- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| Roky | 2003 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy stát. rozpočtu | 1 220,9 | 6 007,3 | 10 763,0 | 10 325,9 | 11 403 |
| Růst v % | 34,1 | 55,0 | 79,2 | -4,1 | 10,4 |
| Příjem z exportu ropy | 470,0 | 3 564,0 | 7 299,6 | 6 897,0 | 14 513 |
| Růst v % | 35,8 | 58,0 | 104,8 | -5,5 | 210 |
| Ne-ropné příjmy | 751,0 | 2 443,3 | 3 463,4 | 3 429,0 | 2 254 |
| Růst v % | 32,9 | 51,0 | 41,8 | -1,0 | -34,3 |
| Výdaje státního rozpočtu | 1 235,0 | 6 058,7 | 10 680,0 | 10 567,0 | 11 766,0 |
| Růst v % | 32,5 | 6,0 | 76,3 | -1,9 | 12,0 |
Zdroj: Economic Research Center, Baku
Souborové přílohy:
-
Rozpočtové příjmy v roce 2010 podle zdroje
(49 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=73383
-
Přesuny prostředků ze Státního ropného fondu (SOFAZ) do státního rozpočtu
(66 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=73384
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| Platební bilance | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Běžný účet (% HDP) | 3708 | 9 019 | 16 453 | 10 178 | 15 304 | 16 480 | 17 160 |
| Obchodní bilance | 7 745 | 15 224 | 23 012 | 14 583 | 20 374 | 21 650 | 22 500 |
| Export zboží | 13 015 | 21 269 | 30 586 | 21 097 | 27 960 | 29 040 | 30 330 |
| Import zboží | 5 269 | 6 045 | 7 575 | 6 514 | 6 600 | 7 390 | 7 830 |
| Bilance služeb | -1 923 | -2 131 | -2 343 | -1 608 | -1 824 | -1 930 | - 2 070 |
| Bilance příjmů | -2 681 | -5 079 | - 5 266 | -3 519 | -3 781 | -3 770 | -3 800 |
| Bilance převodů | 566 | 1 005 | 1 005 | 722 | 535 | 530 | 530 |
| Přímé investice | - 1 290 | -5 035 | -541 | 147 | 100 | 200 | 450 |
| Portfoliové investice | -12 | -26 | -348 | -139 | -50 | -30 | -30 |
| Dluh, celková pozice | 587 | 899 | 667 | -212 | 274 | 290 | 620 |
| Ostatní kapitálové přílivy | -1 670 | -3 085 | -14 038 | -11 077 | -14 662 | -16 820 | -17 910 |
| Změny v mezinárodních devizových rezervách | 1 323 | 1 773 | 2 194 | -1 104 | 966 | 120 | 290 |
Zdroj: EIU
Pozn.: Údaje na rok 2011 a 2012 jsou odhady.
Platební bilance Ázerbájdžánu vykazovala od roku 2005 plusovou bilanci, dovozy byly několikrát menší než vývozy. V roce 2010 obchodní bilance skončila vysokým přebytkem vývozu (47 % HDP).
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zahraniční zadlužení země dosáhlo k 1. 1. 2011 3,857 miliardy USD oproti 3,422 miliard USD (+12,2 %) v roce předešlém. To, vzhledem k devizovým rezervám země a v relaci k HDP nepředstavuje pro ekonomiku rizikový faktor. Hlavním kreditorem je MMF a SB. Údaje za rok 2011 zatím nebyl publikovány.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Celkově lze říci, že ázerbájdžánský bankovní systém je poměrně malý ve srovnání s velikostí ekonomiky a i ve srovnání se sousedními zeměmi. Většina obyvatelstva, hlavně mimo hlavní město, bankovní služby nijak nevyužívá, což vytváří prostor pro další růst bankovního sektoru do budoucna.
Bankovní systém v Ázerbájdžánu je dvoustupňový, tvořený Centrální bankou a 46 komerčními bankami, 1 bankou (největší v zemi) s většinovým státním podílem – The International Bank of Azerbaijan a komerčními bankami. Podíl jednoho zahraničního subjektu může v místní bance dosáhnout až 50 % akcií banky. V zemi je 23 bank se zahraniční kapitálovou účastí.
V zemi existuje dále 94 nebankovních kreditních organizací.
Minimální kapitál pro otevření nové banky stanovila centrální banka na 10 milionů manatů.
V roce 2007 byl založen Národní fond pro ochranu vkladů, který má v současné době 42 členů (bank). Výše chráněných depozit je 30 000 AZN. Průměrná aktivní úroková míra se pohybuje mezi 20–24 % a maximální úroková míra v případě tzv. chráněných deposit je také poměrně vysoká – 12 %.
Na začátku roku 2009, v době vrcholící mezinárodní finanční krize, přistoupila Centrální banka k několika bezprecedentním krokům v historii bankovního systému země. Snížila refinanční úrokovou míru na 2 % p.a., radikálně snížila povinné rezervy komerčních bank a poskytla přímou úvěrovou pomoc několika komerčním bankám, včetně těch největších. Banka také několikrát intervenovala na devizovém trhu, aby podpořila ohroženou národní měnu. Přitom přišla Centrální banka o třetinu devizových rezerv. V dubnu 2009 se podařilo hrozící finanční kolaps bankovního systému odvrátit a Centrální banka přešla k aktivním opatřením na podporu ekonomického růstu, včetně prodeje státních dluhopisů, poskytování dlouhodobých úvěrů v místní i zahraniční měně. V této politice pokračovala i v roce 2010.
Dne 25. 12. 2009 přijal Parlament zákon o nebankovních úvěrových společnostech, který výrazně zlepšil přístup k úvěrům a dalším finančním službám pro firmy a obyvatelstvo. Státní výbor pro cenné papíry se snaží vytvořit prostředí pro rozvoj obchodování v plném rozsahu na burze cenných papírů. Více než 20 firem začalo kotovat své akcie na Baku Stock Exchange (BSE) v minulém roce. Státní výbor pro cenné papíry také umožnil uvedení na trh v minulém roce několika nových produktů, např. debt conversion bonds a mortage bonds (hypotečních zástavních listů). Odhaduje se, že Ázerbájdžánský hypoteční fond může vydat v tomto roce bondy až do výše 200 milionů manatů.
Valutové rezervy Centrální banky Ázerbájdžánu byly v průběhu roku 2010 a 2011 navýšeny o 1 mld. 256. mil USD a k 31. 10. 2011 tak činily 7 011 mld. USD.
Bankovní sektor jako takový zaznamenal v roce 2010 zlepšení pokud jde o celkový rating (Moody’s Investor Services zvýšilo své hodnocení bankovního systému AZ z „negativní“ na „stabilní“).
| Pořadí | Název | Podíl na celkových aktivech (v %) |
|---|---|---|
| 1 | International Bank of Azerbaijan | 41 |
| 2 | Unibank | 8 |
| 3 | Bank Standard | 4 |
| 4 | Texnikabank | 5 |
| 5 | Kapitalbank | 3 |
| 6 | Bank Respublika | 3 |
| 7 | Xalqbank | 3 |
| 8 | Bank of Baku | 2 |
| 9 | Azerigazlbank | 2 |
| 10 | Azerdemiryolbank | 2 |
| 11 | Pashabank | 2 |
| 12 | Accesbank | 1 |
| 13 | ostatní banky | 20 |
5.5. Daňový systém
Ázerbájdžánský daňový systém vychází z Daňového zákona z roku 2000.
Existující daně:
Daň z příjmu/zisku fyzických osob (Personal Income Tax)
- Jde o progresivní daň. Základní sazba je 14 % při měsíčním příjmu do 2 000 AZN. Při příjmu nad 2 000 AZN: 280 AZN + 30 % ze zbytku sumy.
- V případě ročního příjmu do 24 000 AZN je sazba 14 %. Při příjmu nad 24 000 AZN – 3 360 AZN plus 30 % ze zbytku.
- Do fondu sociální pomoci a ochrany přispívá zaměstnavatel 22 % ze mzdy a zaměstnanec 3 %.
- Této dani podléhají všechny fyzické osoby a rezidenti (více než 182 dní nepřetržitého pobytu v zemi).
- Některé druhy příjmů nepodléhají zdanění, např. výdaje na služebních cestách, ubytování a některé další benefity.
Daň z příjmu/zisku právnických osob (Corporate profit tax)
- Firma se sídlem v Ázerbájdžánu platí tuto daň z příjmu, který má v zemi i v zahraničí. Daň je 20 %. Existují určité odpočitatelné položky z této daně.
Daň z přidané hodnoty – DPH (VAT)
- Daňový kodex uvádí tři druhy obchodních operací, na které je aplikována DPH. Operace vyjmuté ze zdanění, zdaněné operace s nulovým zdaněním a operace zdaňované v plné výši, tj. 18 %.
- Dovezené zboží podléhá zdanění, kromě určitých druhů zařízení a vybavení, které vytváří či rozšiřují kapitál firmy. Některé typy aktivit v ropném a plynovém průmyslu, zejména PSA (Exploration, Development and Production Sharing Agreement), mají speciální, zjednodušený daňový režim. Podrobnosti na stránkách Ministerstva daní – www.taxes.gov.az.
Spotřebitelská daň (Excise Tax)
- Touto daní je zatíženo pivo, alkoholické nápoje, motorová vozidla, jachty, petrochemické výrobky, cigarety a tabákové výrobky – např. cigarety, vyrobené v zemi jsou zdaněny 12,5 % z prodejní ceny.
Daň z majetku (Assets Tax)
- Tvoří 1 % pro právnické osoby, je různá u fyzických osob.
Daň z půdy (Land Tax)
- Liší se v závislosti na velikosti, poloze a využití půdy. Např. v Baku v případě půdy pro průmyslové a komerční využití je tato daň 10 AZN za 100 m2.
Daň z tranzitu, daň z používání cest (Transit or Road Tax)
Činí 0,01 AZN za cm3 pro auta s motorem do 2 000 cm3 objemu.
Daň z těžby minerálních surovin (Mineral Resources Tax)
- Závisí na druhu a objemu vytěžených nerostů.
Zjednodušená daň (Simplified Tax)
- Tvoří 4 %, je různá podle místa bydliště osoby a rozdílná podle ekonomické aktivity.
Ázerbájdžán podepsal dohody o zamezení dvojího zdanění se 44 zeměmi (údaj z října 2010).
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
