Belgie: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (federální) – čisté saldo k financování, příjmy, výdaje, včetně příspěvku do fondu stárnutí,  za posledních pět let

(miliony €, rok 2008 údaje –odhad, 2009 údaje-výchozí stav, údaje o výdajích nejsou za roky 2008 a 2009 publikovány)

 (pramen: http://stabel.fgov.be/figuresd45_fr.asp)

Rozpočet veřejných financí

Předběžné výsledky roku 2009 ukazují tvrdý dopad bankovní a hospodářské krize do financí federace, fedrovaných jednotek i obcí. Deficit rozpočetu federální vlády se blíží 15 miliardám €, deficit veřejných financí přesahuje 20 miliard €. V předchozích letech a pokud by se vzalo v úvahu pouze primární saldo, t.j. bez dluhové služby, pak byly výsledky velmi pozitivní a Belgii se dařilo snižovat svůj vnitřní dluh. Rok 2009 tento vývoj narušil a belgické zadlužení se opět dostalo přes 100% HDP.

V každém případě to znamená, že se Belgii nepodařilo vytvořit potřebný přebytek rozpočtu pro „Fond stárnutí“ a snižování zadluženosti, jak stanovil Plán stability přijatý vládou.

Rozpočet na rok 2009. Podle informace belgického federálního ministra rozpočtu dosáhl deficit veřejných financí Belgie za rok 2009 20 miliard €, to je cca 500 miliard CZK. Tento výsledek, který představuje 5,89% HDP znamenal největší deficit v historii Belgie od roku 1993 (-7,7%HDP)..

Vysvětlení je jednoznačné. Může za to hospodářská krize. Jen opatření přijatá v „Plánu obnovy“ představovala navýšení deficitu o cca 1% HDP. Krize vyvolala růst sociálních výdajů, ale především pokles daňových příjmů do rozpočtů. Ztráta z nižšího výběru daně byla odhadována na 86 miliard €, to je o 10% méně než v roce 2008. Nižší výběr daní byl patrný v sektorech: daň z nemovitostí (– 18%), zdanění dividend (– 33,5%),  zálohy na daň z příjmu společností (–27%).

Z hlediska makroekonomických teorií je příznačné, že pokles příjmů do rozpočtu je trojnásobek poklesu HDP Belgie v roce 2009.

Na deficitu veřejných financí se nejvíce podílí federální rozpočet (4,3% HDP), federované jednotky (Regiony a Společenství) vykazují deficit 0,8% HDP a rovněž rozpočet sociálního (a zdravotního) zabezpečení vytvořil deficit 0,8% HDP.

Tyto předběžné výsledky nebyly „nečekaným“ překvapením, odpovídaly údajům, z kterých vycházel návrh rozpočtu na rok 2010 a výhled na roky 2011 až 2015. Belgie chce v letech 2010 a 2011 snižovat  deficit rozpočtu, avšak tak, aby neohrozila ekonomický růst. V roce 2012 by měla Belgie podle svého Plánu stability dosáhnout deficitu 3% HDP a rozpočtové rovnováhy v roce 2015.

Zvláštností belgických veřejných financí je uvalení mimořádné daně na energetickou společnost Electrabel. Electrabel musel v roce 2008 přispět do fiskálních příjmů Belgie mimořádnou daní 250 milionů €. Měl by to být odvod z mimořádných zisků plynoucích z atomové energie.  Obě atomové elektrárny (7 reaktorů) v Belgii jsou totiž již amortizovány a jejich využívání je velkým ekonomickým přínosem. Electrabel patří do nově vzniklé francouzské společnosti GDF-Suez. Její prezident Mestrallet vyhlásil, že společnost sice mimořádnou daň zaplatila, ale že GDF-SUEZ bude o vrácení usilovat a společnost se obrátila na ústavní soud.

Očekávalo, že součástí jednání  o této dani by mohlo být rozhodnutí o pokračování nebo postupném zavírání atomových elektráren. V posledních zářijových dnech 2009 předložil Paul Magnette, belgický federální ministr energie a životního  prostředí návrh, aby Belgie „vystoupila“ ze zákona z 31. ledna 2003, který určoval, že Belgie bude postupně zavírat atomové reaktory, když dosáhnou věku 40 let. To se mělo v roce 2015 týkat 3 reaktorů z let 1975. Návrh minstra Magnetta prodloužit životnost o 10 let, byl jako princip vládou přijat, avšak s požadavkem na vyjednání podmínek tohoto kroku. Jedním z doprovodných opatření by měl být mimořádný daňový odvod až do výše 1 miliardy € ročně, což by výrazně pomohlo belgickým veřejným financím. Vláda sice zdůrazňuje, že otázku prodloužení životnosti atomových elektráren by musela řešit i kdyby nebyla v rozpočtových potížích, z důvodů energetické bezpečnosti, ale je to jistě silný argument pro přijetí tohoto návrhu.

Belgická federální vláda hledá další zdroje pro snížení deficitu. Jedním z výjimečných příspěvků by měly být i odvody předepsaná bankám, kterým vláda pomohla řešit krizovou situaci. Veřejnost by to jistě uvítala jako morální povinnost bank. Dotčené banky (Fortis, Dexia, KBC, pojišťovna Ethias) však poukazují na křehkou rovnováhu jejich likvidity a opatrně se tomuto opatření brání. Toto téma se mezitím stalo předmětem jednání na půdě EU a otázka většího zdanění bank a bankovních operací se tak nebude týkat jen belgických bank.

Zajímavý může být rovněž podíl jednotlivých resortů (položek) na celkových výdajích federální vlády v roce 2008  a 2009 (výchozí rozpočet):

(pramen: http://stabel.fgov.be/figuresd45_fr.asp)

Tyto údaje lze jen velmi těžko porovnávat s jinými zeměmi. Federální uspořádání Belgie a přesun kompetencí ve prospěch federovaných regionů ovlivňuje sektory, které jsou zajišťovány federální vládou. Kupř. od r.2003 v přehledu není položka zemědělství, které je plně v kompetenci regionů. Belgie má sice federálního ministra zemědělství, avšak federální ministerstvo zemědělství neexistuje, jen kabinet federálního ministra.

Rozpočet 2010. Podle  „Výboru pro monitoring rozpočtu“  se situace vyvíjí k 31.06.2010 příznivě. Celkové příjmy se zvýšily o 4,2%. Cíl byl 4,67% to znamená, že chybí 400 milionů €. Nicméně vývoj jednotlivých položek dává příslib, že cíle bude dosaženo a rok 2010 nezaznamená výpadek. K pozitivnímu vývoji přispívá nejvíce DPH, která by měla dodat do rozpočtu 30 miliard € a ve sledovaném období rostly příjmy z DPH o 8,2% více, což je lepší než očekávaný vývoj. Příjmy z daní společností, osob a z věcí movitých (dividendy, úroky) jsou lehce pod očekáváním, nicméně s růstovou tendencí.  Předpoklad celkových 90 miliard € příjmu zůstává reálný. Výdaje jsou rovněž pod kontrolou a tak by Belgie měla dosáhnout cílů stanovených ve svém Programu stability.  Růst příjmu z DPH naznačuje, že „motorem“ růstu se opět stane vnitřní spotřeba před zahraničním obchodem.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

(kumulace, v mil. €)                                                                                             

* od roku 2007 je používána nová metodiky sběru dat.

 (pramen: http://www.nbb.be/belgostat/presentationLinker..)

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční hrubá zadluženost Belgie v horizontu posledních letech neustále stoupala. Jestliže byla v 1. čtvrtletí 2007 923,1 miliardy €  byla ke konci 4. čtvrtletí 2007 již 1.060,4 miliardy € a na konci 3.čtvrtletí 2008 již dosahuje hrubé zahraniční zadlužení 1.152,5 miliardy €. Od IV. kvartálu 2008 však dochází ke snižování hrubého zahraničního dluhu: IV.2008 – 994,2 miliardy € a ve III. kv. 2009 – 900,9 miliard €.

Z této částky 900,9 miliard €(stav k 31.9.2009) připadá nejvíce na zahraniční zadluženost bank – 472,2 miliard € (52,41%) a na státní správu 208,7 miliard € (23,2%).

(Zdroj: www.nbb.be/belgostat/presentation)

Výše veřejného (vnitřního) dluhu celkem k 28.02.2010 dosáhla 34,7 miliard €. 99,52% dluhu je v Eurech, pouze 0,48% je v jiných měnách. 80,52% dluhu má fixní sazbu, 19,48% dluhu má pohyblivou sazbu (floating).

 Zadluženost se po mnoha letech opět zvyšuje v důsledku deficitů veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí.

Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její vnitřní dluh představoval v roce 1993 133,6% HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84,2% HDP. Rok 2008 přinesl po 15 letech změnu tendence, neboť saldo rozpočtu bylo –1,2% HDP a zadluženost tak vzrostla na 89,8% HDP. Rok 2009 přinesl další zvýšení zadluženosti přesahující 100% HDP, jelikož deficit veřejných financí Belgie dosáhl rekordních 5,9 HDP.

Dluhová služba Belgie vykazovaná jako „ Financial Cost at Issuance“ pro Eurozónu se od roku 2006 pohybuje okolo průměrné roční hodnoty 3,9 až 3,8%HDP.

  (Zdroj: www.debtagency.be>chiffres>indicateurs)

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vedle centrální emisní banky Banque Nationale de Belgique (BNB) tvoří  belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější  - Fortis Banque, ING, KBC Bank a Dexia Bank - zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 121 bank se podílí se cca 5,2% na tvorbě HDP. Celkové úvěrové portfolio činí € 400 mld., tj. více než belgický HDP. Podíl na zaměstnanosti představuje asi 4,0%.

Zavedení jednotné měny urychlilo proces integrace finančních trhů. Na počátku roku 1998 bylo rozhodnuto o sloučení 3 institucí belgického finančního trhu - Bruselské bursy, Belfoxu (trh futures a opcí) a CIK (kompenzační komora) - do BEX (Brussels Exchange). Koncem března r. 2000 byla uzavřena dohoda mezi bursou v Paříži, Amsterodamu a Bruselu o fúzi. Nově vzniklá bursa, dle nizozemského práva, nese jméno Euronext a je považována za první krok k vytvoření společné bursy Eurolandu.

V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve kterém se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.

Hospodářská situace Belgie, vývoj světové ekonomiky a krize hypotečních úvěrů v USA se odrazila na přelomu let 2008 a 2009  ve vývoji na Belgické burze. Index BEL 20 se zcela propadl.

Mezi bankami zaznamenala největší pokles akcí – téměř 90% - nizozemsko-belgická banka-pojišťovna Fortis (65 tis. zaměstnanců).

Případ banky Fortis hýbal bankovním sektorem v 1.pololetí 2008 a nikdo netušil, že tyto obtíže byly jen dětskou nemocí v porovnání s tím, co se dělo od konce září 2008.

Na Belgii dolehla plně bankovní a finanční krize USA.

Čtvrté čtvrtletí roku 2008 bylo v Belgii počátkem finanční, bankovní a hospodářské krize. Řešení bankovní krize bylo tak silným tématem, že překrylo i dlouhodobě neřešené institucionální politické  problémy Belgie, avšak nakonec bylo nepřímou příčinou pádu belgické federální vlády Yves Leterma.

Dopady finanční a bankovní krize USA se projevily plnou silou v Belgii již v poslední dekádě měsíce září 2008. Nizozemsko-francouzsko-lucemburská banka a pojišťovna Fortis se dostala během  září 2008 do svízelné situace a bylo zřejmé, že by v krátké době mohlo dojít ke ztrátě likvidity. Belgická, nizozemská a lucemburská vláda na to reagovala ve dvou zásadních krocích. Ve dnech 27. a 28. září poskytly tyto vlády společnosti Fortis 11,2 miliardy € (Belgie 4,7; Nizozemsko 4,0 a Lucembursko 2,5 miliardy €). Tím vlády jednotlivých zemích získaly 49% podíl ve filiálkách Fortis ve svých zemích.

Další postup těchto tří vlád se již nepodařilo koordinovat a týden poté (5.10.2008) došlo k novému překvapivému kroku a dohoda vlád znamenala, že každá země si dokoupila zbývající část banky Fortis nacházející se na jejím území. Belgie tedy vložila do belgické části banky Fortis dalších 4,7 miliardy €. Belgická vláda si uvědomovala, že je to pro Belgii velké sousto a navíc se na vládu řítily problémy dalších bank a pojišťoven Dexia, Ethias a KBC. Belgická vláda se proto rozhodla, že odprodá 75% banky Fortis francouzské bance BNP Paribas.

Celá operace byla provázena pádem kurzu akcií Fortis. V roce 2007 se ještě kurz pohyboval okolo 30 € za akcii, 26. září byl již jen něco málo přes 5€ za akcii. (Pozn. vypukla aféra, že manželka ministra zahraničních věcí odprodala své akcie Fortis ještě v pátek odpoledne před vyhlášením opatření na záchranu banky Fortis a tak ztratila méně než většina ostatních akcionářů).

Akcionáři holdingu Fortis, kteří ztratili významnou část své investice vyjádřili nesouhlas s postupem belgické (a nizozemské) vlády a se způsoben prodeje banky a obrátili se na soud s žalobou o zastavení prodeje. V prvém kole rozhodoval Obchodní tribunál v Bruselu a žalobu odmítl. Akcionáři se odvolali a v odvolacím řízení jim dal soud 12.12.2008 (pátek) za pravdu a pozastavil prodej banky Fortis francouzské bance BNP Paribas na 65 dní. Odvolací soud uznal, že prodej banky měl být schválen valnou hromadou akcionářů, což se nestalo a tím byla práva akcionářů dotčena a že rozhodnutí správní rady bylo učiněno pod nátlakem. Yves Leterme, předseda belgické vlády a Didier Reynders, ministr financí prohlašují, že odprodej banky bylo správné rozhodnutí, nezbytné pro zajištění vkladů střadatelů, pro zachování cca 30 tisíc pracovních míst zaměstnanců banky Fortis a že bez tohoto opatření skutečně hrozil pád banky, který by znamenal rozvrat celého finančního systému v Belgii.

Dříve však než mohl kasační soud celou záležitost začít projednávat dostalo se na veřejnost, že se pracovníci kabinetu předsedy vlády a ministra spravedlnosti snažili ovlivnit rozhodnutí soudu 2. instance. Zásah výkonné moci do nezávislosti soudu vyvolal tak ostré reakce, že předseda vlády a ministr spravedlnosti a tím i celá vláda podali 19.12.2008 demisi.

Předmětem „záchrany“ nebyla jen banka Fortis,  která zůstává žhavým tématem i nadále, ale i banky Dexia. KBC a pojišťovna Ethias.

Belgická vláda si uvědomovala, že největším nebezpečím pro banky a tedy pro celý finanční systém je nedůvěra. Po událostech kolem banky Fortis přišla poněkud překvapivě zpráva, že belgická vláda postupuje stejným způsoben i vůči belgicko-francouzské bance Dexia.

Zatímco v případě banky Fortis se o potížích, poklesu ceny akcií, velkých ambicích růstu a o výměně vedení vědělo již před prázdninami, banka Dexia se zdála být v relativní jistotě. Dexia má totiž jako hlavní portfolio obce, financování komunálních záležitostí. Nikdo nevznášel pochybnosti o likviditě a solventnosti. Zpráva o pomoci belgické vlády se objevila dříve, než varovné signály o možných potížích banky Dexia. Impulsem byl prudký pokles ceny akcií o 29%, které se dostaly na hranici 7 €.

Belgická vláda nebyla na podporu banky Dexia sama. Rovněž francouzská ministryně hospodářství Christine Lagarde potvrdila účast Francie, v menší míře přispělo Lucembursko a svůj podíl ponesou i další akcionáři banky, což jsou především obce.

Záchranná akce  představuje necelých 7 miliard €. Belgie poskytne 3 miliardy € rozložené mezi federální vládu, regiony a akcionáře, Francie přispěje rovněž 3 miliardami, přestože vlastní jen okolo 14% banky a zbytek Lucembursko-376 milionů €. Objevovaly se informace, že by banka Dexia mohla být prodána francouzské Poštovní bance (Banque Postale).

Po záchranných operacích na pomoc bankám Fortis a Dexia byla Belgie nucena přistoupit k řešení krizové situace další finanční instituce. Tentokrát se nejednalo o banku, nýbrž o pojišťovnu Ethias. Jedná se o třetí největší pojišťovací ústav v Belgii a důvodem pro intervenci belgické vlády byly tzv. kapitalizované životní pojistky, které se svým charakterem rovnají klasickému vkladu ve spořitelně. Ethias se dostal do potíži s likviditou a hrozil „run“ na tuto společnost. Na podpoře pojišťovny Ethias se dohodly federální vláda a vlády Valonska  a Vlámska. Každá vláda vložila do této společnosti 0,5 miliardy € a získaly tak 25% + jednu akcii, což dává právo blokační minority. Předseda vlády Yves Leterme prohlásil, že tato opatření by měla být jen dočasná, nejdéle na 3 roky.

Po záchranných operacích na pomoc bankám Fortis, Dexia a pojišťovny Ethias byla Belgie nucena přistoupit k řešení krizové situace další finanční instituce. Tentokrát se jednalo o banku KBC, která dosud odolávala vlivu globální finanční krize a dokonce těží z odlivu zákazníků banky Fortis.

Impulsem banky KBC k výzvě o pomoc belgické vládě byl vývoj na burze ve 3. dekádě října 2008, kdy akcie KBC ztratily 30%, čímž bylo dosaženo minimum za posledních 12 let. Tento vývoj se nečekal, neboť banka KBC vykazovala pozitivní situaci. Za poslední týdny KBC dokonce vykazovala nárůst vkladů obyvatelstva. KBC je spíše obětí nervozity investorů, kteří se po zkušenostech s vývojem cen akcií ostatních bank začali akcií KBC zbavovat. Přispělo k tomu i dodatečné navýšení odpisů nejistých úvěrů ve výši 1,6 miliard €, čímž se zvýšené kritérium solventnosti dostalo do ohrožení.

KBC byla také nepřímo „poškozena“ tím, že byla narušena podmínka rovné konkurence. Banky Fortis a Dexia měly již své úvěry garantovány belgickým státem a tak KBC měla ztíženou pozici při získávání potřebných úvěrů k navýšení likvidity.

Z těchto důvodů probíhala jednání v prvém kole o poskytnutí státní záruky na úvěry. Jednání se konala již tradičně během víkendu, aby se vyloučily případné spekulativní dopady na burze. Výsledkem jednání nebylo nakonec poskytnutí záruky na úvěry, nýbrž rekapitalizace KBC ve výši 3,5 miliardy €. O proti postupu v případě banky Fortis nevedla tato finanční injekce k „částečnému znárodnění“ banky. Belgická vláda nebude delegovat své zástupce do vedení banky. Vklad 3,5 miliard € bude považován za investici státu, která mu v budoucnu přinese dividendy. KBC bude emitovat akcie ve výši 3,5 miliardy € bez hlasovacího práva ve prospěch belgického státu. Prvé reakce Bruselské burzy byly pro akcie KBC pozitivní a zdálo se, že KBC tuto krizi „ustojí“. Nicméně v posledních dnech 4. čtvrtletí 2008 přistoupila banka KBC k přehodnocení rizikovosti svých investic a snížila hodnotu svých aktiv o 900 milionů €.

Opatření na záchranu belgických bank byla doprovázena zvýšením záruk na vklady střadatelů  na 100 000 €, aby se zabránilo panice, vybírání hotovosti, thesauraci nebo převodům kapitálu do zahraničí. Podobně reagovaly i ostatní země EU.

Razantní přístup belgické vlády na řešení bankovní  krize byla přijímána veřejností velice pozitivně a až do demise vlády 19.12.2008 se zdálo, že vláda je touto situací posilněna.

Bankovní krize v Belgii má dopad také na ČR. Banka KBC je totiž majitelem české banky ČSOB. Jako důsledek krize dochází k rozhodnutí KBC umístit na burzu, tedy vlastně odprodat 40% akcí ČSOB, zároveň byla z ČSOB  (Praha) vyčleněna slovenská část ČSOB. Důvodem nebyla ani tak snaha o získání prostředků, ale spíše vyhovět tlaku Evropské komise, která poukazovala na nepřiměřenou koncentraci bank.

Spor o prodej banky Fortis (Belgie) se nakonec podařilo belgické vládě vyřešit. S ohledem na význam celé záležitosti je zde podána rekapitulace celé kauzy:

Krize a záchrana:  Nizozemsko-belgická-lucemburská banka a pojišťovna Fortis se dostala během  září 2008 do svízelné situace a bylo zřejmé, že by v krátké době mohlo dojít ke ztrátě likvidity. Belgická, nizozemská a lucemburská vláda na to reagovala ve dvou zásadních krocích. Ve dnech 27. a 28. září poskytly tyto vlády společnosti Fortis 11,2 miliardy € (Belgie 4,7; Nizozemsko 4,0 a Lucembursko 2,5 miliardy €). Tím vlády jednotlivých zemích získaly 49% podíl ve filiálkách Fortis ve svých zemích.

Další postup těchto tří vlád se již nepodařilo koordinovat a týden poté (5.10.2008) došlo k novému překvapivému kroku a dohoda vlád znamenala, že každá země si dokoupila zbývající část banky Fortis nacházející se na jejím území. Belgie tedy vložila do belgické části banky Fortis dalších 4,7 miliardy €. Belgická vláda si uvědomovala, že je to pro Belgii velké sousto a navíc se na vládu řítily problémy dalších bank a pojišťoven Dexia, Ethias a KBC. Belgická vláda se proto rozhodla, že odprodá 75% banky Fortis francouzské bance BNP Paribas. (ZÚ informoval podrobně : TIC 1453 z 23.9.,1480 z 29.9., 1521 z 7.10.2008)

 Soudní spor: Akcionáři holdingu Fortis, kteří ztratili významnou část své investice vyjádřili nesouhlas s postupem belgické (a nizozemské) vlády se způsoben prodeje banky a obrátili se na soud s žalobou o zastavení prodeje. V prvém kole rozhodoval Obchodní tribunál v Bruselu a žalobu odmítl. Akcionáři se odvolali a v odvolacím řízení jim dal soud 12.12.2008 za pravdu a pozastavil prodej banky Fortis francouzské bance BNP Paribas na 65 dní. Odvolací soud uznal, že prodej banky měl být schválen valnou hromadou akcionářů, což se nestalo a tím byla práva akcionářů dotčena a že rozhodnutí správní rady bylo učiněno pod nátlakem.

Hlasování valné hromady 11.02.2009:

Akcionáři se hlasovali NE  ke třem návrhům:

- odprodej nizozemských aktivit (Fortis banka a pojišťovna NL, včetně ABN Amro)     nizozemskému státu,

-  odprodej belgických aktivit (Fortis banka BE) belgickému státu

-  odprodej Fortis banky Belgie francouzské BNP Paribas.

Výsledek hlasování byl NE pro rozdělení skupiny Fortis holding tedy pro prodej jak Nizozemsku, tak Belgii. Tím ztratilo hlasování o prodeji BNP Paribas smysl. Tedy všechny 3 návrhy byly odmítnuty.

Pro belgickou vládu, zejména pro ministra financí Didier Reynderse to byla  prohra..

Belgická vláda se zřejmě dopustila několika taktických chyb v této kauze. První znamenala již pád vlády Yves Letrema, neboť vzniklo podezření, že se premiér snažil ovlivnit rozhodnutí odvolacího soudu. Druhým krokem, který přispěl k negativnímu výsledku bylo, že se belgické vládě nepodařilo přesvědčit čínského investora PIN AN (5% akcií), aby podpořil vládní návrhy. Poslední taktickou chybou bylo, že se vláda pokusila o „úhybný“ manévr a chtěla do registrace pro hlasování valné hromady zapsat i samotnou Banku Fortis Belgie, která vlastní 125 milionů svých vlastních akcií. To se však ukázalo jako nezákonné a zveřejnění tohoto kroku vlády mělo velmi negativní dopad na „nerozhodnuté“ akcionáře.

Výsledek hlasování byl nakonec poměrně těsný, jen 49,74% hlasů bylo pro původní návrhy řešení, většina byla tedy proti. Nicméně podrobnější analýza hlasování ukazuje, že samotní belgičtí akcionáři hlasovali pro návrhy, výsledek byl ovlivněn čínskými a nizozemskými akcionáři.

Valná hromada 28.04.2009

Belgická vláda projednala s bankou BNP Paribas nové podmínky prodeje a vedení holdingu Fortis svolalo novou valnou hromadu.

Akcionáři tentokráte podpořili projekt odprodeje 75% banky Fortis Belgie francouzské bance BNP Paribas.

Průběh valné hromady akcionářů byl velmi bouřlivý, docházelo nejen ke slovním útokům, ale po sále létaly i láhve s vodou a další předměty.

Odpůrci prodeje banky Fortis Belgie se snažili zpochybnit hlasovací práva nových majitelů akcií získaných po 28. září 2008, zejména investorů typu „hedge funds“, jejichž nákupy akcií banky Fortis byly pokládány za spekulativní.

 Tento argument však nebyl přijat nejen během valné hromady, ale již v předvečer Obchodním tribunálem v Bruselu, který odmítl žalobu odpůrců prodeje.

Při konečném hlasování bylo 73% akcionářů pro prodej banky.

 Důsledky:

            Většina komentářů pokládá kausu Fortis za rozhodnutou. 29.4. se ještě koná valná hromada akcionářů nizozemské části holdingu Fortis, všichni očekávají, že výsledek jednání potvrdí princip rozdělení aktiv holdingu Fortis mezi Nizozemsko a Belgii a že nebude zpochybněno vlastnictví belgického státu v bance Fortis Belgie.

            Právní zástupce jedné ze skupiny odpůrců prodeje, advokát Mischael Modrikamen zvažuje další kroky, jak by mohl napadnout výsledek hlasování valné hromady. To může realizaci prodeje ještě zkomplikovat.

            Rámcové ujednání belgické vlády s francouzskou bankou BNP Paribas bude znamenat:

1. Belgický stát odprodá 75% svého podílu v bance Fortis Belgie a ponechá si 25%, čímž bude nedále největším akcionářem banky a bude využívat svého postavení k tomu, aby peníze daňových poplatníků, které byly investovány na záchranu banky se postupně vracely.

2. BNP Paribas získá tedy 75% banky Fortis Belgie a výměnou postoupí 11,6% svých akcií belgickému státu. Tím se Belgie stane největším akcionářem této velmi významné francouzské banky. BNP Paribas zaplatí holdingu Fortis 1,375 miliard €.

3. Součástí ujednání je i rozdělení Fortis pojišťovny Belgie. 25% připadne bance Fortis Belgie a 75% zůstane v rukou holdingu Fortis. Přičemž holding Fortis si podrží 100% pojišťovny Fortis Insurance International.       

Závěr:  Kauza Fortis, jako součást boje proti finanční a bankovní krizi má pro Belgii mimořádný význam. Průběh celé operace měl a má i politické dopady. Vlastně kvůli bance Fortis odstoupil předseda vlády Yves Leterme v prosinci 2008.

            Úspěšná realizace vládního návrhu odprodeje banky Fortis Belgie potvrzuje kompetentnost vlády při řešení současné krize, dává jistotu bankovním vkladům a to nejen v bance Fortis, chrání pracovní místa banky Fortis Belgie (29 tis osob). Místopředseda vlády a ministr financí Didier Reynders také zdůrazňuje, že se snižuje riziko pro belgický stát, neboť banka Fortis Belgie je tak velká společnost, že si stát nemůže dovolit nést všechna rizika, která by mohla nastat.

(pramen: www.euronext.com) 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní(federální), regionální, provinční a komunální - je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schématicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

• federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
• místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
• modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)

Předčasné volby v červenci 2010 a následná jednání o vytvoření nové vlády potvrzují nezbytnost provedení tzv. 6. reformy Belgie. Tato reforma povede k dalšímu přesunu pravomocí z federaci na regiony a to i v oblasti daní a financování státu. V tento okamžik (září 2010) není jasné, zda se podaří zachovat jednotný daňový systém  v Belgii. 

Sazby:

DPH: 21%, resp. 6% (základní potraviny a další sektory)

daň z příjmu fyzických osob: min. 25%, max. 50%

daň z příjmu právnických osob: min. 28%, max. 33,99%

V roce 2004 již byla v celém rozsahu realizována reforma daňového systému, která na základě Zákona ze dne 24.12. 2002 vstoupila v platnost k 1. lednu 2003. Reforma zdanění fyzických osob je postavena na čtyřech oblastech: snížení daňového zatížení příjmů z pracovní činnosti; zavedení daňového systému, který zrovnoprávní manželské páry a páry žijící ve volném svazku, zvýšení daňových odpočtů z titulu vyživovaných dětí; daňová zvýhodnění z titulu zavedení ekologických opatření. Část reformy, která se týká zdanění společností, tak reagovala na snížení daní v sousedních zemích, zejména Nizozemí a Německu.

Belgie je zemí s nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5% mzdových nákladů. Reforma snižuje max. sazbu zdanění příjmu fyzických osob na 50 %, čímž se sníží podíl daňového zatížení na mzdových nákladech na 70%, ale i tak je nejvyšší v EU. Sazba zdanění zisku společností (Corporate tax rate) poklesla ze 40,17% (průměr EU 38,8%) na 33,99% v r. 2003. Vláda uvažuje o dalším jejím snížení až na 30%. Podniky platily za poslední fiskální rok  nižší, progresivně odpočitatelné daně, v závislosti na výši objemu velikosti zisku v EUR, a to:

Zisk :    € 0 až 24.789,35                         Daň:    24,98%

             € 24.789,36 až  89.241,67                      31,93%

             € 89.241,68 až  322.261,58                    32,54%

             € od 322.261,59                                      33,99%

Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Podniky mají možnost si na vlastní prostředky, které do společnosti investují, odečíst úrokový náklad z daní. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází k výraznému snížení skutečného daňového zatížení podniků, pod nominální tarif 33,99%. Belgie je tak jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.

V souvislosti s projednáváním veřejného rozpočtu Belgie na rok 2008 se očekávalo, zda vláda nezruší institut „intérêts notionnels“. Nakonec k tomu nedošlo, vláda se zavázala zavést opatření k potírání zneužívání této podpory rozvoje podnikání.

Belgie nezavedla žádnou ekologickou daň na energii. V kalkulaci ceny za energie jsou zahrnuty některé položky (příspěvek na Kyoto, fond solidarity energie), které jsou aplikovány plošně a nejsou vlastně daní, neboť neprocházejí státním rozpočtem.

Belgie má i některé další daňové specifika. Zavedla slevu, (prémii) při nákupu vozidel podle limitu emisí CO2. Valonsko k této federální iniciativě připojilo vlastní pobídky, které mají vést k nákupu vozidla s nižšími emisemi CO2. Pokud si zákazník koupí vozidlo s většími emisemi CO2 je postihován dodatečnou daní a naopak, při nákupu vozidla s nižšími emisemi, než má jeho stávající vozidlo, dostane odměnu, tedy slevu na dani.

Hospodářská krize vyvolala potřebu opatření na podporu obnovy hospodářství. Součástí těchto podpor jsou i časově omezené úlevy na DPH, kupř. ve stavebnictví (DPH snížena z 21 na 6%). Vláda převzala i část růstu nákladů na pracovní sílu dojednaných v kolektivních smlouvách na léta 2009 a 2010.(viz kapitola 4.1, část: Opatření belgické vlády na snížení dopadů finanční a bankovní krize na ekonomický vývoj).

Při příležitosti konání summitu G20 v Londýně a diskuse o způsobech překonání současné ekonomické krize byla také evokována otázka společného postupu proti daňovým únikům pomocí tzv. daňových rájů. Pod tento pojem se zařadily nejen země pověstné svým liberálním přístupem ke zdanění příjmů obecně, ale také země, které sice přijaly závazek v souladu s  článkem 26 - doporučením textu fiskálního ujednání OECD, avšak nedostatečně spolupracují s ostatními zeměmi v boji proti daňovým únikům, neposkytují informace o zdanitelných příjmech státních příslušníků třetích zemí a jejichž bankovní systém není transparentní.

Belgie se v seznamu, který byl publikován OECD/OCDE, ocitla v tzv. šedé zóně.

Belgický ministr financí (a místopředseda vlády) Diedier Reynders (MR) reagoval na tuto skutečnost velmi popuzeně a odmítavě. Především nesouhlasil s tím, aby Belgie byla zařazována do stejné skupiny zemí jako Monako, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Grenada, Vanautu, Cookovi ostrovy nebo Lucembursko. Ministr vyjádřil také údiv nad tím, že na „černém“ seznamu nefigurují země jako Macao, Hongkong, Panenské ostrovy, o kterých je všeobecně známo, že patří k fiskálním rájům. Proslýchá se rovněž, že o těchto seznamech bylo jednáno jen mezi „velmocemi“ a výsledek byl dojednán a nebylo postupováno podle objektivních kritérií.

Nicméně Belgie připouští, že je ještě pozadu v přijetí některých legislativních opatření podle směrnice EU o zdanění úspor a v dojednání bilaterálních smluv o spolupráci a výměně informací v této oblasti. Pro Belgii to znamená upravit většinu bilaterálních smluv o zamezení dvojího zdanění a uzavřít nové smlouvy se zeměmi, s kterými tuto úmluvu Belgie nemá. Belgické ministerstvo financí se obrací v těchto dnech na 42 zemí s návrhem úpravy smlouvy a na 32 zemí s návrhem na uzavření nové smlouvy. Tyto úpravy jsou v procesu jednání a schvalování a jak OECD tak EU jsou informovány, že se Belgie nijak nebrání spolupráci a že v roce 2010 se Belgie s těmito požadavky vyrovná. Zařazení Belgie na „šedý“ seznam zlehčuje a zpochybňuje smysl takových seznamů a případných sankčních opatření, které by vůči daňovým rájům mohly být použity.

Překonání bankovního tajemství a poskytování informací daňovým úřadům třetích zemím se týká občanů ze zemí mimo Belgii. V Belgii není znám konkrétní případ, kdy by si cizí fyzická nebo právnická osoba  založila bankovní konto v Belgii s cílem se vyhnout přiznání zdanitelných příjmů ve své mateřské zemi. Celá „aféra“ se tedy netýká Belgičanů a belgická média  se s  humorem  ptají, kde je ten „daňový ráj“ v Belgii, neboť Belgie je známa jako země s vysokým daňovým zatížením.

Belgie patří mezi země, které s odkazem na bankovní tajemství nebyly ochotny poskytovat informace do zahraničí o zdanitelných příjmech a bankovních účtech občanů třetích zemí. Z tohoto pohledu je zařazení Belgie na „šedou listinu“ správné. Nicméně Belgická vláda již předložila nezbytné legislativní návrhy a po jejich schválení a vstoupení v platnost bude i belgický systém standardně transparentní.

Belgické ministerstvo financí vypracovalo k 31.8.2009 návrhy dodatků ke Smlouvám o zamezení dvojího zdanění a usiluje o jejich urychlený podpis a vstup v platnost. Tím bude otevřena legislativní cesta, aby Belgie mohla poskytovat potřebné informace.

Minstři financí Belgie a ČR, Didier Reynders a Eduard Janota podepsali Protokol ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění a o potírání daňových úniků...... 15.3.2010 v Bruselu. Tento dodatek vstoupí platnost po ratifikaci parlamenty, pravděpodobně od 1.1.2012. Belgie bude od tohoto data předávat do ČR informace o účtech českých občanů v Belgii.

(pramen: http://mineco.fgov.be - VADE-MECUM DE L´ENTREPRISE, daň z příjmu fyzických osob viz: www.minfin.fgov.be)

Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd.  lze adresovat : SPF - Service Public Fédéral Finances ( = ministerstvo financí)

Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)

                    Boulevard du Roi Albert II, 33, PO BOX 25

                   1030 Bruxelles - Belgie

Kontaktním místem je:

Contact Centre FPS Finance

Pracovní doba: pracovní dny 8,00 až 17,00 hod.

Tel.: 0032 257/257 57 (normal rate)

Mail:info.isoc@minfin.fed.be

Portál: www.minfin.fgov.be

Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l´erntreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na:

http://economie.fgov.be/fr/entreprises/vademecum/index.jsp

Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nevhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již  v angličtině a němčině.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu