Ázerbájdžán: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Baku (Ázerbájdžán)

V Ázerbájdžánu (AZ) se vytváří 83,0 % HDP (údaj ze září 2011) celé oblasti Jižního Kavkazu a AZ je tudíž  její suverénně největší ekonomikou. Hlavním odvětvím národního hospodářství země zůstává – i přes často deklarovanou snahu jejího vedení diverzifikovat ekonomiku – ropný průmysl, těžba a zpracování zemního plynu a navazující aktivity.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

AZ patří mezi několik zemí, na něž globální ekonomická krize (2008–2010) a současné turbulence na světových finančních trzích nedopadaly a nedopadají natolik, aby způsobily domácí ekonomice zásadní problémy. Podle předběžných údajů zaznamenal AZ v roce 2010 a v první polovině roku 2011 ve všech makroekonomických ukazatelích – s výjimkou zemědělství – nárůst.

Tahounem AZ ekonomiky byl a zůstává nesporně ropný a plynový sektor (v roce 2010 bylo vytěženo 50,83 mil. tun ropy a 26,27 mld. m³ plynu). I díky němu HDP vzrostl v roce 2010 o 5 %. V poslední dekádě dosahoval každoroční přírůstek HDP převážně dvouciferných čísel,  v letech 2005 ekonomika rostla o 26,4 %, v roce 2006 dokonce o 34,5 %, v roce 2007 o 25 %,  v roce 2008 o 10,5 % a v roce 2009 o 9 %. Ázerbájdžán byl tak druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa po Rovníkové Guineji.

Relativní snížení tempa růstu ekonomiky v roce 2009 nelze jednoznačně hodnotit jako negativní vývoj, neboť tento růst je již generován z mnohem větší základny (HDP Ázerbájdžánu již přesahuje 50 miliard USD).

Na ropném průmyslu jsou do větší či menší míry přímo závislá ostatní průmyslová odvětví (typickým příkladem je stavební průmysl), což z dlouhodobého hlediska představuje určitá rizika.

Za pozitivní vývoj v roce 2010 je možné (pro tento typ na ropě a plynu závislé ekonomiky, jakou je Ázerbájdžán) považovat relativně nízkou míru inflace (5,7 %), která výrazně neznehodnocuje úspory firem a jednotlivců a nebrzdí  rostoucí investiční činnost.

Ministerstvo financí AZ poslalo v polovině května 2011 do Parlamentu návrh změny zákona o státním rozpočtu na rok 2011. Díky růstu ceny ropy na světovém trhu příjmy rozpočtu vzrostou v tomto roce o 3,5 miliardy manatů. Pokud jde o výdaje rozpočtu, ty budou zvýšeny o 3,19 miliard manatů (+25 %) na konečných 15,94 mld. manatů. Z nich 48,4 %, tj. 7,72 mld. manatů, představují běžné výdaje, 49,4 %, tj. 7, 88 miliard manatů kapitálové výdaje a 2,2 %, tj. 346,7 miliónů manatů, výdaje na obsluhu státního dluhu. Po revizi rozpočtu se předpokládá, že cca 463 mil. manatů doplňkových výdajů budou využity na reformu penzijního systému a také financování výdajů na platy, sociální výpomoc a důchody občanů zaměstnaných v rozpočtové sféře. Na investice půjde 2,48 mld. manatů. Zvýšení příjmů a výdajů v rozpočtu se dotkne mj. také rozpočtu ministerstva obrany: předpokládá se zvýšení výdajů na obranu země o 39,735 miliónů manatů (na konečných 1,364 miliard manatů). /1 euro = 1,09 manatů/.

V návrhu zákona o změně rozpočtu se předpokládalo, že průměrná cena ropy v roce 2011 nebude 60 USD za barel, ale 80 USD za barel, což se zatím potvrzuje jako správný odhad (112 USD za barel ropy Azeri light – říjen 2011)

Mezinárodní měnový fond v květnu 2011 také reagoval na velmi příznivá čísla, týkající se rozpočtu AZ a zvýšil odhad růstu HDP na rok 2011 z 1,8 % (prognóza z října 2010) na 2,8 %. Ale i tak ekonomika AZ nedosáhne v roce 2011 ani průměrného růstu, očekávaného v tomto roce v zemích bývalého SNS.

V roce 2012 by měl růst HDP AZ dosáhnout 2,5 %. Problémem ale může být udržení inflace v jednociferných hodnotách.

Vysoké ceny na ropu za tři čtvrtletí 2011 měly příznivý vliv na makroekonomickou stabilitu a odrazily se především na růstu devizových rezerv země. Aktiva Státního naftového fondu (tzv. fond pro budoucí generace) vzrostla od začátku roku 2011 o 33,3 % a dosáhly ke konci září 2011 32 miliard USD. Vláda si tak mohla dovolit štědřejší sociální politiku. Průměrná mzda na konci července 2011 vzrostla o 10,3 % ve srovnání s červencem 2010 a dosáhla 446 USD. Skoro 1 milionu důchodců byla za stejné období zvýšena penze o 40 %.

Centrální banka začala také v pololetí 2011 provádět restriktivnější fiskální politiku s ohledem na poměrně vysoké inflační očekávání (9,5 % na konci roku 2011). Ázerbájdžánští byznysmeni včetně státních korporací, se proto začali ohlížet po investičních příležitostech v zahraničí. Jen v Turecku bylo v posledních 2 letech podle vyjádření ministra ekonomického rozvoje Š. Mustafayeva ze září 2011 proinvestovány 4 miliardy USD a do roku 2015 pouze státní ropná společnost SOCAR chce vložit od rozvoje turecké petrochemie dalších 6 miliard USD. V Gruzii do konce září 2011 zaregistrovali 1 miliardu USD investic ázerbájdžánských subjektů. 

Ve dnech 25.–29. 7. 2011 proběhlo v Ženevě další kolo přístupových jednání AZ do WTO, tentokrát s EU, Ekvádorem, Švýcarskem, Brazílií a Čínou. Ázerbájdžán má ve WTO statut pozorovatele od roku 1997. Signály, které AZ v posledním období vůči WTO vysílá, však nejsou příliš jasné a jednoznačné. Lze tak s určitostí tvrdit, že AZ do WTO nevstoupí do roku 2013.

Valutové rezervy a měnová politika:

Rezervy Centrální banky Ázerbájdžánu v cizí měně a ve zlatě byly v průběhu roku 2011 navýšeny o cca 1,4 mld. USD a k 31. 9. 2011 tak činily 7,011 mld. USD. Celkové devizové rezervy země (tedy včetně aktiv Státního ropného fondu AZ) se zvýšily za stejné období  na celkových 39,5 mld. USD, což je více než pětinásobek celkového státního a soukromého dluhu. Bankovní sektor jako takový zaznamenal v roce 2010 a 2011 určité  zlepšení celkové kondice (Moody’s Investors Service zvýšilo své hodnocení bankovního systému AZ z „negativní“ na „stabilní“. V březnu 2011 jej dále zvýšil na stupeň Ba1-pozitivní. Standard and Poor’s přisvojil v září 2011 zemi rating BB+/B, s pozitivním výhledem, což je jeden stupeň pod „Investment Grade“), avšak dlouhodobě čelí problému s kapitalizací, postupným snižováním příjmů bank (průměrně každá třetí banka vykazuje ve svém hospodaření ztrátu) a růstem špatných úvěrů. Přesto vklady obyvatelstva v bankách vzrostly v roce 2010 o 23 % a celková bankovní aktiva vzrostla o 8 %.

V zemi  začal v roce 2010 více fungovat hypoteční trh. Připravuje se také zásadní reforma pojišťovnictví včetně zavedení nových produktů, jako je např. životní pojištění.

Centrální banka udržovala paritu národní měny k USD po celý rok 2010 a 2011 a dovolila jen menší zhodnocení národní měny, a to ve výši 0,6 %. Koncem roku 2010 pak oznámila, že napříště bude kurz národní měny určovat cílením na kurz amerického dolaru a nebude již používat systém měnového koše. V praxi to znamená připoutání kurzu národní měny k USD s kontrolovaným postupným zhodnocováním národní měny k USD. Podle Mezinárodního měnového fondu má umělé udržování kurzu místní měny AZN vůči USD své opodstatnění v krátkodobém horizontu, nicméně ze střednědobého hlediska bude pro ekonomiku prospěšnější přejít k flexibilnějšímu směnnému režimu.

Základní úroková míra zůstala až do konce října 2010 nezměněna – 2 %. Pod vlivem rostoucí inflace, růstu agregátní poptávky a pozitivního očekávání na straně platební bilance byla banka nucena zvýšit úrokovou míru od 1. 11. 2010 na úroveň 3 % a od 1. 3. 2011 na 5 %.

I v roce 2010 a 2011 se vedení země zaměřovalo na rozvoj dopravní, sociální a jiné infrastruktury země – za zmínku stojí např. výstavba nebo rekonstrukce cca 45 zdravotnických zařízení či 70 škol v roce 2010.

Národní fond na pomoc podnikání poskytl v roce 2010 výhodné úvěry malým a středním podnikatelům ve výši 138 milionů USD.

I když se vláda v roce 2010 a 2011 snažila a snaží stimulovat rozvoj strojírenství a chemického průmyslu, v ázerbájdžánské ekonomice si stále zachovává velký význam zemědělství – zůstává v něm zaměstnáno stále nejvíce lidí. Vláda proto hodlá v roce 2012 pokračovat v silné dotační politice směrem k zemědělství. Cílem je dosažení soběstačnosti v produkci hlavních zemědělských plodin, kuřat, mléka a hovězího skotu. Vláda bude podle prezidenta Alijeva podporovat koncentraci zemědělské výroby do velkých farem a expanzi zemědělské výroby na ladem ležící pastviny.

Výdaje státního rozpočtu na obranu na konci roku  2011 přesáhnou 3 miliardy USD, přičemž většina prostředků bude použita na nákup zbraní, munice a zbraňových systémů. Vláda se zavázala posilovat roli vlastního obranného průmyslu v ekonomice.

Za rok 2010 zahraniční obchod Ázerbájdžánu dosáhl 27,960 miliardy USD. Export vzrostl o 45,3 %  ve srovnání s rokem 2009 a činil 21,360 miliard USD, zatímco import se zvýšil o  7,8 % a dosáhl 6,600 miliard USD.Pozitivní saldo činilo 14,759 miliardy USD.

K nejvýznamnějším obchodním partnerům patřila Itálie (především díky tomu, že přes italský ropný terminál v Terstu proudí do řady dalších evropských zemí /včetně ČR/ ázerbájdžánská ropa, která je v Ázerbájdžánu vykazována v zahraničním obchodu s Itálií), Turecko, Rusko, Írán a SRN.

Významný byl růst exportu mimo ropný průmysl, který se zvýšil o více než 16 %.

 Ázerbájdžán  je podle studie Doing Business, vypracované Světovou bankou a Mezinárodní finanční korporací (říjen 2011) na 66. místě z 183 hodnocených zemí. ČR se umístila na 64. místě.

AZ nicméně zůstává zemí s vysokým podílem „šedé ekonomiky“. Podle studie „Nové hodnocení nelegálních ekonomik“ spolufinancované Světovou bankou patří AZ mezi 10 zemí s největším podílem „šedé ekonomiky“. Proto také prezident Alijev při vystoupení na zasedání vlády dne 15. 1. 2011 stanovil jako jeden z hlavních úkolů ministerstva financí v roce 2011 rozšíření daňové základny, dodržování principu „jednoho okna“ a masové využívání elektronických plateb ve všech sférách ekonomiky, hlavně v sektoru služeb.

Vyhlídky na rok 2012

Podle  předsedy Centrální banky AZ bude hlavní výzvou, stojící před ekonomikou v budoucím období, zachování vysokých temp růstu HDP, tak, aby se podíl HDP na obyvatele zvýšil z nynějších cca 10 tisíc USD na 17–18 tisíc USD do deseti let. To předpokládá roční růst  HDP o 7–8 %. Toto může být realistická vize, pokud se podaří uskutečnit všechny investiční programy v ropném a plynovém průmyslu a ceny těchto surovin na světovém trhu budou nadále vysoké.

Nicméně v podmínkách expanzivní fiskální politiky bude zřejmě velmi obtížné udržet inflaci na jednociferné úrovni a účinně vzdorovat tlakům na zpevňování směnného kurzu národní měny. Hrozbou ekonomického vývoje bude v roce 2011 a 2012 podle MMF právě inflace, která se bude pohybovat na hranici 10 %. Stejně tak jako v minulém roce bude inflace z velké části stimulována růstem cen potravin na světovém trhu. Vláda bude proto muset, podle zástupce MMF, zasáhnout na straně poptávky a být zdrželivá v rozpočtových výdajích (restrikce ve výdajích vlády v roce 2010 pomohly udržet inflaci v jednociferných číslech /5,7 %/). Nicméně, růst cen potravin na světovém trhu si zřejmě vyžádá větší a cílenější sociální pomoc státu chudším sektorům obyvatelstva.

Centrální banka by rovněž měla pokračovat v omezování likvidity v bankovním systému a její jasnou prioritou by měl být boj s inflací (od 1. 3. 2011 Centrální banka Ázerbájdžánu zvýšila refinanční úrokovou míru z 3 % na 5 % a zvýšila povinné rezervy komerčních bank z 0,5 na 2 %). Přechod k flexibilnějšími směnnému kurzu by také měl být jedním z hlavním cílů Banky.

Bankovní systém v Ázerbájdžánu podle MMF přestál nedávnou světovou finanční krizi a současné turbulence na finančních trzích bez větší úhony a úroveň kapitalizace soukromých bank je dostatečná. Zástupci MMF během své mise v říjnu 2011 v Baku rovněž vyjádřili uspokojení nad protikorupčními opatřeními, přijímanými ve státních organizacích v tomto roce. Ruku v ruce s protikorupčním tažením vlády by měl jít boj proti monopolizaci některých oblastí ekonomiky, což v konečném důsledku povede k větší efektivnosti státního sektoru, přiláká zahraniční investice a zlepší pověst země. 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Hrubý národní produkt – vývoj za posledních deset let
RokyMiliony manatůMiliony US $Per capita (manat)Per capita (USD)
20004 718,15 944,8593,2747,4
20015 315,66 697,7661,7833,7
20026 062,57 638,7747,6941,9
20037 146,59 004,6872,71 099,6
20048 530,210 747,81 030,41 298,3
200512 522,515 778,41 494,31 882,8
200618 746,223 620,22 208,22 782,3
200728 360,535 733,63 296,64 153,7
200840 137,250 572,64 603,45 800,3
200934 578,543 568,93 850,34 794,7
201041 600,052 416,06 957,88 766,8

Zdroj : Economic Research Centre, Národní statistický úřad

Podíl hlavních odvětví na tvorbě HDP  (v %)
Roky20052006200720082009       2010
Celkem100,0100,0100,0100,0100,0100,0
Zemědělství a lov8,66,76,45,36,45,4
Rybolov0,20,60,40,10,30,3
Průmysl36,149,457,359,558,552,6
 z toho důlní průmysl27,742,250,953,752,744,8
a z  toho:
těžba ropy a přírodního plynu a spojené aktivity27,642,150,853,652,744,8
Výrobní odvětví5,36,55,85,04,74,1
z toho:
Výroba potravin, tabáku a nápojů1,70,90,90,70,80,8
Výroba textilu0,10,10,00,00,00,0
Výroba kožešin  0,00,00,00,00,00,0
Výroba celulózy a papíru0,00,10,10,00,10,1
Výroba rafinovaných výrobků z nafty1,93,02,52,72,22,3
Výroba chemických výrobků0,50,20,30,20,10,1
Výroba umělých hmot a gumy0,00,00,00,00,00,1
Výroba ostatních plastických výrobků0,30,30,40,30,20,3
Výroba ostatních hlavních výrobků0,70,40,30,40,30,3
Výroba aut a zařízení, nezařazených v jiných kategoriích0,10,20,10,10,10,1
Výroba optických a elektrických zařízení  0,10,10,10,10,10,1
Výroba ostatních dopravních zařízení1.00,50,30,20,20,2
Výroba zboží ze dřeva0,10,00,00,00,00,2
Dodávky elektrické energie, plynu a vody0,70,60,81,11,11,2
Stavebnictví9,47,76,77,07,47,5
Obchod, gastronomie, hotely6,65,95,66,38,05,3
Logistika a telekomunikace7,46,67,36,78,68,4
Sociální služby10,49,97,89,211,79,2
Ostatní („non taxes“)7,65,56,66,77,65,9

Zdroj : Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmysl vytvářel v roce 2010 podle oficiálních údajů 52,6 % HDP. V průmyslu tradičně a výrazně dominuje těžební průmysl (ropa a plyn) a na něj navázaný petrochemický průmysl (75 % z celkové průmyslové výroby v roce 2010). I přes snahu diverzifikovat ekonomiku zůstane těžební průmysl určujícím odvětvím národního hospodářství v příštím desetiletí. Přiznal to několikrát i prezident I. Aliyev ve svých veřejných vystoupeních, ve kterých podtrhl zásadní význam ropného a plynného konglomerátu v rozvojové strategii země na dalších 10-20 let. Proto se vláda bude snažit udržet stejné či vyšší objemy těžby do roku 2020.

Vláda se současně snaží, i když poměrně pasivně, vytvářet novou exportní nabídku. Někdy je toto hledání dosti nejasné až překvapivé, např. výroba nekvalitních pian či zakládání chovu pštrosů pro výrobu masa.

Hlavní ekonomické ukazatele průmyslu
 200520062007200820092010
Hodnota produkce v  miliónech manatů9 290,515 509,422 441,429 697,622 203,727 978,0
Počet fungujících podniků2 5712 6642 7592 7852 7902650
Osoby, zaměstnané v průmyslu (v tisících)179,3184,3194,5194,7188,6189,6
Průměrná nominální mzda v manatech213,2260,9344,8424,5438,8447,4
Hodnota základních výrobních fondů v manatech18 230,921 037,128 475,930 668,932 183,737 248,0

Zdroj: Národní statistický úřad

Index průmyslové výroby podle hlavních typu ekonomické aktivity (v %  k předešlému roku)
 200520062007200820092010
Průmysl celkem133,5136,6124,0106,0108,6102,6
Z toho:
Těžební průmysl141,5144,7129,1105,3112,5101,2
Průmyslová výroba116,0106,9107,3106,692,3109,4
Z toho:
Výroba potravin, nápojů a výrobků z tabáku102,7102,3104,0101,6102,6102,3
Textilní výroba140,276,770,775,571,894,2
Výroba kůže a kožených výrobků a obuvi102,280,1156,075,1105,5118,6
Výrobky ze dřeva83,198,6156,1172,733,8118,8
Celulóza, papír, výroba novinového papíru54,6149,3105,1114,2203,8111,2
Produkce rafinérií ropy114,2102,4107,7108,589,4108,8
Chemický průmysl101,9114,267,2126,363,2134,6
Výroby pryže a plastů103,479,5133,7110,084,488,4
Výroba stavebních materiálů126,2102,2127,090,483,990,9
Výrobky metalurgického průmyslu149,8115,065,9115,833,9144,2
Výroba průmyslového zařízení91,7158,0156,8106,684,7188,4
Výroba elektrických a optických přístrojů10.825.934.048.356.264.4
Výroba dopravních prostředků211,622,3146,4114,823,084,4
Výroba nábytku165,3121,3104,7105,499,724,1
Výroba a distribuce elektřiny a plynu105,3110,293,1108,587,5108,1

Zdroj: Národní statistický úřad

Struktura průmyslu v procentním vyjádření (v cenách roku 2000)
 200520062007200820092010
Průmysl celkem100100100100100100
Z toho:
Těžební průmysl67,472,175,878,476,778,9
Výrobní průmysl25,923,318,916,617,315,9
Z toho:
Výroba potravin, včetně nápojů a tabáku2,41,81,81,71,92,1
Textil0,40,40,20,170,160,1
Kůže a výrobky z kůže, obuv0,050,050,060,060,080,08
Výrobky ze dřeva0,10,10,10,10,050,5
Celulóza, papír0,040,040,030,040,050,05
Výrobky petrochemie9,912,49,88,38,68,2
Ostatní chemický průmysl3,43,73,21,82,10,45
Guma, pryž a ostatní plastické hmoty0,10,10,00,040,030,2
Výroba stavebních materiálů1,61,11,21,21,71,7
Výrobky metalurgického průmyslu2,02,41,31,30,40,5
Výroba strojů a zařízení0,40,40,40,30,40,6
Výroba elektrického, elektronického a optického průmyslu 0,090,10,10,070,20,2
Dopravní prostředky0,060,030,080,060,00,01
Ostatní průmyslové výrobky0,20,50,40,50,50,4
Výroba a distribuce elektřiny, plynu páry5,73,94,74,45,44,6

Zdroj: Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

V posledních pěti letech zažíval Ázerbájdžán nebývalou stavební horečku. Investice do nemovitostí byl jedním z preferovaných způsobů zhodnocování volných finančních prostředků majetných Ázerbájdžánců. V roce 2010 se tempa růstu sektoru snížily v souvislosti s dopady světové ekonomické a finanční krize. V roce 2011 ale investice do výstavby znovu vzrostly.

Stavebnictví vytvářelo v roce 2010 6,6 % HDP.

Stavebnictví – hlavní ukazatele
roky200020062007200820092010
Hodnota využívaných stavebních prostor celkem v běžných cenách, v miliónech manatů666,95 402,56 035,28 342,46 032,45 961,3
Plocha rezidenčních budov v tisících m24871 5831 6161 8451 4801350
Investice celkem v miliónech manatů967,86 234,57 471,29 944,27 365,09 905,0
Podle druhu:
Výrobní prostory791,35 316.55 823,47 049,75 455,54 821,0
Nevýrobní prostory176,5918,01 647,82 894,51 909,55084,7
Objem stavebních prací324,52 119,72 702,43 785,53 191,44 531,0
Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví v tisících62,260,063,171,965,966,4

Zdroj: Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství vytváří v současné době poměrně malou část HDP: 5,4 %, avšak zaměstnává 38 % práceschopného obyvatelstva. Větší část orné půdy je pod závlahami. Základní privatizace zemědělských podniků proběhla v létech 1997–2001.

Zemědělství bude v budoucnu bezesporu hrát větší roli v post-ropné ekonomice Ázerbájdžánu a budou do něj směřovat stále větší investice.

Zemědělská výroba v současných cenách (v mil. manatů)
 200520062007200820092010
Všechny kategorie1 732,11 969,72 765,03 308,43 433,43 877,7
Z toho:
Rostlinná výroba988,21 124,31 726,42 085,02 173,01 999,2
Živočišná výroba743,9845,41 038,61 223,41 260,41 878,5
Zemědělské podniky68,963,6119,6186,0229,3192,6
Z toho:
Rostlinná výroba14,015,923,241,140,260,0
Živočišná výroba54,947,796,4144,9150,7132,6
Soukromé farmy, individuálně hospodařící zemědělci1 663,21 906,12 645,43 122,43 575,83 685,1
Z toho:
Rostlinná výroba974,21 108,41 703,22 043,92 036,01932,2
Živočišná výroba689,0797,7942,21 078,51 539,81 745,9

Zdroj: Národní statistický úřad

Hodnota výroby lesnictví, rybolovu  a lovu v současných cenách (v tis. manatů)
 20062007200820092010
Lesnictví827,71 222,41 409,72 581,82 960,4
Rybolov21 001,426 778,723 411,181 158,481 567,0
Lov5,13,35,74,73,4
Struktura zemědělské výroby podle formy vlastnictví v současných cenách (v %)
 200520062007200820092010
Všechny kategorie farem100100100100100100
Z toho:
Zemědělské podniky4,03,24,35,65,65,6
Soukromé farmy, individuálně hospodařící zemědělci96,096,895,794,494,494,4

Zdroj: Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby, zejména ty spojené s rozvojem nových IT technologií, by podle plánu vedení země měly hrát větší roli v rozvoji země. Podle odhadů je nyní ve službách zaměstnáno 50 % obyvatelstva a vytvářejí 34 % HDP. Hlavním sektorem služeb je obchod. Podrobnější údaje uvádíme v tabulkách.

Přehled maloobchodních firem
 200120062007200820092010
Počet obchodních firem celkem20 76328 75230 81732 54435 08835 156
Z toho:
Velké a střední firmy554*2 865 **2 698**2 577**2 714**1 677**
Počet stálých tržišť201176161149133127
Počet tržních nestálých prodejních míst a kiosků43 40667 26064 31059 85043 88541 593

* podnik s 25 a více zaměstnanci
** počet zaměstnanců:
- maloobchod a ostatní obchodní firmy s 5 a více zaměstnanci
- velkoobchod a ostatní velkoobchodní firmy s 10 a více zaměstnanci

Hlavní ukazatele maloobchodního obratu (v mil. manatů)
Ukazatele/roky200520062007200820092010
Celkový objem4 622,25 760,37 591,410 876,011 828,513 679,5
Z toho:
Maloobchod4 548,25 654,17 423,910 585,411 493,411 661,9
Catering74,0106,2167,5290,6335,1417,8
Obrat capita  551,6678,5882,41 247,51 340,01 531,1
Objem maloobchodu podle typu vlastnictví:
Státní vlastnictví51,054,567,091,195,8103,1
Nestátní vlastnictví4 571,25 705,87 524,410 784,911 732,713 576,4

Zdroj: Národní statistický úřad

Maloobchodní obrat ve srovnání s předešlým rokem
 200520062007200820092010
Celkový obrat113,2113,5115,3116,1108,9109,0
Z toho:
Podle firem103,6102,4107,9114,7105,5103,4
Podle fyzických osob115,7116,2116,9116,4109,5110,0
Včetně:
Zemědělských trhů118,5119,4113,8107,2103,1105,6
Celkem podle druhu zboží:
Potraviny110,8110,1113,1110,7110,6107,5
Včetně:
Alkoholické nápoje101,6102,2109,2108,896,9103,3
Nepotravinářské zboží111,6119,5120,9120,0130,0113,8
Catering126,1128,3135,7134,9117,1116,3

Zdroj: Národní statistický úřad

Podíl potravinářského a nepotravinářského zboží (v %) v celkovém obratu maloobchodu
 200520062007200820092010
Celkem100100100100100100
Z toho:
Potraviny65,865,164,864,464,565,5
Nepotravinářské zboží34,234,935,235,635,534,5

Zdroj: Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Rychle se rozvíjející ekonomika klade velký důraz na budování potřebné dopravní infrastruktury. Ázerbájdžán se také stává velmi důležitou tranzitní křižovatkou ve směru západ-východ a sever-jih. Do výstavby infrastruktury budou v příštích letech investovány miliardy dolarů a české firmy se již v některých projektech dokázaly úspěšně prosadit (výstavba a rekonstrukce úseku dálnice do Ruska a železnice na hranici s Gruzií).

Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji dopravy železniční, do níž by v souladu se státním programem rozvoje železniční dopravy mělo být do roku 2015 investovány 3 miliardy USD. Investice budou primárně směřovány na rekonstrukci stávající železniční sítě (jedná se především o 317 km dlouhý úsek železniční tratě Baku-Boyuk-Kesik na ázerbájdžánsko-gruzínské hranici, na financování projektu rekonstrukce tohoto úseku se úvěrem ve výši 215 miliónů EUR podílí Česká exportní banka), renovaci lokomotiv, nákup nových lokomotiv a vagónů. Státní program rozvoje železniční dopravy rovněž předpokládá rovněž vstup zahraničních investorů.

V rámci transportního koridoru Evropa-Kavkaz-Asie (Program EU TRACECA), který spojí Frankfurt nad Mohanem a Šanghaj, budou v Ázerbájdžánu vybudovány zcela nové dálniční úseky.

Zboží přepravované různými druhy dopravy (v tisících tun)
 200520062007200820092010
celkem128 328145 596167 533183 093190 372196 452
z toho:
železnice26 52230 20528 27627 43220 79922 349
po moři13 68013 50610 17311 89813 19011 714
letecky747552433240
potrubím18 53427 42647 40955 73162 11562 458
ropovody11 69219 94739 99944 38350 48012 476
plynovody6 8427 4797 41011 34811 63549 982
po silnici69 51874 38481 62387 98994 23699 891

Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu

Doprava zboží (v milionech tun/km)
 200520062007200820092010
celkem26 53443 29478 00788 60797 70497 504
z toho:
Železnice9 62811 05910 37510 0217 5928 250
Moře7 5218 0435 9896 0766 1734 859
Letecky310291204129110139
Potrubí1 53915 67952 30562 43473 19572931
Ropovody62414 69050 89258 75968 5754127
Plynovody9149891 4133 6754 62068 804
Silnice7 5368 2229 1349 94710 63411 325

Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu

Doprava cestujících v tisících
 200520062007200820092010
Celkem1 000 2781 063 3471 148 3281 242 1611 328 0741 387 300
z toho:
železnice5 4925 8246 5986 3946 3904 800
Moře171714141010
Letecky1 2111 3321 5261 3969411 000
Tramvaj------
trolejbus696105----
Metro146 952161 096175 689200 412206 140181 100
Silnice845 910894 973964 5011 033 9451 114 5931 200000
Bus821 122867 926933 8891 000 1941 076 5091 158 300
Taxi24 78827 04730 61233 75138 08442 000

Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu

Počet motorových vozidel 
 200520062007200820092010
Motorová vozidla celkem:612 069690 012773 318860 047925 866982 553
z toho:
Auta479 447548 979616 853700 080759 203815 683
Soukromá auta458 840525 348589 298668 587725 8437890252
Busy26 73527 47428 09229 34029 98529 569
Nákladní vozidla90 85297 395110 391113 088117 378116 460
Speciální vozidla9 49010 26711 45811 44911 77311 841
Ostatní5 5455 8976 5246 0907 5277 852
Motocykly3 5623 4082 7782 3301 9691643
Auta na  1000 osob576471818691
Soukromá auta na  100 rodin262932363840

Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu

Délka dopravních tras
 200520062007200820092010
Železnice, km2 1222 1222 0992 0992 079 2 100
Tramvajové linky, km------
Trolejbusové linky, km48,2-----
Linky metra, km29,929,929,931,531,531,5
Potrubí, tisíce km4,14,65,35,86,15,5
ropovody1,41,91,91,91,91,7
Plynovody2,72,73,43,94,23,8

Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu

Parametry dopravy po  trase „Transport Corridor Europe-Caucasus-Asia“ na území Ázerbájdžánu
 200520062007200820092010
Přepravené zboží v tisících tun46 74148 80747 93951 37147 44351 688
Z tohoto  v tranzitu15 05112 00611 01411 81613 28315 971
Nákladní doprava v miliónech tun/km13 44613 88112 69712 97311 79313 222
Z toho v tranzitu6 6805 3784 9275 3505 9447 120
Doprava cestujících v  miliónech cestujících158,7163,8179,5192,3206,7223,2
Doprava cestujících v miliónech cestujících/km3 4233 4933 8554 1204 3984 674
Příjem  za přepravu zboží v miliónech manatů191,7198,7210,2262,6244,1322,2
Příjem za přepravu cestujících v miliónech manatů22,823,225,930,448,261,5

Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu

Telekomunikace

V návaznosti na rychlý rozvoj ekonomiky v posledním desetiletí dochází k rychlým změnám, tj. modernizaci telekomunikačního sektoru. Jediným operátorem pevné sítě je státní podnik Aztelekom, podřízený Ministerstvu komunikací a informačních technologií, které zároveň plní roli regulátora.

Telefonní síť

Nehledě na výše zmíněný pokrok, telefonní síť v zemi zůstává kombinací staré technologie z doby Sovětského svazu, používané většinou obyvatelstva a malými a středními podniky, a moderní mobilní sítě, využívané ve stále větší míře obyvatelstvem, velkými firmami, mezinárodními korporacemi a vládními strukturami. Na zavedení pevně linky stále existuje pořadník, na druhé straně penetrace obyvatelstva mobilními telefony dosahuje 85 % (říjen 2011).

V zemi fungují tři mobilní sítě využívající technologii GSM. Všichni tři operátoři získali v říjnu 2011 licenci na využívání služeb 3G  a byly vyzváni přeložit projekty rozvoje sítí 4. generace.

Všichni operátoři mají různě vysoký podíl zahraničního kapitálu.

Ázerbájdžán je signatářem dohody Trans-Asia-Europe Fiber-Optic Line (TAE), která mu umožní stát se významným hubem IT provozu mezi Evropou a Asií.

V AZ funguje několik rozhlasových stanic v pásmu AM a FM a 7 TV stanic.

Internet

Během sovětské éry byl Ázerbájdžán spolu s Pobaltím jedním z hlavních center vývoje IT, zejména v sektoru kontrolních systémů, v celém SSSR. Toto dědictví zanechalo v zemi poměrně vyspělou a rozsáhlou technickou infrastrukturu, včetně několika kvalitních výzkumných ústavů. Zároveň si současné politické vedení země uvědomuje důležitost informačních technologií.

Vývoj internetu v zemi emuluje vývoj typický pro nově industrializované  rozvojové země, koncentrující hlavní přístup k světové síti nejdříve v hlavním městě a jeho aglomeraci. Penetrace internetu je podporována vládní dlouhodobou strategií, byznysem a také početnou diasporou, která jej využívá k udržování kontaktů se starou vlastí. V roce 2010 mělo k síti přístup 28 % obyvatelstva, nyní toto číslo podle odhadů dosahuje již 45 %.

Vybavenost domácností v AZ osobními počítači je zatím poměrně nízká – 19 % (údaj z března 2011). K internetu se proto většina Ázerbájdžánců připojuje ze zaměstnání či internetových kaváren. Cena připojení technologií ADSL za posledních 24 měsíců radikálně zlevnila a pohybuje se na úrovni 20 Euro za rychlost 3 Mbps/měsíc. V metropolitní aglomeraci Baku je využívána i technologie Wimax. Delta Telecom, odnož státního monopolu Aztelekomu, funguje jako hlavní ISP a také prakticky jediné vstupní a výstupní místo pro zahraniční provoz internetu. Maximální rychlost externího připojení je nyní 25,4 Gbps. Nezisková organizace AZNET/AZRENA poskytuje připojení vzdělávacím a výzkumným institucím s pomocí satelitního připojení vybudovaného za přispění NATO, projektu „Silk Road“.

Ázerbájdžánská internetová populace je velmi mladá, vysoce v ní převažují muži a je soustředěna do velkých měst.

Z pohledu regulátora je internet považován za sdělovací prostředek a je na seznamu telekomunikačních služeb regulován Zákonem o telekomunikacích z roku 2005. Tento zákon nehovoří o možnosti jeho cenzury či monitoringu obsahu webových stránek.  Z tohoto pohledu lze hovořit o tom, že internet je v zemi volný a necenzurovaný, i když v posledních letech vláda zvažovala přijetí zákona, který by omezoval přístup na stránky s obscénním (pornografie) a tzv. protivlasteneckým obsahem.

Energetika

V následujících 20–30 letech zůstane energetika nosným odvětvím národní ekonomiky. Její podíl v HDP (55 %) a v exportu (93 %) zřejmě zůstane zachována i ve střednědobém výhledu.

V energetice dominuje těžba plynu a ropy, viz tabulky:

Těžba plynu
 200920102011 20122013 
Celková těžba v mld. m323,725,19928,62229,96232,410
Naleziště ACG8,610,50011,00012,00013,000
Naleziště Shah Denlz7,57,0209,9629,9629,962
Firma SOCAR7,68,6997,7008,0008,300

Zdroj: Ministry of Economic Development

Export ropy
 2010201120122013
Total export (mil. tun)46,96148,71346,26249,058
AI OC44,83546,83544,60247,671
SOCAR2 1261 8781 6601 387

Zdroj: Ministry of Economic Development

Výroba elektrické energie v roce 2010 dosáhla 18,6 miliard kWh, většinu energie je generována (94 %) v tepelných elektrárnách spalujících těžký topný olej. Ázerbájdžán část energie vyváží do sousedních zemí.

Souborové přílohy:

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Na základě rozhodnutí vedení státu Ázerbájdžán již nebude v oblasti rozvojové spolupráce vystupovat  jako příjemce pomoci, nýbrž bude v pozici poskytovatel rozvojové pomoci. Souvisí to s dosažením celkové úrovně ekonomického a sociálního rozvoje.

Vzniká nová agentura – The Azerbaijan International Development Agency. MZV Ázerbájdžánu již oficiálně deklarovalo zájem o výměnu zkušeností z této oblasti se zeměmi EU a rovněž o společnou realizaci projektů rozvojové spolupráce v třetích zemí

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter