové zařízení vidět, bude se informovat.

Výstavy

Z praktického (kontraktačního) hlediska jsou jekatěrinburgské (uralské) výstavy až na několik výjimek slabé, s nízkou účastí odborné veřejnosti. Prezentace regionálního rozsahu může mít efekt pro místní prodejce, ale většinou se jedná o koncové (spotřební) zboží. Pro českého vystavovatele vysoké náklady zpravidla neodpovídají očekávání (účelné je vystavovat na speciálních výstavách v Moskvě). Daleko efektivnějším řešením je provést prezentaci a jednání na jednotlivých podnicích.

Výroba/kooperace

Oblast s dostatečnou surovinovou základnou a průmyslovým potenciálem předpokládá výrobu nebo výrobní kooperaci přímo na místě. Ve strategických oborech je úspěch zahraničního partnera podmíněn výrobní kooperací.

Nákup technologických zařízení, strojů (vyšší důvěra v místní organizace)

Významnějšího finančního objemu (např. pro metalurgii /ocelárny/). Není nutné, aby v tomto procesu figuroval zprostředkující subjekt. Je reálné, aby celý proces jednání (navázání spolupráce) byl řešen přímo s managementem podniku. To se však týká spíše komplexních dodávek na klíč. Trochu jiná situace může být v případě částečných či sekundárních dodávek. Zde je zpravidla účelné paralelně kontaktovat místní projekční a naučné organizace akreditované v daných oborech. Na Urale je cítit větší důvěra vůči firmám, které mají reference v RF nebo ještě lépe na Urale a dále vůči místním prodejcům, projekčním a servisním organizacím.

Financování

V případě finančně náročného zařízení a technologií je bezpodmínečně nutné mít připraveny návrhy a scénáře v oblasti financování. Leasing stejně jako bankovní úvěry v zahraniční měně od domácích bankovních ústavů nejsou příliš výhodné a pohybují se řádově v rozsahu 11–15 % p.a. V této souvislosti je účelné projednat s českými bankovními ústavy možnosti přímých odběratelsko-dodavatelských úvěrů. Operativní a dostupné financování je jedním z klíčových předpokladů úspěchu.

• Pokračování dokumentu – Bilaterální vztahy ČR se Sverdlovskou oblastí

zpět na začátek