- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Zahraniční obchod AL má dlouhodobě pasivní bilanci. V roce 2010 Albánie exportovala zboží za 161,505 mld. ALL (1,164 mld. EUR) a dovezla zboží za 478,708 mld. ALL (3,44 mld.EUR), přepočteno platným kursem k 31.12.2010.
Finační hodnota albánského dovozu je zhruba třikrát vyšší než hodnota vývozu. V roce 2010 došlo k podstatnému snížení albánskéhodeficitu díky zvýšeným exportním aktivitám v komoditách jako jsou nerosty, paliva, elektrická energie a stavební materiály.
Albánský deficit výměny zboží dosáhl úrovně 317,203 mld ALL (2,285 mld.EUR) a ve srovnání s rokem 2009 poklesl o 10,66 mld. ALL. Albánský deficit ve výměně zboží se tak snížil o 3,25 %. Pokrytí dovozu vývozem roku 2010 dosáhlo hodnoty 33,7 %, což bylo zlepšení o cca 10 procentních bodů ve srovnání s rokem 2009.
Nejdůležitějším obchodním partnerem Albánie zůstaly země EU, kam za uvedené období směřovalo 69,8 % albánského vývozu a ze kterých bylo do Albánie dovezeno 64,54 % veškerého zboží.Albánský vývoz se realizoval především do Itálie 50,81 % a Řecka 5,41 %. Ze zemí mimo EU, největší podíl na albánském exportu zaujímalo Kosovo 6,2 %.
Nejvýznamnějšími dovozci byli rovněž Itálie 28,2 %, Řecko 13,09 % a SRN 5,61 %. Mezi významné dovozce ze zemí mimo EU patřily Čína 6,32 % a Turecko 5,98 %.
Z komoditního hlediska měly na albánském exportu největší podíl textilní výrobky a obuv 34,44 %, nerosty, paliva a elektrická energie 27,84 % a stavební materiály 20,01 %.
Co se týká dovozu, tak kromě kožených a textilních výrobků, produktů dřevařského průmyslu, které se podílely na celkově dovezeném zboží pouze jednotkami procent, byly podíly ostatních skupin výrobků na celkovém dovozu v přibližné rovnováze a pohybovaly se v rozmezí od 15 %do 20 %.
Předpokladem dalšího snižování deficitu obchodní bilance je pokračování v reformních procesech:
- liberalizace obchodní politiky
- oživení domácí produkce v zemědělství, zpracovatelském průmyslu a energetice,
- zlepšení infrastruktury
- podpora exportních aktivit podnikatelských subjektů
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
1 EUR = 140,57 ALL, 1 USD = 99,04 ALL (kurs k 31.1.2011)
| Název | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Vývoz (FOB) v mil ALL | 77 405 | 97 171 | 112 572 | 102 989 | 161 505 |
| Dovoz (CIF) v mil ALL | 299 147 | 376 194 | 439 894 | 430 945 | 478 708 |
| Bilance v mil ALL | -221 742 | -279 023 | - 327 322 | - 327 956 | - 317 203 |
| Celkový obrat v mil ALL | 376 553 | 473 365 | 552 466 | 533 934 | 317 203 |
| Pokrytí dovozu vývozem | 25,9 % | 25,8 % | 25,6 % | 23,9 % | 33,7 % |
Zdroj: INSTAT 01/2011
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Vývoz Albánie v roce 2010 dosáhl úrovně 161,505 mld ALL. Z toho export do zemí EU zaujímal 5 % podíl z celkového exportu. Nejdůležitějšími příjemci albánského zboží jsou Itálie, Řecko a Kosovo.
Celkový dovoz do Albánie byl v roce 2010 478,708 mld. ALL . Nejvýznamnější země dovážející zboží do Albánie jsou Itálie, Řecko,Čína, Turecko a SRN.
Souborové přílohy:
-
Teritoriální struktura albánského dovozu
(22 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=60947
-
Teritoriální struktura albánského vývozu
(18 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=60948
6.3. Komoditní struktura
Mezi nejvýznamnější dovozní komodity patří strojírenské výrobky, které tvoří téměř čtvrtinu albánského dovozu. Naopak majoritní položkou albánského exportu jsou tradičně textilní výrobky a obuv. V roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 došlo k nárůstu vývozu nerostných surovin, paliv, elektrické energie a stavebních materiálů, což mělo vliv na změnu podílů jednotlivých položek v komoditní struktuře albánského exportu.
V roce 2010 Albánie vyvezla textil a obuv za 55,625 mld ALL. Obuv a textil je také jedinou položkou komoditní struktury zahraničního obchodu, ve které Albánie zaznamenává pozitivní saldo ve své obchodní výměně.
Souborové přílohy:
-
Komoditní struktura albánského dovozu
(18 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=60880
-
Komoditní struktura albánského vývozu
(18 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=60881
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Při dovozu zboží do AL jsou používány celní sazby: 0%, 2%, 5%, 8%, 10% a 15%
Generální ředitelství cel AL(Administrata Doganore Shqiptare)
Rr. Duresit, Nr. 21, Tirana, Albania
Tel. + 355 4 224 39 20, 222 68 70
V důsledku podpisu SAD albánská vláda přijala nové celní standardy v souladu s SAD. Celní služby se soustředí na zvyšování výběrů cel, zintenzivnění boje proti pašování drog, zbraní a odcizených automobilů a boje proti korupci.
Celní služba začíná uplatňovat při dovozu některých položek tzv. referenční cenový rámec, dle kterého oceňuje dovážené zboží. Tato praxe je zavedena z důvodu ochrany příjmů albánského státního rozpočtu z vybraných cel a DPH. Používání referenčních cen u některých položek bylo zavedeno díky rostoucím případům, kdy někteří dovozci se snažili vyhnout placení řádné výše cla deklarováním nižší ceny dováženého zboží.
6.5. Ochrana domácího trhu
V důsledku podpisu Interim Agreement (Prozatímní dohody) albánská vláda přijala nové celní standardy v souladu s SAD. Na základě Dohody o volném obchodu mezi Albánií a EU byly stanoveny kvóty na místní zemědělské produkty, které se vyvážejí do EU a budou vyňaty z celních sazeb v přechodovém období. Jedná se o 8 zbožových skupin, např. místní pivní a alkoholické nápoje, víno, výrobky ze dřeva, papír, nábytek, výrobky z ocele, které reprezentují místní výrobu a obchod. Cla budou postupně snižována na nulové tarify v přechodném období do roku 2010.
6.6. Zóny volného obchodu
V AL vznikají zóny volného obchodu podle zákona „O volných zónách“ č. 8072 z 15.2.1996. Zóny volného obchodu jsou zakládány blízko přístavů, letišť či na křižovatkách mezinárodní dopravy (námořní přístavy Durres a Vlora, letiště Matky Terezy (Rinas) v Tiraně).
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)