Albánie: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Tirana

Zahraničněpolitické aktivity Albánie jsou dlouhodobě podřízeny zájmu o co nejrychlejší zapojení země do evropských a euroatlantických integračních uskupení - EU a NATO. Tato priorita má podporu všech politických stran i drtivé většiny obyvatel. Plnoprávným členem Aliance se Albánie stala 1.4.2009. Summitu ve Štrasburku a Kehlu 3. – 4.4.2009 se zúčastnila už jako plnoprávný člen NATO.

 Albánie se aktivně účastní zahraničních mírových misí. V současnosti se účastní vojenských misích v zahraničí celkem 400 lidí. Albánská armáda likvidovala při odminování prostoru v regionu ZB 85 tis. tun munice. Náklady na vyčištění prostoru činily 41 mil. USD byly hrazeny z prostředků NATO. Za přínos v mírových misích je Albánie ze strany mezinárodního společenství vysoce oceňována.

V kapitole věnované zahraniční politice v novém vládním programu „Evropská Albánie“ se vláda zavázala pokračovat v dosavadní mírové politice zaměřené na konsolidaci a stabilitu v regionu a dalších zemích. Prioritou zůstává pro Albánii strategické spojenectví s USA a všestranná spolupráce se všemi partnerskými a spojeneckými zeměmi, členy NATO a EU, zejména s Francií, Německem, Itálií a Řeckem. Nadále se bude prohlubovat dlouhodobá tradice vynikajících vztahů s Tureckem.

Další zahraničněpolitickou prioritou AL vlády je podpora zlepšení postavení albánského obyvatelstva v ostatních zemích regionu. V této oblasti však albánská vláda vystupuje v zásadě umírněně a jedná vždy v koordinaci s EU a NATO.

 Strategické partnerství s USA a vstup do EUzůstávají klíčovými body zahraniční politiky AL.

AL chce změnit atmosféru v regionu prohloubením spolupráce se Srbskem. AL podporovala regionální integrační iniciativy Srbska. Srbsko však pokračuje v zákazu účasti Kosova v těchto iniciativách, přestože jeho nezávislost (17. 2. 2008) uznalo 62 zemí. Albánská diplomacie nadále prosazuje uznání Kosova ve světě. AL podporuje členství Kosova také v MMF a ve SB.

AL podporuje vstup Makedonie/FYROM do NATO

Zahraniční politika AL zůstává její silnou stránkou a je v regionálním kontextu ZB nepřehlédnutelná.

Další strategickou prioritou Albánie je integracedo Evropské unie. Dne 1.4.2009 vstoupila v platnost i Stabilizační a asociační dohoda EU s Albánií. Prvního zasedání Stabilizační a asociační rady (18.5.2009) se v Bruselu za albánskou vládu zúčastnil ministr zahraničních věcí L. Basha.

Po dlouhodobých konzultacích v rámci EU a s CZ PRES premiér S. Berisha předal 28.4.2009 předsedovi Rady EU M. Topolánkovi žádost o členství v Evropské unii. Podání přihlášky bylo důležitým krokem na cestě Albánie do evropských struktur.

Přihlášku Albánie o vstup do EU přijalo jednomyslně 27 ministrů zahraničních věcí členských zemí EU v polovině listopadu 2009. Sali Berisha, ministerský předseda označil přijetí AL za historickou událost a nejvyšší ocenění, které se dostalo Albánii, vládě a státním institucím v jejich úsilí o zakotvení demokratických principů.

AL vláda usilovně pracuje na urychleném předložení dotazníku EK.

Mimořádný význam pro Albánii mají vztahy s USA, které jsou pro Albánii nejvýznamnějším politickým a strategickým partnerem, Albánie proto podporuje americkou zahraniční politiku, a to jak svými postoji, tak zapojením do mezinárodních bezpečnostních operací v Iráku (2003-08) a Afghánistánu.

V kosovské problematice Albánie dlouhodobě zastává umírněnou politiku; její stabilizační role v regionu je mezinárodním společenstvím vysoce oceňována. Dosažení nezávislosti Kosova bylo zahraničněpolitickou prioritou albánské vlády, při jednáních o statusu se však držela spíše v pozadí. Základními prvky albánské politiky vůči Kosovu jsou plná podpora Ahtisaariho plánu, zachování současných hranic Kosova a důraz na jednotný postup EU a její silnou roli. Vyhlášení nezávislosti Kosova 17.2.08 pochopitelně přivítaly všechny vládní i opoziční politické strany; dle názoru albánských představitelů kosovská nezávislost přináší Balkánu vyšší stabilitu a urychluje integraci celého regionu včetně Srbska do evropských a euroatlantických struktur. Radikální postoje (snaha o sjednocení s Kosovem, vytvoření Velké Albánie atd.) nezastává v Albánii žádná významnější politická síla.

 

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

NATO

ČR podporovala plnoprávné členství Albánie v NATO. Rozšíření NATO o Chorvatsko a Albánii přispívá k posílení regionální stability a evropské bezpečnosti a ČR otevírá nové možnosti spolupráce v bezpečnostní oblasti.

Pozvání ke členství v NATO Albánie obdržela na summitu Aliance v Bukurešti v dubnu 2008. Přístupový protokol byl podepsán v Bruselu 9. 7. 2008. Po dokončení ratifikace přístupového protokolu ve všech zemích NATO se Albánie stala 1. 4. 2009 plnoprávným členem Aliance. Summitu ve Štrasburku/Kehlu (3.4. a 4.4. 2009) se účastnila již jako plnoprávný člen Aliance.

Evropská Unie

Albánie není dosud členskou zemí EU. Hodnotící zpráva EK o AL za období říjen 2008 až září 2009 byla předána dne 14. 10. 2009 společně s dokumentem EU o strategii jejího dalšího rozšiřování předsedkyni Parlamentu Jozefině Topalli a předsedovi vlády Salimu Berishovi

Hodnocení EK za výše uvedené období lze shrnout do několika závěrů:

  • Vztahy EU s AL jsou povzbudivé. K této úrovni přispěla zpráva OBSE/ODIHR o parlamentních volbách v AL (červen 2009), které proběhly v souladu s mezinárodními standardy. Neobešly se však bez nedostatků a doporučení OBSE/ODIHR, které politické strany musí při přípravě dalších voleb odstranit.
  • AL zaznamenala pokrok v politických otázkách, spojených s fungováním a působením Parlamentu, vlády, veřejné správy, soudnictví včetně politiky boje proti korupci a ochrany práv menšin.
  • AL udržuje i během mezinárodní finanční krize makroekonomickou stabilitu.
  • AL představuje pozitivní faktor při udržování regionální stability a rozvíjení dobrých partnerských vztahů se zeměmi ZB a sousedními členskými zeměmi EU.

K úplnému splnění všech požadovaných standardů EU a jejich implementace zejména v oblasti potírání organizovaného zločinu je nutné řešit problémy s posilováním kapacit veřejné správy, nezávislým postavením státních institucí a jejich konsolidací, a otázky spojené se stínovou ekonomikou a dalším ekonomickým rozvojem a životním prostředím.

Vztahy Albánie a EU v datech

  •         1992: Dohoda o obchodu a spolupráci. Albánie může využívat program PHARE.
  •         1997: Regionální přístup. Rada ministrů EU stanovila politickou a ekonomickou podmíněnost pro rozvoj dvoustranných vztahů.
  •         1999: EU předložila návrh Stabilizačního a asociačního procesu (SAP) pro 5 zemí jihovýchodní Evropy včetně Albánie. Byly     dokončeny studie k Stabilizační a asociační dohodě. Albánie profitovala ze samostatných obchodních preferencí s EU.
  •        2000: Rozšíření bezcelního přístupu albánských výrobků na trhy zemí EU.
  •         2000: Zasedání Rady ve Feira (červen): oznámení, že všechny země SAP jsou potenciální kandidáti pro členství v EU.
  •         2000: Záhřebský summit: SAP oficiálně schválen jako politika EU vůči zemím západního Balkánu.
  •         2001: První rok nového programu CARDS speciálně připraven pro země SAP.
  •         2001: Doporučení EK při jednání o SAD s AL. Evropská Rada v Göteborgu (červen) pozvala EK, aby předložila draft směrnice ojednání o SAD.
  •         2003 (leden): Zahájení rozhovorů o Stabilizační a asociační dohodě mezi EU a Albánií.
  •         2003 (červen), Soluň: SAP potvrzen jako politika EU pro země západního Balkánu.
  •         2004 (červen) Rozhodnutí Rady o principech evropského partnerství pro AL.
  •         2005 (prosinec) Rozhodnutí Rady o principech a upravené evropské partnerství pro AL.
  •         2006 (12. červen): Podpis SAD.
  •         2006 Albánská vláda přijala Národní plán k implementaci SAD, který stanovuje priority, jejichž splnění je podmínkou pro ratifikaci                       SAD členskými státy EU. SAD s EU albánský parlament ratifikoval 27.7.2006.
  •         2006 (6. září) Evropský parlament schválil SAD s Albánií.
  •         1.4. 2009 vstoupila v platnost SAD mezi EU a AL
  •         28. 4. 2009 požádala AL o členství v EU
  •         15.11.2009 EU jednomyslně schválila přihlášku AL do EU

  Cíle podpory EU v Albánii

  •         podporovat vládu ve snahách dosáhnout plné administrativní a institucionální reformy,
  •         napomáhat albánským vládním institucím při prosazování plně fungující demokracie a právního řádu,
  •         usnadnit proces ekonomické a sociální transformace k plné tržní ekonomice,
  •         přiblížit Albánii standardům a principům EU a připravovat Albánii postupně k integraci do struktur EU v rámci Stabilizačního a
  •          asociačního procesu,
  •         urychlit reformy s důrazem na vybudování fungující občanské společnosti a demokratických institucí,
  •         zdokonalit fungování veřejné správy,
  •         posílit právní systém,
  •         zdokonalit boj proti korupci,
  •         respektovat lidská a menšinová práva, zaručit svobody vyjadřování a demokratizaci médií,
  •         posilovat regionální spolupráci,
  •         důsledně realizovat mezinárodní závazky,
  •         zajišťovat makroekonomickou stabilitu,
  •         zdokonalovat obchodní a podnikatelské prostředí,
  •         řešit pozemkovou reformu, provádět restituce a kompenzace,
  •         podporovat zaměstnanost, zklidnit sociální napětí,
  •         zdokonalit systém veřejného financování, pohyb zboží, odvádění cel a daní,
  •         zajistit implementaci zákonů o soutěži a státní pomoci,
  •         sjednocovat legislativu se standardy EU,
  •         přijmout legislativu o průmyslovém vlastnictví podle standardů EU,
  •         chránit životní prostředí s akcentem na likvidaci toxických odpadů,
  •         liberalizovat systém telekomunikací,
  •         zajišťovat bezpečnost a ochranu hranic (Ohridská konference 2003),
  •         přijmout Národní strategii pro migraci,
  •         implementovat zákon o policii, zdokonalit a demokratizovat vyšetřovací metody,
  •         prohlubovat spolupráci policie a justičních orgánů, důsledně postihovat zkorumpované členy policie a justice,
  •         definovat pojem organizovaného zločinu v souladu s legislativou EU,
  •         důsledně realizovat opatření proti organizovanému zločinu,
  •         rozšiřovat kapacity subjektů činných v boji proti praní špinavých peněz.

 

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Světová obchodní organizace

Albánie je 138. řádným členem Světové obchodní organizace od 13. září 2000 .Albánie jako člen WTO postupně snižuje cla dovážených výrobků ze zahraničí. K 31.12. 2010 bude provedena komplexní liberalizace dovozů ze zahraničí.

  Mezinárodní měnový fond a Světová banka

Albánie je členem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) od 15.října 1991. Od tohoto data SB poskytla Albánii půjčky ve výši 915 mil. USD na celkem 63 projektů. Mise MMF v AL byla 31.lednu 2009 ukončena podepsáním Memoranda o porozumění s albánskou vládou.

Členství Albánie ve SB významně přispívá k rozvoji země. SB podporuje rozvoj země v mnoha oblastech. Podpora SB je soustředěna se na střednědobé projekty zaměřené na snížení chudoby prostřednictvím investic do klíčových strukturálních a sektorových reforem, dále na projekty pro boj proti korupci a zlepšování infrastruktury.

SB se podílí na programech na podporu vodního hospodářství a řízení vodních zdrojů, rozvoje přístavů, rybářství a plánování rozvoje měst a obcí.Další informace o činnosti SB v Albánii viz www.worldbank.org.al

 CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu)

Současnými členy CEFTA jsou Albánie, BaH, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Moldavsko, Makedonie a Srbsko. V prosinci 2006 byla v Bukurešti podepsána smlouva o vytvoření Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), která nahradila síť 31 bilaterálních dohod o volném obchodu uzavřených mezi státy regionu.

Smlouva o CEFTA celkově vychází ze standardů WTO. Znamená především odstranění vzájemných celních bariér, což přispívá k jednoduššímu mechanismu obchodování a rychlejšímu ekonomickému rozvoji členských států. Režim volného obchodu zahrnuje všechny průmyslové výrobky a 90% zemědělských výrobků. Pro zbylých 10% zemědělských výrobků členské státy ponechávají ochranná opatření do roku 2010.

 

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

  • Dohoda mezi ČR a Albánskou lidovou republikou o kulturní spolupráci (1.12.1952)
  • Dohoda mezi vládou ČSR a vládou ALR o letecké dopravě (20.5.1958)
  • Konzulární úmluva mezi ČSR a ALR (16.1.1959)
  • Smlouva mezi ČSR a ALR o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (16.1.1959)
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Albánské lidové socialistické republiky o mezinárodní silniční dopravě a Protokol (Praha, 17.1.1991)
  • Dohoda mezi ČR a AL o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 27.6.1994)
  • Smlouva mezi ČR a AL o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku (Tirana, 22.6.1995)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou AL o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (Tirana, 18.5.1998)
  • Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany AL o vzájemné spolupráci (Praha, 27.6.1999)
  • Dohoda o úhradě albánského dluhu vůči bývalé ČSFR (Tirana, 19.10.2005)
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství, potravin a ochrany spotřebitelů AL, (Brno, 4.3.2008)
  • Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky AL (Tirana, 18.4.2008)
  • Dohoda o policejní spolupráci mezi MV ČR a MV AL podepsaná 27. 4. 2009 v Praze (vstoupila v platnost 1.1. 2010).
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter