Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Působení vlivu globální finanční a ekonomické krize, stimulační opatření a vývoj HDP

 

Účinky celosvětové finanční a ekonomické krize se začaly na výkonnostiaustralské ekonomiky projevovat ve druhé polovině roku2008 avlivem této skutečnosti se ve čtvrtém čtvrtletí výsledekaustralského hospodářství propadl do záporných čísel (-0,5%). Stalo se tak poprvé od roku 2000, kdy se hospodaření rovněž posledního kvartálu uvedeného roku propadlo kvůli zavedení daně z přidané hodnoty (Goods and Services Tax). Na začátku roku 2009 se nezaměstnanost znovu dostala na úrovně přes 5% a v důsledku razantního snižování základní úrokové sazby oslabil i AUD. Z hodnot kolem 0,95 za 1 USD se během relativně krátké doby propadl až na 0,61 za 1 USD. V důsledku klesajících výdajů domácností, nižších investičních výdajů a zároveň menší poptávky přicházející ze zahraničí se výkonnostaustralské ekonomiky v průběhu roku 2009 citelně snížila.

 

V Austrálii se v době globální krize neprojevovaly problémy na trhu hypoték, ani ji nepostihly těžkosti spojené s provázaností bank na finanční instituce v zahraničí, které celosvětovou finanční a hospodářskou krizi způsobily. Problémem Austrálie byl především velmi výrazný pokles zahraniční poptávky po surovinách, ale i po dalším zboží, který ve svém důsledku vedl k citelnému poklesu zisku firem, k omezení investic, ke snížení spotřebitelské poptávky a k růstu nezaměstnanosti. I přes zavedení masivních finančních stimulů a přes výrazné snížení základní úrokové sazby se proto Austrálie mírnému hospodářskému poklesu v rozmezí jednoho kvartálu nevyhnula. Ve srovnání s vývojem ekonomik ostatních vyspělých zemí se však jednalo o pokles velmi mírný.

 

Na pokles HDP v posledním čtvrtletí roku 2008 však již v prvním čtvrtletí roku 2009 navázal  hospodářský růst ve výši 0,4% a růst HDP pak pokračoval i v dalších čtvrtletích roku 2009. Hlavní hnací silou růstu HDP zejména v první polovině roku 2009 byla spotřebitelské poptávka  a investice státního i soukromého sektoru do infrastruktury a výstavby domů na bydlení i pro komerční účely, což mělo do značné míry vliv na zpomalení růstu nezaměstnanosti. Austrálie se tedy propadu do recese  ubránila a je možno konstatovat, že z této krize vyvázla o mnoho lépe, než většina ostatních rozvinutých zemí. Bez podstatných otřesů ve finančním sektoru a s relativně omezeným vlivem na výkon ekonomiky. Krize se projevila poklesem růstu hospodářství pouze v jediném čtvrtletí (- 0,5%) a růstem nezaměstnanosti pouze ve výši 1,5%.

 

Vývoj hospodářství po krizi

 

V prvním čtvrtletí roku 2010 vzrostlaaustralská ekonomika o 0,5% a v celoročním srovnání o 2,7%. Ve druhém čtvrtletí 2010 se dominantním prvkem růstu ekonomiky stal jednoznačně zahraniční obchod. V uvedeném období zaznamenal přebytek 3,5 miliardy AUD (3,2 mld. USD), což je největší kvartální přebytek zahraničního obchodu za posledních 40 let. Vývoz vzrostl v průběhu druhého čtvrtletí o 7% na 26.7 mld. AUD, dovoz o 0,2% na 23,2 mld. AUD. Příčinou růstu exportu se stal prudký nárůst hodnoty vývozu uhlí, železné rudy a dalších surovin, za kterým stojí silná poptávka a růst cen těchto produktů. Ve druhém čtvrtletí roku 2010 vzrostl výkonuaustralské ekonomiky o 1,2%

 

Centrální banka reagovala na zlepšující se vývoj ekonomiky zvýšením základní úrokové sazby (Cash Rate) poprvé již v říjnu roku 2009 adále rovněž v listopadu a prosinci roku 2009. Cash Rate zvýšila centrální banka ještě v březnu, dubnu, květnu a listopadu 2010, ato na celkovou hodnotu 4,75%. Pro úplnost uvádíme, že v důsledku působení celosvětové ekonomické krize snížila v dubnu 2009 centrální banka základní úrokovou sazbu až na hodnotu 3%. Rekordně nízká sazba však určovala tempo rozvoje australské ekonomiky pouze šest měsíců, což je ve srovnání s jinými rozvinutými ekonomikami pozoruhodně krátká doba. Vývoj základní úrokové sazby je znázorněn v dále uvedeném grafu.

  

(http://www.tradingeconomics.com/economics/Interest-Rate.aspx?symbol=AUD)

 

Vývoj hospodářství ve druhém pololetí 2010

 

Australská ekonomika se ve druhém pololetí 2010 vyvíjela nadále příznivě a v letošním a příštím finančním roce je možno počítat s relativně vysokým růstem HDP. Ve finančním roce 2010/2011 s růstem ve výši 3,25% a v roce 2011/2012 s růstem 3,75%. Zásluhu na tom má především boomaustralského těžebního průmyslu vyvolaný zájmem asijských zemí o dodávky surovin. Slabší výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí je odrazem poměrně silného růstu v předchozím čtvrtletí, a je rovněž výsledkem působení velmi silnéhoaustralského dolaru, který podlamuje export (s výjimkou exportu komodit). Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 vzrostlaaustralská ekonomika o 0,8% a meziročně o 2,7%.

 

Významným faktorem budoucího vývojeaustralské ekonomiky se (současně s těžbou ostatních surovin) postupně stává těžba zemního plynu a jeho přeměna na plyn zkapalněný (LNG). Společnost Chevron Australia uzavřela 5. prosince roku 2009 s japonskou společností Tokyo Electric Power dvacetiletý kontrakt na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z projektu Wheatstone u pobřeží Západní Austrálie v hodnotě 90 miliard AUD (81 mld. USD). Dlouhodobé kontrakty na prodejaustralského zkapalněného plynu uzavřené v roce 2009 dosáhly neuvěřitelné hodnoty 500 miliard AUD (450 miliard USD) a lepší příspěvek rozjezduaustralské ekonomiky po globální ekonomické krizi si dovedl představit jen málokdo. Vezmeme-li v úvahu, že se v případě dodávek LNG jedná převážně o dvacetileté kontrakty, připadne na každý příští rok v průměru 25 miliard AUD inkasa z exportu zkapalněného plynu jen z kontraktů uzavřených v roce 2009. Uvedená částka představuje přibližně 9% celkové roční hodnoty současného exportu. V roce 2008, pro srovnání, vyvezla Austrálie LNG v hodnotě přibližně 9,1 mld. AUD, což představuje 3,25% celkového vývozu. Nárůst vývozu LPG v příštích letech je tedy zřejmý.

 

Výsledky vývoje Australské ekonomiky v roce 2010 jsou patrné z dále uvedených údajů.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

1. 1Tab.     Porovnání hospodářských agregátů – pětileté období

POLOŽKA / ROK	2007/08	2008/09	2009	2010	2011 (výhled RBA)
HDP   (v mld. USD)	1 084,1	1 095,2	982,1	1193,0	-
Přírůstek HDP  (v %)	3,6	0,7	2,7	2,7	3,25
HDP (v USD/1 obyv.)	50 145	49 986	44,895	53,862	-
Míra inflace  (v %)	3,7	1,5	2,1	2,4	3,25
Míra nezaměst.  (v %)	4,3	5,8	5,5	5,2	5,0
Kurs AUD/USD	0,89	0,83	0,90	0,91	0,99
Kurs AUD/EUR	0,57	0,55	0,58	0,69	-
Úroková míra  (v %)	7,00	3,00	3,75	4,75	5.0

 Pozn.: jedná se o údaje v příslušném finančním roce, to je od 1. července do  30. června.

(www.abs.gov.au - Australian System of National Accounts, www.dfat.gov.au, www.rba.gov.au, www.tradingeconomics.com/Economics/GDP-Growth.aspx?Symbol=AUD, http://www.imf.org)

 

Na samém počátku roku 2011 však inkasovaloaustralské hospodářství jednu ránu za druhou. Největšíaustralský stát Queensland postihly na přelomu roku nejrozsáhlejší povodně za posledních 50 let a dříve než skončily, poničil sever tohoto státu cyklon Yasi.

Kromě škod způsobených na majetku obyvatel a na infrastruktuře byla v povodněmi postižených oblastech Queenslandu zničena převážná část úrody citrusů, bavlny, obilovin, brambor a dalších hospodářských plodin. Provoz byl na několik týdnů zastaven v 70% uhelných dolů a exportu uhlí bránily rovněž podmáčené a na několika místech přerušené železniční tratě. Bilance škod způsobených v Queenslandu je odhadována na téměř 10 miliard AUD, což je přibližně 0,8% HDP celé země. Na konci roku 2010 zasáhly povodně také rozsáhlé oblasti Nového Jižního Walesu, kde z velké části zničily úrodu obilí, rýže, kukuřice, řepky, citrusů a dalších plodin a zaplaven byl rovněž západoaustralský region Gascoyne a některé oblasti státu Victoria. I zde byly poškozeny komunikace a zničena část úrody. 

Cyklon Yasi zasáhl na počátku února roku 2011 pobřežní oblasti mezi queenslandskými turistickými středisky Cairns a Townsville, pronikl hluboko do vnitrozemí a způsobil škody především pěstitelům cukrové třtiny a banánů. Úroda banánů tohoto státu byla zničena ze tří čtvrtin a úroda třtiny téměř celá. Austrálie je třetím největším exportérem cukru a vzhledem k tomu, že se slabá produkce cukru očekává rovněž v Brazílii, vystoupila cena cukru v průběhu pátého týdne roku 2011 na komoditní burze v New Yorku na třicetileté maximum. Celková bilance škod způsobená cyklonem Yasi je odhadována na 1 miliardu AUD a zahrnuje škody rovněž v oblasti těžby a v oblasti turistického ruchu.

Škody způsobené přírodními katastrofami se projevily na poklesu HDP v prvním čtvrtletí roku 2011 ve výši 0,9%. Ve druhém čtvrtletí roku 2011 se všakaustralská ekonomiky znovu vrátila k růstu (1,2%). Vývoj HDP v Austrálii od roku 2007 je zachycen v následujícím grafu.  

 

 (http://www.tradingeconomics.com/australia/gdp-growth)

 

1. 2Tab.     Podíl jednotlivých odvětví národního hospodářství na tvorbě HDP, srovnání:

 

Z následujícího grafu je patrná změna podílu jednotlivých sektorů australského hospodářství na tvorbě HDP za posledních 30 let:  

(Převzato z: Chamber of Commerce and Industry Western Australia – Guide to the market)

 

Největší nárůst na tvorbě HDP zaznamenaly finanční služby a pojišťovnictví, které se tak podílejí na tvorbě HDP z více než 10%. Těžební průmysl zaznamenal nárůst podílu na téměř 10%, sektor výroby však svůj podíl na tvorbě HDP významně snížil.

 

Z pohledu zaměstnanosti jsou nejdůležitějšími obory maloobchod, zdravotnictví a stavební výroba – viz následující tabulka. Celkově je v Austrálii 11,08 milionu práceschopného obyvatelstva (září 2011).

 

1. 3Tab.     Pracovní trh podle oborů (v tis.)

Obor	Počet zaměstnanců
Maloobchod	1 209,5
Zdravotnictví	1 189,4
Stavebnictví	984,1
Vzdělání	808,8
Ubytování, restaurace	721,2
Vládní služby	693,1
Doprava	599.2
Ostatní služby	441,5
Velkoobchod	399,2
Finanční služby	391,6
Zemědělství	348,1
Komunikace	224,3
Kultura	204,6
Těžební průmysl	173,0
CELKEM	11080

 (www.abs.gov.au -  Australian Labour Market Statistics cat. no. 6105.0)

 

 

Nezaměstnanost, jejíž hodnota má od poloviny roku 2009 sestupnou tendenci, se v průběhu  roku 2010 dále snižovala a počátkem roku 2011 dosahovala hodnoty 4,9%. Od poloviny roku  2011 opět nepatrně vzrostla na současných 5,3%. Celkově však zůstává v roce 2010/11 tento ekonomický indikátor na úrovni, o které se většině vyspělých ekonomik může jen zdát. Průběh nezaměstnanosti od roku 2009 znázorňuje následující graf.

 

 

(http://www.tradingeconomics.com/Economics/Unemployment-rate.aspx?Symbol=AUD)

 

Poslední známé údaje o vývoji inflace (CPI) z června 2011 uvádějí hodnotu 3,6%, čímž se míra inflace dostává nad úroveň pásma 2,5 – 3,0% stanoveného centrální bankou RBA. Průběh inflace od roku 2008 je znázorněn na následujícím grafu.

 

 

(http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=AUD)

 

Z níže uvedené tabulky je patrný detailní vývoj hodnoty základní úrokové sazby od roku 2008. V březnu roku 2008 dosáhla základní úroková sazba svého maxima, přibližně o rok později naopak svého minima. Podle vyjádření RBA je výše úrokové sazby 4,75% na úrovní svého dlouhodobého průměru, tudíž na „normálních hodnotách“ a základní úrokovou míru centrální banka i přes rostoucí inflaci od listopadu roku 2010 nezměnila. Její ývoj je patrný z následující tabulky.

 

1. 4Tab.     Vývoj základní úrokové sazby v období  2008 až 2010

Datum změny	Změna	Úroková míra
3.11. 2010	+0,25	4,75
5.5.   2010	+0,25	4,50
7.4.   2010	+0,25	4,25
3.3.   2010	+0,25	4,00
2.12. 2009	+0,25	3,75
4.11. 2009	+0,25	3,50
7.10. 2009	+0,25	3,25
8.4.   2009	-0,25	3,00
4.2.   2009	-1,00	3,25
3.12. 2008	-1,00	4,25
5.11. 2008	-0,75	5,25
8.10. 2008	-1,00	6,00
2.9.   2008	-0,25	7,00
5.3.   2008	+0,25	7.25
6.2.   2008	+0,25	7,00

 (http://www.rba.gov.au/Statistics/cashrate_target.html)

 

Směnná hodnota australského dolaru (AUD) zaznamenala ve druhé polovině roku 2008 silný  pokles především vůči USD. Projevil se zde důsledek výrazného poklesu cen komodit a odlivu zahraničního kapitálu z komoditně orientovaných investic. V průběhu let 2009 - 2010 všakaustralský dolar vůči USD i EUR posílil a vrátil se na své směnné hodnoty před globální krizí. V roce 2010 posílilaustralský dolar proti USD o 13%. Základní úroková sazba je nastavena na 4,75% a podle prognózy centrální banky se v průběhu roku 2011 zvýší o 0,5%. Předpověď dalšího posilování AUD má tedy solidní základ. Silný AUD zajišťuje Australanům levnější dovoz zboží a služeb ze zahraničí, současně však zhoršuje konkurenceschopnostaustralského zboží na zahraničních trzích. V prvních třech čtvrtletích roku 2011se držel AUD většinou nad hodnotou USD.

 

Vývoj kurzu AUD vůči USD, EUR a Kč v letech 2008 až 2011 je patrný z následujících grafů.

 

1. 5Tab.     Vývoj směnného kurzuaustralského dolaru k USD v letech 2008 až 2011

 

(http://www.patria.cz/CurrenciesRates/USD/AUD/detail.aspx)

 

1. 6Tab.     Vývoj směnného kurzuaustralského dolaru k EURu v letech 2006 až 2011

 

(http://www.patria.cz/currenciesrates/EUR/AUD/detail.aspx)

 

1. 7Tab.     Vývoj směnného kurzuaustralského dolaru ke Kč v letech 2006 až 2011

 

 

(www.patria.cz/CurrenciesRates/CZK/AUD/detail.aspx)

 

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Jedním z nejdůležitějších a zároveň exportně nejvýkonnějších odvětví v Austrálii je těžební průmysl, v němž je zaměstnáno více než 173 000 pracovníků, respektive 1,5% práceschopného obyvatelstva.

 

Podívá-li se investor, ve kterých zemích jsou největší zásoby nejdůležitějších kovových rud a kovů, konkrétně železné rudy, mědi, zinku, niklu, olova, stříbra a zlata, zjistí zajímavou skutečnost. Jména některých zemí se ve statistikách opakují, ale jenom jedna země je uváděna pokaždé: Austrálie. Austrálie  má 4. největší zásoby železné rudy (13%) a je 3. největším producentem této suroviny (16%). Má k dispozici 2. největší zásoby mědi (12%) a ve statistice produkce je na 5. místě (6%). Vlastní největší zásoby zinku na světě (24%) a je jeho 2. největším producentem. První na světě je rovněž pokud jde o zásoby olova (30 %) a i zde je jeho 2. největším výrobcem. Vlastní také největší zásoby niklu (37%) a je 3. největším výrobcem tohoto kovu. Zásoby stříbra má Austrálie 2. největší na světě (17%) a v jeho produkci je na 4. místě. Zásoby zlata jsou v Austrálii na světě rovněž 2. největší, v jeho produkci je Austrálie na 3. místě. Pokud jde o uran, má Austrálie primát i v tomto ohledu. Vlastní 34% jeho světových zásob. Pro zajímavost, v Rusku se nachází 6% zásob této strategické suroviny. V uvedeném výčtu by bylo možno pokračovat i dále.

 

Vývoz surovin, polotovarů a průmyslových materiálů velmi výrazně ovlivňuje hospodářskou stabilitu země včetně kurzuaustralské měny. Těžební průmysl se podílí na celkovémaustralském exportu 40%,  uhlí představuje 10% podíl. Základnou těžebního průmyslu je Západní Austrálie (45% celkového objemu), významná je však též těžba v Novém Jižním Walesu (16 %), Queenslandu (23%) a v Severním teritoriu. Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají v Jižní Austrálii a v Severním teritoriu. Struktura hlavních dovozcůaustralských surovin se proti minulost, kdy dominovala EU (41% v roce 1965), z toho především Velká Británie, výrazně změnila. Dnes směřuje exportaustralský surovin zejména do Asie (Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreji), EU dováží pouze 14%. Hlavní  položkou čínského dovozu z Austrálie je železná ruda. Čínaaustralskou železnou rudu nezbytně potřebuje pro udržení plného provozu svých oceláren a trvalá a objemná poptávky z Číny je samozřejmě vítaná i naaustralské straně. Japonsko, na druhé straně zůstává největším odběratelemaustralského uhlí.

 

Ceny komodit zaznamenaly v průběhu globální ekonomické krize celosvětově prudký výkyv. Z následujícího grafu je patrné, že se však znovu na úroveň před krizí vrátily, dokonce ji překračují.  

 

1. 1Tab.     Vývoj cen komodit

 

(http://www.rba.gov.au/statistics/frequency/commodity-prices.html)

 

SDR index, znázorněný na grafu centrální banky RBA, vyjadřuje pohyb cenaustralských komodit. V posledním roce zaznamenal nárůst o 51%.

 

V posledních několika letech se mezi významné energetické suroviny řadí rovněž zkapalněný zemní plyn (LNG). Následující mapa znázorňuje ložiska zemního plynu a uhlí. Na severozápadním pobřeží Austrálie (stát Západní Austrálie) byla  rozšířena  těžba  v pobřežním šelfu. Významný potenciál do budoucna mají i ložiska plynu v uhelných pánvích na severovýchodě země  (stát Queensland). Jedná se o takzvaný Coal Seam Gas (CSG) a břidličný plyn (Shale Gas).

 

 

(http://adl.brs.gov.au/data/warehouse/pe_abares99010609/AC11.2_June_REPORT_11b.pdf)

   

 

http://www.abare.gov.au/publications_html/energy/energy_10/energyAUS2010.pdf

 

 

1. 2Tab.     Produkce hlavních nerostných surovin, porovnání  let 2007/08 až 2009/10

SUROVINA	2007/08 v tunách	2008/09 v tunách	2009/10 v tunách
Černé uhlí	751 000 000	775 000 000	881 000 000
Železná ruda	287 700 000	318 900 000	423 900 000
Hnědé uhlí	66 000 000	68 000 000	69 000 000
Zinek	1 382 000	1 654 000	1 336 000
Měď	859 000	885 000	890 000
Olovo	642 000	665 000	648 000
Nikl	192 000	186 000	177 000
Uranová ruda	9 594	10 744	8 973
Zlato	249	243	241
Stříbro	1 674	1 671	1 737
Diamanty(mil. karátů)	16,5	15,1	11,1

(http://www.ret.gov.au/resources/mining/australian_mineral_commodities

http://www.minerals.org.au/__data/assets/pdf_file/0013/20254/MCA_Minerals_Industry_Factsheet_250507.pdf

http://adl.brs.gov.au/data/warehouse/pe_abares99001762/ACS_2010.pdf)

 

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví je dalším z důležitých odvětvíaustralského hospodářství. Ve stavebnictví je zaměstnáno celkem 984 000 osob, což představuje 8,9% všeho práceschopného obyvatelstva. Stavební výroba se v minulém roce podílela zhruba 8% na celkové tvorbě HDP.

V australské rezidenční výstavbě převažují domácí firmy, většinou střední či malé velikosti (s méně než 50 zaměstnanci), pouze v inženýrské výstavbě se prosazují velké mezinárodní společnosti. K nejvýznamnějším stavebním firmám v Austrálii patří Leighton Holdings, Multiplex Constructions, Transfield, Lend Lease a Barclay Mowlem. Základním předpisem upravujícím standardy pro stavebnictví je Building Code of Australia, jehož dodržování je kontrolováno institucí zvanou The Australian Building Codes Board. Australské stavebnictví je výrazně orientováno na tuzemský trh a obdobně naprostá většina vstupů (cca 90%), jak zboží, tak služeb, pochází z domácích zdrojů. V poslední době se střední a velké australské stavební firmy čím dál více snaží prosadit při realizaci velkých infrastrukturních a ostatních stavebních projektů v zemích asijského regionu.

 

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Podílaustralského zemědělství na tvorběaustralského HDP představuje přibližně 2%. I když z hlediska tvorby HDP nepatří zemědělská produkce k hlavním odvětvím místní ekonomiky, zachovává siaustralské zemědělství významnou úlohu zejména díky postavení Austrálie na světovém trhu vlny, hovězího a jehněčího masa, cukru a obilovin. Austrálie je největším světovým vývozcem jemné vlny a významným světovým vývozcem pšenice a hovězího masa.

Hodnota australské zemědělské produkce v letech 2009-10 poklesla o 5% na 39,6 miliard dolarů v porovnání s předchozím rokem.

Kombinace silnéhoaustralského dolaru, nižší sklizně a větší konkurence způsobila pokles hodnoty klíčových plodin (o 7% na 21,6 mld dolarů) a hospodářských zvířat (porážky a další prodeje poklesly o 1% na 12,7 mld dolarů, živočišné produkty poklesly o 8% na 5,7mld dolarů) ve srovnání s rokem 2008-09.

1. 1Tab.     Nejvýznamnější destinaceaustralského zemědělského exportu

 

 

 

 

1. 2Tab.     Komoditní složeníaustralského zemědělského exportu

 

 

(http://adl.brs.gov.au/data/warehouse/pe_A20110920.01/AC2011.V1.1_AgCommodities1.1.0_LR.pdf)

(http://www.dfat.gov.au/trade/negotiations/trade_in_agriculture.html)

(http://www.abare.gov.au/publications_html/data/data/data.html)

(http://www.abs.gov.au/AUSSTATS/abs@.nsf/Lookup/7106.0Main+Features12009?OpenDocument)

 

V zemědělství je zaměstnáno 348 000 pracovníků (3,4% práceschopného obyvatelstva).V roce 2009-10 tvořila zemědělská půda zhruba 52% celkové rozlohy Austrálie, což je 4% pokles od roku 2007-08. Nejmenší podíl zemědělské půdy byl na Tasmánii (24% rozlohy) a největší podíl byl v Queenslandu (75% rozlohy státu). Největší změna ve využívání půdy byla v Northern Territory, kde rozloha zemědělské půdy poklesla o 13% od roku 2007-08. Z této plochy je však pouze23,790 mil. ha (tj. 5,28%) obdělávaných a23,820 mil. ha (5,24%) připadá na zavlažované nebo kultivované pastviny. Zbylých 89,5% registrované zemědělské půdy tvoří příležitostné pastviny a úhor. Průměrná velikostaustralské farmy je3200 ha.

 

Základní bariérou většího rozvoje zemědělství jsou nevelké vodní zdroje, především v australském vnitrozemí. Dalším problémem jsou omezené investiční zdroje farmářů pro rozsáhlejší irigační projekty. Hlavním faktorem konkurenceschopnostiaustralské zemědělské výroby je příznivé klima s mírným zimním obdobím. Negativním faktorem, se kterým musíaustralští farmáři poměrně často bojovat, je sucho. To postihlo zemi ve velkém rozsahu například v letech2001 a2003, kdy se jednalo o nejhorší sucho za uplynulých 100 let. 

 

I.1                        Rostlinná výroba

 

Nejvýznamnější komoditouaustralské rostlinné výroby jsou obiloviny (pšenice, ječmen, čirok, oves a kukuřice), které se pěstují na celkové ploše více než16,8 mil. ha. Dále se pěstuje řepka olejná (1.910 tis. ha), lupina (1.350 tis. ha), bavlna (450 tis. ha), cukrová třtina (430 tis. ha) a další plodiny. Austrálie vyváží 80% své úrody. Ve vývozu surového cukru ji patří třetí místo na světě (po Brazílii a EU) s4,1 mil. tun a 9% podílu. V exportu bavlny na jižní polokouli Austrálie zcela dominuje.

 

Stále významnější postavení zaujímá vaustralském vývozu čerstvá zelenina a ovoce. Hodnota vývozu této komodity činila za minulý rok 1,289 mld. AUD. Banány, ananasy, avokádo, rajčata a mandarinky se pěstují zejména v Queenslandu, zatímco v jižních státech se daří pomerančům a vínu. Podle agentury Australia Food News spotřebuje jeden obyvatel Austrálie v kalendářním  roce v průměru 141kg ovoce. Dle údajů ze stejného zdroje je vyprodukováno v průměru 500 tisíc tun pomerančů, 265 tisíc tun banánů a 326 tisíc tun jablek. Celková hodnota vyvezeného ovoce činila v období 2009/10 částku566 mil. AUD.

 

Austrálie se stala v 90. letech také významným producentem velmi kvalitních vín. Vinná réva se pěstuje již na 170 tisících hektarech a roční objem produkce přesahuje 8 mil. hektolitrů. Podstatná část produkce je určena na export. Celková hodnota vývozu vína za finanční rok 2009/2010 činila 2,427 mld. AUD, což v objemovém vyjádření představuje 750 milionů litrů. Oproti minulému roku to znamená nárůst o 6% (při poklesu cen o 14% na AUD 3,24 za litr). Austrálie se tak stala po Francii, Itálii a Španělsku čtvrtým největším světovým vývozcem vína a zároveň šestým největším producentem vína.

(http://www.fao.org/docrep/004/ab985e/ab985e04.htm, http://www.ausfoodnews.com.au/db/node/3121, www.wineaustralia.com)

 

Na objemu rostlinné výroby (obilniny, technické plodiny, vinná réva) mají největší podíl státy Západní Austrálie, Nový Jižní Wales, Jižní Austrálie a Viktorie. Cukrová třtina a tropické ovoce se pěstuje zejména v Queenslandu a v Severním teritoriu. V chladnějším podnebí ostrovního státu Tasmánie se pěstují hlavně jablka a hrušky. V mírnějším pásmu na jihu Austrálie se na celkové rozloze 153 tisíc hektarů pěstují sazenice jehličnanů pro zalesňování komerčně vykácených ploch.

 

Marketing, propagaci, výzkum a vývoj v oblasti produkce nejdůležitějších komodit řídí společnosti Australian Wheat Board Ltd. a Australian Barley Board Ltd. Tyto firmy jsou v plném vlastnictví producentů jimi zastupovaných komodit a jejich hlavním úkolem je zajištění a udržení úspěšného rozvoje příslušných odvětví.

 

 

I.2                        Živočišná výroba

 

V živočišné výrobě dominuje chov ovcí. V produkci masa jsou nejvýznamnějšími položkami hovězí, skopové a jehněčí, kuřecí a vepřové maso. Mírně klesající tendenci má výroba mléka. V následující tabulce uvádíme pro názornost některá data, podrobné informace jsou k dispozici na stránkách statistického úřadu www.abs.gov.au- Livestock Products, cat. no. 7215.0.

 

1. 3Tab.     Produkce vybraných položek živočišné výroby(srovnání let2006 a2010)

POLOŽKA	2006	2010
Hovězí maso (000 t)	2050	2057
Kuřecí maso (000 t)	773	834
Skopové (000 t)	244	162
Vepřové maso (000 t)	389	331
Mléko (mil. l)	10089	9 018

(http://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Latestproducts/7106.0Main%20Features42011?opendocument&tabname=Summary&prodno=7106.0&issue=2011&num=&view=)

 

Jednou z nejdůležitějších exportních komodit ve finančním roce 2009/10 bylo hovězí maso. Marketing a koordinace exportu masa je prováděna soukromou společností Meat and Livestock Australia, jejímiž vlastníky jsou největšíaustralští výrobci masa a masných výrobků.

 

Další významnou položkou australské živočišné výroby je vlna, jejíž produkce od počátku 90. let v důsledku snížené světové poptávky a zhoršených klimatických podmínek postupně klesá. Výkup a marketing vlny je organizován společností Woolstock Australia Ltd.

 

Komerční rybolov a umělý chov ryb a plodů moře je významným primárním odvětvím,  které v minulém finančním roce zaznamenalo produkci o objemu 235,8 tun. Hlavními druhy jsou v Austrálii krevety, humr, tuňák, ústřice a mušle. Austrálie je čistým exportérem ryb, dosahujícím celkového  vývozu 290 mil. AUD.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Australské hospodářství disponuje vyspělou strukturou služeb, které si zachovávají  vysoký  podíl na tvorbě HDP (73%  v roce 2010). Vysokým podílem terciární sféry na HDP je Austrálie srovnatelná  s ostatními zeměmi OECD. Ve službách je nyní zaměstnáno zhruba 75% veškerého práceschopného obyvatelstva.

 

Podíl služeb se na celkovém zahraničním obchodě Austrálie v roce 2010 podílel 19,6% a představoval tak značný přínos pro platební bilanci země. Mezi hlavní exportní odvětví služeb patřily v roce 2010 zejména cestovní ruch - jmenovitě za účelem vzdělání 17,7 mld. AUD, rekreační účely 12,2 mld. AUD, obchodní cesty 3,0 mld. AUD a dále pak doprava , velkoobchod, maloobchod, bankovnictví a pojišťovnictví.

 

K tvorbě HDP a devizových zdrojů významně přispívá zejména vzdělávání, které obsadilo  v žebříčkuaustralského exportu za rok 2010 celkové třetí místo a první místo mezi službami s hodnotou 17,6 mld. AUD. Následuje cestovní ruch v celkovém objemu 12,1 mld. AUD. V odvětvích spojených s cestovním ruchem je zaměstnán přes 1 milion lidí (12,5% z celkového počtu práceschopného obyvatelstva).  Nejvíce návštěvníků přijíždí do Austrálie z Nového Zélandu (20%), z Velké Británie (12%), Japonska (10%), USA (8%), Singapuru a ostatních zemí Asie. Mezi hlavní důvody pro cestu do Austrálie patří dovolená (50%), soukromé návštěvy (21%) a služební cesty (17%). Vyspělé jsou také odborné služby v oblasti právní, financí a obchodu.

 (http://www.dfat.gov.au/trade/negotiations/services/overview_trade_in_services.html)

 

1. 1Tab.     Příjezdy krátkodobých návštěvníků ze zahraničí

ROK	POČET
2010	5 900 000
2009	5 604 500
2008	5 581 700
2007	5 656 000
2006	5 248 500

(www.abs.gov.au-  International Trade in Goods and Services cat.no. 3401.0)

 

V červnu 2006 se propojila Australian Stock exchange a Sydney Future Exchange a vznikla tak osmá největší  burza na světě. Austrálie zároveň zaujímá jednu z nejpřednějších pozic v počtu obyvatel obchodujících na burze. (Více než 50% dospělé populace je držiteli akcií). Vývoj nejvýznamnějšího australského burzovního indexu S&P/ASX 200 za posledních 10 let je patrný z následujícího grafu.

 

 

(http://markets.smh.com.au/apps/mkt/interactiveChart.ac?idx=XJO)

 

Ve finančních a pojišťovacích službách je zaměstnáno 395 000 lidí.  Austrálie se stala obchodním centrem pro regionální zastoupení řady mezinárodních společností pro Austrálii, Nový Zéland, jihovýchodní Asii a Oceánii. Anglofonní, dvojjazyčná (vč. znalosti asijských jazyků), odborně kvalifikovaná pracovní síla, světová úroveň dopravního spojení a telekomunikací, nižší provozní náklady a příznivější životní podmínky než v asijských velkoměstech jsou základem úspěchu při získávání zahraničních investic do hlavních městských aglomerací.

 

Na vysoké úrovni je také inženýrské poradenství nebo softwarové služby. Australský trh s informačními a komunikačními službami představuje 89 mld. AUD. Přibližně 25 000 specializovaných firem zaměstnává 236 000 osob. Na vývozu profesionálních služeb se významně podílí vzdělávací odborné kurzy, jazykové kurzy a dlouhodobé studijní pobyty zahraničních studentů (do velké míry z asijských zemí) v hodnotě cca 3,5 mld. AUD ročně.

 

Významným prvkem, který rapidně mění australské obchodní zvyklosti, je elektronický obchod (e-commerce). Australská vláda prostřednictvím Národního úřadu pro informační ekonomiku (NOIE) aktivně propaguje využívaní nových informačních technologií.

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Austrálie má i přes svou rozlohou velmi vyspělou infrastrukturu v letecké, silniční, železniční i námořní dopravě, telekomunikacích, energetice a vodohospodářství. V dopravě je v současné době zaměstnáno 599 200 lidí (tj. 4,8% z celkového počtu) a v telekomunikacích 224 300 lidí (1,7%).

 

Motivací vybudování vyspělé infrastruktury dopravy a telekomunikací byla nutnost překonávání velkých geografických vzdáleností. Námořní a letecká doprava patří k životně důležitým odvětvímaustralského hospodářství. V provozu je okolo 270 letišť a přes 700 registrovaných přistávacích ploch, na kterých operuje cca 200 místních i mezinárodních leteckých přepravců. Mezinárodní letiště jsou v Sydney, Melbourne, Brisbane, Perthu, Darwinu a v Cairnsu. V objemu námořní přepravy se Austrálie s více než 500 miliony tun řadí na 5. místo ve světě. Po moři se přepravuje 99%australského importu a přes 96% exportu. Hlavními komerčními přístavy jsou Melbourne, Sydney, Brisbane, Fremantle (Perth) a Adelaide.

 

Austrálie disponuje obstojnou silniční sítí, která je ze státních i federálních zdrojů postupně zdokonalována. Po silnici se dosud uskutečňuje většina vnitrostátní přepravy zboží. Všechny hlavní tahy a spojnice mezi nejdůležitějšími městy jsou zpevněné, přibývá rychlostních silnic a dálnic. Největší města Adelaide, Melbourne, Sydney a Brisbane však dosud nejsou propojena standardní čtyřproudou dálnicí. Místní komunikace, zejména ve vnitrozemí, jsou často nezpevněné, většinou však pravidelně a dobře udržované. V Austrálii je registrováno celkem téměř 14 milionů vozidel, jeden z nejvyšších počtů na obyvatele na světě. V roce 2009/10  přišlo naaustralských silnicích  o život celkem 1401 osob.

(Australian Safety Transport Bureauhttp://www.bitre.gov.au/info.aspx?NodeId=5)

 

Ve vnitrostátní nákladní přepravě je důležitá i železniční doprava, která je předmětem postupné privatizace a modernizace. Vládní program pro reformu v této oblasti byl představen v listopadu 1996. Celková délka železničních tratí činila v r. 2006 cca39 000 km. Železnice spojuje jižní produkční oblasti Austrálie (Adelaide, Melbourne) se strategickým severem, odkud vede přímé a relativně krátké námořní spojení na asijská odbytiště. Tím se přeprava zemědělských produktů i minerálních surovin nepoměrně zrychlila a zefektivnila. Železniční přeprava osob skomírá vinou pomalé přepravní rychlosti (max.80 km/h) a řídkosti spojů. Nicméně v roce 2002 byla vydána studie řešící možnosti propojení východního pobřeží rychlovlaky. K praktické realizaci však dosud nedošlo, navzdory oživení této myšlenky naposledy např. v roce 2011.  

 

Surovinová základna (uhlí, plyn) a částečně vodní toky (Tasmánie, Nový Jižní Wales) jsou nosnou silou pro soběstačnost ve výrobě elektrické energie. Pokud se týká přírodních zdrojů energie, Austrálie je považována za energetickou zásobárnu světa 21. století.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. 1Tab.     Hlavní oblasti těžby energetických surovin

 

 

(http://www.abareconomics.com/interactive/09_auEnergy/)

 

Energetické zdroje pro výrobu elektrické energie jsou zachyceny na následujícím grafu:

Austrálie generuje 84%  elektrické energie spalováním uhlí  (černé a hnědé), 11% spalováním zemního plynu, 2% pochází z hydroelektráren a řádově  1.5% z tzv. ostatních  obnovitelných zdrojů (plyn z biomasy, sluneční, větrná a geotermální energie). V současné době je obnovitelným zdrojům energie věnována značná pozornost a jejich podíl do budoucna poroste. Australská vláda se zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě el. energie na 20% do doku 2020. V současné době je Austrálie největším emitentem CO2 na osobu na světě.

Nedostatek vodních zdrojů v některých částech země byl již v minulosti důvodem značné pozornosti věnované vodohospodářství. Ve druhé polovině 20. století byla realizována řada projektů na zavlažování rozsáhlých oblastí ve vnitrozemí. Nejvýznamnějším byl tzv. Snowy Mountains Scheme, kdy byla vybudována soustava přehrad na divokých horských řekách Sněžných hor na pomezí států Nový Jižní Wales a Victoria, která umožnila regulaci jejich toků směrem na západ do suchého vnitrozemí. Díky tomu byly velké plochy nevyužité půdy uzpůsobeny pro pěstování komerčních zemědělských plodin.

 

Rozmístění hlavních nefosilních zdrojů energie znázorňuje následující mapa:

 

Austrálie v současné době neprovozuje žádnou jadernou elektrárnu, její jediný jaderný reaktor o maximálním výkonu cca 10 MW se nachází ve výzkumném centru Australian Nuclear Science & Technology Organisation (www.ansto.gov.au) v Lucas Heights na jihozápadě Sydney. Budoucí potenciální rozvoj jaderné energetiky je předmětem vyhraněných polemik jak na politické úrovni, tak mezi veřejností.

(http://www.abareconomics.com/publications_html/energy/energy_09/auEnergy09.pdf)

 

Telekomunikace jsou další významnou součástíaustralské infrastruktury. Na22,3 mil. obyvatel v současné době připadá cca13 mil. mobilních telefonů a na plně deregulovaném trhu se prezentuje 35 telekomunikačních firem. K nejvýznamnějším patří Telstra, Optus, Primus, AAPT  a Vodafone. Mobilní sítě GSM provozují Telstra, Optus, Vodafone, 3G a Virgin mobile. V roce 2000 byl dokončen kompletní přechod z analogového systému na systém digitální.

 

Austrálie je v současné době na jedenáctém místě na světě v celkovém počtu pravidelných uživatelů internetu (cca 15 milionu uživatelů). Počet internetových přípojek dosáhl k prosinci 2008 počtu 7,996 milionu, z toho připadá přes 6 milionů připojení na domácnosti a zbývající připojení na podnikovou sféru a státní správu. Technologii ADSL je využívána stále častěji. Registrováno bylo 610 poskytovatelů internetových služeb (ISP).

 

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Austrálie je regionálně významným poskytovatelem rozvojové pomoci. Ve fiskálním roce 2008/2009 poskytla rozvojovou pomoc v hodnotě 3,78 mld. AUD (v předešlém období to bylo 3,15 mld. AUD). Tato částka představovala 1% federálních vládních výdajů, respektive 0,3% HDP. Pro rok 2009/2010 bylo v rámci rozvojové pomoci rozděleno 3,819 mld. AUD a to do následujících regionů:

 

1. 1Tab.     Příjemciaustralské zahraniční pomoci ve finančním roce 2009/2010

PŘÍJEMCI	MIL. AUD
Východní Asie	1073,5
z toho Indonésie	452,5
z toho Filipíny	123,0
z toho Východní Timor	117,0
z toho Vietnam	105,9
z toho Kambodža	61,4
Pacifické ostrovy	1090,9
z toho Papua Nová Guinea	414,3
z toho Šalomounovy ostrovy	246,2
z toho Vanuatu	53,6
z toho Fidži	35,4
Afrika, jižní a střední Asie a Blízký východ	538,3
z toho Irák	44,7
z toho Afganistan	88,7
z toho Afrika	163,9
z toho Bangladéš	61,2
z toho Palestina	32,3
z toho Pákistán	58,8
z toho Srí Lanka	35,6

(www.ausaid.gov.au)

http://www.aph.gov.au/budget/2009-10/content/ministerial_statements/ausaid/html/ms_ausaid-05.htm

 

V případě některých výše uvedených zemí se nejedná o klasickou rozvojovou pomoc, ale o faktické převzetí státní správy (Šalomounovy ostrovy, Papua Nová Guinea).

 

Austrálie považuje za prioritní země z hlediska rozvojové pomoci Indonésii, PNG, Šalamounovy ostrovy, také však  Irák a Afghánistán. Austrálie například Iráku odpustila 80% jeho dluhu (850 mil. USD).

 

Austrálie hraje klíčovou roli při obnově oblastí jihovýchodní Asie, které byly v r. 2004 postiženy tsunami. Na pomoc Indonésii věnovala celkem 1 mld. AUD (cca830 mil. USD). Finanční částka zahrnuje dary, granty a dlouhodobé půjčky na obnovu postižených oblastí. Jedná se o největší finanční pomoc, kterou Austrálie ve své historii poskytla.

 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu