Stále více diskutovaná problematika tzv. náhrady dovozu tuzemskou výrobou se znovu objevuje na stránkách ukrajinského tisku. Zahraničně obchodní bilance se od roku 2008, resp. počátku finanční krize začala vyvíjet nepříznivým směrem. Za období prvních 9 měsíců roku 2011 vzrostlo záporné saldo obchodní bilance o 75 procent oproti srovnatelnému období roku 2010 a dosáhlo hodnoty 9,5 mld. USD.
Navzdory deklarovanému úsilí dosáhnout snížení importu na úkor domácí výroby dochází v praxi v některých odvětvích k opačnému vývoji. Jako příklad negativního vývoje v tomto směru je uváděn sektor dopravního strojírenství a výroba zemědělské techniky.
V případě zemědělské techniky se jedná například o program společné výroby kombajnů se zahraničními partnery. Prakticky se jedná o montážní závod, kdy se k dovezenému zařízení montují jen určité části. V takovém případě je mnohdy ekonomický efekt menší než v případě dovozu kompletního zařízení. Další problematické místo v uvedeném kontextu je v oblasti legislativy. Podle dřívějších předpisů se za ukrajinskou produkci v oblasti zemědělského strojírenství považovala produkce, v níž podíl surovin, materiálů, uzlů, agregátů aj. činil minimálně 50 %. V návrhu nového zákona se do 50% podílu budou započítávat i mzdové náklady a přímé výrobní náklady. Důsledkem této situace může být znevýhodnění tuzemské výroby na úkor zejména výrobců ze zemí SNS, kteří se opírají o státní podporu.
Segment výroby automobilů, který před vstupem Ukrajiny do WTO využíval dovozní clo ve výši 25 %, které bylo následně sníženo na 10 %, podle názoru některých HSP utrpěl z pohledu tuzemské výroby značnou ztrátu. Podíl automobilů z dovozu se za poslední období zvýšil z 50 na 70 %. Výrobní kapacity ukrajinských výrobců dopravní techniky jsou zatíženy pouze 20–25 %. Jako příčina daného stavu se uvádí krizové momenty, jakož i ochranářský charakter navrhovaných opatření ukrajinskou asociací automobilového průmyslu (cca od 33 % do 47 % dovozního cla v závislosti od objemu motoru). Podle zpracovaného programu rozvoje tuzemské výroby dopravních prostředků do roku 2020 by podíl domácí výroby k tomuto období měl dosáhnout 70 % a kapacita výroby by se měla zvýšit ze 400 tis. ks na cca 1 mil. ks.
Pro dosažení tohoto cíle se předpokládá vytvoření konkurenceschopného investičního prostředí, zvýhodněné sazby na dovoz příslušného dovozního zařízení, daňové úlevy aj.
V oblasti dopravního strojírenství se dále jako příklad uvádí obnova tramvajového parku na základě montáže zahraničních dílů či nákup starších tramvají (české tramvaje zakoupené nedávno městem Charkov, u kterých byla některými ukrajinskými HSP zpochybněna cena. Tuto otázku následně český prodejce uvedl na pravou míru).
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Kyjevě (Ukrajina).