Zahraničně politické přístupy a aktivity Austrálie se dlouhodobě nevyznačují rychlými zvraty či změnami a nestalo se tak ani po parlamentních volbách z podzimu 2010, kdy se labouristé udrželi u moci.
Austrálie zvyšuje svoje zahraničně politické aktivity zejména se zaměřením na Asii a vlastní kandidaturu do RB OSN. Nadále přitom čelí protikladu vlastních rostoucích politických ambicí vyplývajících ze silného ekonomického postavení a členství v G-20 oproti faktu malého, geograficky vzdáleného trhu s nevyjasněnou vlastní identitou.
Zahraniční politika Austrálie dlouhodobě sleduje a zabezpečuje především obchodně ekonomické a bezpečnostní zájmy země, a to v prvé řadě ve spolupráci s USA a zeměmi asijsko-pacifické oblasti. Základní východiska a cíle zahraniční politiky zůstaly zachovány i po změně vlády v září 2010, dochází však k drobným změnám v některých aspektech, k posunu v akcentech zahraniční politiky a aktivizaci Austrálie v regionálním dění i ve vztahu k partnerům, a to včetně Evropské unie. Australská zahraniční politika se opírá o 3 pilíře – spolupráce s USA (aféra WikiLeaks z konce roku 2010 je podrobila vzájemné vztahy zatěžkávací zkoušce nicméně, je negativněji neovlivnila - tuto skutečnost mj. potvrdila úspěšná oficiální návštěva premiérky Gillarodvé ve dnech 6.3. - 11.3. 2011 v USA), spolupráce se zeměmi asijsko-pacifické oblasti a spolupráce s mezinárodními organizacemi a uskupeními, včetně zintenzivnění kontaktů s EK/EU a zvýšení aktivity v OSN.
V oblasti obchodu Austrálie dlouhodobě usiluje o liberalizaci obchodu na globálním, regionálním i bilaterálním základě a je aktivní v globálních jednáních v rámci WTO, v regionálních sdruženích i při jednáních o bilaterálních dohodách o volném obchodu. Vláda v oblasti obchodu usiluje o posílení konkurenceschopnosti na světových trzích a rozvoj spolupráce s USA coby největší světovou ekonomikou, s EU, která je jako celek největším zahraničním investorem a čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Austrálie a v neposlední řadě s ČLR, která je největším bilaterálním obchodním partnerem.
V bezpečnostní oblasti Austrálie stojí po boku USA v boji proti terorismu , usiluje o stabilitu v asijsko-pacifické oblasti a své zájmy prosazuje prostřednictvím blízké spolupráce s klíčovými partnery, které kromě USA představují především Nový Zéland, ČLR, Japonsko a Indonésie a z evropských zemí tradičně Velká Británie. Zájem vlády v bezpečnostní oblasti se zaměřuje na posilování spolupráce s USA a NATO, a to zejména v rámci nasazení v Afghánistánu, na prevenci a řešení konfliktů a na přizpůsobení vlastních obranných kapacit aktuálním bezpečnostním výzvám. Spolu s NATO spolupracuje Austrálie na mírových operacích déle než 50 let.
Vláda usiluje o zintenzívnění spolupráce se zeměmi Tichomoří v zájmu posílení demokracie, stability a prosperity celého regionu. Konkrétní projevy tohoto úsilí představuje iniciace a přijetí tzv. Deklarace z Moresby o spolupráci s tichomořskou oblastí, iniciativy v zájmu řešení situace na Fidži. Vláda za podpory novozélandské vlády zatím neúspěšně usiluje o zákaz dalšího využívání vojenských jednotek z Fidži v rámci mírových operací OSN.
Austrálie nadále nepolevuje v angažovanosti vůči Fidži a snaží se přinutit polovojenský režim k ústupkům s cílem obnovení demokracie a náležitých forem vládnutím, nicméně připouští, že vyčerpala bilaterálních možnosti, aniž by bylo dosaženo vytčeného cíle.
Na druhé straněaustralská vláda za pozitivní označuje aktuální vývoj situace ve Východním Timoru a na Šalamounových ostrovech.
Vláda zdůrazňuje princip multilateralismu při řešení mezinárodních krizí. V souladu s deklarovanou podporou posílení role OSN a prosazení potřebných reforem organizace oznámila vláda koncem března 2008 kandidaturu Austrálie na místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na období 2013-14.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
Austrálie představuje pro ČR z politického, ekonomického i kulturního hlediska významného partnera v asijsko-tichomořské oblasti. Vzájemné vztahy jsou na dobré úrovni.
Oficiální styky mezi Československem a Austrálií byly navázány v roce 1920 na konzulární úrovni a 18. června 1972 na úrovni velvyslanectví. Od 13. září 1988 byl akreditován první československý velvyslanec se sídlem v Canbeře a od 18. července 1990 byl akreditován prvníaustralský velvyslanec se sídlem v Praze. Australská strana v srpnu 1992 rozhodla o uzavření svého velvyslanectví v Praze z ekonomických důvodů.
Dne 1. 1. 1993 uznala Austrálie Českou republiku a byly navázány vzájemné diplomatické styky na úrovni velvyslanectví. Australský velvyslanec je akreditován z Varšavy,australské velvyslanectví v Berlíně je pověřeno sledováním hospodářských vztahů s ČR, velvyslanectví ve Vídni provádí imigrační politiku a vydává občanům ČR víza. Kromě Velvyslanectví ČR v Canbeře působí v Austrálii efektivní konzulární mise ČR v Sydney a honorární konzuláty v Melbourne (generální – Victoria), Adelaide (Jižní Austrálie), Perthu (Západní Austrálie), a v Hobartu (Tasmánie). Dne 29.09. 2011 zahájil svou činnost honorární konzulát v Brisbane (Queensland). V ČR hájí zájmy Austrálie honorární konzul a obchodní kancelář AUSTRADE.
Vzájemné bilaterální vztahy jsou zatím nevyvážené. Převažuje v nich aktivnější přístup a zájem české strany. Vysoké návštěvy se realizovaly především do Austrálie, nikoli však naopak. Ve dnech 2. - 6. února 2010 vykonala oficiální návštěvu Austrálie delegace Senátu Parlamentu ČR vedená předsedou Přemyslem Sobotkou. Doprovázena byla obchodní misí.
Na okraj VS OSN dne 24. září 2010 se setkali ministři zahraničních věcí. Během setkání byla podepsána bilaterální Dohoda o leteckých službách (Air Service Agreement).
Ministři zahraničních věcí obou zemí vedli dne 1. 3. 2011 jednání na okraj zasedání na vysoké úrovni (High-Level Segment) Rady pro lidská práva v Ženevě. V bilaterální části jednáníaustralský protějšek mj. poděkoval za vyřešení otázky navrácení kosterních pozůstatků původních obyvatel Austrálie ze sbírky Moravského zemského muzea.
Dne 16. 9. 2009 došlo v Canbeře k podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Austrálií o sociálním zabezpečení, která byla následně ratifikována v zákonodárných sborech obou zemí. Pzději dne 28. března 2011 bylo na Velvyslanectví ČR v Canbeře podepsáno Správní ujednání k provádění této smlouvy, která tak 1. 7. 2011 vstoupila v platnost. Smlouva řeší především otázku vyplácení důchodů z Austrálie českým občanům, kteří po dlouhodobém pobytu přesídlili z Austrálie zpět do ČR. Stejný přístup platí ze strany České republiky vůčiaustralským občanům.
Od 28. 10. 2008 se na občany ČR stejně tak jako na občany všech členských zemí EU vztahuje nový online vízový systém „eVisitors“ určený pro udělování víz pro účely turistického pobytu nebo pobytu za obchodním účelem. Při splnění stanovených podmínek může žadatel opakovaně navštívit Austrálii během jednoho roku, přičemž každý pobyt může trvat maximálně 3 měsíce. Během pobytu držitel víza uděleného v tomto systému nesmí pracovat, může však studovat, a to rovněž po dobu maximálně 3 měsíců.
Podle posledních odhadů žije v Austrálii cca 27 tisíc českých krajanů (emigranti a jejich potomci, kteří se k české komunitě hlásí). V každém státu a teritoriích Austrálie s výjimkou Severního teritoria existuje český/česko-slovenský klub. Velvyslanectví ČR v Canbeře a Konzulát ČR v Sydney se podílejí na pořádání kulturních akcí, výstav, koncertů českých umělců a obchodních seminářů.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- >> 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
