Vietnamská ekonomika v roce 2011 a výhled na rok 2012 

Rok 2011 se ve Vietnamu nesl ve znamení boje s inflací. Rozsáhlá restriktivní opatření vlády v monetární i fiskální oblasti inflaci dočasně zastavila, ale zároveň srazila růst vietnamského HDP. Vysoké úrokové míry a ztížený přístup k úvěrům ochromily realitní trh, tvrdě dopadly i na průmysl a na již tak ztrátové státní podniky, což vedlo k výraznějšímu omezení domácí spotřeby. Propad cen akcií, otřesy na realitním trhu a problémy státních podniků značně destabilizovaly také vietnamské banky.

Růst vietnamského HDP v roce 2011 ve výši 5,9% je sice výrazně pod plánovaným cílem (7,5 %), avšak vzhledem k rozsahu makroekonomických problémů, se kterými se vietnamská ekonomika v roce 2011 potýkala, se jedná o poměrně slušný výsledek. Hlavní příčinou zpomalení růstu HDP byla oslabená domácí spotřeba a investice (v důsledku restriktivních opatření vlády) a pomalý růst světové ekonomiky. V posledním kvartále roku 2011 se objevily první známky opětovného oživení vietnamské ekonomiky. Tempo růstu HDP zrychlilo v posledních třech měsících roku 2011 na 6,1 %. Nejrychleji rostl v roce 2011 sektor služeb (7 %), následovaný průmyslem a stavebnictvím (5,5 %) a zemědělstvím (4 %). Vzhledem k nutnosti pokračovat ve stabilizaci stále ještě dosti rozkolísané ekonomiky, stanovila vietnamské vláda na tento rok růstový cíl pouze ve výši 6–6,5 %.

Základní makroekonomické ukazatele v roce 2011 a prognóza na rok 2012
 20112012
HDP (růst v %)5,96,5
HDP na hlavu (USD)1 3701 658
Průmyslová výroba (růst v %)1415
Export (růst v %)3512
Obchodní bilance (mld. USD)-10,4-9,5
Inflace (%)18,610
Kurz VND/USD20 65020 100

Zdroj: MPI

zpět na začátek

Inflace byla v roce 2011 ústředním problémem vietnamské ekonomiky. Tempo růstu cen se z lednových 12 % vyšplhalo až ke 23 % v srpnu 2011 a Vietnam se tak dostal na druhé místo světového žebříčku zemí s největší inflací a na první místo mezi asijskými ekonomikami. Díky drastickým stabilizačním opatřením ve fiskální i monetární oblasti se ve druhé polovině roku podařilo další růst tempa inflace zastavit a celková míra inflace za rok 2011 dosáhla 18,6 %. Inflační cíl na rok 2012 stanovila vietnamská vláda pod 10 %. Realisticky lze ale očekávat celoroční míru inflace v tomto roce kolem 12 % a její další pokles na zhruba 8 % až v roce 2013 pokud bude vláda pokračovat v důsledném uplatňování restriktivní monetární politiky.

Současné úrokové míry ve Vietnamu se nacházejí na svých tříletých maximech. Na prudký růst cen v první polovině roku musela centrální banka reagovat radikálním zpřísněním monetární politiky – omezením nabídky peněz a zvýšením hlavních úrokových sazeb až o 6 procentních bodů. REPO sazba vietnamské státní banky byla v květnu zvýšena až na 14 % a od té doby zůstává nezměněna. Komerční úrokové sazby se v důsledku této přísné monetární politiky vyšplhaly až ke 30 %. V příštím roce bude muset centrální banka dále pokračovat v uplatňování přísné monetární politiky. Její rozhodnutí jsou však velmi snadno ovlivnitelná vládou a ta se může kdykoliv rozhodnout ulehčit státním podnikům život snadnějším přístupem k úvěrům. Vietnamský premiér už na konci roku 2011 připustil postupné uvolňování nabídky peněz pro vietnamské producenty.

Součástí restriktivních opatření bylo také výrazné omezení růstu objemu úvěrů. Zatímco v předchozích letech dosahovalo roční tempo růstu úvěrů ve vietnamské ekonomice zhruba 30 %, v roce 2011 se podařilo růst úvěrů snížit na pouhých 12 %. Na rok 2012 stanovila vietnamská vláda opět poměrně restriktivní růstový cíl objemu úvěrů ve výši 15 %. Při poskytování úvěrů by měly být v tomto roce upřednostňovány pouze podniky z tzv. produktivních sektorů (průmysl, zemědělství, exportně orientovaná odvětví).

Restriktivní opatření vlády, které prohloubily propad realitního trhu a ztráty státních podniků, ještě více zvýraznily velmi špatný stav vietnamského bankovnictví. Agentura Standard & Poor’s snížila v listopadu 2011 rating vietnamského bankovnictví na nejnižší možnou hodnotu (ve stejné skupině se nyní nachází Řecko a Bělorusko). K podobnému kroku přistoupila již v září i agentura Moody’s. Důvodem ke snížení ratingu je rostoucí podíl nesplácených úvěrů, nárůst úvěrového rizika v souvislosti s pokračujícími makroekonomickými nerovnováhami, nedostatečná transparentnost a špatný regulatorní rámec bankovního sektoru. Vláda proto na konci listopadu ohlásila dlouho očekávané zahájení reformy vietnamského bankovnictví. V nejbližším období hodlá vietnamská státní banka zajistit především likviditu sektoru, zlepšit regulatorní dohled a restrukturalizovat a sloučit některé malé banky nacházející se na pokraji bankrotu (v první fázi půjde o tři menší komerční banky se sídlem v Ho Či Minově Městě, které převezme státní banka BIDV). V delším horizontu (cca 2 let) by pak mělo dojít ke kompletní restrukturalizaci celého bankovního sektoru, tedy zejména největších vietnamských státních bank.

Vietnamskému exportu se v roce 2011 dařilo nad očekávání dobře zejména díky rostoucím světovým cenám hlavních vietnamských vývozních komodit. Vietnamské vývozy vzrostly o rekordních 33 % na celkových 96 mld. USD. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální struktuře vietnamského exportu, zůstanou vyspělé trhy i nadále hlavními odběrateli vietnamského exportu (do vyspělých průmyslových zemí směřují dvě třetiny vývozu) a vývoj vietnamského exportu v tomto roce bude proto velmi záviset na vývoji ekonomické situace v Evropě a USA.  

Vietnamské dovozy vzrostly v roce 2011 o 26 % na 106 mld. USD a to navzdory rozsáhlým administrativním opatřením na omezení dovozů, což opět odhalilo jednu z největších slabin vietnamského hospodářství, kterou je přílišná závislost exportního průmyslu na materiálech a surovinách z dovozu. Vietnamským dovozům navíc stále dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13 %, o sedm let později vzrostl na téměř 25 %.

zpět na začátek

Díky abnormálně rychlému růstu exportu se Vietnamu v roce 2011podařilo výrazněji snížit svůj chronický obchodní deficit na 10 mld. USD, což je nejnižší deficit vietnamského zahraničního obchodu za posledních pět let. V relativním vyjádření v poměru k objemu exportu (10 %) je to dokonce nejlepší výsledek od roku 2002. Na vietnamském obchodním deficitu se nejvíce podepisuje negativní obchodní výměna s Čínou. V roce 2011 dosáhl obchodní deficit Vietnamu s Čínou rekordních 11 mld. USD.

Výrazný nárůst vietnamského exportu spolu s masivním přílivem plateb ze zahraničí (zahraniční Vietnamci poslali v roce 2011 do Vietnamu více než 9 mld. USD) dostal vietnamskou platební bilanci po dlouhé době opět do kladných čísel. Celkový přebytek platební bilance v roce 2011 je odhadován na 3,1 mld. USD (2009: -8,8 mld. USD, 2010: -3,1 mld. USD), což by mělo centrální bance pomoci doplnit vydrancované devizové rezervy použité na záchranu místní měny.

Restriktivní fiskální politika, jejímž nejvýraznějším projevem bylo omezení veřejných investic, vyústila ve snížení deficitu státního rozpočtu na pouhých 4,9 % HDP. Nehledě na pokračující propad realitního trhu a volání největších státních firem po uvolnění restriktivní politiky, vietnamská vláda vydala na konci roku přelomové nařízení o dalším zpřísnění dohledu nad státními investicemi. Dle tohoto nařízení bude řada plánovaných investičních projektů v roce 2012 zrušena a mnoha existujícím projektům bude zastaveno financování. Deficit státního rozpočtu by se tak měl v roce 2012 dostat pod 4 % HDP.

Poměrně velké riziko pro stabilitu vietnamských státních financí představují ztrátové státní podniky. V roce 2011 se toto téma opět dostalo do popředí veřejné diskuze díky rekordní ztrátě vietnamského výrobce a distributora elektřiny firmy EVN. Ohlášená ztráta přesahující půl miliardy dolarů byla další těžkou ranou pro udržení vietnamského růstového modelu opírajícího se o klíčovou roli státních podniků v ekonomice. Rychle se zhoršující hospodářské výsledky většiny státních molochů opět oživily plány na urychlení jejich privatizace. V roce 2012 proto zřejmě konečně dojde k privatizaci prvních velkých státních podniků, mezi něž vláda zařadila např. aerolinky Vietnam Airlines, druhou největší vietnamskou banku BIDV, největšího producenta oceli Vietnam Steel a distributora benzínu Petrolimex. Přestože veřejná prohlášení vlády o jejím pevném odhodlání privatizovat státní podniky co nejrychleji vypadají přesvědčivě, privatizační proces bude s největší pravděpodobností nadále čelit tuhému odporu vedení státních podniků propojeného s politickou elitou a státní správou a privatizace tak bude postupovat jen velmi pozvolna.

Navzdory velkým problémům vietnamské ekonomiky v roce 2011 dlouhodobí zahraniční investoři ukázali, že Vietnam je stále atraktivní investiční destinací s perspektivními obchodními příležitostmi a objem přímých zahraničních investic zůstal zhruba na stejné úrovni jako v roce 2010 (11 mld. USD). Výrazněji však poklesl objem nově přislíbených zahraničních investic (o 35 % na 14,7 mld. USD), což odráží nejen obavy investorů ze současné makroekonomické situace ve Vietnamu, ale také celkový pokles investičního apetitu v globálním měřítku související se zhoršeným výhledem světové ekonomiky v nejbližším období.

Rok 2012 tedy bude dalším rokem vynucené stabilizace, což se projeví především pokračujícím omezováním veřejných investic a s tím souvisejícím poklesem veřejné i soukromé poptávky. Pro zahraniční dodavatele včetně českých exportérů to bohužel bude znamenat relativní pokles potenciálních tržních příležitostí ve Vietnamu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Hanoji (Vietnam).

Datum: 10.01.2012 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

 
 

Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne


Výtisk článku z portálu www.businessinfo.cz

Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli přebírání, kopírování, šíření či jiné užití obsahu je možné pouze s uvedením zdroje, v případě příspěvků s uvedením autora jen po předchozím písemném souhlasu redakce.
Kontakt: redakce@businessinfo.cz

Vložit nový příspěvek

Pro Váš příspěvek máte k dispozici 2000 znaků.

Protispamová kontrola: