Mezi roky 2007 až 2013 má do České republiky přitéct téměř 27 miliard eur. Dosud uveřejněné výzvy z tohoto objemu prostředků pokryly v druhém roce současného programového období již skoro polovinu. Z tohoto objemu jsou však pro podnikatele určeny jen některé programy a navíc zdaleka ne pro všechny podnikatele a ve všech oblastech.
Od začátku současného programového období 2007–2013 bylo u nás vyhlášeno již přes 400 výzev k předkládání projektů na čerpání peněz z evropských fondů. Celkové množství prostředků, které v jejich rámci mohou předkladatelé získat, přesáhlo 12 mld. eur. Zdaleka ne na všechny peníze, které se nyní v České republice ze strukturální pomoci EU rozdělují, však mohou dosáhnout podnikatelské subjekty. Ve hře je celá řada pravidel a omezení, která u mnohých programů podnikatele buď úplně vyřazují ze hry (opatření, která jsou dostupná jen pro státní správu, obce, neziskové organizace, apod.) nebo striktně určují odvětví (OKEČ) či geografickou oblast, kde podnikání probíhá. Dalším častým omezením pro čerpání pomoci je velikost firmy, neboť velká část „podnikatelských programů“ je určena pouze malým a středním podnikům (MSP).
Dokument „Národní strategický referenční rámec ČR 2007–2013“ (NSRR), od kterého se u nás veškeré čerpání ze strukturálních fondů EU odvíjí, vymezil čtyři strategické cíle. První cíl je zaměřen na zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, druhý na vytváření moderní občanské společnosti, další má zvýšit kvalitu životního prostředí a dostupnost dopravních sítí a poslední je určen na investice do vyváženého rozvoje celého území České republiky. Každý z těchto cílů je uskutečňován prostřednictvím jiných programů a každý z programů je také zaměřen na trochu odlišné skupiny příjemců. V současném období je k dispozici celkem 24 operačních programů, tedy podstatně více než v období předchozím. Z tohoto počtu tvoří velkou část programy regionální (celkem sedm) a sedm programů přeshraniční a nadnárodní spolupráce. Zvláštní dva programy jsou určeny pro hlavní město Prahu, které nesplňuje podmínku průměrného HDP na obyvatele menší než 75 % průměru EU-25 a nemůžou tak být na něj aplikovány stejné podmínky jako na ostatní regiony v ČR. Zbylé programy jsou tematicky zaměřené a působí v oblasti dopravy, podnikání, inovací, životního prostředí, výzkumu a vývoje, vzdělávání a zvyšování zaměstnanosti. Projekty v rámci tematických operačních programů mohou být realizovány na celém území České republiky kromě Prahy.
Možnosti Operačního programu Podnikání a inovace
Mezi tematicky zaměřené programy patří i Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Má ze všech operačních programů pro potřeby podnikatelů největší význam, proto jeho struktuře a obsahu věnujme nyní trochu větší prostor. Byť se jedná o operační program s celostátní působností, v některých případech je území, kde může být projekt realizován blíže specifikováno. Podobně jako ostatní operační programy je i OPPI rozdělen na několik priorit, pod nimiž jsou průběžně (obvykle dvakrát do roka) vyhlašovány výzvy k jednotlivým konkrétním programům. Prioritní osy OPPI tvoří podpora nově vznikajících firem, rozvoj firem, efektivní využívání energie, služby pro rozvoj podnikání, inovace a prostředí pro podnikání a inovace.
Cílem první prioritní osy je financování podnikatelských záměrů pro začínající podnikatele prostřednictvím programu START. Druhá prioritní osa určená na rozvoj firem nabízí především dotované využívání bankovních nástrojů podpory malých a středních podniků. Jde zejména o možnost získání podřízených úvěrů, zvýhodněných záruk a finančních příspěvků k nim. Uvedená prioritní osa má ještě druhou část, která zahrnuje podporu nových výrobních technologií, informačních a komunikačních technologií (ICT) a vybraných strategických služeb. Například její program ROZVOJ se zaměřuje na pořizování nových zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry v malých a středních podnicích. Proplatit si tak v rámci tohoto programu můžete nechat například náklady na pořízení patentů, patentových licencí na know-how či náklady na nákup strojů a zařízení včetně řídících software, u nichž jste prvním uživatelem. Problémem je, že projekt žadatele musí být realizován pouze v několika vymezených regionech (tzv. regiony se soustředěnou podporou státu). Další specifický program v rámci této prioritní osy, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY umožňuje získat podporu například na návrh a implementaci informačních a komunikačních systémů, vývoj software, na centra zákaznické podpory či centra oprav hi-tech výrobků a technologií. Program ICT V PODNICÍCH, jenž je dostupný pouze pro subjekty ve zpracovatelském průmyslu, umožňuje malým a středním podnikatelům získat finanční prostředky na pořizování a rozšiřování informačních a komunikačních technologií – hardwaru i softwaru. Tento program by měl pomáhat řešit zefektivnění vnitřního chodu podniku a vnějších vztahů podniku se zákazníky, s dodavateli nebo s veřejnou správou pomocí nástrojů e-business.
Třetí prioritní osa OPPI se svým programem EKONERGIE soustřeďuje nejen na obnovitelné zdroje energie, ale i na úspory energie. Mezi příklady projektů zde mohou patřit rekonstrukce vodní elektrárny, výstavba bioplynové stanice, výměna otopného systému, výroba pelet, zateplení budov (vyjma rodinných a bytových domů), apod. Čtvrtá prioritní osa cílená na inovace má v sobě zahrnuty dva programy. Stejnojmenný program INOVACE je zaměřen na podporu inovačních projektů vedoucích k zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výroby a na trh v podobě nových výrobků, technologií a služeb. Další možností v rámci tohoto programu jsou projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Jde například o aktivity směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví na vynálezy (ve formě patentů) a technická řešení ve formě užitných vzorů v zahraničí i v ČR. Program POTENCIÁL pomáhá podnikatelským subjektům zavádět a zvyšovat kapacity potřebné pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Mezi podporované aktivity patří vznik nebo rozšíření vývojového centra (oddělení) zaměřeného na výzkum, vývoj a inovaci výrobků nebo technologií, pokud existuje předpoklad jejich využití ve výrobě. Také zde platí, že program je omezen pouze na určitá vybraná OKEČ.
Podobným tématem se zabývá i pátá prioritní osa, která má napomáhat vytváření vhodného prostředí pro podnikání a inovace. Týká se například vytváření klastrů, zakládání a dalšího rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologií, apod. (programy SPOLUPRÁCE a PROSPERITA). V rámci této prioritní osy jsou však i další dva programy, které skýtají zajímavé příležitosti. Cílem programu ŠKOLICÍ STŘEDISKA je zlepšit podmínky pro rozvoj lidských zdrojů v podnicích prostřednictvím investic do infrastruktury potřebné pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání. Program bohužel opět funguje jen pro určitá vymezená odvětví. Další program s názvem NEMOVITOSTI umožňuje získat finanční podporu na přípravu podnikatelských zón, regeneraci nevyužívaných území, relokaci firem, rekonstrukci staveb a částečně i na výstavbu nájemních objektů v sektoru zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb. Tento program je pro podnikatele samozřejmě velmi atraktivní, a tudíž bývají jednotlivé výzvy prošpikovány různými omezeními. Poslední, šestá prioritní osa OPPI se týká služeb pro rozvoj podnikání. Zde funguje již z minulosti dobře známý program MARKETING, který podporuje zvyšování marketingových aktivit MSP na zahraničních trzích a účast na zahraničních veletrzích a výstavách specializovaného charakteru.
Možnosti dalších operačních programů
Také části ostatních operačních programů mohou ovlivňovat podnikatelské prostředí nebo mohou být využity soukromými podnikatelskými subjekty. Kromě sedmi regionálních operačních programů jde u dalších programů spíše o podporu projektů neinvestiční povahy.
Regionální operační programy (ROP) mají odrážet podmínky každého regionu soudržnosti (v případě ČR tedy sdružených krajů), jeho vlastní rozvojové strategie a priority. Většinou jsou orientovány na modernizaci technické infrastruktury, vytváření prostředí pro rozvoj MSP a především zvyšování podílu cestovního ruchu. Kromě krajů, municipalit a podobných subjektů v těchto programech bývá mnohdy řada příležitostí i pro firmy, a to právě a zejména v oblasti rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Pro ROP přitom platí, že podpora je poskytována pouze na území vymezených krajů, okresů či měst. Rozhodující je místo, kde má být projekt realizován, nikoliv sídlo žadatele. Integrovaný operační program (IOP) se pak zaměřuje na koordinaci vyváženého a harmonického rozvoje celého území ČR a z tohoto titulu je určen primárně orgánům státní správy a jimi řízeným organizacím. Nicméně i zde je v některých případech prostor pro získání podpory například pro profesní organizace, zaměstnavatele či občany. Musí však být vždy prokázáno, že podávaný projekt se týká celé republiky.
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP RLZ) se snaží o zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů prostřednictvím odborného vzdělávání pracovníků. Dalšími stěžejními tématy tohoto operačního programu jsou například podpora celoživotního učení prostřednictvím zvyšování dostupnosti a kvality nabídky dalšího profesního vzdělávání nebo zlepšování přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti. Program umožňuje u některých výzev podávání žádostí ze strany škol, profesních sdružení, nestátních neziskových organizací i podnikatelů. Největší příležitosti jsou zde asi pro firmy působící v oblasti služeb a poradenství na trhu práce. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) klade rovněž důraz na podporu celoživotního učení a soustřeďuje se také na rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu a vývoji. Žadatelé se rekrutují zejména z řad škol a školských zařízení, organizací působících ve vzdělávání a institucí vědy a výzkumu. Pro podnikatele je podstatná část programu zaměřená vzdělávání zaměstnanců. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) má přispět k rozvoji kapacit ve výzkumu a vývoji s cílem zapojení výzkumných a vysokoškolských institucí do inovačního procesu. Dále si klade za cíl větší zpřístupnění znalostí a zajištění mobility mezi výzkumnými institucemi a inovujícími podniky.
V jeho rámci má docházet například k zakládání center/pólů excelence, jako center spolupráce
výzkumných či vysokoškolských institucí a malých a středních podniků působících v oblasti špičkových technologií. Možnosti přímého podávání žádostí ze strany podniků jsou velmi omezené. Mezi přípustnými žadateli figurují obvykle státní i soukromé vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, resortní výzkumné ústavy, neziskové instituce a jimi vytvořené právnické osoby.
Rovněž další dva operační programy jsou z hlediska svého zaměření orientovány spíše na žadatele z řad obcí, krajů a státní administrativy než na podnikatele. Firmy však v řadě případů z těchto programů profitují jako subdodavatelé pro konkrétní projekty. Operační program Doprava (OPD) se soustřeďuje zejména na výstavbu a modernizaci regionálních sítí drážní dopravy a výstavbu a rozvoj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy. Specifické cíle Operačního programu Životní prostředí
(OP ŽP) se vztahují na zlepšení situace v následujících oblastech: vodní hospodářství a protipovodňová ochrana, ovzduší a hluk, využití obnovitelných zdrojů energie, odpady, obaly a staré zátěže, omezování průmyslového znečištění, environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta.
Programy pro Prahu a programy s možnostmi pro zemědělce
Jak bylo zmíněno, důvodem existence samostatných operačních programů pro území hlavního města Prahy je ekonomické postavení hlavního města. Praha je zařazena na rozdíl od zbytku ČR mezi ekonomicky nejvyspělejší regiony Evropské unie. Evropské dotace se tak v Praze v období 2007–2013 rozdělují ve dvou operačních programech: Praha –
Adaptabilita (OPPA) a Praha – Konkurenceschopnost (OPPK). Jde víceméně o nástupce bývalých JPD 2 a JPD 3. Operační program Praha – Konkurenceschopnost se zaměřuje na podporu dostupnosti dopravních služeb a informačních a komunikačních technologií, revitalizaci nevhodně využívaných ploch, zvýšení efektivity využívání energií a přírodních zdrojů, rozvoj vědy a výzkumu a podporu příznivého podnikatelského prostředí a malých a středních podniků. Prostředky operačního programu Praha – Adaptabilita jsou určeny na další profesní vzdělávání lidí ve firmách, na rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje a posílení jeho spolupráce s podnikatelským sektorem, podporu integrace znevýhodněných skupin a na modernizaci vzdělávání.
Do skupiny programů čerpajících ze strukturálních fondů EU patří ještě operační programy meziregionální, nadnárodní a přeshraniční spolupráce. Z pohledu podnikatelů stojí za pozornost pouze posledně jmenované. Operační programy přeshraniční spolupráce víceméně kopírují své vzory ze předchozí iniciativy INTERREG IIIA včetně rozdělení na příslušné příhraniční oblasti. V současnosti tak fungují programy přeshraniční spolupráce ČR s Bavorskem, Saskem, Polskem, Rakouskem a Slovenskem. Cílem těchto programů je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Pro firmy v příhraničních oblastech tak mohou být zajímavé například vytváření kooperačních struktur hospodářského zaměření nebo některé aktivity v oblasti cestovního ruchu.
Podnikatelé působí také v zemědělském sektoru. Pro zemědělce a rybáře jsou připraveny zvláštní programy, které sice nečerpají prostředky z fondů označovaných jako strukturální, nicméně svým charakterem se předchozím jmenovaným operačním programům do značné míry podobají. Velmi dobré příležitosti pro podnikatele přináší Program rozvoje venkova (PRV). Kupříkladu v rámci jeho první prioritní osy zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví může firma působící v oblasti potravinářství získat zajímavé dotace na modernizaci svého technologického zařízení. Podniky produkčního rybářství i rybářské svazy zase mohou žádat v rámci Operačního programu Rybářství o dotace na zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoj rybářského hospodářství. Jde například o podporu investic do rybníků a dalších zařízení souvisejících s produkcí ryb a investic na zpracování sladkovodních ryb.
