Výsledky růstu turecké ekonomiky za 1. čtvrtletí 2011 se staly světovým rekordem a rozpoutaly vlnu nadšení. Turecko skončilo jako světová jednička. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách vzrostl meziročně o 11 procent a země tak předčila Argentinu (9,9 procenta) i Čínu (9,7 procenta). Prognózy do konce roku jsou v tomto směru i nadále slibné.
Ekonomický vývoj
Hlavním motorem růstu je stále domácí spotřeba a domácí investice (růst +12,1 %), na roční bázi šlo o 38,3 %. Spotřeba přispěla k růstu HDP celkem 15,9 %. Slabý exportní výkon se na výsledku podílel naopak -5,5 %. Dařilo se prakticky všem sektorům. Dvouciferný růst zaznamenaly především obchod, výroba, stavebnictví, doprava a komunikace. Přesto je míra využití průmyslových kapacit, i když se během prvního pololetí lehce zvyšuje, stále relativně nízká. V červnu činila 76,7 %. Nezdravě vysoký růst domácí poptávky, kterou Centrální banka i přes některá dílčí opatření evidentně nedokáže zvládat, se podle některých ekonomů ale může na dalším vývoji z dlouhodobého hlediska podepsat méně příznivě.
Chvályhodný růst HDP doprovází kontinuálně negativní vývoj běžného účtu bilance a financování deficitu. Dvanáctiměsíční schodek dosáhl k dubnu 2011 rekordní výše 63,3 mld. USD. Hlavními nástroji financování jsou portfoliové investice, krátkodobé půjčky a překvapující vysoká nedefinovaná položka Errors and Ommissions (chyby a přehlédnutí). Silné sdružení tureckých průmyslníků a obchodníků TÜSIAD soudí, že může jít o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z Asie, resp. z arabských států zmítaných politickými nepokoji. Odhaduje se, že ke konci roku 2011 bude deficit představovat kolem 10–11 % HDP. Exportní výkon je nadále velmi chabý, stejně tak i přísun PZI.
Vývoj zahraničního obchodu Turecka ve 2. kvartále 2011 byl nadále neuspokojivý. Poměr krytí export/import činil v dubnu 56,7 %, v květnu se dále snížil na 52,1 % a v červnu se prakticky nezměnil (52,8 %). Oproti prvnímu kvartálu se zhoršuje. Zatímco za prvních šest měsíců roku 2011 představuje 54,9 %, ve srovnatelném období roku 2010 šlo o 65,6 %. Výše měsíční negativní bilance z měsíce na měsíc roste, prozatím nejvyšší byla v červnu 2011.
Za leden–červen 2011 dosáhly exporty kumulativně 65,63 mld. USD (+19,9 %). Import rostl daleko rychleji (43,4%) a představoval 119,61 mld. USD. Celkový obrat činil 185,24 mld. USD, negativní saldo (mínus 53,97 mld. USD) se vyšplhalo téměř na dvojnásobek srovnatelného období roku 2010.
V exportech Turecka se zvýšil podíl zemí EU na 48,1 % a vzrostl meziročně o 25,8 %. Hlavními odběratelskými trhy Turecka byly Německo (podíl 10,5 %), Itálie, (6,6 %), Velká Británie 5,8 %) Irák (5,6 %) a Francie (5,3 %). Podíl zemí EU na dovozech Turecka činil 39 % a vzrostl meziročně o 43,9 %. Největším zahraničním dodavatelem bylo s podílem 10 % Německo, jehož vývozy výrazně rostly (+57,1 %). Na dalších místech následovaly s prakticky stejným podílem Rusko (9,1 %) a Čína (9 %). Čtvrtým největším partnerem se staly USA. Raketově rostou importy jak z Německa (57 %), tak i z některých dalších zemí: USA (63 %), Itálie (47 %), Španělsko (50 %), Indie (91 %), Jižní Korea (59 %), Írán (90 %), Švýcarsko (116 %) a Irák (120 %).
I přes meziměsíční zlepšení, je bolavým místem turecké ekonomiky stále poměrně vysoká nezaměstnanost a její struktura. Průměrná míra činila v březnu 10,8 %, v dubnu 2011 se snížila díky zahájení sezónních prací na 9,9 %, přičemž u nezemědělské pracovní síly představovala 12,5 %. Palčivá je nezaměstnanost mládeže (15–24 let), dosahující nyní 17,9 %. Neočekávaný červnový pokles cen potravin snížil průměrnou inflaci na 6,24 %. Rostou naopak ceny za zboží a služby, telekomunikace, oblečení a domácí spotřebiče.
Vývoj přístupových jednání s EU u ekonomických kapitol (především kapitola 8 Hospodářská soutěž) byl bez znatelného posunu. EU je naopak znepokojeno nově zavedeným tureckým schématem preferenčních ekonomických pobídek v zónách volného obchodu. V polovině května proběhlo z popudu EU historicky první společné jednání o dodržování práv duševního vlastnictví, jehož jediným výsledkem je dohoda o pokračování dialogu. Eurostat oznámil, že HDP Turecka na hlavu dosáhlo v roce 2010 48 % průměru EU 27 a předčilo tím jak členské Rumunsko (45 %) a Bulharsko, tak i ostatní kandidátské a země a potenciální kandidáty s výhradou Chorvatska (61 % průměru EU 27).
Domácí vládní aktivity se v ekonomické oblasti silně soustřeďovaly na červnové volby a popularizaci různých opatření zvýhodňujících jak občany, tak turecké firmy. Došlo mj. ke zvýšení platů státních zaměstnanců, na plno se rozběhl vládní pardon za daňové nedoplatky a souvisí s tím i nové schéma podpor pro investice tureckých podniků aj. Vlnu diskusí a protichůdných reakcí vzbudily některé ekonomické výroky premiéra Recepa T. Erdoğana, který v rámci předvolební rétoriky mj. ohlásil, že země vybuduje druhý (umělý) kanál přes Bosporskou úžinu, že by mělo dojít k rozdělení Istanbulu na dvě samostatné správní jednotky, že z Ankary se stane centrum světového výzkumu medicíny apod. Po vyhraných volbách dosavadní vládnoucí stranou AKP došlo k významné restrukturalizaci ekonomických rezortů (začátek července 2011) včetně vzniku řady nových hospodářských ministerstev.
Vzájemný zahraniční obchod ČR a Turecka
Zahraniční obchod České republiky s Tureckem si v meziročním srovnání za prvních šest měsíců roku 2011 udržuje nadále vysokou dynamiku růstu a vyvíjí se mimořádně dobře. V obou směrech tempo růstu obchodní výměny převyšuje souborné údaje za všechna teritoria dohromady. Zatímco celkový vývoz ČR stoupl ve srovnatelném období o 17,6 %, u Turecka se jednalo o více než 40 %. Vysoké tempo růstu zaznamenaly i dovozy: celkový import ČR vzrostl o 17,4 %, dovoz z Turecka o 34 %. Vzájemný obrat se zvýšil o 37 %.
Český vývoz činil v období ledna až června 2011 celkem 12,34 mld. CZK, import představoval 11,76 mld. CZK. Obrat dosáhl 24,10 mld. CZK. Generováno bylo pozitivní saldo.
| 1.–6. 2010 | 1. 6. 2011 | Index 2011/2010 | |
|---|---|---|---|
| Vývoz | 8 788 477 | 12 341 014 | 40,4 % |
| Dovoz | 8 774 814 | 11 767 231 | 34,0 % |
| Obrat | 17 563 291 | 24 108 245 | 37,2 % |
| Saldo | 13 664 | 573 782 |
Zdroj: ČSÚ (srpen 2011), dopočty ZÚ Ankara
Největší exportní položku ČR představovaly se zhruba dvoutřetinovým podílem stroje a dopravní prostředky (8 mld. CZK), v tom konkrétně automobily a díly (2,7 mld. CZK). Na dalších místech se umístily kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (1,2 mld. CZK), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (1 mld. CZK), jakož textilní příze a tkaniny (0,7 mld. CZK). Nejdůležitější importní artikl z Turecka představovaly rovněž stroje a dopravní prostředky (3,87 mld. CZK), v tom zejména osobní automobily a díly (přes 2,1 mld.), na druhém místě oděvní výrobky a doplňky (2,2 mld. CZK), dále železo a ocel (1,6 mld. CZK).
Turecká ekonomika se přes některé – byť významné bolesti, vyvíjí velmi slibně. Výsledné složení nového kabinetu (začátek července 2011), především silná restrukturalizace a vznik řady nových ekonomických ministerstev, naznačily, že hospodářské otázky budou v popředí zájmu staronové exekutivy.
Faktem je, že dosavadní vysoká a silně problematická domácí poptávka, týkající se rovněž importu, je velkou výzvou pro zahraniční exportéry. Je potěšitelné, že čeští vývozci tuto situaci dokázali v plné míře využít, přičemž tempo nárůstu českého exportu do Turecka (40,4 %) prakticky kopíruje celkový importní přírůstek Turecka (43,4 %) a vysoce převyšuje růst dovozů ze zemí EU 27 (25,8 %).
Není bez zajímavosti, že v českém dovozu z Turecka stále více nabývají na významu stroje a zařízení, které nechávají za sebou tradiční importy oděvních produktů a doplňků. Především pak se jedná o automobily a díly, jejichž objem se postupně téměř vyrovnává s českým vývozem do Turecka. Lze předpokládat, že značný podíl na tom má i oživení německého trhu automobily a související aktivity německých firem působících v oboru produkce autodílů a autodoplňků jak v ČR, tak v Turecku.
Do statistiky prvního pololetí 2011 se prozatím nepromítly nijak výrazně české dodávky energetických zařízení, které jsou smluvně podchyceny už z roku 2010. (Například jde o elektrárnu Yunus Emre, budovanou na klíč českou společností Vítkovice pro tureckého investora s exportním krytím prostřednictvím ČEB). Postupně by měly začít nabíhat v příštím pololetí. Za předpokladu dalšího bezporuchového chodu vzájemných obchodních relací by se rok 2011 mohl stát rekordem, a to jak co do celkového objemu zbožové výměny, tak co se týče našeho exportu, který se již za prvních šest měsíců hodnotově blíží dvěma třetinám celoroku 2010.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ankaře (Turecko).
