Austrálie: Zahraniční obchod země

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Obrat zahraničního obchodu Austrálie dosáhl ve finančním roce 2010 hodnoty 552,4 mld. AUD (přibližně stejně v USD), meziročně se tedy o 9% zvýšil. Důvodem růstu zahraničního obchodu byly především zvyšující se ceny surovin a zájem o ně. Výše vývozu dosáhla v roce 2010 hodnoty 284,6 mld. AUD a výše dovozu dosáhla ve finančním roce 2010 hodnoty 267,8 mld. AUD. Bilanceaustralského zahraničního obchodu tedy zaznamenala v roce 2010 obrat a skončila  s aktivním saldem 16,8 mld. AUD.

 

  1. 1Tab.     Obchodní bilance zboží a služeb za uplynulá období  (v mld. AUD):

 

POLOŽKA / ROK

 

2005

 

2006

2007

2008

2009

2010

 

Vývoz 

 

180,9

 

209,6

217,8

277,2

249,7

284,6

 

Dovoz 

 

197,7

 

221,2

237,9

286,3

257,2

267,8

 

Obrat   

 

378,6

 

430,8

455,7

563,5

506,9

552,4

 

Saldo   

 

-16,8

 

-11,6

-20,1

-9,1

-7,5

+16,8

 (http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-cy-2010.pdf)

 

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Z dále uvedeného přehledu vyplývá, že největšími obchodními partnery Austrálie v obchodu se zbožím a službami byly v roce 2010 asijské země (ČLR, Japonsko, ASEAN), země EU a Spojené státy. Největšími jednotlivými obchodními partnery Austrálie byly v roce 2010 ČLR, Japonsko a USA.

 

Evropská unie jako celek patří tradičně k největší obchodním partnerům Austrálie. V období let 1996 až 2008 se v objemu vzájemného obchodu bezpečně držela na 1. místě a ostatníaustralské obchodní partnery převyšovala především v exportu. V roce 2009 byla však nucena přenechat prvenství v objemu vzájemného obchodu Číně.

 

V roce 2010 EU zůstává největším partnerem Austrálie z pohledu zbožové a investiční výměny. EU je nadále po ČLR druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ve vzájemném obchodu zboží a služeb, z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie.

Na druhé straně v roce 2010 je Austrálie  17. nejdůležitějším obchodním partnerem EU ve vzájemné obchodní výměně, 28. nejdůležitějším zdrojem importu do EU a 13. největší exportní destinace EU.

EU zůstává nejvýznamnějším investorem v Austrálii, a druhou nejvýznamnější destinacíaustralských investorů.

Evropské společnosti v Austrálii generují přímo či nepřímo zhruba1,4 mil. pracovních míst, což tvoří 12,6% celkové pracovní síly Austrálie.

 

Vzájemná obchodní zbožová výměna Austrálie s nejvýznamnějšími obchodními parntery je uvedena na následujícím grafu (v mld. AUD):

 

 

http://www.delaus.ec.europa.eu/Publications/EU_Insight/EconomicRelationsSept2011.pdf

 

Vzájemná obchodní  výměna  zboží a služeb Austrálie s nejvýznamnějšími obchodními parntery je uvedena na následujícím grafu (v mld. AUD):

 

 http://www.delaus.ec.europa.eu/Publications/EU_Insight/EconomicRelationsSept2011.pdf

 

 

Zvýšenou pozornost zaslouží v tomto ohledu především pokračující pokles objemu unijního vývozu do Austrálie. V roce 2010 dosáhl hodnoty 38,4 miliardy AUD, proti roku 2009 však poklesl o 2,7%. V roce 2008 dosáhl unijní vývoz do Austrálie hodnoty 47.5 mld. AUD, což je částka o 19% vyšší než v rovce 2010. Australský vývoz se v roce 2010 v porovnání s rokem předchozím zvýšil o 8% a dosáhl hodnoty 18.5 mld. AUD. I přesto však byl o celých 21% nižší než v roce 2008.

 

Uvedené údaje svědčí o skutečnosti, že vzájemný obchod EU s Austrálií se po globální ekonomické krizi ještě zdaleka nevzpamatoval. Jen slabou náplastí na tuto ránu může být zjištění, že obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU - v roce 2010 v hodnotě 20 mld. AUD. Potěšitelný je rovněž fakt, že EU zůstává i nadále největšímaustralským obchodním partnerem v oblasti služeb. Jejich výměna představuje 20% celkovéhoaustralského objemu vyvážených a dovážených služeb, v hodnotovém vyjádření 21 mld. AUD. 

 

Obchodní bilance Austrálie s EU je uvedena na následujícím grafu (v mld. AUD):

 

 

http://www.delaus.ec.europa.eu/Publications/EU_Insight/EconomicRelationsSept2011.pdf

 

Faktorem, který ovlivnil v roce 2010 výši obchodní výměny mezi EU a Austrálií pravděpodobně nejvíce, je skutečnost, že ekonomiku asijských zemí zasáhla celosvětová ekonomická krize podstatně méně, než ekonomiku zemí EU. Trend ekonomické expanze asijských ekonomik a jejich rychlejší stabilizace v době po krizi, a naopak nižší výkon hospodářství některých zemí EU, se tak promítl do statistiky obchodní výměny roku 2010 mnohem zřetelněji než kdykoliv jindy. Výše uvedené se týká zejména Číny a zemí společenství ASEAN, jako destinace proaustralský export předstihne však EU v dohledné době patrně rovněž Indie. Vedle Japonska a Jižní Koreji jsou Čína, společenství ASEAN a Indie největšími odběrateliaustralských surovin, což je ve statistikách vzájemného obchodu s Austrálií posouvá v posledních letech stále výše. 

 

 

  1. 1Tab.      Podíl EU na zahraničním obchodě Austrálie:

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/Australia-trade-with-the-EU-2010.pdf)

 

 

 

 

  1. 2Tab.     Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v roce 2009/10 – vzájemná obchodní výměna (zboží a služby) v mld. AUD

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-fy-2009-10.pdf)

 

 

  1. 3Tab.     Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v letech 2009 a 2010 – vzájemná obchodní    výměna (zboží) v mld. AUD

 

 

  1. 4Tab.     Vývoj vzájemného obchodu Austrálie s vybranými obchodními partnery v letech 1999 – 2010 (zboží) v mld. AUD

 

 

   

http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-fy-2009-10.pdf

 

 

I.1.1         Australský vývoz

 

Největším odběratelemaustralského zboží a služeb v roce 2009/10 byla ČLR, dále Japonsko a na třetím místě země EU. Do Japonska a Číny vyváží Austrálie především suroviny, ve vývozu do zemí EU však již tyto komodity tak výrazně nedominují. Hlavními dovozciaustralského zboží ze zemí EU byly v roce 2009/10 Velká Británie, Nizozemí a Německo.

 

  1. 5Tab.     Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie ve vývozu v roce 2009/10 (mld. AUD)

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-fy-2009-10.pdf)

 

 

  1. 6Tab.     Vývoz australského zboží do členských zemí EU v letech 2008-10 (mil.AUD)

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/Australia-trade-with-the-EU-2010.pdf)

 

  1. 7Tab.     Hlavní dovozci australského zboží ze zemí EU v roce 2010(celkem 18,5 mld.AUD)

 

http://www.delaus.ec.europa.eu/Publications/EU_Insight/EconomicRelationsSept2011.pdf

 

 

I.1.2         Australský dovoz

 

Největšími vývozci do Austrálie byly v roce 2009/10 země EU, dále ČLR a Spojené státy. Ze zemí EU pak Německo, Velká Británie, Itálie a Francie. Vaustralském dovozu ze zemí EU dominují produkty zpracovatelského průmyslu (62,7%), především léky aautomobily a dále služby.

 

 

  1. 8Tab.     Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v dovozu v roce 2009/10 (mld.AUD)

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-cy-2010.pdf)

 

 

  1. 9Tab.     Vývoz zboží z členských zemí EU do Austrálie v letech 2008-10 (mil.AUD)

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/Australia-trade-with-the-EU-2010.pdf)

 

 

  1. 10Tab.                        Hlavní exportéři ze zemí EU do Austrálie v roce 2010 (celkem 38,4mld.AUD) 

 

 

(http://www.delaus.ec.europa.eu/Publications/EU_Insight/EconomicRelationsSept2011.pdf)

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

I

I.1.1         Export

 

Mezi nejdůležitější položkyaustralského vývozu patřily v roce 2010 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, a zemědělské komodity (58%) a dále služby (18%). Hlavnímiaustralskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce 2010 železná ruda, uhlí,  zlato, ropa a plyn. V zemědělské produkci hovězí maso a v sektoru služeb pak vzdělávání a cestovní ruch. Navzdory celosvětové hospodářské krizi poptávka poaustralských  komoditách (především v asijských zemích) nadále pokračovala.

 

  1. 1Tab.     10 nejdůležitějších položekaustralského vývozu 2010:

POLOŽKA

HODNOTA (mld. AUD)

  1.  železná ruda

49,4

  2.  uhlí

42,9

  3.  vzdělávací služby

17,6

  4.  zlato

15,0

  5.  cestovní ruch (mimo vzdělávání)

12,1

  6.  surová ropa

10,5

  7.  zemní plyn

9,4

  8.  hliníkové rudy

5,3

  9.  měděné rudy a koncentráty

5,0

10.  hliník

4,4

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-cy-2010.pdf)

 

Jak je patrné z následujícího srovnání, průběh hospodářské krize v roce 2009 poznamenal v nejvyšší míře vývoz uhlí. Celkové hodnoty vývozu jednotlivých komodit reflektují nejen objemy, ale významným způsobem i ceny těchto komodit (viz kapitola IV.3). Není bez zajímavosti, že  hlavním odběratelemaustralského uhlí je Japonsko, v porovnáním s železnou rudou, která v nejvyšší míře putuje do ČLR. Dopady hospodářské krize na tyto ekonomiky byly rozličné, což se potažmo promítá i do exportu těchto  komodit z Austrálie. Toto jen podtrhuje významnou provázanostaustralské ekonomiky na ekonomiky Asie.

  1. 2Tab.     Nejdůležitější položkyaustralského vývozu – objem vývozu v posledních třech letech

 

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-cy-2010.pdf)

 

V roce 2010 právě železná ruda zaznamenala největší nárůst ve vývozu, především stálým odběrem čínských zákazníků, ale hlavně i rostoucích cen komodit všeobecně. Provázanost hodnoty exportu (vyznačeno zeleně) a objemu australského exportu (vyznačeno žlutě) názorně popisuje následující graf:

 

 

 

 

Následující grafy znázorňují složení strukturyaustralského exportu. V období posledních 5ti let je výrazně znatelný nárůst podílu primárních zdrojů na úkor výroby a služeb v celkovém vývozu Austrálie.

 

  1. 3Tab.     Vývoj složeníaustralského vývozu v posledních pěti letech

 

   

Pozn.:

STM – Simply Transformed Manufacture,

ETM – Elaborately Transformed Manufacture / Výroba s nízkou a vysokou přidanou hodnotou).

 

Dopad zemětřesení v Japonsku na australský export

Japonsko je významným importéremaustralských komodit. V oblasti zemědělské produkce je dokonce nejvýznamnějším importérem. V roce 2010 se Japonsko podílelo 14% (4,3 mld. AUD) na celkovémaustralském exportu. Mezi hlavní zemědělské komodity se v loňském roce řadily: hovězí maso (1,7 mld. AUD), sýr (358 mil. AUD), pšenice (299 mil. AUD), ječmen (284 mil. AUD), cukr (189 mil. AUD) a canola (109 mil. AUD).Dopad zemětřesení na očekávaný vývozaustralské zemědělské produkce do Japonska je minimální.

Japonsko však zůstává důležitou destinacíaustralských surovin a minerálních paliv. Mezi nejvýznamnější komodity se v loňském roce řadily: uhlí (14,8 mld. AUD), železná ruda (8,6 mld. AUD), aluminium (1,6 mld. AUD), měď (1,2 mld. AUD) a zkapalněný zemní plyn LNG (648 mil.AUD). Vyřazením postižených japonských jaderných elektráren z provozu (zhruba 6% celkové produkce el. energie) bude mít za následek zvýšenou poptávku po uhlí a zemním plynu. Tato skutečnost se promítá přímo do zvýsení vývozuaustralských surovin a minerálních paliv do Japonska ve výši 14%.

(http://adl.brs.gov.au/data/warehouse/pe_abares99010609/AC11.2_June_REPORT_11b.pdf)

 

Očekávaný vývoj vývozu komodit v letech 2010/11-2011/12

Z následující tabulky vyplývá pozitivní očekávání budoucího vývoje hlavních australských exportních komodit. U většiny komodit (kromě vlny) se očekává zvýšený objem vývozu v příštím roce.

 

 

(http://adl.brs.gov.au/data/warehouse/pe_abares99010609/AC11.2_June_REPORT_11b.pdf)

 

I.1.2         Import

 

V dovozu měl v roce 2010 rozhodující podíl dovoz průmyslových výrobků a zařízení (72%). Podíl celé skupiny primárních produktů na celkovém dovozu činí 19%.

 

  1. 4Tab.     10 Nejdůležitějších položkekaustralského dovozu v r. 2010: 

POLOŽKA

HODNOTA(mld.AUD)

  1.  cestovní ruch (kromě vzdělaní)

20,3

  2.  surová ropa

16,2

  3.  osobní automobily

15,9

  4.  rafinovaná ropa

9,9

  5.  služby v přepravě zboží

8,5

  6.  léčiva (včetně veterinárních)

7,8

  7.  telekomunikační zařízení

7,5

  8.  zlato

6,5

  9.  výpočetní technika   

6,5

 10.  nákladní dopravní prostředky  

6,0

(http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-cy-2010.pdf)

 

Složení nejsilnějších dovozních položek dokládá velmi dobrý stavaustralské ekonomiky, kde není bez zajímavosti, že nejsilnější položkou je cestovní ruch a dovoz osobních vozidel. Objemy obou zmíněných  položek v roce 2010 rostly!

 

  1. 5Tab.     Nejdůležitější položkyaustralského dovozu – objem dovozu v posledních třech letech

 (http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-fy-2009-10.pdf)

 

Složení strukturyaustralského importu za období posledních 5ti let dokladuje mírně se snižující podíl průmyslové výroby (STM + ETM) na celkovém objemu importu na úkor zvyšujícího se podílu primární produkce (energií).

 

  1. 6Tab.     Vývoj složeníaustralského dovozu v posledních pěti letech

 

 

 

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Vývozní a dovozní režim je široce liberalizován. Celní kontrola je prováděna administrativně a zdánlivě formálně. Při porušení předpisů, nesprávné deklaraci apod. však hrozí velmi vysoké pokuty, eventuálně zabavení zboží.

 

Ve vývozu jsou uplatňovány předpisy na označování a balení exportního zboží. Vývozní cla v současné době nejsou uplatňována na žádný druh zboží. V roce 1997 byly zrušeny i licence na vývoz některých surovin a minerálů vydávané ministerstvem primárních odvětví. V případě vývozu strategických surovin jako je uran nebo thorium, podléhá licenci každý jednotlivý obchodní případ a vývozce musí mít vývozní povolení. Licencování vývozu zbraní a materiálů dvojího užití je v gesci ministerstva obrany.

 

Komodity, jejichž vývoz je koordinován státními marketingovými společnostmi, musí splňovat podmínky těchto institucí a v některých případech se vyžaduje k vývozu jejich souhlas. Vývoz vybraných komodit mohou provozovat pouze licencovaní vývozci, u nichž je záruka příslušné kvalifikace k odbornému provedení vývozní operace. Důvodem je ochrana image nosných vývozních komodit na světových trzích. Dále platí absolutní zákaz vývozu všech chráněných živočišných druhů a některých předmětů historické hodnoty.

 

Austrálie jako člen WTO zastává pozitivní přístup k liberalizaci mezinárodního obchodu - zejména v oblasti zemědělských komodit. Hlavním cílem tohoto přístupu je zlepšení podmínek pro přístup vlastních zemědělských produktů na světové trhy.

 

Dovoz zboží do Austrálie podléhá celní kontrole a výběru cla spolu s daní z přidané hodnoty (GST). Austrálie používá mezinárodní celní klasifikace harmonizovaného celního sazebníku (Australian Customs Tariff). Dovozní cla mají ochranný efekt pro místní zpracovatelský průmysl a u položek, které v Austrálii nejsou vyráběny, je celní tarif většinou nulový. Celkově se celní sazby pohybují v rozmezí 0% - 25%, jejich vážený průměr činil v roce 2005 zhruba 4%. Od roku 1988 dochází k postupnému snižování celních sazeb, které byly do současnosti sníženy prakticky na polovinu. Většina celních sazeb se snížila na úroveň 10%, 5%, nebo 0%. Sazby 15% a vyšší jsou uplatňovány pouze výjimečně, s cílem ochrany místního rozvíjejícího se průmyslu (textil, oděvy, osobní motorová vozidla).

 

Preferenční celní sazby jsou aplikovány na základě bilaterálních dohod v případě  Kanady, Papuy Nové Guiney (dále jen PNG), Malajsie a tichomořských ostrovů na základě dohody SPARTECA (South Pacific Regional Trade and Economic Cooperation Agreement). Celní sazby snížené o 5% (kromě textilních, oděvních výrobků, obuvi a některých ocelárenských produktů) jsou poskytovány na základě GSP rozvojovým zemím. Od 1. 7. 1994 poskytuje Austrálie preferenční tarify GSP pouze nejméně rozvinutým zemím, čímž byla vyloučena celá skupina industrializovaných zemí včetně ČR.

 

Celní správa je vybavena elektronickým systémem zpracování celních deklarací, které jsou vyřizovány velmi rychle. V případě reexportů je refundováno zaplacené clo a daň ze zboží
a služeb (GST). Pro celní odbavení v dovozu je jako minimální dokumentace požadována obchodní faktura, námořní nebo letecký konosament a podpůrně další dokumentace, týkající se zásilky (balicí listy, pojistné smlouvy). Celní deklarace je vyžadována u každé zásilky zboží v hodnotě od AUD 1 000,- (v poštovním styku) nebo AUD 250,- (jiný způsob dopravy). Zásilky do výše těchto hodnot se odbavují na základě ICD (Informal Clearance Document). Dovozce má povinnost archivovat celní doklady po dobu 5 let.

 

Australská federální vláda zavedla v roce 2000 celní legislativní úpravu Customs Legislation Amendment and Repeal Bill 2000, která přiblížila celní řízení současným požadavkům na plně elektronickou komunikaci firem s celními úřady. Další novinkou tohoto zákona je tzv. Accredited Client Program. Tento program vytvořil kategorii „akreditovaných dovozců“, jimiž se mohou stát dovozní firmy, které v minulosti vždy bezvadně přihlásily své zboží k proclení a nemají v tomto směru žádný negativní záznam v celních statistikách. Akreditovaní dovozci mohou v okamžiku dovozu poskytnout celnímu úřadu pouze základní informace o dovážené zásilce a kompletní proclení včetně platby cla odložit na první den měsíce následujícího po měsíci dovozu. Kromě možnosti proclívat více zásilek najednou má tento program pro akreditované dovozce přínos zejména ve zlepšení jejich cash-flow.

 

Informace o celních sazbách v Austrálii lze získat na internetové adrese www.apectariff.org, informace o celní dokumentaci a celních procedurách včetně informací o dovozních či vývozních restrikcích lze získat na adrese služby BizLinkaustralské celní správy www.customs.gov.au/bizlink/index.htm.

 

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Dovozy nejsou kvantitativně omezeny, licenční režim byl postupně počátkem 90. let zrušen. Poslední kvantitativní omezení platilo do roku 1994 (na dovoz sýrů). Omezení dovozu se týká pouze zboží ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. Dovoz zdravotních pomůcek, léčiv, farmaceutických výrobků a preparátů podléhá souhlasu ministerstva zdravotnictví. Zvláštní povolení se vyžaduje též při dovozu zbraní, radioaktivních materiálů, zboží obsahující olovo a u výrobků, vyrobených z materiálů z ohrožených druhů živočichů nebo rostlin.

 

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů spolu se šířením toxikomanie jsou upraveny v zákoně, který vychází z Úmluvy OSN proti ilegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Za držení zařízení a látek specifikovaných v uvedené úmluvě, za výrobu omamných a psychotropních látek, za jejich prodej, zásobování, dovoz (příp. vývoz) do Austrálie, transport nebo distribuci hrozí trest odnětí svobody na 5 až 10 let. Prodej, zásobování nebo držení omamných nebo psychotropních látek se trestá odnětím svobody, podle jejich množství, na 2 až 10 let, s možností uložení trestu doživotí v případě, že se jedná o „komerční“ množství. Trestným činem je rovněž obchod s drogami na paluběaustralského letadla či lodi a konspirace mimo území Austrálie ke spáchání příslušného činu v Austrálii a dále dovoz (příp. vývoz) nebo držení narkotických a psychotropních látek za účelem jejich dovozu (vývozu).

 

V individuálním dovozu je nezbytně nutné veškeré druhy potravin dovážené do Austrálie přiznat a zapsat do příslušného prohlášení. Pracovník karanténní služby při pohraniční kontrole rozhodne o tom, zda si turista může zapsané potraviny ponechat. Veškeré rostliny a výrobky z nich musí být deklarovány a předloženy při příjezdu do Austrálie ke kontrole. K dovozu živých zvířat včetně psů a koček je třeba obstarat nejprve povolení od Australian Quarantine and Inspection Service (AQIS) (www.aqis.gov.au). Domácí zvířata musí po příletu do Austrálie nejprve pobývat v karanténě, a to minimálně 30 dnů. Tato lhůta však může být prodloužena v závislosti na době, kdy byla aplikována potřebná očkování. V této souvislosti doporučujeme předem kontaktovat AQIS a informovat se o konkrétních podmínkách.

 

U řady výrobků  se  vyžaduje  schválení  vhodnosti  výrobku  pro  všeobecnou  spotřebu  na  základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. U spotřebního zboží platí, že na obalu musí být v anglickém jazyce vyznačen název
a stručný popis zboží, země jeho původu a název a kontaktní údajeaustralské dovozní firmy.

 

Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku 10 000,- AUD v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu 10 000,- AUD a všechny podezřelé transakce musí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency.

 

Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Řízení jsou prováděna přímo australskou celní správou (Australian Customs Service). V případě nesouhlasu s výsledkem antidumpingového řízení mají zainteresované strany možnost odvolání k instituci zvané Trade Measures Review Office (TMRO), která má právo přezkoumat podklady, které vedly k závěrečnému rozhodnutí  a podat návrh na přezkoumání celé věci u Australian Customs. GK Sydney neeviduje v současné době žádný případ antidumpingového řízení vedený proti zboží importovanému z ČR.

 

Oblasti obchodního práva se řídí zákony Contract Law a Corporations Law. The Trade Practices Act sleduje chování obchodních firem z hlediska antimonopolního přístupu a ochrany spotřebitele. Federální úřad pro dohled nad cenami (The Prices Surveillance Authority) provádí kontrolu cen benzínu, některých základních potravin a provádění rozhodnutí ve věcech stížností na neoprávněné zvyšování cen a nesprávné určování cen.

 

Celní správa se rovněž zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv a ochranou registrovaných obchodních značek. Intelektuální vlastnictví je v Austrálii chráněno několika zákony (Patents Act 1952, Designs Act 1906) a mezinárodními úmluvami, jejichž je Austrálie členem (World Intellectual Property Organization, Paris Convention for Protection of Industrial Property, Patent Cooperation Treaty a další).

 

Austrálie kontroluje export strategických druhů zboží, zejména pak zbraní a surovin dvojího užití. Kontrola je řízena federálním ministerstvem obrany na základě systému tzv. Customs Prohibited Exports Regulation. Licence k vývozu vydává oddělení ministerstva zvané Strategic Policy and Operations Branch a za finální dodržování těchto pravidel je odpovědnáaustralská celní správa.

 

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií
a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené na Novém Zélandu (s podílem místní práce vyšším než 50 %) je nyní dováženo do Austrálie s nulovým tarifem. Zvláštní pozornost si také zasluhuje orientace na vytvoření zóny volného obchodu v rámci APEC.

 

Bezcelní zóna Northern Territory Trade Development Zone (TDZ) v Darwinu byla založena v roce 1986 vládou Severního teritoria jako regionální aktivita s cílem etablování exportně orientovaných průmyslových odvětví pro vývoz do jihovýchodní Asie.

 

Od roku 1998 je v platnosti schéma nazvané Manufacturing-in-Bond (MiB), na jehož základě jsou autorizované firmy oprávněny dovézt zboží určené k přepracování do bezcelního skladu bez nutnosti jeho okamžitého proclení. V případě jeho následného reexportu firma neplatní clo ani GST, v případě uvolnění na vnitřní trh jej proclí až v okamžiku vyskladnění. Licenci pro MiB uděluje zásadně australská vláda na základě důkladného posouzení přínosu pro australské hospodářství. Prvním místem vybraným podle tohoto schématu byla Steel River Facility firmy BHP ve městě Newcastle severně od Sydney.

 

Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreements - FTA):

 

Austrálie má uzavřeny FTA se Singapurem, Thajskem, USA, Chile a nejnověji se společenstvím ASEAN. Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií (Singapore-Australia Free Trade Agreement - SAFTA) byla podepsána v Singapuru dne 17. února 2003. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. 7. 2003.  SAFTA je historicky první australskou bilaterální dohodou o volném obchodu od roku 1983, kdy na základě CER mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu (viz výše). Dne 1. ledna 2005 vstoupily v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement) a Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Thajskem (Thailand-Australia Free Trade Agreement). Dohoda s Chile byla podepsána 30. července2008 a v platnost vstoupila 6.března 2009.

 

AANZFTA - (ASEAN–Australia–New Zealand Free Trade Agreement) dohoda o volném obchodu podepsaná 27. února 2009 v Thajsku meziaustralským ministrem obchodu Simonem Creanem a jeho protějšky z Nového Zélandu a sdružení států ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam). Dohoda vstoupila v platnost 1.1.2010. AANZFTA se tímto pro Austrálii stala největší dohodou o volném obchodu vůbec. ASEAN,  jako sdružení zemí, je větším obchodním partnerem Austrálie než jakákoliv ostatní jednotlivá země, dosahující 17%australského zahraničního obchodu a služeb.

 

V jednání jsou dále FTA s Japonskem, Čínou, Malajsií, a připravuje se společná dohoda se zeměmi Perského zálivu (GCC – Golf Cooperation Council) – Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty. V rámci spolupráce s Korejskou republikou byla dne 11. srpna 2008 úspěšně uzavřená dohoda o přípravě FTA. Austrálie také připravuje realizační studie o takovém druhu spolupráce s Indií a Indonésií. 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter