- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| Země | Obchod celkem | Import | Export | Saldo |
|---|---|---|---|---|
| Total | 27 960,8 | 6 600,6 | 21 360,2 | 14 759,6 |
| Země SNS | 4 034 | 2 051 | 1 983 | -6 724 |
| Země EU | 2 681 | 1 671 | 1 010 | -661 |
| Black Sea Econ. Cooperation Council | 5 223 | 2 486 | 2 737 | 251 |
| Země uskupení GUAM | 1 820 | 521 | 1 299 | 778 |
| Země OPEC | 1 337 | 184 | 1 153 | 968 |
| Asia Pacific Cooperation Council | 8 356 | 2 536 | 5 820 | 3 284 |
| Země OECD | 15 181 | 3 012 | 12 169 | 9 157 |
| země ASEAN | 2 458 | 232 | 2 228 | 1 996 |
| Země EFTA | 2 022 | 1 066 | 956 | 110 |
| Země Organizace islámské konference | 3 965 | 1 327 | 2 638 | 1 311 |
Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu
| Evropa | 3 507 | 53,1 | 12 626 | 59,1 |
| Asie | 2 585 | 39,2 | 6 354 | 29,8 |
| Ameriky | 462 | 7,0 | 2 024 | 9,5 |
| Afrika | 22 | 0,3 | 328 | 1,5 |
| Oceánie | 23 | 0,4 | 26 | 0,1 |
Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu
Export 2010:
Hlavní položky: ropa a petrochemické výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné a živočišné tuky, železo a výrobky z něj, chemické výrobky, bavlna, hliník, alkoholické nápoje, tabák, ostatní.
Import 2010:
Hlavní položky: stroje a zařízení, automobily a náhradní díly, potraviny, neželezné výrobky, léky, dřevo a výrobky z něj, ostatní.
Souborové přílohy:
-
Export 2010: teritoriální rozdělení
(55 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=73385
-
Import 2010: teritoriální rozdělení
(59 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=73386
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
viz bod 6.1
6.3. Komoditní struktura
| Název skupin | Import | Export |
|---|---|---|
| Celkem | 6 600 611 | 21 360 210 |
| Živá zvířata | 86 215 | 547 |
| Zelenina | 437 424 | 190 337 |
| Živočišný a rostlinný tuk a olej | 93706 | 188 255 |
| Potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák | 616 372 | 214 209 |
| Nerostné suroviny ( ropa, plyn) | 208 159 | 20 119 943 |
| Chemické výrobky | 437 889 | 47 886 |
| Plasty, guma | 225 455 | 84 664 |
| Kůže a výrobky z kůže | 164 968 | 1 053 |
| Dřevo a výrobky z něj | 127 093 | 4 073 |
| Papír, celulóza | 61 035 | 42 785 |
| Textil | 61 035 | 42 785 |
| Obuv, šátky, umělé květiny | 7 103 | 33 |
| Výrobky z kamene a keramiky | 201 715 | 1 386 |
| Perly, drahé kameny | 13 671 | 82 713 |
| Ostatní výrobky z kovu | 925 168 | 126 221 |
| Stroje, elektrické zařízení | 1 903 199 | 38 585 |
| Vozidla kromě tramvají, lodí a letadel | 796 946 | 181 126 |
| Hudební nástroje, lékařské přístroje | 174 679 | 7 019 |
| Ostatní výrobky | 94 249 | 4 611 |
| Umělecká díla, starožitnosti | 9,7 | 335 |
Zdroj: Státní statistický výbor Ázerbájdžánu
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Od pádu Sovětského svazu Ázerbájdžán radikálně liberalizoval zahraniční obchod. První legislativa, upravující fungování zahraničního obchodu, byla přijata v roce 1992. Nicméně významné restrikce exportu tzv. strategického zboží či zboží strategického významu existovaly až do roku 1994. Patřily mezi něj mj. všechny ropné výrobky. I dnes stále existuje poměrně omezený seznam výrobků, který vyžaduje souhlas, certifikaci nebo licenci při vývozu a dovozu do/z země.
Při vývozu do této skupiny spadají z důvodů národní bezpečnosti tyto druhy zboží a služeb:
- zboží a technologie podléhající vývozu v souladu s mezinárodními smlouvami
- zbraně, včetně zbraní hromadného ničení a jeho nosičů
- tzv. zboží duální povahy, které může být využito pro výrobu ZHN
- výbušniny a radioaktivní materiály
- ostatní zboží a služby, označené prezidentem republiky jako zboží podléhající souhlasu
Vývozní povolení je vydáno po vyjádření kompetentních orgánů státní moci.
Dovoz a vývoz těchto druhů zboží a služeb je prováděno výlučně na základě dekretu Kabinetu ministrů:
- zbraně a vojenské zařízení
- výbušniny
- radioaktivní materiály
- narkotika
- speciální druhy vědeckých znalostí a technického know-how, nezbytných pro výrobu zbraní
- krev a výrobky z ní
- vývoz surových diamantů
Vývoz a dovoz těchto výrobků a služeb, který je prováděn na základě vydání povolení od různých orgánů státní moci:
Vývoz:
- Divoká zvířata a rostliny, zvláště ty, které jsou chráněny mezinárodními konvencemi a patří k ohroženým druhům. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů.
- Suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů a Ministerstvo zdravotnictví.
- Umělecká díla a starožitnosti. Povolení vydává Ministerstvo kultury a cestovního ruchu.
- Vynálezy, know-how. Povolení vydává Státní výbor pro standardizaci, metrologii a patenty a Akademie věd.
- Narkotika. Povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví.
Dovoz:
- Insekticidy. Povolení vydává Ministerstvo zemědělství.
- Léky a lékařské zařízení. Povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví.
- Veterinární léky. Povolení vydává Státní veterinární správa.
- Divoká zvířata a rostliny, zvláště ty, které jsou chráněny mezinárodními konvencemi a patří k ohroženým druhů. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů.
- Suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů a Ministerstvo zdravotnictví.
- Narkotika, která nejsou registrována v Ázerbájdžánu. Povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví.
- Je zakázán vývoz kovošrotu (prezidentský dekret z roku 2001) a vývoz dovoz substancí, narušující ozonovou vrstvu.
Celní odbavení:
Celnice, respektive praxe celního odbavení, byla v Ázerbájdžánu terčem kritiky od vzniku moderního státu. V poslední době se vláda snaží situaci zlepšit. Byl zahájen provoz tzv. one window shop, byly zvýšeny platy celníkům (omezení korupce). V oblasti cel platí několik zákonů, nejvýznamnější je nově přijatý Celní kodex (srpen 2011) a Rozhodnutí Kabinetu ministrů o clech z roku 2001. Cla jsou rozdělena na tři skupiny:
- ad valorem (10–20 %)
- specifická cla
- složená cla (kombinace dvou předešlých cel)
Tendence v poslední době je zvyšovat roli cel ad valorem.
6.5. Ochrana domácího trhu
Oficiálně je domácí trh otevřen pro dovoz všeho zboží a služeb, které splňují kritéria ochrany zdraví a fytosanitární kontroly, obsažené v příslušné národní legislativě (viz předešlá kapitola). V praxi některé státní podniky, zejména v oblasti dopravy, jako je např. národní letecká společnost AZAL a společnost pro mořeplavbu The Azerbaijan State Shipping Company, velmi účinně brání vstupu konkurentů na trh na základě výkonu regulatorních práv v sektoru (daného zákonem), což je jasným případem konfliktu zájmů.
6.6. Zóny volného obchodu
V roce 2003 vláda oznámila úmysl vytvořit speciální ekonomické zóny, nicméně do současné doby v zemi není ani jedna zóna volného obchodu nebo tzv. volný přístav. Ministerstvo ekonomického rozvoje oznámilo v roce 2010 plán vytvoření Zvláštní ekonomické zóny (ZEZ) poblíž jednoho z kaspických přístavů v roce 2012. Bližší informace o tomto plánu se však nepodařilo zjistit. Ministerstvo spojů a informačních technologií vypracovalo studii proveditelnosti na vytvoření tzv. Regionálních inovačních zón s cílem podpořit růst telekomunikačního sektoru a vytvořit z Ázerbájdžánu regionální informační a komunikační hub.
Kabinet ministrů již v minulosti zjednodušil pravidla pro celní proceduru dovozu zboží a překračování hranic zvláštních ekonomických zón pro osoby a vozidla. Zboží dovážené do ZEZ nebude podléhat clu a DPH.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
