Belgie: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Specifická omezení pro zahraniční investice neexistují. Zvláštní povolení se vyžaduje,

a to jak od místních, tak od zahraničních investorů, pro provozování obchodních domů, dopravních služeb, výroby a prodeje některých potravinářských výrobků, broušení a leštění diamantů a prodej zbraní a střeliva. Belgický stát stejně jako regiony poskytuje investorům různé finanční a daňové pobídky a průběžně upravují dílčí administrativně právní podmínky k podpoře zahraničních investic. Finanční pobídky mají formu kapitálových grantů a dotací na úroky. Granty poskytují regionální správní orgány a  jejich výše může být v každém regionu odlišná. Tato výše závisí např. na tom, kolik investice vytvoří nových pracovních příležitostí, na technologických parametrech investice, atp. Zvláštními finančními pobídkami jsou stimulovány firmy, zejména malé a středně velké, investující v tzv. rozvojových zónách. Zóny podléhají schválení Evropskou komisí, protože tyto pobídky jsou financovány ze strukturálních fondů  EU. Daňovými pobídkami, které se stanovují na federální úrovni, se rozumí zejména osvobození od majetkové daně na několik let (max. 5 let). V současné době je příkladem pro podporu podnikání tzv. Marshalllův plán pro Valonsko, který by měl pomoci vyrovnat ekonomické rozdíly, pomoci zvýšení zaměstnanosti mezi valonským a vlámským regionem.

Vedle toho je kladen důraz na vytváření tzv. koordinačních a distribučních center, které požívají zvláštní daňové výhody, pokud splňují předem stanovené podmínky. Např. v případě koordinačního centra je základní podmínkou, že toto musí být součástí skupiny nadnárodních korporací s konsolidovaným kapitálem nebo rezervami ve výši € 300 mil. a konsolidovaným obratem € 300 mil. Další pobídky existují např. v oblasti odborné přípravy personálu, vědeckého výzkumu, exportu apod. Zahraniční zájemce o investování v Belgii si může základní informace o podmínkách vyžádat od níže uvedených federálních a regionálních úřadů:

Ministere des affaires économiques

Service des investissements étrangers

rue G. Leman 60

B-1040 Bruxelles

Ministere de la Région Wallonne

Direction générale de l´économie et de l´emploi

Office pour les investisseurs étrangers

Place de la Wallonie 1 - Bat. II

B-5100 Namur

Ministerie van het Vlaams Gewest

Flanders´ Foreign Investment Office

Leuvenseplein 4

B-1000 Brussels

Ministere de la Région Bruxelles-Capitale

Département des investissements étrangers

rue de Champ de Mars 25

B-1050 Bruxelles

Vzhledem ke komplexnosti problematiky se doporučuje využít služeb poradenských firem specializovaných na problematiku podnikání, např. Ernst & Young  KPMG Belgium (rue Nerveld 101-102, B-1200 Bruxelles), aj.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

PZI hrají  významnou roli pro belgickou relativně malou a velmi otevřenou ekonomiku. Traduje se, že více než polovina v Belgii investovaného kapitálu je vlastněna přímo či nepřímo zahraničními majiteli.

Belgie je stále cílovou zemí, kam směřují přímé zahraniční investice. Turbulentní politický vývoj od  roku 2007 (viz předchozí kapitoly) byl v mediích často označován za faktor, který snižuje příliv zahraničních investic do Belgie. Především nejistota osudu avizovaných reforem, slibovaných daňových úlev, snižování nákladů na pracovní sílu, odbourávání byrokracie,... mohla vést k opatrnosti investorů. Nejvíce bylo poukazováno na pokles zájmu o pronájem budov a kanceláří pro firemní účely. V březnu 2008 představil tisku a odborné veřejnosti předseda vlády a premiéři regionálních vlád nový portál na podporu zahraničních investic. Je to pravděpodobně reakce na negativní signály v oblasti přílivu nových přímých zahraničních investic do Belgie.

Belgie v poslední době velmi omezila zveřejňování údajů o vývoji ZPI (FDI). Od listopadu 2009 jsou na portále Belgické národní banky zveřejňovány údaje o přílivu FDI, pasivní, aktivní pro vybrané země (10 zemí), pro geografické zóny-světadíly, v členění na základní a ostatní kapitál. Některé údaje nejsou uváděny s poznámkou, že se jedná o utajované údaje. Z těchto přehledů vycházejících z platební bilance nelze učinit syntetické relevantní závěry a ponechává se na zájemci, aby je v případě potřeby analyzoval. Přístup k těmto statistkám je:

Zdroj: www.nbb.be/belgostat , vybrat Statistiques des investissements directs avec l´étranger“, pak již otevřít soubory podle zemí nebo geografických zón.

 Pasivní FDI

V roce 2009 investovali zahraniční investoři v Belgii 14,8 miliard € (bez reinvestovaného zisku). To je podstatně méně než tomu bylo v roce 2008 (65,5 miliard €) a v roce 2007 (77,0 miliard €).

Příliv FDI v roce 2009 ve výši 14,8 miliard € se skládal z přílivu 17,1 miliard € do základního kapitálu a z odlivu (-)2.3 miliardy € ostatního kapitálu.

Hodnota 14,8 miliard € celkových FDI, které směřovaly do Belgie zahrnuje pravděpodobně i zhruba 8 miliard €, které zaplatila francouzská banka BNP Paribas za banku Fortis, pak byl „pád“ přílivu FDI do Belgie velmi silný.

Interpretace geografického rozložení přílivu FDI do Belgie je trochu obtížná, neboť podíl přílivu FDI z Evropských zemí přesahuje 100%. Matematicky je to dáno odlivem (desinvesticemi) z Ameriky a Afriky a jen nízkým podílem investic z Asie.

Největším investorem (do základního kapitálu*) v roce 2009 byla Francie s podílem 56,4%. Tento údaj je zřejmě ovlivněn již zmíněnou transakcí BNP Paribas-Fortis. Následuje Lucembursko s podílem 6,7%, Německo 4,3% a Velká Británie 1,5%. Belgické statistiky uvádějí pouze vybraných 10 zemí. Čína v nich bohužel není.

* Poznámka: nelze statisticky porovnat podíly na přílivu „ostatní kapitál“, neboť rok 2009   vykazuje zápornou hodnotu, tedy odliv ostatního kapitálu. Kladné hodnoty vykazují opět Francie, Německo, Lucembursko.

Nepříznivý vývoj přílivu přímých zahraničních investic do Belgie odráží celkovou hospodářskou situaci vyvolanou bankovní a ekonomickou krizí v Belgii, která probíhá od září 2008.

Tyto „negativní“ výsledky je nutné relativizovat v porovnání se situací v ČR. ČNB vykazuje za rok 2009 příliv FDI do ČR v celkové výši 1,96 miliardy € a to včetně reinvestovaného zisku ve výši 2,86 miliardy € (které belgické statistiky neuvádí), investic do základního kapitálu ve výši 0,98 miliardy €, při snížení (desinvestování) do ostatního kapitálu ve výši (-) 1,87 miliard €. V tomto smyslu vychází Belgie v roce 2009 se srovnatelným počtem obyvatelstva pozitivně.

 Aktivní FDI

Belgické investice do zahraničí vykazují následující charakteristiku:

-         celkové belgické FDI do zahraničí vykazují hodnotu17,9 miliard €, což je více než příliv FDI do Belgie;

-         hodnota aktivních FDI se skládá z výrazného desinvestování (tedy snižování) do základního kapitálu ve výši (-) 7,9 miliard € a navyšování ostatního kapitálu + 25,8 miliard €;

-         je to v zásadě positivní vývoj, neboť v roce 2008 byly přímé zahraniční investice Belgie do zahraničí celkově záporné ve výši (-) 81,7 miliard €, z toho snížení základního kapitálu představovalo (-) 14,6 miliard € a snížení ostatního kapitálu (-) 67,1 miliard €;

-         Belgické FDI do základního kapitálu směřovaly především do Lucemburska, Irska, Nizozemska a Německa, ostatní uváděné země vykazují záporné hodnoty;

Belgické FDI do ostatního kapitálu směřovaly především do Nizozemska, Itálie, Švýcarska, Velké Británie, ostatní uváděné země vykazují záporné hodnoty;

 Ernst & Young, známá poradenská společnost zveřejnila studii „Baromètre de l´Attractivité en Belgique 2010“  - (v překladu Barometr přitažlivosti Belgie 2010), ve které je také analyzován příliv FDI do Belgie. Zvláštností je, že studie nepracuje s hodnotovými statistikami centrální banky v €, ale svá pozorování a hodnocení provádí na základě počtu investičních případů a jejich dopadů na tvorbu pracovních míst. Studie je zajímavá také tím, že obsahuje porovnání s dalšími evropskými zeměmi, včetně ČR.

Pro krizový rok 2009 se předpokládal pokles přílivu FDI. Studie prokazuje, že to není případ Belgie. Počet investičních případů ze zahraniční naopak posouvá Belgii z 8. na 6. místo v „atraktivnosti“ pro zahraniční investory mezi evropskými zeměmi. 

Nejpřitažlivější země v roce 2009 je Velká Británie s 678 případy, což znamená lehký pokles o 1% v porovnání s rokem 2008. Následují Francie (529, +1%), Německo (418, +7%), Španělsko (173, -18%), Ruská federace (170, +19%), Belgie (146, +3%), atd.

Česká republika podle této studie získala 61 investičních případů, což je pokles o 30% a obsadila 14. místo v tomto žebříčku atraktivnosti pro zahraniční investory. 

Zajímavá je pozice některých zemí střední, východní a jižní Evropy: Polsko (8. místo, 102 případů, -42%),  Maďarsko (13. místo, 64 případů, -36%), Rumunsko (11.místo, 75 případů, -48%). Za připomenutí stojí také sousední Rakousko (19. místo, 41 případů, -36%), kam směřovalo méně investičních případů, než do ČR.   Pozitivní posun vykazují Turecko (16. místo, 58 případů, +41%) a Ukrajina (17. místo, 46 případů, +48%).

Ze 146 investičních případů, které směřovaly do Belgie bylo 100 tzv. greenfields, tedy zcela nových investic. Christophe Bellegeer, ředitel komunikace Ernst& Young vysvětluje nárůst atraktivnosti Belgie „relativním klidem v belgické administrativě a politice v roce 2009 po letech nestability 2007 a 2008“.(Poznámka ZÚ: S tímto hodnocením se ZÚ Brusel silně neztotožňuje. V prosinci 2008 padla vláda Yves Leterma, vládu převzal Herman Van Rompuy, který post premiéra opustil v listopadu 2009, když byl navržen na předsedu Rady EU. Po celou tuto dobu se žádné vládě nepodařilo pokročit v řešení vnitropolitického sporu ve vztazích Vlámsko-Valonsko-Brusel a byla to jen hospodářská krize, která donutila znesvářené politické strany odsunout politický spor na později, což vyústilo v nový pád vlády v květnu 2010.)

Nejvíce investičních případů, které směřovaly do Belgie, pochází ze Spojených států, celkem 33, následuje Velká Británie 16, Francie 14, Německo 13, Japonsko 12, Nizozemsko 9, Švýcarsko 6, Itálie 5, Čína 4, Lucembursko 4.

Efektivnost investičních podpor lze také hodnotit podle počtu vytvořených pracovních míst. A v současné krizové době je toto kritérium (pro politiky) důležitější, než počet a objem investic. V Belgii vytvořily zahraniční investice v roce 2009 celkem 3 357 pracovních míst, což je o 1% méně než v roce 2008. Belgie tak v žebříčku evropských zemí zaujímá 13. místo. Předstihuje ji na 11. místě také Česká republika, kde bylo v roce 2009 vytvořeno 3 993 nových pracovních míst díky FDI, avšak ČR zaznamenala pokles o 29%. Slovensko, které se co do počtu investičních případů nedostalo vůbec mezi TOP 20, je země, kde byla vytvořeno 5 262 pracovních míst, což představuje nárůst 44% a řadí to Slovensko na 8. místo.

Analýza přílivu zahraničních investic do Belgie potvrzuje tendenci, která se zatím uváděla jen velmi zdrženlivě. Ukazuje se totiž, že krize postihuje daleko více Vlámsko, než Valonsko. Počet investičních případů, které směřovaly do Vlámska poklesl v roce 2009 z 74 na 64, zatímco Valonsko získalo 57 investic ze zahraničí, což je výrazný nárůst oproti roku 2008, kdy jich bylo pouze 40. Tento pozitivní vývoj Valonska se vysvětluje jednak nabídkou volných průmyslových zón a také úspěchem tzv. Marshallova plánu, který vyhlásila valonská vláda na podporu rozvoje celého regionu. Na druhé straně Vlámsko získává v zahraničí image země s velkým vlivem extrémních politických stran, země, která by se mohla odtrhnout od Belgie, tedy s nejistým politickým vývojem.

Sektorové rozdělení přílivu zahraničních investic ukazuje, že investoři mají v Belgii největší zájem o otevírání kanceláří pro zajišťování prodeje a marketingu. Z celkových 146 případů připadá na „prodej a marketing“ 60 případů, což je o 12 více než v roce 2008. Do průmyslu/výroby  směřovalo  jen 27 případů (2008 to bylo 36) a do logistiky 26 případů v roce 2009 oproti 33 v roce 2008. Do vědy a výzkumu (R&D) zahraniční investice rostou, v roce 2009 celkem 11 případů, to je o 4 více než v roce předchozím.

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

České investice do Belgie dle údajů Belgické národní banky jsou zanedbatelné. (viz kap. 7.5)

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

ZÚ Brusel doposud nezaznamenal žádný zájem českých firem o investování v Belgii. Z významu sektoru obchodních služeb v belgické ekonomice a bohatosti jeho struktury a výrazné přítomnosti zahraničního kapitálu, by bylo možné usuzovat, že by tento sektor mohl být zajímavý i pro české investory. Nicméně na jiném místě již bylo upozorněno na silnou konkurenci a na to, že právě v jednom ze segmentů sektoru, ve velkodistribuci, bylo zaznamenáno nejvíce firemních úpadků. České firmy se velkých privatizačních programů, které se týkaly telekomunikací (privatizace Belgacomu), letecké dopravy (privatizace BIAC -  provozovatel bruselského letiště) nezúčastnily. O účast v připravované privatizaci Belgické státní železnice nebyl z české strany projeven zájem. Nelze předpokládat, že by české firmy mohly nabídnout v tomto sektoru požadované strategické partnerství. Regiony svými investičními pobídkami upřednostňují investice spojené se zaváděním progresivních technologií, ekologicky šetrné a vytvářející co nejvíce pracovních příležitostí. Připravovaný daňový zákon chce podpořit investice do malých firem v oboru IT, pro které má být sníženo daňové zatížení o 50%.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Politická rizika investování v Belgii neexistují. Nicméně současná politická situace (září 2010) nevylučuje scénář rozdělení země. Tento krok by znamenal celou řadu otázek, od toho, kdo by byla nástupnická země, jak by to bylo se členstvím v EU, jak by byly převzaty mezinárodní smlouvy, atd., atd. Zatím je to snad  jen spekulace, opomenout  tuto alternativu nelze.

Federální a regionální vlády poskytují v některých případech nadstandardní investiční pobídky, které mohou být v kolizi s příslušnými direktivami EU. Jedná se o zdanění centrál nadnárodních společností se sídlem v Bruselu, jejichž zvýhodnění požaduje EK zrušit. Komerční rizika investování jsou obdobná jako v ostatních vyspělých zemích EU a OECD.

Ze strany podnikatelské veřejnosti jsou zmiňovány následující okolnosti, které zhoršují podmínky pro investiční činnost ve srovnání se zahraničím: vysoké sociální dávky (viz výše), byrokracie (např. vyřízení stavebního povolení trvá min. 9 měsíců), vysoké poplatky a daně spojené s ochranou životního prostředí, dopravou a distribučními sítěmi (např. náklady el. energii jsou asi o 20% vyšší, než v Evropě).

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu