Austrálie: Finanční a daňový sektor

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

I.1                        Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet se v Austrálii sestavuje pro fiskální rok od 1.7. do 30.6. Následující porovnání je tedy ponecháno za finanční, nikoliv kalendářní roky.

 

  1. 1Tab.     Státní rozpočet - srovnání za posledních 5 let

 

POLOŽKA / ROK

 

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

 

Příjmy  (v mld. AUD)

 

247

319

292,8

310,8

342,4

 

Výdaje (v mld. AUD)

 

236

292,5

339,2

350,8

362,1

 

Saldo    (v mld. AUD)

 

+11

+26,5

-46,4

- 40,0

-22,6

 

 

Příjmy státního rozpočtu na léta 2011/2012 jsou stanoveny na částku 342,4 miliardy AUD (376 mld. USD) a výdaje na částku 362,1 miliardy AUD (398 mld. USD). Při zohlednění všech položek, které ovlivňují výši deficitu, vychází deficit navrženého státního rozpočtu na 22,6 mld. AUD (1,5% HDP). Státní rozpočet na finanční rok 2011/2012 počítá s nižším deficitem, než kterého bylo dosaženo v předchozích letech a nebýt přírodních katastrof, které Austrálii zasáhly na počátku roku 2011 (rozsáhlé povodně a cyklon Yasi), byl by deficit navrhovaného rozpočtu pravděpodobně ještě nižší. Rozpočet na finanční rok 2012/2013 je nadále uvažován jako přebytkový (3,5 mld. AUD), což potvrzuje odhodlání současné vlády dostát v tomto ohledu svým slibům. Rozpočet vychází z předpokladu příznivého vývojeaustralské ekonomiky, kterou táhne dopředu boom těžebního průmyslu způsobený vysokou poptávkou po surovinách a růstem jejich cen.

Státní rozpočet byl představen jako rozpočet, který musí absorbovat tlak na vytváření nových pracovních míst, vyvolaný pozitivním vývojem ekonomiky a přílivem investic v oblasti těžebního průmyslu. Jednou z hlavních priorit rozpočtu je proto zajištění co nejvyšší participace, čili účasti práceschopného obyvatelstva v pracovním procesu. Na výdaje spojené s růstem zaměstnanosti a zvyšováním kvalifikace je v rozpočtu vyčleněno 558 milionů AUD prostřednictvím National Workforce Development Fund a dalších 1,75 miliardy AUD je určeno pro jednotlivé státy a teritoria. V průběhu příštích šesti let budou za účelem zvyšování kvalifikace zaměstnanců uvolněny celkem 3 miliardy AUD. Dalšími prioritami návrhu rozpočtu je budování infrastruktury, zlepšování lékařské péče a školní přípravy, podpora rodinám s nízkými příjmy, podpora regionům a malým a středním podnikům a zlepšení fungování daňového systému se zaměřením na jeho vyváženost.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Grafické znázornění příjmů státního rozpočtu na léta 2011/2012:

 

 

 

Grafické znázornění výdajů  státního rozpočtu na léta 2011/2012:

 

(http://www.budget.gov.au/2011-12/content/overview/html/overview_46.htm)

 

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Deficit běžného účtu platební bilance za finanční rok 20010/1  klesl na 33,5 miliardy AUD. Kapitálový účet se vyvíjel přibližně stejně jako v předchozím finančním roce, hodnota finančního účtu však klesla.

 

  1. 1Tab.     Platební bilance – srovnání poslední tři roky v mil. AUD

 

POLOŽKA / ROK

 

     2008/9

 

     2009/10

 

     2010/11

 

Běžný účet

 

 - 38 780

 

 - 54 072

 

 - 33 567

 

Kapitálový účet

 

-611

 

-289

 

-304

 

Finanční účet

40 484

54 476

33 508

 

( www.abs.gov.au - Balance of Payments and International Investment Position  Tab. 5302- pdf)

 

Následující graf znázorňuje data MMF bilance běžného účtu v procentech k HDP.

 

 

(http://www.tradingeconomics.com/australia/current-account-balance-in-percent-of-gdp-imf-data.html)

 

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

K prosinci 2010 činila celková částka čisté zahraniční zadluženosti 650,2 mld. AUD. V ročním porovnání se zahraniční zadluženost země snížila z původních 657,5 mld. AUD (prosinec 2009) o 1,1%. Půjčky soukromého sektoru činily 518 mld. AUD a zahraniční dluh veřejného sektoru vč. finančních institucí činil 131 mld. AUD. Hlavními věřitelskými zeměmi Austrálie byly již tradičně USA, Japonsko, země EU, Švýcarsko a některé země ASEAN. Další významné půjčky pochází z mezinárodních kapitálových trhů.

( http://www.rba.gov.au/Statistics/AlphaListing/alpha_listing_f.html,

 

Zajímavá fakta o vývojiaustralského dluhu jsou uvedena v následujícím odstavci:

 

  • V posledních letech výšeaustralského dluhu rapidně rostla. Mezi roky1976 a2008 se zahraniční dluh zvýšil z 8 miliard AUD na 1 072 mld. AUD, neboli z 9% na 95% HDP. 95% HDP hrubé zadluženost je nejvyšší údaj v celé historii. Čistá zadluženost se zvýšila ze 3 mld. AUD na 600 mld. AUD, neboli ze 4% na 53%HDP.
  • Částka hrubých úroků placených do zahraničí se v 60. a 70. letech minulého století pohybovala ve výši 0,5% HDP. V letech 2007-08 však dosahovala hodnoty 3,8% HDP.
  • 74% hrubé zadluženosti v roce 2008 představovala zadluženost privátního sektoru. Na vládu a centrální banku tak v roce 2008 připadlo 26% celkové hrubé zadluženosti. Největšími dlužníky jsou přitom privátní finanční instituce.
  • Největšími věřiteli Austrálie byly v roce 2007 Velká Británie a Spojené státy, s podílem 23%, resp. 22% hrubého zahraničního dluhu.

(http://www.aph.gov.au/library/pubs/rp/2008-09/09rp30.htm#_Toc228933526)

 

 

(http://www.tradingeconomics.com/australia/government-debt-to-gdp)

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Bankovnictví prošlo od počátku 80. let procesem deregulace a privatizace včetně účasti zahraničních bank. V poslední době se objevují poměrně intenzivní signály o možných fúzích mezi některýmiaustralskými bankami s cílem vytvořit silné bankovní skupiny schopné konkurence na světových finančních trzích.

 

Finanční trhy jsou regulovány australskou centrální bankou (Reserve Bank of Australia, RBA). Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank, jejichž pobočky tvoří  téměř polovinu více než 50ti v Austrálii registrovaných bank. Pobočky zahraničních bank se mohou účastnit operací na kapitálovém trhu. Komerční banky poskytují kromě půjček pro podnikatelskou a privátní sféru veškerou škálu služeb včetně pojištění a burzovních operací.

 

Finanční služby jsou velmi efektivní s pružným platební systémem a využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).

 

Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group. S těmito bankami udržují korespondenční styk hlavní české banky (ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank).

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Austrálie má třístupňový systém zdanění a to konkrétně ze strany federace, států a také na lokální úrovni. V porovnání s ostatními ekonomikami OECD je daňové zatížení nižší, jak dokladuje následující graf. (Australia´s tax to GDP ratio by level of government.)

(http://www.treasury.gov.au/documents/866/PDF/Pocket_tax_guide_2010_11.pdf)

 

Přímé a nepřímé daně

Stejně jako u většiny států OECD tvoří převážnou část výběru daní daně přímé (68% ). Do této kategorie se řadí daně z mezd (salaries, wages), celkových mezd (payroll) a zisků (profits). Zbývající část výběru daní pochází z nepřímých daní jako je DPH (zde  GST), cla (excise duties, custom duties) a daně z nemovitostí (property tax). V celkovém objemu daní má téměř 60% daní původ v dani z příjmů, 5% v dani z celkových mezd a 35% v dani z nepřímých daní – viz graf. (Australia´s taxation composition compared with OECD average.)

 

(http://www.treasury.gov.au/documents/866/PDF/Pocket_tax_guide_2010_11.pdf)

 

 

V porovnání celkového zdanění příjmu jednotlivců, který zahrnuje daň z příjmu, daň na sociální zabezpečení a daně z celkových mezd, se Austrálie umístnila v rámci OECD mezi státy s nejnižšími hodnotami. (Components of direct taxation in respect of individuals and payrolls.)

 

(http://www.treasury.gov.au/documents/866/PDF/Pocket_tax_guide_2010_11.pdf)

 

 

Z pohledu složení nepřímých daní tvoří většinu DPH a zbytek pak daň z nemovitostí. (Components od indirect taxation.)

 

(http://www.treasury.gov.au/documents/866/PDF/Pocket_tax_guide_2010_11.pdf)

 

 

 

 

Federální fiskální systém

Daně patří k zásadním příjmům státního rozpočtu. 40% z celkových příjmu z daní tvoří daň z příjmů jednotlivců (personal income tax). Ta v sobě slučuje gross income tax withholding, gross other individuals’ income tax a individuals’ refunds. Další 3% připadá na superannuation taxes a 1% na fringe benefits payments. 24% příjmů z daní tvoří příjmy společností (company income) a z petroleum resource rent taxation. Daň z prodeje (GST) činí 15%. Zbytkových 10% zabezpečují cla (excise and customs duties). (Australian Government tax mix)

 

 

(http://www.treasury.gov.au/documents/866/PDF/Pocket_tax_guide_2010_11.pdf)

 

 

 

Daň z příjmu

Jedná se o progresivní daň, která se odvíjí z výše příjmu jednotlivce. Aktuální daňové sazby jsou uvedeny v tabulce: (Personal income tax rates.)

 

 

Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti. Medicare levy je povinným komponentem zdravotního pojištění a Low Income Tax Offset se týká osob v nízké příjmové kategorii.

 

DPH (GST)

Jedná se o spotřební daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb a aplikuje se během celého procesu dodávky zboží.

 

Daň  zdravotního pojištění (medicare levy)

Tato daň závisí na konkrétních příjmech jednotlivce a dosahuje hodnoty 1,5% zdanitelného příjmu. Daňová kompenzace (offset) může výjimečně snížit výšku tyto daně. Nejedná se o povinnou daň pro nerezidenty.

 

Přirážka k dani ze zdravotní péči (medicare levy surcharge)

Jedná se o navýšení daně o 1% z hodnoty příjmu pro osoby a rodiny, které mají příjmy vyšší než je nastaven práh a nemají soukromého lékaře.

 

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation)

Do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 15%.

 

Daň z pohonných hmot

Podle údajů ze IV Q 2009 představovala spotřební daň (excise duty) 38,1 centů za litr. Celková daň po započtení obecních spotřebních daní (GST a prodejní daně) byla pak vyšší a v případě bezolovnatého benzínu představovala 0,5 AUD na litr.

 

Daňová kompenzace pro osoby s nízkými příjmy (low income tax offset -LITO)

Podpora pro osoby s nejnižšími příjmy se v červenci 2008 zvýšila ze 750 AUD na 1 200 AUD, v červenci 2009 dosáhla hodnoty 1 350AUD a od července 2010 hodnoty 1 500 AUD.

 

Zdanění příjmů společností (company income taxation)

Celková hodnota této daně je 30 % a týká se všech akciových i neakciových společností tipu s.r.o. a pod. (incorporated and unincorporated associations).

 

Zemědělské daně (agricultural levies)

Aktuální nutnost daně si určuje samo odvětví. Získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje. K výběru daně pak dochází při prvním prodeji primárního výrobce.

 

Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax)

Této dani podléhají vína, medovina, mošty a saké. Jedná se o daň ad valorem, která představuje 29% z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny. Výrobci mají nárok na rabat z prvních 500 000 AUD zaplacených v dani za rok.

 

Daň nezletilých osob

Některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění. V případě ročního příjmu nepřesahujícího 1 667 AUD není povinností podávat daňové přiznání (tax return).

 

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax)

Počínaje 1.červencem 2008 je prodej luxusních osobních vozů zatížen 33% daní. Práh pro kategorii „luxusní“ je stanoven na ceně 57 123 AUD a každý rok se tato hodnota odvíjí od CPI (consumer price index).

 

30 % rabat při péči o dítě (30% child care tax rebate)

Cílem je pokrýt 30% nákladů na péči o dítě, které se počítají na každé dítě a každý rok zvlášť. Maximální částka je 4 096 AUD. Nejedná se o vyplácenou částkou ale o slevu na daních.

 

Přídavky na děti (baby bonus)

Roční příspěvek pro matku do dovršení pátého roku dítěte. Není závislý na jiných rodinných podporách.

 

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax)

Jedná se o součást daně z příjmu pro osoby, které takového zisk dosáhly. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky (units in a trust or managed investment fund) a splátky (collectables).

 

Cla

Mezi hlavní položky podléhající clu patří ropa a ostatní paliva (benzín a letecký benzín, diesel, biodiesel, letecký kerosin, tepelní oleje,…), mazací oleje, tabák, alkohol (kromě vína). V rámci alkoholických nápojů je pro stanovení cla důležitý obsah alkoholu a u tabákových výrobků zas jejich složení. Jednotlivé sazby v AUD uvádí tabulka:

(http://www.treasury.gov.au/documents/866/PDF/Pocket_tax_guide_2010_11.pdf)

 

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter