Dne 26. července 2011 byla publikována nejnovější sada ekonomických ukazatelů Spojeného království, která nepřinesla téměř žádnou pozitivní zprávu. Růst HDP o 0,2 procenta za II. čtvrtletí ukazuje zpomalení ekonomiky poté, co v I. čtvrtletí ekonomika rostla o 0,5 procenta. Ani další indikátory momentálně nesignalizují zlepšení. Vzhledem k tomu, že žádný ze v současnosti sledovaných indikátorů neměří dostatečně komplexně kvalitu života, chystá se Úřad národní statistiky takovýto index zavést.
Aktuální data o výkonu ostrovní ekonomiky jsou spíše zklamáním, byť vláda přispěchala s řadou vysvětlujících faktorů. Celkově je nízký růst HDP spojován např. s nižším počtem pracovních dnů v souvislosti s královskou svatbou (větší počet dní pracovního volna), nečekaně teplým dubnovým počasím, které způsobilo řadu problémů a s dopady japonského tsunami na dodavatelský řetězec. Výrazné je rovněž omezení spotřeby domácností. Průměrný disponibilní příjem britských domácností se nadále snižuje a tento pokles dosáhl meziročně 3 %.
Naopak hodnoty naměřené inflace jsou dlouhodobě poměrně vysoké a aktuálně směřuje k 5 %. Přitom již v říjnu 2011 mají být zásadně zvýšeny ceny elektrické energie (v průměru o 10 %) a plynu (o 15 %). Jedna z významných energetických společností (Scottish Power) oznámila, že zvýší ceny za dodávku plynu o 19 %. Zároveň rostou i ceny potravin a celková inflace tak podle analytiků počátkem podzimu překoná hladinu 6 %.
Příznivé jsou údaje ohledně nezaměstnanosti, která nyní činí 7,7 % a meziročně došlo k jejímu snížení o 0,1 %. Otázkou však je, kde se budou tvořit další pracovní místa. V oblasti služeb je poptávka saturována a ve výrobním sektoru se snižuje s tím, jak klesá objem průmyslové výroby. Hodnota indexu výroby se základem 100 bodů v roce 2006, nově dosahuje 88,7 bodů. Ještě v červnu 2011 měl tento index o 1,5 bodu více. Varující je informace, že na automobilový průmysl začínají dopadat důsledky šrotovného, které bylo poskytováno na podporu nákupu nových automobilů v období 2009/2010. Na britském trhu bylo v období leden–květen 2011 prodáno o 37 % méně vozidel (vyrobených ve Velké Británii) než za stejnou dobu v roce 2010. Automobilky produkující v Británii tak postupně snižují objem výroby. Ani export, který u vozidel vzrostl o 20 %, nemůže zcela nahradit úbytek na domácím trhu. I tak zůstává tahounem hospodářství zahraniční obchod, rekordní je vývoz i dovoz, rozšiřuje se však obchodní deficit na úroveň 8,4 mld. liber. Pro zahraniční firmy včetně českých je nicméně dobrým znamením, že nedochází k substituci importu za domácí produkci.
V červnu 2011 dále vzrostlo zadlužení vlády, a to o 14 mld. liber. S dalším růstem dluhu se počítalo, předpoklad expertů byl ale na úrovni 12,5 mld. liber. Daňové příjmy, které ještě na přelomu ledna a února dosahovaly nejvyšší úrovně za poslední dva roky, aktuálně rovněž zaostávají za očekáváním. Ministr průmyslu a obchodu Cable vyzval Bank of England, aby zvážila další kolo kvantitativního uvolňování a to v objemu 50 mld. liber, které by měly radikálně přispět k růstovému trendu. Scénář obsahující další kvantitativní uvolňování je nicméně radikálně odmítán Konzervativní stranou, protože by vedl ke zvyšování úrokových sazeb, prudkému růstu inflace, vlně krachů a ztrátě suverenity.
Vládní politici v souvislosti s uveřejněním nepříliš povzbudivých informací připomínají limity současného měření ekonomického vývoje společnosti. Úřad národní statistiky proto v roce 2010 dostal od premiéra Camerona úkol navrhnout nový index, který by lépe než současná měřítka odrážel kvalitu života. Nový ukazatel má být definován v listopadu 2011 a jeho první hodnoty budou zveřejněny v létě 2012. Parametry nového indexu mají odrážet dva sety ukazatelů a to jak subjektivní údaje (např. úroveň blahobytu jedinců), tak i objektivně daná data (např. disponibilní příjem). Poradcem úřadu národní statistiky je mimo jiné držitel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz, který podobné zadání pomáhá vyřešit i ve Francii. Vývoj nového indexu by měl být schopen dát vládě rychle zpětnou vazbu ohledně implementace politik v hospodářství.
Právě vládní politika v oblasti hospodářství příp. fiskální politika může nakonec doznat změn, byť zatím probíhá jen diskuse, která nemusí být materializována. Hlasitým komentátorem a kritikem některých opatření zavedených koalicí je především londýnský starosta Boris Johnson, který je do budoucna připraven i na boj o funkci předsedy Konzervativní strany. Johnson navrhuje s okamžitou platností snížit sazby pojištění (tj. sociální, zdravotní, důchodové), což je doporučení, které zaznívá i od dalších politiků a to zejména pokud jde o platby tohoto pojištění ze strany zaměstnavatelů za zaměstnance ve věku do 25 let. Tímto opatřením má dojít ke snížení ceny pracovních sil a nárůstu zaměstnanosti absolventů SŠ a VŠ.
Johnson také požaduje zrušit speciální sazbu daně z příjmu, která byla zavedena dne 1. dubna 2011. Příjem převyšující hranici 150 tisíc liber/rok je zdaněn sazbou 50 %. Takový příjem má v Británii celkem 300 tisíc osob a ještě v roce 2011 měla zmíněná daň do státní pokladny přinést dodatečných 2,4 mld. liber. Zatím se zdá, že tento ambiciózní cíl nebude naplněn, vzhledem k snahám dotčených osob o daňovou optimalizaci. Ministr Osborne k návrhu zrušit tuto sazbu sdělil, že speciální sazba byla zavedena jako dočasná, nebude však zrušena dříve než v roce 2013. Stejně razantně odmítl i změkčení v oblasti snížení státních výdajů. Toto opatření, které probíhá již od roku 2010, má přinést úspory v celkové výši 110 mld. liber. Dle Osborna by případné změny v parametrech hospodářské politiky přinesly nestabilitu.
Hlavním sektorem, který byl vždy tahounem růstu ve Velké Británii, je samozřejmě oblast financí. Právě období, kdy banky jsou v poměrně obtížné situaci, je tak významnou zkouškou pro zdejší hospodářství. Očekávaná hodnota celkového HDP v roce 2011 byla již počtvrté snížena. Aktuální predikce růstu se pohybuje v pásmu 1 % až 1,5 %. S výjimkou Japonska postiženého přírodní katastrofou je britská ekonomika nejpomalejší ze všech členských zemí OECD. Zbývající část léta ukáže, kterým směrem se bude hospodářský výkon ubírat ve třetím čtvrtletí a zda se obrátí dosavadní trend. Změny hospodářské politiky nelze vyloučit, bezprostředně však nejspíše nenastanou. Sezóna dovolených není ideálním momentem k systémovým úpravám.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Londýně (Velká Británie).
