Turecká ekonomika neztratila dech ani ve třetím čtvrtletí r. 2011, což dokládají zveřejněné úctyhodné výsledky růstu HDP ve výši 8,2 procenta, které předčily predikce a vyvolaly další vlnu sebejistoty tureckých vládních entit. Odhady analytiků přitom hovořily o růstu 6,3 procenta HDP ve třetím čtvrtletí, a tak jsou výsledky překvapivě dobré a zakládají dobrou prorůstovou projekci celého roku 2011. Odhady vládních entit hovoří o 7procentním růstu ekonomiky v roce 2011.
Agregátně za leden až září 2011 ekonomika rostla v průměru o 9,6 %, což ji řadí na první příčku ve světě, dokonce před Čínu, a představuje současně kontinuální růst již po osm čtvrtletí v řadě. HDP dosáhl ve třetím kvartálu výše 201 512 mil. USD, agregátně za leden až září 2011 dosáhl výkon ekonomiky 589 072 mil. USD.
Spolu s růstem ekonomiky dochází i k příznivému vývoji státního rozpočtu. Za prvních jedenáct měsíců r. 2011 vykázal státní rozpočet přebytek ve výši 439 mil. TL (4,39 mld. Kč). V meziročním srovnání jde o dobrou fiskální politiku státu, neboť ve stejném období roku 2010 vykazoval deficit státního rozpočtu 23,5 mld. TL (235 mld. Kč). Pozitivní trend podporuje díky raketově rostoucí domácí poptávce kontinuální růst příjmů z výběru daní. Vláda vybrala od fyzických a právnických osob na daních 234,1 mld. TL (2 341 mld. Kč), což v meziročním srovnání představuje nárůst o 21,6 %. Pro ucelenost informace uvádíme, že deficit státního rozpočtu v r. 2010 představoval 42,2 % HDP (ve srovnání s průměrem zemí EU: 80,2 %) a byl tedy hluboko pod Maastrichtskými kritérii (60 %).
Běžný účet platební bilance
Rekordní růst HDP doprovází setrvale negativní vývoj běžného účtu platební bilance a financování deficitu, který v září 2011 dosáhl úrovně 6,8 mld. USD (v srpnu 2011: 4 mld. USD). Za prvních devět měsíců roku 2011 dosáhl stav běžného účtu platební bilance (CAD) rekordně vysokého deficitu ve výši 60,7 mld. USD (za období leden až září činil deficit pouze 30,2 mld. USD). Hlavními nástroji financování jsou přímé zahraniční investice (k 09/2011: 9,3 mld. USD), portfoliové investice a půjčky (k 09/2011: 44,6 mld. USD) a vysoká nedefinovaná položka „Errors and Ommissions“ (09/2011: 12,3 mld. USD). Dle Sdružení tureckých průmyslníků a obchodníků (TÜSIAD) mohlo jít o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z arabských států zmítaných politickými nepokoji.
Stále narůstající deficit CAD indikuje strukturální problémy ekonomiky a je zřejmé, že v nominálním vyjádření Turecko zaznamená na konci roku 2011 jeden z největších deficitů ve světě – za USA a Itálií. V relativním vyjádření je na tom turecká ekonomika hůře – deficit platební bilance USA a Itálie s největší pravděpodobností nepřekročí 4 % HDP, kdežto Turecko míří k 10 % deficitu CAD k HDP. Samotný deficit CAD není zásadní problémem pro ekonomiku, nicméně indikuje absenci konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Pro ucelenost informace uvádíme, že před začátkem ekonomické recese jen pět evropských zemí zaznamenalo deficit CAD přesahující 9 % jejich HDP (Island: 26 %, Kypr: 17,5 %, Řecko: 14,6 %, Portugalsko: 11,6 % a Španělsko: 9,7 %). Neodvratnou realitou konce roku 2011 je tak děsivý agregátní odhad deficitu běžného účtu platební bilance ve výši kolem 72,5 mld. USD, což odpovídá zhruba 10 % HDP. Vládním cílem r. 2011 (dle Střednědobého plánu na léta 2011–2013) bylo dosažení deficitu ve výši 5,4 % HDP, v r. 2012 5,3 % a v r. 2013 5,2 %. Ve světle reálných dat se tento plán jeví jako z oblasti sci-fi.
Inflace
Inflace, která v listopadu 2011 dosáhla úrovně 9,48 %, je na silně vzestupné tendenci a současně vysoce převyšuje predikce i cíle centrální banky. Jen v říjnu a listopadu 2011 centrální banka měnila své odhady hned dvakrát: z původních 5,75 % na 7,3 %, resp. 8,6 %. Rostoucí míra inflace je tažena převážně vzestupem cen následujících zbožových skupin: oblečení a obuv (+5,59 %), alkohol a tabákové výrobky (+3,69 %) a potraviny a nealkoholické nápoje (+3,27 %), Meziměsíčně inflace vzrostla o 1,73 % a byla zásadním způsobem ovlivněna výrazně oslabující domácí měnou a rostoucími cenami importu.
Míra nezaměstnanosti
Dobré výsledky výkonu ekonomiky byly podpořeny právě zveřejněnými výsledky vývoje míry nezaměstnanosti, která klesla na rekordně nízkou úroveň za posledních deset let a zaznamenala 8,8 % (v 09/2010: 11,3 %). Meziměsíčně míra nezaměstnanosti klesla z 9,2 % v 08/2011 na současných 8,8 % a je hluboko pod predikcemi vládních entit zveřejněných v rámci vládního střednědobého plánu, dle kterého je předpoklad celoroku 2011 na 12 %. Vyjádřeno absolutními čísly tak zaměstnání v září 2011 v meziročním srovnání našlo o 536 tis. osob více a dosáhlo výše 2,4 mil. osob. Nicméně stále alarmující je míra nezaměstnanosti mladistvých, která dosahuje úrovně 17,3 % s lehce klesající tendencí (18,6 % v 08/2011).
Přes silnou rétoriku tureckých vládních entit, že Turecko může být ekonomickým modelem zemím EU, je nutno chápat let turecké ekonomiky vzhůru v širším kontextu a zejména v delší časové řadě. Skvělé výsledky růstu HDP v roce 2011 ještě nedeterminují další ubírání turecké ekonomiky příští rok, zvláště ve světle vnějších hrozeb, jakými je ekonomická recese hlavního exportního trhu Turecka, tj. EU, kdy téměř 60 % exportního výkonu Turecka směřuje do zemí „27“. I predikce Mezinárodního měnového fondu (IMF), OECD a investiční banky Goldman Sachs počítá se zpomalením ekonomiky na 2–3 % resp. 0,5 %. Hrozící přehřátí turecké ekonomiky se tak v důsledku vnějších okolností konat zřejmě nebude. Spíše může nastat „hard landing“ v podobě ekonomické recese tak, jak tomu bylo v r. 2009, a to díky zejména silné závislosti turecké ekonomiky na zahraničních investicích. Na druhé straně dosavadní silný výkon ekonomiky může stimulovat investory z recesí zmítaných zemí EU realizovat své investiční záměry právě v Turecku.
Přes stále se zlepšující se výkon turecké ekonomiky je stále slabým místem nedostatečná konkurenceschopnost Turecka na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly hrát prim a úspěšně konkurovat na mezinárodních trzích. Mezi deseti nejvýše postavenými z žebříčku Top 100 nejhodnotnějších firem, resp. značek, zveřejněných analytiky „Brand Finance“, patří bankovní domy (Isbank, Akbank, Garanti, Yapi Kredi a další), firmy produkující zboží dlouhodobé spotřeby (Arcelik, Vestel apod.), výrobce piva (Efes Bira), turecké aerolinky (Turkish Air) a hlavní telekomunikační provider (Turk Telekom). I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních pěti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-mart.
Turecké bankovní domy postrádají existenci svých dcer v zahraničí a ani ostatní výše uvedené značky nejsou schopny zásadně internacionalizovat své podnikání. Turecko tak postrádá jasné a silné mezinárodní hráče, kteří by táhli exportní výkon ekonomiky vzhůru. Jakýsi exportní drive zde ovšem je, což dokládají následující čísla: počet exportujících podnikatelských subjektů za posledních deset let vzrostl z 25 tisíc na 50 tisíc firem, exportní výkon ekonomiky před deseti lety dosahoval 31mld. USD, což je objem, který turecký export dosáhl za tři měsíce roku 2011, skladba exportu před deseti lety zahrnovala z 90 % zemědělskou produkci a jen 10 % připadalo na průmyslovou produkci, přičemž poměr dnes se naprosto otočil. Turecko pro r. 2012 cílí na prolomení 150 mld. USD exportního výkonu s nárůstem až na 500 mld. USD v r. 2023.
Rovněž vládní entity činí potřebné kroky směřující k posílení konkurenceschopnosti Turecka na mezinárodních trzích. Jedním z nich je regionální podpora perspektivních firem, které mají prorůstový potenciál a jsou schopny své produkty internacionalizovat v zahraničí. Hlavním nástrojem jsou regionální rozvojové agentury, na jejichž činnost jsou ze státního rozpočtu vyčleňovány kontinuálně v čase vyšší finanční prostředky (v r. 2008: 400 mil. Kč, v r. 2009: 1,71 mld. Kč, v r. 2010 již 4,45 mld. Kč a v r. 2011: 4,5 mld. Kč). Agentury jsou rovněž finančně podporovány lokálními zdroji (rozpočty provincií), což nejsou rovněž zanedbatelné prostředky (v r. 2010: 1,11 mld. Kč, v r. 2011: 2,15 mld. Kč). S vědomím rozsáhlé podpory Turecka produktům a službám založených na vyspělých technologiích, jak dokládá poslední ambiciózní plán Turecka, kterým bylo v Istanbulu založeno technologické centrum aspirující být turecké „Silikon Valley“, je jen otázkou času, kdy se dočkáme globální turecké značky.
Ve světle reálný vnějších ekonomický hrozeb v podobě ekonomické recese v Evropě bude příští rok pro tureckou ekonomiku přelomový a uvidíme, zda bude čerpat z dobrého základu či nastane „hard landing“.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ankaře (Turecko).
