Evropská komise zveřejnila balíček nařízení k podobě evropských fondů na roky 2014-2020 v objemu 336 miliard eur. Podle nového plánu by Komise mohla přerušit tok evropských financí do států, které nerespektují fiskální pravidla nebo trvale porušují podmínky Paktu stability a růstu.
S cílem zvýšit efektivitu navrhuje Evropská komise sjednocení pravidel pro všech pět fondů – Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF), Kohezního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF).
Spolu s tímto zjednodušením má dojít také k vytvoření třech nových skupin regionů:
- méně rozvinuté regiony (s HDP na hlavu nižším než je 75 % průměru EU),
- přechodné regiony (s HDP na hlavu vyšším než 75 %, ale nižším než 90 % průměru EU)
- rozvinutější regiony (s HDP na hlavu vyšším než 90 % průměru EU).
| Méně rozvinuté regiony | 162,6 |
| Přechodné regiony | 38,9 |
| Rozvinutější regiony | 53,1 |
| Územní spolupráce | 11,7 |
| Kohezní fond | 68,7 |
| Alokace pro vzdálené a řídce osídlené regiony | 0,926 |
| Nástroj pro propojení Evropy | 40,0 *) |
| Evropský sociální fond | 84,0 **) |
Zdroj: Evropská komise, *) s dodatečným rozpočtem 10 miliard eur z Kohezního fondu, **) v rámci výše uvedené alokace na méně rozvinuté, přechodné a rozvinutější regiony
Díky tomuto rozdělení si na evropské fondy budou moci sáhnout také vyspělejší členské země, nejen ty nejchudší. Drtivá většina prostředků by nadále měla putovat do zaostávajících zemí a regionů, ale přechodné regiony budou moci čerpat prostředky na investice do inovací, zvyšování energetické účinnosti, sociální soudržnosti a konkurenceschopnosti.
Příští kohezní politika má být podle představ Komise těsněji svázaná s evropskou strategií Evropa 2020 a má být zacílená pouze na několik málo priorit. Zatímco rozvinutější regiony budou moci z evropských fondů podporovat inovace, rozvoj malých a středních podniků, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje, v méně rozvinutých regionech bude možné investovat i do jiných oblastí (zaměstnanost, vzdělávání, snižování chudoby). Alespoň polovina prostředků bude muset jít na stejnou skupinu priorit jako v případě vyspělejších regionů.
Návrh Komise ale vyvolává v Česku pochybnosti
V případě méně vyspělých regionů (jedná se o regiony s HDP na hlavu nižším než je 75 % průměru EU, což jsou v ČR všechny s výjimkou Prahy) by se do tří priorit (výzkum, vývoj a inovace; podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku) mělo investovat alespoň 50 % celkové alokace z ERDF. Navíc pouze na přechod k nízkouhlíkové ekonomice by mělo jít 6 %.
V případě Prahy, která spadá do kategorie vyspělejších regionů (s HDP na obyvatele vyšším než 90 % průměru EU), by na uvedené tři priority mělo jít dokonce 80 % veškerých prostředků z ERDF a na nízkouhlíkovou ekonomiku 20 %.
Klíčová otázka zní, kolik prostředků z kohezní politiky 2014- 2020 bude vůbec na ČR alokováno. Vzhledem k dohánění průměru Evropské unie je jasné, že to bude menší částka než v současnosti. Příliš by nás nepřekvapila ani o 20-30 % nižší alokace.
Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s.
