České zemědělství a potravinářství se tradičně dlouhodobě uplatňuje na zahraničních trzích. Svět zná především český chmel, pivo či lihoviny, pozadu nezůstávají ale ani ostatní komodity rostlinného i živočišného původu. V prvním pololetí roku 2011 vyvezli čeští exportéři zemědělské a potravinářské produkty v hodnotě 57 miliard korun.
Celkově je ale český agrární obchod v deficitu, který je dán všeobecným poklesem zemědělské výroby. Vzniklý schodek je tak vyrovnáván dovozem těchto komodit. Pro české producenty proto může být export zajímavou aktuální výzvou. ČR dlouhodobě nejvíce obchoduje se svými nejbližšími sousedy – Slovenskem, Německem a Polskem. Následují další evropské země, podíl vývozu do zemí mimo Evropskou unii se pohybuje okolo hranice deseti procent. A to rozhodně nevystihuje potenciál, který by pozice především českého zpracovatelského potravinářského průmyslu mohla mít.
Hledání dobrých exportních podmínek
Přibližně dvě třetiny z českého vývozu představují zpracované výrobky, což dává šanci na větší prosazení české produkce na cizích trzích. A právě míra přidané hodnoty je v tomto směru jedním z klíčových faktorů. Dalším zajímavým aspektem může být orientace na typicky české výrobky, které vzhledem k jejich výjimečnosti mohou vývozci prodat za vyšší ceny. K prosazení tradičních českých produktů by stále více měla napomáhat i ochrana zeměpisných značení potravin (GIs), která je v EU propracována. Je tedy zřejmé, že o prosazení českých produktů na zahraničním agrárním obchodě budou rozhodovat příhodné obchodní podmínky. Protože v rámci EU již prakticky neexistují překážky, které by bylo třeba eliminovat, musí se příslušné české instituce snažit v maximální míře vyjednat příznivé klima pro vývoz na tzv. třetí trhy. Již dnes je zřejmé, že obrovský prostor pro vývoz zemědělských a potravinářských komodit se naskýtá v zemích, s nimiž EU vedla jednání o preferenčních dohodách. Jde například o Korejskou republiku. Velký potenciál rovněž nabízí rychle se rozvíjející ekonomiky – Indie, Brazílie či Argentina. Samostatnou kapitolou může být Rusko, tradičně největší odběratel českého agrárního vývozu, které má obrovské absorpční schopnosti.
Chmel, mléko, slad
S čím mohou čeští exportéři v zahraničí uspět? Pomyslné hitparádě dominuje tradičně chmel. Svou specifikou má pro export české provenience ojedinělé komparativní výhody, dané klimatickými podmínkami a geografickým umístěním produkce. Vývozy chmele se z více než 90 % realizují do zemí mimo EU, s průměrnou jednotkovou cenou 227 Kč/kg. Více než polovina českého exportního chmele jde do dlouhodobě nejdůležitější odbytové destinace – Japonska. V poslední době se druhým největším odběratelem chmele české provenience stává Čína, kde ovšem dosahovaná jednotková cena je nižší. Při nízkých objemech vývozu lze docílit i podstatně vyšších jednotkových cen, až 350 Kč/kg, například při vývozech do Kazachstánu, Albánie a do některých afrických zemí. Při vývozech do zemí EU jsou ceny různé, a pohybují se od 155 do 330 Kč/kg. Poměrně vysoké rozdíly v jednotkových cenách exportovaného chmele jsou z největší míry způsobeny rozdílnou technologií zpracování a kvalitou.
Další typicky exportní položkou je syrovátka. V posledních letech se stává významnou i při vývozu do třetích zemí, zatímco v letech předchozích byla tato položka vyvážena především do zemí EU (Nizozemsko, Slovensko, Německo). Exportovat ji lze nejvíce do Thajska, Ruska a Kolumbie s jednotkovou cenou pohybující se od 12 do 20 Kč/kg, zatímco v zemích EU se obvykle vyšší ceny než 12 Kč/kg nedosáhlo.
Důležitou vývozní položkou české provenience uplatňovanou na trzích třetích zemí je rovněž sušené mléko, ale v posledních letech jeho vývoz klesá. Nejvíce se vyváží v odstředěné formě a to již tradičně do Thajska, Indonésie a Bangladéše. Jednotková cena se pohybovala v posledních letech od 37 do 47 Kč/kg, zatímco v letech předchozích dosahovala až 70 Kč/kg. České sušené mléko se vyváží také do zemí EU (Nizozemsko, Belgie, Slovensko), kde jednotková cena dosahuje v průměru úrovně 53 Kč/kg.
Zajímavou komoditou pro vývoz do zahraničí může být i slad. Dominujícím trhem, kam se český slad vyváží, jsou země EU. Nejvíce sladu bylo uplatněno v Polsku, dále následují Německo, Rumunsko a Velká Británie. V posledních letech došlo rovněž k výraznému zvýšení jeho vývozu do třetích zemí, český slad se uplatňuje například i v Japonsku, na Kubě a v Albánii. Zajímavou destinací pro české exportéry by mohl být Uzbekistán.
Různé destinace – různé ceny
Některé významné položky českého exportu je vzhledem k rozdílným druhům či značkám velmi obtížné hodnotit z pohledu rozdílů v jednotkových cenách dosahovaných v různých destinacích. Jedná se například o nečokoládové cukrovinky, dextriny a esterifikované škroby, pivo, akvarijní rybičky, pektiny a rostlinné šťávy a umělá střeva z tvrzených bílkovin.
Užitečná mapa zahraničních šancí
Kde konkrétně hledat možnosti na export zemědělských plodin, potravinářských výrobků? Jednou z možností může být nová služba agentury CzechTrade, která zpřístupnila mapu oborových příležitostí v zahraničí. Díky této interaktivní mapě mají představitelé firem možnost rychle zjistit, jaký vývozní potenciál z pohledu identifikovaných exportních příležitostí existuje ve vybrané zemi pro určitý průmyslový obor, tedy i pro oblast zemědělství a lesnictví a rovněž pro potravinářský průmysl.
Aktuální poptávky
Hned několik možností přístupu k pravidelně aktualizovaným poptávkám zahraničních firem mají čeští exportéři ze sféry zemědělství a potravinářství prostřednictvím internetu, kde figurují jak soukromí zprostředkovatelé exportu, tak instituce státní správy. K nim patří i portál www.export.cz, vznikají ve spolupráci Českých center a Ministerstva zahraničí ČR. Web nabízel v posledních dnech tyto „horké“ novinky:
- Nizozemsko: Tamní firmy poptávají sušené plnotučné mléko, instantní ovesné vločky či instantní dětské cereálie s mlékem.
- Srbsko: Firmy mají zájem o zmražené máslo, syrové mléko a syrovátku.
- Rakousko: Poptávka po balení potravin.
- Španělsko: Zájem o masné produkty.
- Izrael: Místní firmy poptávají české pivo, loupaný a obroušený ječmen.
- Rusko: Poptávka po českém pivu.
Uvedený web kromě konkrétních poptávek nabízí i přehled vypsaných tendrů. Jako aktuální byl v posledních dnech uveden tendr z Kuvajtu, zaměřený na dodávky krmiva pro zvířata.
On-line databáze aktuálních exportních příležitostí podle jednotlivých zemí a oborů - zahraniční poptávky, zahraniční projekty a tendry, mapa oborových příležitostí:
Další užitečné weby, kde lze hledat obchodní příležitosti:
Informace poskytla PP Agency s.r.o.
