Transeuropean network (TEN)
K plnému využití předností vnitřního trhu přispívá Společenství k budování transevropských sítí (čl. 129b - 129d Smlouvy o ES). Tento pojem zahrnuje hranice přesahující infrastrukturu v oblastech dopravy, energií, telekomunikace a životního prostředí. Tato opatření mají posílit operativní schopnost národních sítí na adaptaci k mezinárodním systémům. V roce 1994 rozhodla Evropská rada o podpoře čtrnácti přednostních dopravních projektů a deseti záměrů v oblasti energií.
V únoru 2009 zveřejnila Komise zelenou knihu „TEN-T: Přezkum politiky. Směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky". Dokument naznačuje možnosti, jak propojit stávající projekty tranevropských sítí s problematikou boje proti klimatickým změnám a posílením vazeb na sousedy EU. Důraz je kladen také na realizovatelnost jednotlivých opatření. Projekt TEN-T běží zhruba patnáct let bez větších změn. Zelená kniha by měla napomoci jej „aktualizovat", resp. přizpůsobit jej potřebám dnešních unijních politik, protože po rozšíření EU v letech 2004 a 2007 došlo pouze k navýšení počtu prioritních projektů TEN-T, což vedlo k tomu, že v současnosti je TEN-T sumou sedmadvaceti samostatných sítí a ne jednou evropskou.
