Předseda britské vlády David Cameron dne 8. ledna 2012 prohlásil, že Spojené království se rozhodně postaví proti implementaci Tobinovy daně. Žádný stát by, by podle něj, neměl být nucen zavést tuto daň. Tak Cameron reagoval na oznámení Sarkozyho, že Francie je připravena začít uplatňovat daň z finančních transakcí ve vlastním finančním sektoru. O den později se premiér vyslovil k otázce, která může mít významné hospodářské dopady - jedná se o navýšení půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu.
Vynaložení dodatečných financí ze strany Velké Británie, které by v konečném důsledku měly přispět k řešení dluhové krize v zemích eurozóny, požadují mimo jiné i Japonsko, Brazílie a Čína. Cameron v reakci na tento tlak uvedl, že i Británie by měla svou další podporu zvážit a v podstatě se za ní postavil.
Konzistentní názor britské vlády ohledně Tobinovy daně je veden snahou ochránit své finanční trhy a především pak City, jež se významným způsobem podílí na tvorbě ostrovního HDP. Cameron zdůrazňuje, že důvodem nesouhlasu je především navrhované jednostranné vybírání této daně v EU. Hlavním motem Britů tedy je: Tobinova daň by měla být zavedena na všech světových finančních trzích najednou, pak by dávala smysl.
Poradenská a daňová firma Ernst&Young zveřejnila v této souvislosti studii, že zavedení daně z finančních transakcí nepřinese EU 37 mld. € dodatečných prostředků, jak tvrdí obhájci tohoto návrhu. Naopak má dojít k 116 mld. € poklesu v daňových příjmech právě v důsledku předpokládaného přesunu některých finančních obchodů na mimoevropské trhy, kde daň uvalena nebude.
Pokud jde o finance pro Mezinárodní měnový fond, dosavadní závazky ze strany Spojeného království činí přibližně 30 mld. liber, přičemž dalších 10 mld. liber představuje půjčka, kterou Británie přislíbila MMF poskytnout. Návrh byl v červenci 2011 schválen i britským parlamentem. Tehdy však k nemilému překvapení premiéra Camerona hlasovalo třicet konzervativních poslanců spolu s opozicí proti tomuto kroku. Navzdory tomu převážila skupina souhlasící s navýšením podpory Fondu.
Zdá se, že nynější rétorika předsedy britské vlády má za cíl přinejmenším vyzkoušet, jestli další rozšíření prostředků (nad dosud schválený rámec) pro MMF připadá v úvahu. Takový krok by tentokráte nejspíše představoval o stupeň zásadnější spor v britském parlamentu, kdy by spolu s opozicí hlasovalo ještě více poslanců konzervativní strany než v červenci 2011.
Zvýšení příspěvku ze strany Velké Británie by bylo považováno za nepřímou podporu eurozóny a zejména pak jako náhrada za neúčast v paktu o posílené EU. Komentátoři si kladou otázku, zda je nicméně debata o další půjčce reálná nebo se jedná jen mediální show. Britský premiér může při případném neúspěchu během parlamentního hlasování svým protějškům v Evropě vždy říci: „Snažil jsem se, ale nešlo to.“ Konzervativní euroskeptici se domnívají, že eurozóna by situaci měla vyřešit sama. Ministr financí Osborne se proti těmto názorům rázně postavil: „Silně a jednoznačně stojíme za tím, aby Mezinárodní měnový fond měl tolik prostředků, kolik je nezbytné. Jestli je potřeba dalších financí, chceme to slyšet a odpovíme na to příznivě.“
Již počátek ledna 2012 je pro britskou vládu evidentně ekonomicky velmi aktivním obdobím. Kromě výše popsané hlasité opozice vůči Tobinově dani resp. vnitrostranickému střetu ohledně prostředků pro MMF je to konkrétně vidět i na infrastrukturálním plánu. Olympijským rokem končí jedna významná kapitola rozsáhlé výstavby v UK. Ministryně dopravy Justine Greeting aktuálně otevřela další. Britská vláda schválila budování nové vysokorychlostní železnice z Londýna do Birminghamu (s pokračováním do Leedsu a Manchesteru) v hodnotě 32,7 mld. liber. První část tohoto projektu má být dokončena v roce 2026 a to za podmínky, že ji ještě neovlivní protesty ze strany řady občanských sdružení, z nichž některé zpochybňují i potřebu nového vysokorychlostního spojení. Je však velmi nepravděpodobné, že by k realizaci projektu nedošlo. Nejsilnějším argumentem podporujícím výstavbu je očekávaná tvorba desetitisíců nových pracovních míst a s tím spojený přesun řady Britů usazených v sociální síti zpět do produktivního sektoru. V každém případě likvidních prostředků by britská vláda pro nejbližší období měla mít dostatek. Podle některých zdrojů Bank of England možná ještě tento týden rozhodne o dalším kole kvantitativního uvolňování.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Londýně (Velká Británie).
