Dne 12. ledna 2012 schválila Nejvyšší rada Ukrajiny zákon č. 9 202 O rozvoji a státní podpoře malého a středního podnikání. Zákon determinuje právní a ekonomické základy státní politiky ve sféře a rozvoji malého a středního podnikání. V souladu s tímto legislativním předpisem je cílem státní politiky v této oblasti vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání, zabezpečení rozvoje příslušných subjektů včetně formování konkurenceschopného prostředí a inovační aktivity.
Současně by měl zákon podpořit činnost malých a středních podnikatelů na vnitřním a zahraničním trhu. Program státní podpory předpokládá vytvoření programů, které vymezují příslušný mechanismus této podpory. Tyto programy se zpracovávají a implementují k tomuto účelu zvlášť zplnomocněným orgánem v uvedené sféře za součinnosti s jinými ústředními orgány výkonné moci a společenskými organizacemi, které zajišťují zájmy malých a středních podnikatelských subjektů na trhu. Programy státní podpory schvaluje Kabinet ministrů v tříměsíční lhůtě po schválení zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.
Státní podpora zahrnuje finanční, informační, konzultační aktivity, a zejména podporu ve sféře inovací, vědy a průmyslového rozvoje, proexportní činnosti, přípravy a zvýšení kvalifikace řídících kádrů aj.
V praxi se například v oblasti finanční podpory jedná o částečnou kompenzaci procentních sazeb u úvěrů, leasingových a faktoringových plateb včetně plateb za garance, poskytování půjček s cílem pořízení nových technologií, kompenzace při rozvoji kooperace mezi subjekty malého a středního podnikání, podpora při zavádění ekologicky čisté produkce a energeticky šetrných technologií.
Zákon také předpokládá i případy, u kterých se omezuje poskytnutí uvedené podpory. Tak například omezení podpory se týká úvěrových a pojišťovacích společností, investičních a nestátních penzijních fondů, profesionálních účastníků na akciovém trhu, nerezidentů, prodejců a výrobců zbraní, alkoholických nápojů, tabáku a cigaret. Dále se státní podpora netýká subjektů v oblasti výměny valut, subjektů, které pronajímají nemovitosti, fyzických či právnických osob nacházejících se v bankrotu či zadlužených vůči rozpočtu, penzijních fondů a fondů sociálního pojištění.
V uvedeném kontextu lze považovat také zákon č. 4205-VI schválený Nejvyšší radou téhož dne o možnosti využití tuzemské měny v platebním styku v oblasti vnějších ekonomických vztahů bez individuální licence, přičemž tento platební styk musí být prováděn v souladu s příslušnou směrnicí Národní banky. Realizace tohoto zákona předpokládá snížení tlaku na devizový trh, snížení kurzových rizik ukrajinských dovozců a vývozců a v neposlední řadě zlepšení pozice tuzemské měny na mezinárodních trzích.
Konečný efekt pro malé a střední podnikatele vyplývající z uvedených zákonů se projeví až při jejich praktické aplikaci, což je v podmínkách ukrajinské reality určitý problém. Zejména pokud jde o jednotný výklad jednotlivých ustanovení a jejich jednotná aplikace na celém území země. Větším problémem se však jeví racionální koordinace s ostatními legislativními předpisy či potřebou takové předpisy teprve schválit. To se týká hlavně předpisů upravujících investiční prostředí země, zákona o pozemkové reformě a trhu s půdou, dalších finančních a bankovních, daňových a celních předpisů aj.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Kyjevě (Ukrajina).
