Albánie: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Tirana

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Odhadované reálné tempo růstu HDP v Albánii pro rok 2011 je 3,4 %. V roce 2010 dosáhl albánský HDP  absolutní výše 13,032 mld.USD. Uvedené údaje pochází ze zdrojů Global Finance, ze dne 11.11.2011.

Kurs albánské měny v prosinci 2011 kolísal v rozmezí od 137,49 ALL do 139,24 ALL za EUR.

Míra nezaměstnanosti v zemi se  na konci 2.čtvrtletí roku 2011 dosáhla úrovně 13,26 %.

Cenová hladina zboží a služeb, měřená indexem spotřebitelských cen CPI, vzrostla v prosinci  2011 o 1,7 %. Na tomto celkovém nárůstu se podepsal nárůst cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků o 9,5 %, cen služeb v dopravě o 5,8 % a nárůst cen zdravotní péče o 4,1 %. Cenová hladina potravin a nealkoholických nápojů meziročně vzrostla pouze o 1,2 %. Výraznější pokles cen byl zaznamenán pouze u oděvů a obuvi o 2,4 %.

Z 11 měsíců roku 2011 Albánie exportovala zboží za 180,857 mld. ALL (1,301 mld. EUR) a dovezla zboží za 487,146 mld. ALL (3,506 mld.EUR), přepočteno platným kursem k 30.12.2011.

Albánský deficit výměny zboží dosáhl úrovně 306,289 mld ALL (2,2 mld.EUR) a ve srovnání se stejným obdobím 2010 vzrostl  o 41,94 mld. ALL. Pokrytí dovozu vývozem za období leden-listopad 2011 dosáhlo hodnoty 37,13 %.

Nejdůležitějším obchodním partnerem Albánie zůstaly země EU, kam za uvedené období směřovalo 72,24 % albánského vývozu a ze kterých bylo do Albánie dovezeno 63,64 % veškerého zboží.

Albánský vývoz se realizoval především do Itálie 52,55 % a Řecka 5,14 %. Ze zemí mimo EU, největší podíl na albánském exportu zaujímalo Turecko 7,48 % a Kosovo 7.47 %.

Nejvýznamnějšími dovozci byli rovněž Itálie 30.23 %, Řecko 10,65 % a SRN 5,62 %. Mezi významné dovozce ze zemí mimo EU patřily Čína 6,37 % a Turecko 5,43 %.

Z komoditního hlediska měly na albánském exportu největší podíl textilní výrobky a obuv 32,86 %, nerosty, paliva a elektrická energie 29,75 % a stavební materiály 21,35 %.

Co se týká dovozu, tak kromě kožených a textilních výrobků, produktů dřevařského průmyslu, které se podílely na celkově dovezeném zboží pouze jednotkami procent, byly podíly ostatních skupin výrobků na celkovém dovozu v přibližné rovnováze a pohybovaly se v rozmezí od 15 % do 20 %.

Přímé zahraniční investice (PZI) dosáhly v roce 2009 hodnoty 698 mil. EUR. Největšími zahraničními investory zůstávají Světová banka, EIB, EBRD, Itálie, Řecko,Rakousko a SRN.

Albánská vláda v minulosti přijala řadu zákonů ke zlepšení podnikatelského prostředí (Zákon o veřejných zakázkách, Zákon o koncesích, Zákon o úpadku).

1.května 2009 vstoupil v platnost zákon snižující sazby na sociální zabezpečení hrazené podnikateli z 20 % na 15 % .

Od 1.1.2007 platí nové zákony o Obchodní a průmyslové komoře, které umožnily zrušit povinné členství firem v komorách. Vláda přijala opatření, kterým se zamezuje platbám v hotovosti vyšším než 300 000 ALL (2 417 EUR). Platby v hotovosti budou limitovány 10% celkového obratu firmy nebo 10% obraty za sledované daňové období.

Je zřízeno Národní centrum pro registraci firem, tzv. One stop shop.

            Priority vlády v ekonomické oblasti

 ·       udržení makroekonomické stability prostřednictvím další fiskální konsolidace, snižování domácího zadlužení,

·        zajištění vysokého ekonomického růstu

·        udržení inflace v rozmezí 2 - 4%,

·        posílení růstového potenciálu prostřednictvím pokračujících reforem podporujících veřejné a soukromé investice,

·        snižování veřejného dluhu,

·        rozumná monetární politika zajišťující dlouhodobou stabilitu,

·        stabilní pozice v platební bilanci, zvyšování zahraničních rezerv a snižování deficitu běžného účtu.

Výhled :

 Značným problémem albánské ekonomiky do budoucna je růst veřejného zadlužení. Podíl veřejného dluhu na HDP vzrostl během posledních let z 54 % na 60 %, což je mnoho ve srovnání s jinými zeměmi regionu a rozvíjejícími se ekonomikami. Stávající výše veřejného dluhu představuje pro albánskou ekonomiku riziko nestability i přes velmi příznivý výhled makroekonomického vývoje země. Tempo růstu HDP v roce 2011 je odhadováno na 3,4 %. Tento růst však nemůže být zcela v proporci s nárůstem výdajů, které hodlá  vláda realizovat, pokud chce zvyšovat starobní důchody, mzdy, investovat do rekonstrukcí silniční infrastruktury a turistického sektoru, s čímž počítá schválený rozpočet na rok 2011. Dají se tudíž očekávat tlaky na revizi rozpočtu, stejně jako v roce 2010, aby nedošlo k nekontrolovatelnému růstu rozpočtového deficitu.

Na druhou stranu, vláda v příštích letech počítá  s investicemi ve výši 500 mil USD do stavby silniční a dálniční infrastruktury, což může mít příznivý dopad na tvorbu nových pracovních příležitostí a snížení míry nezaměstnanosti. Odhady vývoje nezaměstnanosti tento fakt zohledňují a pro rok 2011 je odhadován snížení míry nezaměstnanosti v zemi  o jeden procentní bod.  

Z hlediska albánského zahraničního obchodu je nastartován trend růstu albánského exportu   elektrické energie, stavebních materiálů a textilních výrobků, což sníží obchodní deficit a může podpořit růst albánského HDP.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

  2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
HDP (mil. EUR) 6 360 6 738 7 370 8 090 8 400 9 000 10 490
HDP na osobu 1 943 2 098 2 320 2 530 2 600 2 700 3 280
Reálný růst HDP (%) 5,9 5,4 5,0 5,5 7,2 2,8 2,3
Vývoz (mil. EUR) 486 530 631 779 888 994 1 100
Dovoz (mil. EUR) 1 762 2 007 2 316 3 038 3 303 3 690 4 000
Deficit obchodní bilance (mil. EUR) - 1 307 - 1 617 - 1 752 - 2 291  - 2 415 - 2 696 - 2 900
Deficit běžného účtu (mil. EUR) - 286 - 582 - 535 - 831 - 1 291 -1 462 -1 500
Zahraniční dluh (mil.EUR) 1 194 1 147 1 326 1 422 1 511 1 616 1 660
Devizový kurz (EUR/Lek) 127 122 125 122 129 135 145

Zdroj: Centrální banka BoA, INSTAT , MF AL,Global finance

Poznámka :    Rok 2010 - odhad údajů

Míra inflace za období  2005-2010 (%)

  2005 2006 2007 2008  2009 2010  2011
Roční míra inflace 2,4 2,4 3,1 3,2 3,4 3,4 1,7

Zdroj: INSTAT 01/2012

Centrální bance (BoA) se dařilo v předchozích 5 letech udržovat míru inflace plánovaném rozpětí 2-3,5 %. Roční míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI byla v roce 2011 1,7 %. Míru inflace významně ovlivnil nárůst cen  tábákových výrobků, alkoholu, nárůst cen  služeb v dopravě a zdravotnictví. Pokles cen byl zaznamenán u oděvů a obuvi. Výrazně poklesly ceny zeleniny a brambor.

Zaměstnanost, nezaměstnanost, průměrná mzda

Dle oficiálních údajů INSTAT z ledna 2012 míra nezaměstnanosti  během roku 2011  klesala z  13,43 % na 13,26 %. V různých lokalitách se však míra nezaměstnanosti pohybuje v rozmezí až 20-30%. (Shkodra 24%, Laç 41%, Kukës 57%, Peshkopi 41%). Minimální mzda činila 20 000 ALL, což odpovídá, po přepočtu kursem z prosince 2011, částce 143,96 EUR.

1 EUR = 138,93 ALL ( kurs 30.12.2011)

Název 2009/ 4.čtvrtletí 2010/4.čtvrtletí 2011/ 3.čtvrtletí
Počet práceschopného obyvatelstva 1 042 618 1 059 959 1 071 948
Počet zaměstnaných osob celkem 899 278 916 919 929 866
Počet zaměstnaných obyvatel ve veřejném sektoru 166 250 166 000 165 000
Počet zaměstnaných obyvatel v zemědělství 496 190 506 664 506 664
Počet zaměstnaných osob v ostatních odvětvích 236 838 244 255 258 202
Míra nezaměstnanosti 13,75 % 13,49 % 13,26 %
Podpora v nezaměstnanosti v ALL 6 340 6 565 6 850
Průměrná měsíční mzda ve veřejném sektoru v ALL 42 000 45 000 47 660
Minimální měsíční mzda dle zákona v ALL 18 000 19 000 20 000
 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba se v prvním pololetí 2011 podílela na tvorbě HDP 10,72 %. Největší vliv na průmyslovou výrobu má zpracovatelský průmysl, který tvoří téměř 57,4 % průmyslové výroby v Albánii. Mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu patří průmysl textilní, potravinářský, tabákový a zpracovatelský průmysl nerostných surovin. Ve 3.čtvrtletí 2011 je zaznamenán nárůst  průmyslové výroby, měřený indexem výrobních cen PPI ( Producer Price Index), ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 2,2 %. I přes celkový nárůst průmyslové výroby v daném období, existovala odvětví, která zaznamenala pokles v jednotkách procent. (Výroba tabákových výrobků - 9,6%,  Výroba chemických produktů -3,6 %)

  Podíl v %

Změna PPI 3.Q 2011 /3.Q 2010
Průmyslová  výroba 100               +2,2%
Těžební průmysl   5,7                       +6,5%
Zpracovatelský průmysl 57,4               +2.6%
Energie, voda a plyn 36,9                 0,0%

Zdroj: INSTAT 01/2012

V Albánii existuje vládou zřízená  Národní agentura pro přírodní zdroje (www.akbn.gov.al). Cílem agentury je rozvoj, dozor a racionální využívání zdrojů a monitoring již vytěžených zdrojů v oblasti hornictví a hydroenergetického sektoru. Agentura spolupracuje s vládními institucemi při sestavování rozvojové strategie v těchto oblastech a zároveň rozhoduje o vydávání licencí a provádí autorizace pro firmy působící v těchto sektorech.

Albánie disponuje značným a na evropské poměry dosud ne zcela zmapovaným nerostným bohatstvím. Z palivoenergetických surovin se jedná zejména o ložiska ropy, jejichž využívání začalo již v letech 1927-28, kdy byla objevena ložiska ropy v oblasti Kuçova a Patos. Nejvýznamnější ropná pole v okolí Marinza jsou využívána od začátku 60. let. V současné době působí v oblasti např. kanadská společnost Bankers Petroleum Ltd., která patří mezi zahraniční investory, kteří v teritoriu nepůsobí pouze s vidinou krátkodobého zisku, ale dlouhodobé vzájemně výhodné spolupráce. Další strategie pro zahraniční investory v oblasti těžby a využívání ropy bude nadále spočívat v otevřenosti tohoto sektoru pro volnou soutěž zahraničních subjektů, zvyšování atraktivity vytvářením liberálního právního prostředí a zjednodušení a flexibility procesu udílení těžebních licencí. Podstatné je, že využívání a těžba ložisek ropy se řídí jinými právními předpisy než využívání a těžba ostatních nerostných surovin.

Subjektů působících v albánském těžebním sektoru je poměrně velké množství v posledních  bylo každoročně udělováno 60 až 90 těžebních licencí, celkově se jedná o cca 500 malých, převážně domácích společností. Tento značný počet společností ilustruje značnou nekonsolidovanost těžebního sektoru. S vysokou pravděpodobností jde převážně o drobné, spíše rodinné společnosti s působností hlavně v oblasti stavebních surovin. Albánie disponuje  zejména zdroji chromových, měděných a železoniklových rud. Dále existuje v Albánii široký potenciál pro těžbu vápenců, dolomitů, sádrovce a zejména celého spektra dekoračních kamenů.

V regionu Vlora ( Selenica)  existuje ložisko přírodního asfaltu. Albánský asfalt patří mezi nejkvalitnější svého druhu na světě. Zásoby suroviny v kategorii ověřených zásob na tomto ložisku činí cca 520 tisíc tun. Společně s asfaltem se na ložisku Selenica vyskytuje také omezené množství (cca 3-4 mil. tun) černého uhlí. Je zřejmé, že dosud existují nerostné zdroje, které nebyly objeveny, resp. že geologický průzkum, který probíhal metodami 50. a 60. let, nemohl poskytnout úplný obraz o nerostném potenciálu země.

Mezi důležité  suroviny patří  chromity. Významné zdroje chromové rudy se nacházejí ve čtyřech oblastech - Tropoja (ložiska Zogaj, Vlahna, Qaf-Petrollaj), Kukës (ložiska Kalimashi, Përroi Batrës), Bulqiza (ložiska North Bulqiza, Qaf-Bualli, Batra, Krasta, Thekna) a Shebenik-Pogradec (ložiska Katjel-Pojska, Bushtrica-Përroi Govatës). Celkové zásoby chromových rud přesahují 30 mil. tun, z toho nejkvalitnější část je odhadována na 12 mil. tun.

V oblasti Tirany a v oblasti Korça-Pogradec se nacházejí zásoby lignitu o výhřevnosti 2000 až 5600 kcal/kg.

Široce rozšířené jsou zdroje vápenců, které jsou užívány nejen k výrobě cementu a vápna, ale také jako drcené kamenivo, což je využití, u kterého lze předpokládat, že jeho podíl v souvislosti s dalším rozvojem stavební výroby bude narůstat. Udávané zásoby vápenců činí téměř 500 miliónů tun. Udávané zásoby dolomitů činí cca 160 mil. tun.

Málo rozvinutou oblastí je těžba, úprava a využívání keramických surovin - kaolínů, jílů, bentonitů aj. Tato oblast by pravděpodobně mohla být perspektivní s ohledem na dlouhou tradici tohoto oboru v ČR. Ložiska kaolínů se nacházejí mezi Rrëshen a Pukë v severní Albánii, jediné dosud známé ložisko bentonitů jižně od města Librazhd, ložiska keramických jílů jsou rozšířena obecně. O kvalitě surovin a množství těžitelných zásob však není dostatek informací.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Albánské stavebnictví se podílelo v roce 2011 11,74 % na tvorbě HDP. Vedle služeb je to za posledních 10 let nejvýrazněji se rozvíjející odvětví hospodářství. Na rozvoji stavebnictví se podílí 2 500 firem, které zaměstnávají 14 000 zaměstnanců. Hlavním zaměřením je výstavba nových hotelů, turistických ubytovacích kapacit, administrativních budov, rekonstrukce stávajících nebo výstavba nových sídlišť, rekonstrukce a výstavba nových silnic a rekonstrukce architektonických památek. Podle údajů BoA je více než 30 % nové výstavby financováno albánskými emigranty ze zahraničí. Výstavba obytných domů pokrývá 68 % stavebního trhu.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství a zemědělská výroba spolu s rybolovem  tvořilo v roce 2011 téměř polovinu albánského HDP (48,41%). Téměř 55% práceschopného obyvatelstva je samostatně výdělečně činné v zemědělství. Zabývají se především chovem hospodářských zvířat, vinařstvím, rybolovem, ovocnářstvím atd. V AL se nachází 579 000 ha zemědělské půdy, z toho 568 000 ha obhospodařuje 400000 domácností.

Albánie je rozdělena podle zemědělské produkce na geografické zóny:

- pobřežní zóna na západě země, kde se nachází 44% orné půdy;

- hornatá zóna, která leží v centrální části země a představuje 37% orné půdy s možností  živočišné výroby;

Došlo k další liberalizaci obchodu se zemědělskými výrobky. Celní sazby v Albánii na zemědělské produkty jsou velmi nízké (5%). Zemědělské produkty se podílely v loňském roce na celkovém objemu albánského exportu ze 40%. Export směřoval především do Chorvatska a Kosova.

Pouze dvěma albánským společnostem EHW (30 % trhu) a KMY (20 % trhu) se podařilo prosadit na albánském trhu a pokrýt cca polovinu trhu s masnými výrobky. Další albánské společnosti, které zde operují jsou Master ve Shkodře, Hako v Tiraně a Tona v Korče.

Rybný průmysl zaměstnává v AL 6 % obyvatel. Jedná se jak o rybolov, tak i o zpracovatelský průmysl. V AL bylo vydáno 610 licencí na zpracování a obchodování s výrobky z ryb.

Albánská vláda představila návrh Strategie při rozvoji rybářství a zemědělství na období 2007 - 2015. Návrh je zaměřen na další rozvoj výroby a zvýšení zaměstnanosti v sektoru až na 10 000 osob. Investice budou směřovány do přístavů Saranda, Vlora, Shengjin, Škodra a Durres.

EK konstatovala omezený pokrok AL v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Vláda přijala Strategii pro zemědělství a potraviny na období 2007 – 2013, která zaručuje pokračování v úsilí ke zvyšování konkurenceschopnosti, diversifikaci ekonomických aktivit ve venkovských oblastech. Vláda ve spolupráci s EK připravuje návrh nového zákona o potravinách.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím albánské ekonomiky. Podílí se 43% na tvorbě HDP. Nejvýznamnějšími z nich jsou telekomunikace, cestovní ruch, bankovní a pojišťovací služby. Rozvoj sektoru služeb je charakterizován liberalizací trhu, zvýšením technologií v informačních službách a růst objemu finančních služeb.

Cestovní ruch

 Cestovní ruch je v Albánií velmi perspektivní oblastí z důvodu klimatu a 370 km dlouhého albánského pobřeží Jaderského a Jónského moře. Mezi nejvýznamnější turistická střediska patří okolí Durresu (Jaderské moře) a riviéra mezi Vlorou a Sarandou (Jónské moře), kde se staví nové ubytovací kapacity s požadovanou vybaveností (restaurace, pizzerie, kavárny, samoobsluhy). Albánie v posledních letech usiluje o zlepšení kvality pláží a jejich okolí a vytvoření podmínek pro využívání volného času turistů ve večerních hodinách. Kvalita poskytovaný služeb má vzrůstající tendenci.Albánie je turistickou destinací zejména pro Albánce z Kosova a Makedonie, kteří tvoří většinu zahraniční klientely (přes 90%).  Znatelnější rozmach turistického ruchu v AL je však nemyslitelný bez zásadních strukturálních reforem v zemi, jejichž realizace si žádá nejen dlouhý čas, ale především velmi rozsáhlé investice, které mnohonásobně převyšují možnosti země.

Albánie potřebuje diverzifikovat zdroje na výrobu elektrické energie,rekonstruovat síť stávajících vodních elektráren, rozvodnou elektrickou síť, budovat dopravní infrastrukturu, kanalizace, čistírny odpadních vod, zajistit celý systém odpadového hospodářství a dbát oelementární zásady ochrany životního prostředí.  

Pojišťovnictví

Albánské pojišťovací společnosti mají 70% albánského trhu. Nejvýznamnější pojišťovny jsou Sigal, Sigma, INSIG, Atlantik, Intersig, Dukagjini, InterAlbania, Albsig.Nejvýznamnější pojišťovací společnost je SIGAL s 27,96% podílem na trhu. Dále jsou to firmy SIGMA 17,56%, INSIG 16,62%, ATLANTIK 12,68%, INTERALBANIAN 7,86%, ALBSIG 6,84%, INTERSIG 5,41%, EUROSIG 5,07%.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Součástí vládního programu je rozvoj infrastruktury. Vláda usiluje především o modernizaci a budování městské dopravy, silnic, přístavů a letišť, zajištění pravidelných dodávek pitné vody do domácností, rekonstrukci vodovodní sítě a sítě odpadních vod, spolehlivé dodávky elektrické energie, rekonstrukce elektrické přenosové sítě, otevření trhu s energií, privatizaci malých a středních vodních elektráren, zajištění telekomunikačních služeb v dostupných cenách a vysoké kvalitě, vytvoření efektivního a konkurenceschopného prostředí na telekomunikačním trhu a o umožnění vstupu na albánský trh dalším mobilním operátorům.

Železniční doprava    

 Železniční park je ve špatném stavu, což platí i pro převážnou část železničních tratí v délce 447 km. AL vlastní 25 lokomotiv (české výroby - ČKD Praha), 66 vagónů osobní dopravy a 225 vagónů nákladní dopravy. Albánské železniční tratě nejsou dosud funkčně propojeny s mezinárodní sítí. Trať Bajza - Podgorica je určen pouze pro nákladní železniční dopravu.

Silniční doprava

 Albánie patří k zemím s nejhorší kvalitou silnic v Evropě. Zlepšování dopravní infrastruktury bylo hlavní prioritou vlády na léta 2006 - 2009. Dokončila se výstavba a rekonstrukce řady silničních tahů. V dobrém stavu je silnice Tirana - Shkodra - Muriqan směr hraniční přechod s Černou Horou. Byla dokončena rekonstrukce silnice Durres - Rrogozhina - Elbasan, Vlora - Fusha Kruja, Elbasan - Qafe Thane (hraniční přechod s Makedonií). Byla též postavena nová silnice spojující Tiranu a tiranské letiště. Nyní se úsilí zaměřuje na rekonstrukci silnic Lushnja - Fier (21 km), Fier - Vlora (45 km), Fier - Tepelene, Qafe Thane - Pogradec - Korča (65 km). Rekonstrukce silniční sítě 2-3.třídy spojující hlavní dálniční tahy s horskými oblastmi a vesnicemi ve vnitrozemí patří mezi rozpočtové priority vlády i v roce 2012.

AL přijala v září 2007 dodatek k silničnímu zákonu týkající harmonizace legislativy v souladu s acquis, zejména v technické kontrole vozidel a řidičských průkazů.

Letecká doprava

AL je členem ICAO (1990), ECAC (1999), EUROCONTROL (2002), kandidátská země JAA. V AL existuje pouze 1 letiště s povolením pro provozování mezinárodních letů (Tirana Rinas – letiště Matky Terezy). V říjnu 2004 rozhodla albánská vláda o udělení BOT koncese na 20 let k provozování letiště Rinas německé firmě Hochtief (47% podíl), Německé rozvojové bance (31,7%) a Albánsko-americkému podnikatelskému fondu (21,3%), které tvoří skupinu s názvem Tirana Airport Partners. Skupina investovala do výstavby a rekonstrukce letiště 80 mil EUR.Nový terminál letiště Matky Terezy v Tiraně s kapacitou 1,1 mil cestujících a 3 483 t nákladu ročně je zprovozněn od března 2007.

Do Tirany létá 13 leteckých společností, cestovat lze do 33 destinací (bližší údaje na www.tirana-airport.com).

Mezi nejznámější letecké společnosti mající Tiranu ve své destinaci patří Alitalia, Belle Air , Austrian Airlines, Malev, British Airways a Lufthansa.

AL ratifikovala Dohodu o evropském společném leteckém prostoru. Jedná se o významný krok směrem k integraci do leteckého trhu EU a v neposlední řadě ke zvýšení bezpečnosti a řízení leteckého provozu. EU i nadále bude poskytovat technickou asistenci.

 Námořní doprava

  V Albánii existují 4 významné přístavy: Durres, přes který směřuje téměř 70% všech nákladů, a dále přístavy Vlora, Saranda a Shengjin (tento přístav nabídla albánská vláda k využívání kosovské a makedonské vládě).Přes albánské přístavy bylo během první poloviny roku 2011 přepraveno 1,107 mil tun zboží. Albánská vláda a EBRD podepsaly Dohodu o rekonstrukci terminálu pro osobní a nákladní dopravu v největší m přístavu Durres. Celkové náklady dosáhnou 40 mil. EUR. Albánská vláda poskytne 5,8 mil. EUR, grant EU 2,2 mil. EUR, EBRD půjčku 14 mil. EUR, EIB půjčku 18 mil. EUR. Nový terminál bude mít kapacitu 90 přijíždějících a 140 odjíždějících kamionů, 520 přijíždějících a 750 odjíždějících osobních automobilů. Maximální kapacita bude 170 kamionů a 900 cestujících.

Energetika

Albánie patří mezi země, kde téměř veškerá elektrická energie je vyráběna z vodních zdrojů v hydroelektrárnách (dále HE). Jaderná energetika v zemi neexistuje. Nicméně v lednu 2010 na základě rozhodnutí Rady ministrů č.23 ze dne 23.1.2010 byla založená  " Národná jaderná agentura AL" (AKOB). Jejím posláním je :

  • Vybudování infrastruktury k podpoře národního jaderného programu
  • Příprava kompletního legislativního a regulatorního rámce vztaženého k národnímu jadernému programu
  • Koordinace všech potřebných aktivit spojených s výběrem místa pro stavbu JE

Klasické tepelné elektrárny nedodaly v letech 2010-2011 ani 1 kWh elektrické energie. Celková spotřeba elektrické energie v zemi byla v letech 2010-2011 pokryta výrobou z domácích zdrojů a dovozem.

V roce 2010 činila spotřeba domácnosti a výrobních subjektů 48,27 % z celkově vyrobené energie. Zhruba čtvrtina vyrobené el.energie byla exportována a zbývajících cca 28 % šlo na vrub ztrát distribuční a přenosové sítě.

V roce 2011 činila spotřeba domácnosti a výrobních subjektů 95,48 % z celkově vyrobené energie. V roce 2011 oproti roku 2010 osminásobně vzrostl dovoz el.energie ke krytí ztrát distribuční a přenosové sítě, které dosáhly téměř poloviny objemu vyrobené elektrické energie v Albánii.

Albánie i přesto, že objem domácí výroby elektrické energie pokrývá domácí spotřebu, musí elektrickou energii dovážet. A to kvůli špatnému technickému stavu přenosové a distribuční sítě, kde se v roce 2011„ztratila“ téměř polovina elektrické energie vyrobené domácími zdroji. Domácími zdroji jsou pouze VE, což úzce souvisí se zranitelností a stabilitou albánské energetické sítě vzhledem k závislosti vodní energetiky na meteorologických poměrech.

Závislost Albánie na dovozu způsoboval a způsobuje především špatný stav přenosové a distribuční sítě ve které se v roce 2008 „ztratilo“ 58 % a v roce 2009 41 % elektrické energie vyrobené v domácích zdrojích, kterými byly pouze HE. Disponibilní množství energie pro albánské spotřebitele rovněž snižoval její export do sousedních zemí. Od května 2009 firma ČEZ, a.s. vlastní 76% podíl ve společnosti na distribuci elektřiny Operatori i Sistemit te Shperndarjes Sh.A. – OSSH se sídlem Tiraně. Zbývající 24 % podíl společnosti vlastní albánský stát.

Bilance výroby elektrické energie v Albánii - viz příloha

Vodní elektrárny

Dodaný výkon v roce 2010 

Název díla

Instalovaný

Uvedení do

Rekonstrukce

Výroba elektřiny

Výroba elektřiny

2010/2009

 

výkon (MW)

provozu (rok)

(rok)

rok 2009 (MWh)

rok 2010 (MWh)

nárůst v (%)

Drinská kaskáda

 

 

 

4 681 588

7 022 648

50,01%

VE Fierza

500

1978

2003-2007

1 556 248

2 667 440

71,40%

VE Koman

600

1985

nebyla

2 040 982

2 845 012

39,39%

VE Vau Dejes

250

1971

2003-2007

1 084 358

1 510 196

39,27%

Matská kaskáda

 

 

 

225 418

281 894

25,05%

VE Ulez

25,2

1958

2002-2003

124 631

156 468

25,55%

VE Shkopet

24

1963

2002-2005

100 787

125 426

24,45%

Bystrická kaskáda

 

 

 

170 464

174 677

2,47%

VE Bistrica 1

22,5

1965

2002-2010

135 364

139 300

2,91%

VE Bistrica 2

5

1966

2002-2010

35 100

35 377

0,79%

Ostatní

 

 

 

34 235

40 634

18,69%

VE Lanabregas

5

1951

nebyla

34 235

40 634

18,69%

Celkem

1431,7

 

 

5 111 705

7 519 853

47,11%

 Zdroj : KESH- Albanian Power Corporation, Výroční zpráva za rok 2010

Nejdůležitější vodní dílo v Albánii je tzv. Drinská kaskáda na řece Drin protékající Albánií jihozápadně od hranice s Kosovem. Drinská kaskáda se skládá ze tří plně funkčních hydroelektráren (dále HE) Vau i Dejes, Koman a Fierze s celkovým výkonem 1350 MW. V dlouhodobém plánu je výstavba vodních elektráren Skavica a Ashta, které doplní Drinskou kaskádu na celkový počet 5 HE.Dalšími HE jsou tzv. Bystrická kaskáda (27,5 MW) s HE Bystrica 1 a HE Bystrica 2 na řece Bystrica, která se vlévá do Jónského moře na jihu země a kaskáda na řece Mati (49 MW) s HE Ulza a HE Shkopeti. Řeka Mati se vlévá do Jaderského moře na severu Albánie mezi městy Lezhe a Milot.

V Albánii je celkem 90 malých vodních elektráren (MVE), kde mnohé z nich byly postaveny před rokem 1990. V současné době je v provozu pouhých 37 MVE. Pokud vezmeme v úvahu, že průměrná životnost takového díla je 30 let, tak Albánie musí budovat kvůli své energetické spotřebě a snížení energetické závislosti další vodní díla, jelikož mnohé z funkčních MVE se v blízké budoucnosti budou blížit ke konci své životnosti.

Celkový hydroenergetický potenciál Albánie je odhadován na 4500 MW, takže dle údajů z roku 2010 byl využíván z pouhých 31,8 %.

Tepelné elektrárny

 Výstavba tepelné elektrárny Vlora

Jedná se o výstavbu nové tepelné elektrárny o výkonu 97 MW na lehké topné oleje, jejíž výstavba byla zahájena v srpnu 2007. Elektrárna se nachází zhruba 6 km severně od přístavu Vlora.Celkový rozpočet na její výstavbu se pohybuje okolo 112 mil USD a její výstavbu vláda financuje z velké částí úvěry mezinárodních finančních a rozvojových institucí.

Rafinérie

ARMO

Jedinou rafinérskou společností v zemi je společnost ARMO. Disponuje rafinériemi ve městech Ballsh a Fier, výzkumným centrem, terminálem ve městě Vlora na jihu Albánie, síti čerpacích stanic a 11 skladovacími nádržemi.Rafinérie Ballsh je projektována na kapacitu 1 mil t nafty ročně, rafinérie ve městě Fier na poloviční kapacitu a je zaměřena na výrobu asfaltu.

Ropovody, plynovody

AMBO

Ropovod ani plynovod v Albánii dosud neexistují. Od roku 1993 se hovoří o výstavbě ropovodu vedoucího z Burgasu na pobřeží Černého moře přes území Makedonie (FYROM) do albánské Vlory. Ropovod by vstupoval na albánské území u vesnice Stebleve a končil by v přístavu Vlora na jihu Albánie. Jeho celková délka na albánském teritoriu je cca 140 km. Účel, za kterým byl ropovod projektován, je přeprava 30-40 mil. tun surové ropy ročně vytěžené v Kaspické oblasti do přístavu na pobřeží Jaderské moře, odkud by se ropa dále přepravovala do Evropy a USA. Různé zdroje informací uvádějí celkovou délku ropovodu v rozmezí od 895 km do 917 km. Náklady na jeho stavbu jsou odhadovány na 1,8 mld. USD. Ropovod má mít po celé délce celkem 4 čerpací stanice, z nichž jedna má být na území Albánie. Dne 31.ledna 2007 byla podepsána trilaterální dohoda mezi Albánii, Bulharskem a Makedonii (FYROM) o jeho výstavbě. Tato dohoda byla následně ratifikována parlamenty všech tří zemí.Ropovod má být provozován společností registrovanou v USA s názvem Albanian, Macedonian, Bulgarian Oil Corporation – AMBO. Pod touto zkratkou je tento projekt ropovodu označován také v médiích.

Terminály

Terminál LPG PIA

Jedná se o terminál s celkovou skladovací kapacitou 65 400 m3 LPG ve 13 zásobnících, který se nachází ve Vlórském zálivu na pobřeží Jaderského moře. Terminál je provozovaný firmou La Petrolifera Italo Albanese Sh.A – PIA.Je určen pro skladování LPG, jeho strategická poloha umožňuje zásobování zkapalněným plynem nejen albánského trhu, ale i trhů sousedních zemí prostřednictvím Koridoru VIII : Vlora -Durres-Tirana (AL) –Skopje (FYROM)-Sofie- Plovdiv-Burgas-Varna (BG).Z přístavu Durres AL je počítáno s dopravou LPG tankery po moři do italských a řeckých rafinérii Augusta, Taranto, Falconara, Milazzo, Gela (IT), Corinth (GR). Terminál byl uveden do provozu 3.června 2009.

Počet skladovacích nádrží :

11 válcových zásobníků od 3000 m3 do 13000 m3

 2 kulové zásobníky (2 x 2200 m3)

 Telekomunikace

 Telekomunikace patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví služeb v Albánii. Poměr počtu uživatelů mobilů k celkovému počtu obyvatel ji řadí na přední místa v Evropě. Telekomunikace se podílely v roce 2011 5,1 % na tvorbě HDP. V současné době je v AL 2,5 mil. uživatelů.Na albánském trhu působí 3 mobilní operátoři: AMC, Vodafone ,Eagle Mobile.Albánie patřila v uplynulých letech k evropským zemím s nejméně rozšířeným používáním internetu. Ještě v r. 2006 internet používalo pouze 75 000 osob, tj. 2,4% obyvatelstva. Problémem byla nízká kapacita a trvalé přetížení komunikační sítě i časté výpadky el. proudu.Použití internetu v Albánii rychle roste a spolehlivost internetových služeb je výrazně vyšší než v nedávné minulosti. Roste také počet internetových kaváren, především v Tiraně. Státní správa běžně využívá ke komunikaci e-mailovou poštu.

Souborové přílohy:

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Největším donorem Albánie je EU. V letech 1991-2009 poskytla EU zemi finanční pomoc ve výši 1366,7 mil. EUR prostřednictvím následujících finančních nástrojů.

  • PHARE :                                      635  mil.EUR
  • CARDS :                                      330  mil.EUR  
  •  IPA :                                           203,1  mil EUR
  •  Makro finanční asistence       150    mil EUR
  •  ECHO :                                       142    mil EUR
  •  EIDHR :                                           6,6 mil EUR

Do roku 2012 jsou v rámci předpřístupové pomoci IPA (Instrument for Pre-accession Assistance) ve dvou komponentech vyčleněny následující částky. Čerpání dalších komponentů IPA bude možno poté, co Albánie obdrží oficiální status kandidátské země.

Programy IPA 

Komponenty 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Přechodová asistence a budování institucí (Institution Building and Transition Support) v mil. EUR 54,3 62,1 70,9 82,7 84,3 85,9
Přeshraniční spolupráce (Cross-Border Cooperation) v mil. EUR 6,6 8,5 10,2 10,4 10,6 10,9
Celkem ( mil. EUR) 61,0 70,7 81,2 93,2 95,0 96,9

 

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter