Disponibilní makroekonomická data poměrně věrně dokumentují vývoj turecké ekonomiky ve III. čtvrtletí roku 2011, resp. v období od ledna do září 2011. Úctyhodný růst hrubého domácího produktu v prvním pololetí r. 2011 ve výši 10,2 procenta vynesl Turecko na 1. příčku před Čínu. Turecká ekonomika tak neztrácí dech již po sedm po sobě jdoucích čtvrtletí.
Nicméně rekordní růst je doprovázen setrvale negativním, ve III. čtvrtletí již alarmujícím, vývojem běžného účtu platební bilance a financování deficitu (-54,2 mld. USD), který je současně doprovázen neuspokojivým vývojem tureckého zahraničního obchodu s historicky nejhorším výsledkem salda obchodní bilance (-71,4 mld. USD k 08/2011).
Inflace
Inflace ve třetím čtvrtletí roku 2011 vykazovala vzestupnou tendenci. V září 2011 dosáhla úrovně 6,15 %, převážně tažena vzestupem cen následujících zbožových skupin: doprava (1,92 %), výdaje na vzdělání (1,79 %), potraviny a nealkoholické nápoje (0,99 %), domácí spotřebiče (0,92 %), hotely a restaurace (0,63 %). Enormní nárůst cen zaznamenala část základních potravin jako jsou vejce (+50 %) a mléko (+15 %). Meziměsíčně inflace vzrostla o 0,75 %.
Míra nezaměstnanosti
Dle dostupných dat míra nezaměstnanosti v červenci 2011 poklesla meziročně z 10,6 % na 9,1 %, což v číselném vyjádření znamená 2 509 tis. osob bez zaměstnání. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti, která vykazovala od března do června 2011 mírný vzestup (z 10 % v 03/2011 na 10,1 % v 04/2011, resp. 10,3 % v 05 a 06/2011), mírně poklesla na 10,1 %. Palčivá je zejména nezaměstnanost mládeže (15–24 let), dlouhodobě oscilující kolem 18 %, v červenci 2011 dosahující úrovně 18,3 %.
HDP
Za první pololetí roku 2011 HDP meziročně rostlo o úctyhodných +10,2 %, což Turecko zařadilo na 1. příčku před Čínu, která zaznamenala ve stejném období růst HDP ve výši +9,6 %. Turecká ekonomika tak již kontinuálně roste sedm po sobě jdoucích čtvrtletí a zejména v roce 2011 je tažena silnou domácí poptávkou a domácími investicemi privátních firem.
Dle DEU se hrozící přehřátí ekonomiky s největší pravděpodobností konat nebude. Výsledky průmyslové produkce, které zveřejnil TurkStat 11. 10. 2011, predikují zpomalení ekonomiky ve zbývajících měsících roku 2011. V srpnu 2011 průmyslová produkce sice meziročně rostla o 3,8 %, nicméně tempo růstu v červenci 2011 činilo 6,9 %. Toto snížení zásadního indikátoru tak pravděpodobně přinese zpomalení ekonomiky do „manévrovatelného“ rámce, které má dle předpokladů činit na konci roku 2011 7% růst HDP.
Běžný účet platební bilance
Rekordní růst HDP doprovází setrvale negativní vývoj běžného účtu platební bilance a financování deficitu, který v srpnu 2011 dosáhl znepokojující úrovně 4 mld. USD (v červenci 2011: 5,5 mld. USD). Agregátně za prvních osm měsíců roku 2011 dosáhl stav běžného účtu platební bilance alarmujícího deficitu ve výši 54,2 mld. USD (za období leden–srpen/2010 činil deficit pouze 26,8 mld. USD).
Hlavními nástroji financování jsou přímé zahraniční investice (FDI), portfoliové investice a překvapující vysoká nedefinovaná položka „Errors and Ommissions“ (chyby a přehlédnutí), která vykazuje od ledna do července 2011 hodnotu ve výši 10,6 mld. USD. Sdružení tureckých průmyslníků a obchodníků TÜSIAD soudí, že může jít o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z arabských států zmítaných politickými nepokoji. Zdá se, že Achillova pata turecké ekonomika zůstává neléčena, byť je možné pozorovat určité zpomalení prohlubujícího se deficitu: v červenci 2011 činil 5,5 mld. USD, oproti 4 mld. USD. I když v této souvislosti volají vládní entity po strukturálních změnách, z nichž jednou z nich může být urychlení privatizačního procesu státních firem strategického významu (dálnice, mosty přes Bospor a distribuční společnosti plynu), opak je pravdou. Zásadní tendry byly Státní privatizační agenturou odloženy. Neodvratnou realitou konce roku 2011 je tak děsivý agregátní odhad deficitu běžného účtu platební bilance ve výši 70 až 72,5 mld. USD, což odpovídá zhruba 10 % HDP. Vládním cílem roku 2011 (dle Střednědobého plánu na léta 2011–2013) bylo dosažení deficitu ve výši 5,4 % HDP, v roce 2012 5,3 % a v roce 2013 5,2 %.
Zahraniční obchod Turecka
Dle dosud dostupných dat turečtí exportéři ani ve III. čtvrtletí svým výkonem neoslnili. Vývoj zahraničního obchodu Turecka byl v srpnu 2011 nadále neuspokojivý a skončil dalším prohloubením deficitu, byť po poprvé, po více než roce, exportní výkony turecké ekonomiky překonaly importní ukazatele: export vzrostl o 32,2 % na 11,27 mld. USD, agregátní údaj za leden až srpen 2011 dosáhl výše 88,73 mld. USD (oproti stejnému období r. 2010: 72,81 mld. USD). Import se ve srovnání se srpnem 2010 meziročně zvýšil o 26,3 % a dosáhl 19,5 mld. USD. Agregátní údaj za leden až srpen 2011 dosáhl výše 160,1 mld. USD (oproti stejnému období r. 2010: 114,91 mld. USD). Výsledné záporné saldo obchodní bilance (-71,4 mld. USD) je historicky nejhorším výsledkem.
V srpnu činil na exportním výkonu Turecka podíl zemí EU 43,8 % a vzrostl meziročně o 32 %. Hlavními odběratelskými trhy Turecka byly Německo (1 206 mil. USD: meziročně +32,2 %), Irák (701 mil. USD), Velká Británie (691 mil. USD), Francie (531 mil. USD) a Ruská federace (523 mil. USD). Nejsilnější tradiční importér, Německo (1 823 mil. USD), bylo překonáno importním výkonem Číny (1 884 mil. USD: meziročně +24,5 %), dále následovaly tyto země: Ruská federace (1 668 mil. USD), USA (1 283 mil. USD a Itálie (1 141 mil. USD).
Projekce celého roku 2011 pro turecký zahraniční obchod vůbec nevypadá lichotivě. Vzhledem k pokračující tendenci vývoje zahraničního obchodu země přesáhne s největší pravděpodobností celkový roční deficit hrozivých 100 mld. USD, což je i předpoklad Podsekretariátu úřadu premiéra pro finance, který ve své publikované zprávě ze září 2011 uvádí projekci roku 2011: export ve výši 127 mld. USD, import 227 mld. USD, deficit 100 mld. USD. Původní vládní cíle byly posazeny hluboko pod tímto předpokladem.
Střednědobý plán na léta 2011–2013 predikoval deficit zahraničního obchodu v r. 2011 ve výši 75 mld. USD. Byť exportní výkony srpna 2011 po více než roce meziročně překonaly import, bližším pohledem na statistická data srpna 2011 a července 2011 je však patrné, že toto bylo způsobeno zejména výrazně nižšími importy v srpnu 2011. Hlavní příčinou bylo oslabení domácí měny. Část importérů tak odkládala své obchody vzhledem k dražším dovozním cenám. Zásadním pro celkový výsledek, resp. konečnou výši deficitu, bude vývoj kurzu turecké liry vůči USD a EUR, která má od začátku roku oslabující tendenci (vůči USD -16 %, resp. EUR -20 %), což může napomoci tureckým exportérům. Stejně jako ambiciózní ekonomicko-diplomatické aktivity tureckých představitelů, zejm. PM R. Erdogana a jeho spanilá jízda na Blízkém východě – Tunis, Libye, Egypt v září 2011. Kýžený výsledek mise, pokud bude, lze však očekávat v dlouhodobém horizontu. I exportní struktura turecké ekonomiky však determinuje její orientaci na země EU, a tak v konečném výsledku ekonomická diplomacie tureckého PM má spíše politický podtext.
Vývoj zahraničního obchodu ČR a Turecka
Turecký trh s více než 73 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Čeští exportéři neztratili dech ani v prvních devíti měsících roku 2011, a je tak možno konstatovat, že v meziročním srovnání si zahraniční obchod České republiky s Tureckem udržuje nadále vysokou dynamiku růstu (export ČR +34 %).
Dle zatím posledních známých dat vývoz činil v období leden–srpen 2011 celkem 15 773 mil. Kč, import představoval 15 611 mil. Kč. Obrat dosáhl 31 384 mil. Kč. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 bylo generováno pozitivní saldo ve výši 161,9 mil. Kč. Rovněž exportní výkony českých firem meziročně vykazovaly tempo růstu ve výši +34 % (v číselném vyjádření vzrostl export o úctyhodné 4 mld. Kč). Turecký trh se stal naším 18. největším exportním místem, což znamená zlepšení pořadí o jednu příčku. Dovoz ve srovnatelném období vzrostl o 31,7 %, z 11 885 mil. Kč na 15 611 mil. Kč.
| 2010 (I-VIII) | Pořadí | 2011 (I-VIII) | Pořadí | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 11 771 817 | 19. | 15 772 959 | 18. | |
| Dovoz | 11 854 754 | 25. | 15 611 063 | 22. | |
| Obrat | 23 626 571 | 21. | 31 384 022 | 19. | |
| Saldo | -82 937 | --- | 161 896 | --- | |
Zdroj: ČSÚ
| 2007/06 | 2008/07 | 2009/08 | 2010/09 | 2011/2010 (I-VIII) | |
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | +19,8% | -9,0% | +20,3% | +22,7% | +34% |
| Dovoz | +21,0% | +4,7% | -16,0% | +33% | +31,7% |
| Obrat | +20,5% | -2,0% | +0,2% | +26,6% | +32,8% |
Zdroj: ČSÚ, dopočty ZÚ Ankara
Co se týče komoditní struktury vzájemného obchodu, převládly ve vývozu i dovozu průmyslové výrobky. Automobily a televizní obrazovky zůstávají na předním místě exportu ČR, avšak na důležitosti získávají zařízení k automatickému zpracování dat, díly a příslušenství motorových vozidel a další strojírenské položky. V roce 2011 představovaly největší exportní položku ČR se zhruba dvoutřetinovým podílem stroje a dopravní prostředky, v tom konkrétně automobily a díly. Na dalších místech se umístily kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, textilní příze a tkaniny.
Trendem v tureckém vývozu z dlouhodobého hlediska je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství, nezpracované suroviny) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V dovozu z Turecka se výrazně zvyšuje podíl automobilů, autodílů, oděvů a dalších textilních výrobků. Na dalších místech se profilují telekomunikační zařízení a elektrické spotřebiče včetně bílé techniky, jakož i tradiční turecká vývozní položka – potraviny (ovoce, suché plody, koření aj.) Nejdůležitější importní artikl v roce 2011 z Turecka představovaly rovněž stroje a dopravní prostředky, v tom zejména osobní automobily a díly, na druhém místě oděvní výrobky a doplňky, dále železo a ocel.
Perspektiva dalšího vývoje
Byť např. Achillova pata turecké ekonomiky, kterou je alarmující deficit běžného účtu platební bilance, zůstává v podstatě neléčena a i přes další bolesti ekonomiky (neuspokojivý vývoj exportních výkonů, rostoucí inflace), je Turecko s rekordním růstem HDP za 1. pololetí světovou jedničkou. Zejména silný domácí trh s více než 73 miliony spotřebiteli je velkou výzvou pro české exportéry, kteří dokázali v prvních osmi měsících roku 2011 tuto situaci zúročit.
ZÚ Ankara očekává ve světle již uzavřených smluvních ujednání českých exportérů růst exportní aktivity českých firem i ve zbývajících měsících roku 2011, a to se zvláštním zřetelem ke skutečnosti, kdy zejm. významné české dodávky energetických zařízení budou fakticky realizovány až v posledních několika měsících roku 2011 a v dalších letech. Zejména energetický sektor bude tažným koněm českého exportu a rok 2011 se tak z pohledu vzájemné obchodní výměny s největší pravděpodobností stane rokem rekordním.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ankaře (Turecko).
