Závěrečné zkoušky v učebních oborech procházejí reformou podobně jako maturity. Cílem je sjednotit úroveň absolventů středních škol v celé republice. Na rozdíl od státních maturit však nové závěrečné zkoušky netestují všeobecné, nýbrž odborné znalosti žáků a prověřují také praktické dovednosti. Jejich využití je dobrovolné.
Jednotná zadání šetří čas
Sjednocení závěrečných zkoušek není úplně jednoduché, protože pro každý obor musí vzniknout jednotné zadání. Důležité je, že se na tvorbě těchto zadání podílejí nejen pracovníci Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), ale ve velké míře lidé z praxe, tedy učitelé středních odborných škol a také zástupci zaměstnavatelů delegovaní Hospodářskou komorou ČR. Právě tito odborníci z praxe zastávají při vytváření obsahu jednotných zadání nezastupitelnou úlohu.
Přesně vědí, jaké požadavky mají zaměstnavatelé na odbornost absolventů škol a s jakými technologiemi se žáci v praxi setkají. Při spolupráci na tvorbě jednotných zadání proto usilují o to, aby absolventi byli na přechod do praxe připraveni co nejlépe a našli dobré uplatnění na trhu práce. Pro využití jednotného zadání závěrečné zkoušky alespoň v jednom z vyučovaných učebních oborů se ve školním roce 2010/11 rozhodly tři čtvrtiny škol. Tento krok pro školy znamená jednak úsporu času, který by jinak věnovaly tvorbě vlastního zadání, jednak vede ke zvýšení požadavků na znalosti a praktické dovednosti žáků.
Kvalita práce je klíčová
Z vyjádření odborníků z praxe k úrovni jednotných zadání je zřejmé, že naprostá většina z nich probíhající reformu závěrečných zkoušek podporuje. 90 % odborníků z praxe při šetření totiž potvrdilo, že celkové pojetí a obsah odpovídají požadavkům na výkon příslušného povolání. Tři čtvrtiny jednotných zadání podle nich zcela vyhovují aktuálním požadavkům praxe. U zbývajících zadání odborníci upozornili například na potřebu zařazení nových oborových právních předpisů a norem, doporučili doplnění některých dalších technologií a materiálů a také otázek z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ekonomiky a podnikání.
Objevoval se také požadavek na větší zdůraznění řemeslné zručnosti a kvality práce nejen při hodnocení výkonu žáka u praktické zkoušky, ale ve výuce obecně. „Po opuštění školy bude řemeslná zručnost žáka nejzásadnějším kritériem pro jeho zaměstnavatele,“ zdůraznil Vít Štancl u oboru Umělecký truhlář. Velmi kladně hodnotili odborníci z praxe zařazení bloku otázek ze světa práce, který je jedním z nových prvků závěrečné zkoušky. „Praxe ukázala, že nestačí být pouze odborníkem, důležité je mít také znalosti z ekonomiky, kalkulací, daní, bankovnictví, pojišťovnictví, BOZP, pracovněprávních vztahů a podmínek na trhu práce,“ napsala Soňa Borecová u oboru vzdělání Krajinář.
Řada expertů doporučila věnovat otázkám ze světa práce větší prostor a jejich začlenění do závěrečné zkoušky označila za zcela nezbytné jak pro budoucí profesní, tak i osobní život žáků. Odborníci z praxe navrhli témata rozšířit například o základní pravidla podnikání, aktuální legislativu vztahující se k dané profesi, orientaci v možnostech práce v EU nebo problematiku celoživotního vzdělávání. Náročnost témat nové závěrečné zkoušky odborníci hodnotili jako postačující pro potřeby praxe, výjimečně se objevovaly názory, že by některé otázky a úkoly mohly být náročnější.
Žáci prezentují své dovednosti
Do deseti jednotných zadání byla ve školním roce 2010/11 zařazena také samostatná odborná práce, v níž měli žáci za úkol vypracovat kompletní podklady pro zhotovení určitého výrobku nebo služby. Cukráři tak například připravovali písemnou dokumentaci k vytvoření dortu ke Dni Země nebo ke Dni matek, číšníci zpracovávali podklady k naaranžování slavnostní tabule inspirované vzpomínkami na dovolenou nebo rodný kraj. Odborníci z praxe se shodli na tom, že samostatná odborná práce je přínosem pro profesní uplatnění žáků. Kladně hodnotili zejména to, že se jejím prostřednictvím žáci naučí prezentovat vlastní práci, zdůvodnit a obhájit zvolené řešení či vytvořit písemnou dokumentaci.
„Pokud frekventant začne pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná, bude nucen vypracovávat i písemné nabídky. Kvalitně provedená samostatná odborná práce bude velmi dobrou přípravou,“ uvedl odborník z praxe Ludvík Jančík. Zástupci zaměstnavatelů proto doporučili zařazení samostatné práce do dalších jednotných zadání, například u podlahářů, kominíků, kamnářů nebo opravářů lesnických strojů.
Nová závěrečná zkouška do všech škol
Zavést novou závěrečnou zkoušku pro všechny obory středního vzdělání s výučním listem ministerstvo školství plánuje od školního roku 2014/15. Než k jejímu celoplošnému zavedení přistoupí, je ovšem nejprve potřeba upravit školskou legislativu. Na vývoji nové závěrečné zkoušky se bude i nadále podílet Národní ústav pro vzdělávání, který k dokončení reformy závěrečných zkoušek v současné době připravuje projekt Nová závěrečná zkouška 2. Během jeho trvání by měla pokračovat práce na jednotných zadáních a jejich praktické testování na školách. Národní ústav pro vzdělávání rovněž plánuje otevření pracoviště, jehož úkolem bude každým rokem aktualizovat témata závěrečných zkoušek a zpřístupňovat jednotná zadání v informačním systému. Mimo to bude školám poskytovat technickou a metodickou podporu.
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky, autor: Alena Nová, Národní ústav pro vzdělávání.
