Pojistné na sociální zabezpečení 

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V článku se dozvíte, kdo je povinnen platit pojištění, jaká je jeho výše a podrobné informace o důchodovém a nemocenském pojištění.

• Výše a výpočet pojistného
• Poplatníci pojistného
• Povinnost zaměstnavatelů
• OSVČ
• Důchocové pojištění
• Nemocenské pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení mají povinnost platit:

• zaměstnavatelé
• zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění nebo pouze důchodového pojištění
• osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
• lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili.

Výpočet pojistného

Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok a vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu.

Pro výpočet pojistného se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců zaměstnavatele účastných nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění. Pojistné se u zaměstnance vypočte jako 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnavatele se vypočte pojistné ve výši 25 % nebo 26 %, popř. 21,5 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Nakonec sečte pojistné za sebe a za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné OSSZ.

Zaměstnavatelé od 1. 1. 2011 si mohou podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o pojistném sami stanovit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (celkem ve výši 26 %) a nadále podle ustanovení § 9 odst. 2 odečítají z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce, pokud splňují podmínku, že jejich průměrný počet zaměstnanců je menší než 26 zaměstnanců a tuto skutečnost písemně oznámili místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (vzor doporučujícího oznámení – viz tiskopisy > nemocenské pojištění), a to:

• do 20. ledna 2011, jedná-li se o zaměstnavatele, který vznikl před 1. 1. 2011, přičemž se k oznámení podanému po tomto datu nepřihlíží; zvýšenou sazbu pojistného zaměstnavatel musí používat po celý kalendářní rok 2011 a
• v průběhu kalendářního roku 2011, jedná-li se o zaměstnavatele, který vznikl od 1. 1. 2011 a později, přičemž se zvýšená sazba pojistného používá od kalendářního měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení podáno, až do konce kalendářního roku 2011.

Zaměstnavatelé, kteří nesplňují podmínku pro stanovení zvýšené sazby pojistného nebo zaměstnavatelé, kteří nevyužili zákonné možnosti stanovit si zvýšenou sazbu pojistného, používají v roce 2011 sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % (celkem 25 %) podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o pojistném a nemohou zároveň v roce 2011 již odečítat z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce.

Způsob platby pojistného

Pojistné se platí v české měně bezhotovostním převodem z účtu, v hotovosti prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence. Jde-li o částku do 5 000 Kč, lze pojistné uhradit též v hotovosti v pokladně příslušné OSSZ. Od 1. 1. 2010 se v případě placení na účet příslušné OSSZ považuje za den platby den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné OSSZ.

Poplatníky pojistného jsou

• zaměstnavatelé, jimiž se rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance,
• zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění (viz část Účast na nemocenském pojištění), a zaměstnanci, kteří jsou účastni pouze důchodového pojištění
• osoby samostatně výdělečně činné, které jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastné důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění (viz část Nemocenské pojištění OSVČ),= pojistné na nemocenské pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit, pokud se dobrovolně k tomuto pojištění přihlásí
• osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, které jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění (§ 6 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění)

Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce a odvádí je na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu těchto osob.

Povinnosti zaměstnavatelů

• jsou povinni odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec,
• jsou povinni sami vypočítat pojistné, které jsou povinni odvádět,
• je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí,
• částky pojistného platí za jednotlivé kalendářní měsíce a jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, ve stejné lhůtě jsou povinni zaslat i Přehled o výši pojistného s požadovanými údaji. Pro rok 2011 je zpracován nový Přehled o výši pojistného (viz část Tiskopisy > Nemocenské pojištění).
• zaměstnavatel, který si stanovil sám zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění, si odečte 1/2 úhrnu zúčtovaných náhrad mzdy vyplacených svým zaměstnancům za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti od pojistného, které je povinen odvádět a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,
• místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se v těchto případech řídí:
  • sídlem zaměstnavatele, je-li právnickou osobou,
  • místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd,
  • trvalým bydlištěm fyzické osoby, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba.

Osoby samostatně výdělečně činné

Povinnosti OSVČ

• jsou povinny odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení – místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné,
• jsou povinny platit
  • buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
  • nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které se vždy za kalendářní rok vyúčtují a je-li úhrn záloh
    • vyšší než pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném,
    • nižší než pojistné, jedná se o doplatek pojistného, který je splatný do osmi dnů po dni, ve kterém bylo, popřípadě mělo být roční vyúčtování provedeno,
• zálohy na pojistné se platí jednotlivě za kalendářní měsíce, které jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou dobrovolně k tomuto pojištění přihlášeny, platí za jednotlivé kalendářní měsíce spolu se zálohou na pojistné.

Rozdělení samostatné výdělečné činnosti

Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na:

• hlavní samostatnou výdělečnou činnost a
• vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost se v roce 2011 považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ, která není účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, v kalendářním roce:

1. vykonávala zaměstnání
   • Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců a jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, účast na důchodovém pojištění.
   • Zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení.
2. měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod
3. měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
   • Pečuje-li o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té OSVČ, která byla určena písemnou dohodou všech osob za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té OSVČ, která podle rozhodnutí příslušné OSSZ pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, v největším rozsahu.
4. vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu
5. byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium)

Od 1. 1. 2009 OSVČ není povinna dokládat důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který chce být považována za vykonávající vedlejší SVČ.

zpět na začátek

Důchodové pojištění

Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.

Základním předpisem upravujícím nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996.

Účast na pojištění

Jednou z důležitých podmínek pro získání nároku na důchod je stanovená doba pojištění.

Účastníky českého důchodového pojištění jsou cizí státní příslušníci s trvalým nebo přechodným pobytem na území ČR, kteří jsou na území ČR v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli se sídlem v ČR, pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů a cizí státní příslušníci samostatně výdělečně činní na území ČR. Některé podmínky účasti na důchodovém pojištění (včetně výplat dávek z důchodového pojištění) mohou být navíc upraveny mezinárodními bilaterálními smlouvami o sociálním zabezpečení.

Dávky

Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje podle zákona o dávkách důchodového pojištění.

Důchody z českého důchodového pojištění jsou:

• řádné i předčasné starobní
• plné i částečné invalidní
• vdovské, vdovecké
• sirotčí.

Žádosti o starobní důchod sepisují výhradně místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Výši starobního důchodu spočítají pracovníci ústředí ČSSZ. ČSSZ vyplácí důchody předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty.

Informativní osobní list

Obsah informativního listu důchodového pojištění

K 31. 12. 2005 zanikla povinnost organizací požádat pro své zaměstnance nejpozději dva roky před dovršením nároku na starobní důchod o výpis dob pojištění z evidence ČSSZ v rámci předstihového řízení. Od 1. 1. 2006 mohou občané sami požádat Českou správu sociálního zabezpečení (Odbor správy údajové základny) o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok.

Podání žádosti o informativní list důchodového pojištění

Informace o době důchodového pojištění lze získat pouze na adrese: ČSSZ, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Občané mohou sami písemně požádat ČSSZ – Odbor správy údajové základny o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Žádost lze podat písemně poštou nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu, na kterou bude informativní osobní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Doplnění informativního listu důchodového pojištění

ČSSZ vyhotoví nový informativní osobní list důchodového pojištění do 90 dnů ode dne doručení žádosti, prokáže-li občan dodatečně doby pojištění, s výjimkou doby služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, doby péče o dítě do čtyř let věku, doby péče o osobu závislou na péči jiné osoby a doby pobírání plného invalidního důchodu. Tato povinnost neplatí, předloží-li pojištěnec doklady na dobu spadající do období kalendářního roku vyhotovení IOLDP nebo kalendářního roku předcházejícího.

Nebudou-li tyto doklady dostatečně průkazné, nový informativní osobní list se nevyhotoví, předložené doklady se vrátí žadateli spolu s vysvětlující informací, a to do vlastních rukou; lhůta 90 dnů platí i zde.

Evidování dob pojištění 

Doba zaměstnání před 1. 1. 1993, pokud měl občan v té době trvalý pobyt na Slovensku, je evidována Sociální pojišťovnou – ústředí v Bratislavě. Údaje z této evidence budou ČSSZ vyžádány až v rámci důchodového řízení, kdy bude rozhodnuto, zda se doby zaměstnání před 1. 1. 1993 považují za doby zabezpečení českého nebo slovenského státu.

Doba pojištění osob samostatně výdělečně činných je evidována příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ a do centrální evidence ČSSZ jsou údaje o tomto pojištění zasílány zpravidla po uplynutí 1 – 2 kalendářních roků po odevzdání Přehledu o výši příjmů a výdajů za příslušný kalendářní rok, popřípadě při uplatnění žádosti o důchod. Potvrzení o této době vydává na žádost pojištěnce příslušná okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení. Obdobný režim platí i u osob účastných dobrovolného důchodového pojištění.

Chybějící dobu pojištění Česká správa sociálního zabezpečení pro informativní osobní list důchodového pojištění nedošetřuje. Bližší informace o způsobu prokazování chybějících dob pojištění (zaměstnání) a o podmínkách nároku na důchod podává OSSZ/PSSZ/MSSZ, popřípadě Informační kancelář.

OSVČ a účast na důchodovém pojištění

OSVČ je účastna důchodového pojištění v kalendářním roce po dobu:

• po kterou vykonávala hlavní SVČ,
• po kterou vykonávala vedlejší SVČ a výše daňového základu z této činnosti dosáhla tzv. rozhodné částky; pro rok 2011 činí výše rozhodné částky 59 374 Kč (pro rok 2010 činí výše rozhodné částky 56 901 Kč) při výkonu SVČ po celý kalendářní rok,
• po kterou vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění.

Od 1. 1. 2011 je provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z

vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“. Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Pokud OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tedy nebude při podání přehledu stanoven přeplatek bez ohledu na výši daňového základu. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.

zpět na začátek

Nemocenské pojištění

Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek.

Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.

Z hlediska nemocenského pojištění se nerozlišuje, zda zaměstnanec je občanem České republiky nebo jiného státu. Nemocenského pojištění mohou být účastny jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Zaměstnanci, kteří jsou činní pro zaměstnavatele, kteří nemají na území ČR sídlo, jsou v ČR pojištěni, pokud má zaměstnavatel sídlo na území státu EU nebo na území státu, s nímž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

Účast na nemocenském pojištění

Osobní rozsah nemocenského pojištění stanoví, které osoby mohou být účastny nemocenského pojištění. Podle zákona o nemocenském pojištění jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činní v České republice.

Dobrovolně účastni nemocenského pojištění mohou být osoby samostatně výdělečně činné a tzv. zahraniční zaměstnanci (tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele).

Kdo vykonává několik činností zakládajících účast na nemocenském pojištění podle tohoto zákona (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), je pojištěn z každé činnosti samostatně.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území České republiky, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU. Uvedené pravidlo se použije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení EP a Rady (ES) 883/2004 či nařízení EHS 1408/71 (dále jen „mezinárodní smlouva“) nestanoví jinak.

Druhou podmínkou je rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů). Účast na nemocenském pojištění nezakládá krátkodobé zaměstnání, tj. zaměstnání kratší než 15 kalendářních dnů po sobě jdoucích, pokud je jednorázovým nahodilým zaměstnáním. Pokud by se však takovéto krátkodobé zaměstnání mělo v období alespoň 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání, a to i kratšího 15 kalendářních dnů, opakovat, pak další krátkodobé zaměstnání již účast na pojištění založí, bude-li splněna podmínka rozhodného příjmu.

Další podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena na 2000,- Kč; počítá se s jejím zvyšováním podle vývoje průměrné mzdy, přičemž nový rozhodný příjem má v takovém případě stanovit vláda svým nařízením).

U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, tj. 2000,- Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2000,- Kč.

Smluvní zaměstnanci

Povinně účastni nemocenského pojištění jsou též smluvní zaměstnanci (při splnění stanovených podmínek).

Smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, tedy ve státu mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v České republice u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky (tzv. smluvní zaměstnavatel).

Je-li smluvní zaměstnanec povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel a zároveň splňuje podmínku trvání zaměstnání (aspoň 15 kalendářních dnů) a jeho započitatelný příjem dosahuje nebo je sjednán ve výši rozhodného příjmu (2000,- Kč), pak je účasten na nemocenském pojištění po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR. Do tohoto počtu dnů se započítávají všechny kalendářní dny, kdy vykonával zaměstnání na území ČR v období 2 let přede dnem zahájení výkonu posledního zaměstnání na našem území.

Vynětí z účasti na nemocenském pojištění

Z účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců jsou vyňati:

• cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě,
• zaměstnanci vykonávající zaměstnání v ČR pro mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí orgánu nemocenského pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice

Dávky

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek:

• nemocenské
• ošetřovné
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  
• peněžitá pomoc v mateřství

Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

Splnění podmínek nároku na dávky se z každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení.

Povinnosti

O účasti na nemocenském pojištění je třeba informovat příslušnou správu sociálního zabezpečení, a to pomocí předepsaného formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání).

Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) zaměstnanců mohou zaměstnavatelé podávat:

• elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy nebo na datovém médiu,
• na předepsaném tiskopisu ČSSZ.

Za zaměstnance podává formulář jeho zaměstnavatel.

OSVČ se k účasti na nemocenském pojištění přihlašuje sama.

OSVČ a účast na nemocenském pojištění

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. Od 1. 1. 2011 tak byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Sjednotily se podmínky nároku na výplatu nemocenského, kdy nárok na výplatu vzniká vždy, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události. OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena od 1. 1. 2011 vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. A to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši, nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok.

Pro rok 2011 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 807 Kč.

Účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána. Dále prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Zaniká nástupem výkonu trestu odnětí svobody a dále dnem, kdy nastaly skutečnosti podle § 10 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, tj. např. ukončení výkonu SVČ, zánik oprávnění k výkonu. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.

Od 1. 1. 2011 se změnila sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvýšila minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Od ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění dnem 1. 1. 2011.

zpět na začátek