- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
(viz též kap. 3.3.)
- Smlouva o přistoupení ČR k EU:
Smlouvamezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupeníČeské republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii.
Athény, 16.4.2003
Vstoupila v platnost 1.5.2004
Publikace :č. 44/2004 Sb.
- Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Belgického království o mezinárodní silniční dopravě
Praha , 17.04.68
Publikace č. 110/1969 Sb.
Vstup v platnost: 31.10.68
- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku*
* Do konce roku 2009 bude podepsán dodatek k této smlouvě, který umožní, aby Belgie poskytovala ČR údaje o účtech českých občanů v Belgii a uskutečněných transakcích.
Praha , 16.12.196
Publikace č. 95/2000 Sb.
Vstup v platnost: 24.07.2000
- Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR-UEBL (Union Economique Belgo-Luxembourgeoise).*
* ČR navrhla v roce 2009 Belgii a Lucembursku, aby tato dohoda byla zrušena.
Vstoupila v platnost 13.2.92
Publikace č. 574/192 Sb
POZOR: ČR požádala v roce 2009 Belgii o zrušení této dohody.
- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o letecké dopravě
Brusel, 06.04.98
Publikace č. 129/2003
Vstoupila v platnost: 23.6.2006
- Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a vládou Francouzského společenství Belgie a vládou regionu Valonsko ze dne 28.03.2001
Vstoupila v platnost: 22.7.2002
Publikace č. 114/2002
- Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a Vlámskou vládou ze dne 12.02.2002
Vstoupila v platnost: 29.5.2003
Publikace č. 99/2003 Sb.
Poznámka:
Dohody, které vstoupily v platnost před rozdělením ČSFR byly převzaty do právního řádu České republiky k 1.1.1993.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
(mil.Kč v b.c.)
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | Index 2009/08 | 1.pol. 2010 | Index 1.pol. 2010 | |
| Vývoz | 49 366 | 61 359 | 70 273 | 66 159 | 54 449 | 82,3 | 31 954 | 113,9 |
| Dovoz | 36 170 | 41 170 | 46 871 | 46 724 | 40 516 | 86,7 | 21 557 | 103,9 |
| Obrat | 85 536 | 102 529 | 117 144 | 112 883 | 94 965 | 84,1 | 53 511 | 109,6 |
| Saldo | 13 196 | 20 189 | 23 402 | 19 435 | 13 933 | 71,7 | 10 397 | 142,1 |
| V/D v % | 136,5 | 149 | 149,9 | 141,6 | 134,4 | 148,2 |
(Pramen: ČSÚ/MPO ČR, revize k 04.2010)
Belgie tradičně patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům ČR. Od roku 1990 vzájemný obchod meziročně rostl tempem, které Belgii řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející relace zahraničního obchodu ČR. V roce 2008 došlo po dlouhé řadě let k poklesu vzájemného obchodu a rok 2009 byl již plně poznamenán hospodářskou krizí.
Belgie zaujímá v roce 2009 z pohledu celkového obratu zahraničního obchodu ČR 12. místo za Maďarskem, před Španělskem a USA. Ve vývozu se Belgie dělí o 8. až 9. místo největšího odběratele českého zboží s Maďarskem, ale před USA, Španělskem. V dovozu je Belgie 14. největším dodavatelem do ČR.
Až do roku 1997 český dovoz rostl podstatně rychlejším tempem než vývoz, takže vzájemná obchodní bilance od r. 1992 vykazovala deficit. K obratu došlo v roce 2003, kdy ČR dosáhla kladného salda v bilanci vzájemné obchodní výměny ve výši 1.138 mil. Kč. Od té doby tempa růstu českého vývozu do Belgie výrazně převyšují růst dovozu z Belgie do ČR. V roce 2007 dosáhla bilance vzájemného obchodu rekordního aktiva ve prospěch ČR ve výši 23 miliard Kč. V roce 2009 dovoz z Belgie poklesl méně než české vývozy do Belgie. I přes to zůstává obchodní bilance kladná ve výši 14 miliard CZK.
Rok 2010 přináší opět oživení vzájemné obchodní výměny. Vývoz z ČR do Belgiie roste rychleji (+14%) než dovozy z Belgie do ČR (+4%). Tento vývoj opět zvyšuje kladné saldo obchodní bilance, které přesáhlo za 1. pololetí 2010 10 miliard CZK.
Důvody pro vysokou dynamiku obchodní výměny a zvýšený nárůst vývozu v posledních letech lze spatřovat i v rostoucích zahraničních investicích včetně belgických v ČR. Vývozci se tak snažili překonávat cenové a nákladové bariery a využívat komplementárních výhod. Vzájemná dynamika obchodní výměny jednoznačně potvrzuje přínos vstupu ČR do EU pro jeho „zahraniční“ obchod a výhody Jednotného vnitřního trhu EU.
Poznámka: údaje podle belgických statistik se značně liší viz kapitola 6.1-6.3.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
(Standard International Trade Classification)
Čs. vývoz
(mil. Kč)
| Nomenklatura | 2007 | 2008 | 2009 | 1.pol. 2010 | ||||
| mil. Kč | mil. Kč | mil. Kč | podíl v % | index | mil. Kč | podíl v % | index | |
| 0 Potraviny a živ. zvířata | 1 214 | 1 293 | 1 513 | 4,7 | 117,0 | 724 | 2,3 | 107,4 |
| 1 Nápoje a tabák | 25 | 19 | 32 | 0,1 | 166,5 | 13 | 0,0 | 79,6 |
| 2 Suroviny, bez paliv | 775 | 479 | 540 | 1,7 | 112,6 | 670 | 2,1 | 280,9 |
| 3 Minerální paliva, maziva | 26 | 58 | 153 | 0,5 | 263,4 | 39 | 0,1 | 118,7 |
| 4 Živočišné a rostl.oleje | 1 | 0 | 0 | 0,0 | 0,0 | 0 | 0,0 | - |
| 5 Chemikálie | 3 630 | 3 572 | 3 283 | 10,3 | 91,9 | 2 207 | 6,9 | 129,5 |
| 6 Výrobky dle materiálu | 12 022 | 11 534 | 10 777 | 33,7 | 93,4 | 6 031 | 18,9 | 113,1 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 43 246 | 41 371 | 33 265 | 104,1 | 80,4 | 18 651 | 58,4 | 108,7 |
| 8 Průmyslové spotřební zboží | 8 936 | 7 814 | 5 813 | 18,2 | 74,4 | 3 616 | 11,3 | 125,1 |
| 9 Komodity jinde nezatříděné | 15 | 18 | 18 | 0,1 | 98,6 | 4 | 0,0 | 27,9 |
| Celkem | 69 890 | 66 159 | 55 392 | 173,4 | 83,7 | 31 954 | 100,0 | 113,9 |
(pramen ČSÚ, MPO ČR, předběžné údaje za rok 2010, vykazují rozdíl oproti revidovaným údajům)
V rozsahu nomenklatury SITC se na objemu vývozu v roce 2009 nevíce podílely položky SITC 6,7 a 8, (výrobky tříděné dle materiálu, stroje a dopravní zařízení, průmyslové spotřební zboží), tedy výrobky s velkou přidanou hodnotou. Podíl těchto 3 skupin průmyslových výrobků představuje 90,1% veškerých vývozů. Přitom však dochází k poklesu exportu těchto nosných skupin, především průmyslové spotřební výrobky , jejichž export poklesl o více než 25%. Naproti tomu se zdá, že potraviny, zemědělské výrobky a nápoje zaujímají až příliš nízký podíl, avšak očekávání, že po odstranění různých překážek, které existovaly před vstupem do EU, by se měla tato komodita prosazovat, se naplňuje, neboť skupina SITC O vzrostla o téměř 17% a nápoje dokonce o 67%. Nápoje není jen pivo, avšak pouze Prazdroj (SAB Miller) má svého importéra/distributora v Belgii, který zastupuje i minerální vody značky Mattoni a sekt Bohemia.
Belgie má velmi silný chemický průmysl (farmaceutické výrobky, plastické hmoty, barvy) a projevuje se to jak v dovozu, tak ve vývozu.
Pro rok 2010 je pozitivní, že opět rostou nejdůležitější položky českého vývozu, vozidla a stroje, hotové výrobky a chemie, které představují 96% vývozů do Belgie.
Český dovoz
(mil. Kč)
| Nomenklatura | 2007 | 2008 | 2009 | 1.pol. 2010 | ||||
| mil. Kč | mil. Kč | mil. Kč | podíl v % | index | mil. Kč | podíl v % | index | |
| 0 Potraviny a živá zvířata | 2 976 | 2 890 | 3 522 | 16,3 | 121,9 | 1 850 | 8,6 | 111,1 |
| 1 Nápoje a tabák | 61 | 48 | 50 | 0,2 | 106,1 | 26 | 0,1 | 104,7 |
| 2 Suroviny bez paliv | 930 | 1 160 | 979 | 4,5 | 84,3 | 616 | 2,9 | 121,4 |
| 3 Minerální paliva, maziva | 461 | 522 | 461 | 2,1 | 88,4 | 229 | 1,1 | 104,0 |
| 4 Živočišné a rostl.oleje | 150 | 112 | 116 | 0,5 | 103,9 | 75 | 0,3 | 96,0 |
| 5 Chemikálie | 13 548 | 12 925 | 12 242 | 56,8 | 94,7 | 7 124 | 33,0 | 116,5 |
| 6 Výrobky dle materiálu | 15 934 | 14 705 | 11 626 | 53,9 | 79,1 | 6 561 | 30,4 | 114,7 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 10 951 | 11 695 | 7 743 | 35,9 | 66,2 | 3 823 | 17,7 | 94,5 |
| 8 Průmyslové spotřební zboží | 1 966 | 2 664 | 4 054 | 18,8 | 152,2 | 1 254 | 5,8 | 53,1 |
| 9 Komodity jinde nezatříděné | 1 | 3 | 7 | 0,0 | 266,9 | 0 | 0,0 | 1,0 |
| Celkem | 46 976 | 46 724 | 40 801 | 189,3 | 87,3 | 21 557 | 100,0 | 103,9 |
V rozsahu nomenklatury SITC se na objemu dovozu v roce 2009 nejvíce podílely nomenklaturní položky:
- SITC 6 výrobky tříděné dle materiálu (28,5%)
- SITC 5 chemikálie a příbuzné výrobky (30,0%)
- SITC 7 stroje a přepravní zařízení (19,0%)
Hospodářská krize nepostihuje v roce 2009 všechny dovozní položky. Nejvyšší pokles v dovozu mají položky SITC 7 – stroje a přepravní zařízení (-34%) a SITC 6 hotové výrobky (-21%). Naopak růst vykazují SITC 0 –potraviny (+22%), SITC 8 průmyslové spotřební zboží (+152%), SITC 1 nápoje a tabák (+6%). O téměř 5% poklesla tradiční dovozní položka chemie, která ale zůstává s nejvyšším podílem 30% z celkových dovozů z Belgie do ČR.
Rok 2010 přináší celkový růst dovozů z Belgie o cca 4%. Dovozy z Belgie se vracejí do „normálu“ pomaleji, než české vývozy do Belgie. Pomalejší růst způsobuje výrazné snížení dovozů spotřebního zboží (-47%). Pozitivně se opět vyvíjí chemie, která je největší dovozní položkou z Belgie do ČR. Za zmínku také stojí rostoucí podíl potravin a zemědělských výrobků.
Obchodní vztahy mezi Belgií a ČR jsou z hlediska přítomnosti podnikatelských subjektů v teritoriích nevyvážené. V České republice působí cca 100 belgických podniků s většinovou účastí a cca 60 podniků má v ČR obchodní zastoupení či kontaktní kancelář. Velký počet belgických podniků v České republice má kladný vliv na exportní kapacitu těchto podniků, které přes své mateřské podniky vyvážejí své výrobky do Belgie. Je zřejmé, že činnost zahraničních investorů tak ovlivňuje zásadním způsobem výsledky obchodu v některých komoditách.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Obecně lze říci, že belgický trh jako součást společného vnitřního evropského trhu je velmi otevřený a setkávají se zde všichni významní světoví hráči. Vyplývá z toho, že v zásadě se lze na belgickém trhu prosadit s jakýmkoliv konkurenceschopným výrobkem, pokud bude marketingová strategie a odhodlání, t.j. investice vývozce dostatečné.
Struktura belgické ekonomiky je charakterizována: typická malá země s otevřenou ekonomikou, velmi často v postavení subdodavatele pro velké sousední země Německo, Francie a Nizozemsko a kam v minulosti delokalizovaly své montážní závody velcí výrobci především z oblasti automobilového a leteckého průmyslu, s velkou tradicí v potravinářském a chemickém průmyslu.
Z toho vyplývá, že české firmy se mohou uplatnit v oblasti subdodávek a zpracovávání (subcontracting) právě v těchto oborech.
Určitá „krize“ v udržení konkurenceschopnosti belgických výrobků vede k tomu, že belgické firmy samy hledají dodavatele nebo partnery pro spolupráci a také delokalizují svou výrobu i do ČR (viz kapitola 7.5), aby si zajistily zdroje zásobování za příznivých podmínek.
Zájem ze strany belgických firem je o kovoobrábění, dodávky pro automobilový a letecký průmysl, nábytkářský průmysl, stroje a průmyslové spotřební zboží.
Rovněž otázka bezpečnosti a ekologičnosti energie a obecně ekologie nabízí dobrou příležitost pro české firmy - dodavatele technologií využívající obnovitelné zdroje energie a nabízející ekologická řešení především v oblasti komunálního hospodářství.
V Belgii je také silně rozvinutý potravinářsko-chemický komplex. V obou sektorech se čeští vývozci prosazují, obzvláště orientace spotřeby směrem na nové výrobky z oblasti biopotravin jsou perspektivní.
Velmi perspektivní je také trh služeb, byť identifikace jednotlivých sektorů není tak zřetelná. Největší bude zájem o služby, kde se dnes nedostává odborných pracovních sil: Doprava, IT, stavebnictví, řemeslnické služby, údržba zařízení, pečovatelské a zdravotní služby, cestovní ruch. Připomíná se, že Belgie zrušila k 30 dubnu 2009 přechodné období na volný pohyb pracovních sil a čeští občané již nemusejí žádat o pracovní povolení. Existuje však celá řada dalších povinností, zejména registrace v systému Limosa (viz dále).
Souhrnně se jako perspektivní obory se jeví :
(seřazeno podle skupin SITC)
- živá zvířata,
- textilní vlákna, příze, tkaniny,
- léčiva a farmaceutické výrobky,
- palivo z uhlí,
- výrobky z pryže,
- prefabrikované budovy,
- zařízení pro telekomunikace, elektrické přístroje, spotřebiče
- kovoobrábění,
- dodávky pro automobilový a letecký průmysl,
- nábytkářský průmysl,
- výrobky pro stavebnictví
- stroje a průmyslové spotřební zboží
- služby
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Českých podnikatelských subjektů, které by přímo v teritoriu vykazovaly činnost je málo a spíše jsou z oblasti služeb navazujících na činnost evropských institucí v Belgii. ČNB vykazuje za rok 2009 pohyb kapitálu z titulu investic z ČR do Belgie v celkové hodnotě 470,8 milionů CZK, přičemž se mělo jednat především o reinvestovaný a ostatní kapitál, takže nedošlo k žádné investici do nového základního kapitálu. Investice do základního kapitálu jsou nulové. To naznačuje nezájem českých investorů o Belgii. Přičemž stav (kumulace českých investic do Belgie k 31.12.2007 vykazoval jen 158,1 milionů CZK, za rok 2008 ČNB údaje o stavu českých investic v Belgii neuvádí.
Zjevný nepoměr statistik neumožňuje učinit seriozní závěry.
Přesto, že český export vykazoval v předchozích letech slušné výsledky, bude do budoucna nutné posilovat přítomnost českých firem v Belgii. Pro zpracování trhu bude nezbytné budovat vlastní distribuční síť, mít vlastní zastoupení, kontrolovat trh, marketingové aktivity i marže prodejců. Jako to ostatně udělaly všechny velké zahraniční firmy v ČR. Proexportní strategie ČR na léta 2006 – 2010 vytváří nástroje na podporu českých investic do zahraničí. Tyto nástroje by neměly být využívány jen pro 3. země, ale i pro země EU.
Belgická přítomnost v ČR je poměrně silná. Kapitálové účasti tu má asi 100 firem, 50 dalších provozuje kontaktní kancelář.
Belgie je aktivním investorem v ČR a patří mezi nejvýznamnější investory v ČR. Objem (stav) přímých zahraničních investic (PZI) z Belgie do ČR k 31.12.2007 činil v CZK 61,9 miliard mil. Za rok 2008 ČNB Belgii neuvádí. Belgie tak byla v celosvětovém měřítku 7.největším investorem v ČR, po Nizozemsku, Německu, Rakousku, Francii, Španělsku a USA s podílem 3,1% na celkových FDI v ČR.
V roce 2009 příliv PZI z Belgie již vykazuje opět velmi pozitivní výsledek ve výši v CZK 23,2 miliard. Ten se skládá z 1,2 miliardy CZK nových investic a z 22,4 miliard reinvestovaného kapitálu. To je v období krize velmi pozitivní vývoj. Zdroj: : www.cnb.cz. (Statistiky, platební bilance, FDI)
Výše belgických investic dosáhla svého vrcholu 1.377,7 mil.USD v roce 1999.
K významným akvizicím patří např. nákup ČSOB bankou KBC (1,06 mld. EUR), Glaverbel - AGC Flat Glass Europe (Glavunion- 232 mil. USD) a firma požádala o investiční pobídku na rozšíření své investice, Lhoist Group (VČS - 53 mil. USD), CBR (CEVA Mokrá), Unic Design (Kovobel Litoměřice), Delhaize-le Lion (Delvita), Tractebel (Cheming), Primus (International Victor Company), Bekaert (ŽDB), Thona International (Eupen Uničov), Interbrew – dnes InBev (Pražské pivovary). Belgická firma Barco n.v., vybudovala nový závod na zelené louce v lokalitě Kladna a vytvořila 170 nových pracovních míst. Fa Bekaert realizovala svou druhou investici v ČR v oboru výroby ocelového drátu. Kapacitou menší pivovar Duvel Moortgat zakoupil 50% podíl v pivovaru Bernard v roce 2001.
Dochází i k odchodu belgických firem z ČR nebo snižování jejich investice v ČR. Tak odešel již v roce 2007 obchodní řetězec Delvita (Delhaize), v roce 2009 odprodal své akvizice v ČR brazilsko-belgická společnost InBev (pivovary) a banka KBC nabídla na burze 40% akcií ČSOB.
Vývozci do Belgie: Flextronics Brno, Škoda Auto Mladá Boleslav, Siemens Auto. Tech. Plzeň, Phil. Morris Kutná Hora, JC auto součástky Česká Lípa, Robert Bosch České Budějovice, Cutisin Jilemnice, Hayes Lemmerz Ostrava, Barco Manufact. Praha, Wamac Fulnek, Spolana Neratovice, Spilntex Chuděřice, Barum Cont. Otrokovice, Foxconn Pardubice, Lucas autobrzdy Jablonec n. Nis., Bekaert-ŽDB Petrovice u Karviné, Glaverbel TLiberec, Bosal Praha, Alcoa Fujikura Praha, Moravia Steel Třinec, BMT Brno aj.
Dovozci z Belgie: Flextronics Brno, Glaverbel Teplice, Ford Motor Praha, Škoda Auto Mladá Boleslav, Volvo Truck Říčany u Phy, Opel CaS Praha, Barum Cont. Otrokovice, Barco Manufact. Praha, Phoenix-Zepp Modletice, Deuceninck Veverská Bítýška, GlaxoSmithKline Praha, Wamac Fulnek, Pharmacia ČR Praha, Monsanto Brno, Hybler Reeling Semily aj.
Ze seznamu největších „českých“ vývozců a dovozců je zřejmé, že podíl zahraničních investorů je na zahraničním obchodě ČR do Belgie velmi významný.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
V roce 2009 má OEÚ evidováno celkem 114 poptávek/nabídek předložených belgickými zájemci a českými subjekty. (mimo poptávky/nabídky adresované přímo ZK Czechtrade v Bruselu). V roce 2009 se poptávky/nabídky pohybovaly ve frekvenci cca 7 až 10 měsíčně.
Poptávky jsou zpracovávány ve spolupráci se ZK CzechTrade Brusel. Základní informaci, odpověď zpracovává OEÚ s využitím databází českých a belgických firem a dále postupuje poptávku/nabídku ZK CT, který pak podle klasifikace poptávky zajišťuje hlubší využití zájmu.
Dotazy všeobecného charakteru (pracovní povolení, mzdy, daně, zprostředkování kontaktů, právní informace, pohledávky a p.) jsou zpracovávány a zodpovídány OEÚ ZÚ.
Dotazy belgických firem se soustřeďují hlavně do následujících oborů: různé výrobky z kovu, hračky dřevěné, textilní výrobky a prádlo, masivní nábytek, broušené sklo a skleněné výrobky, dekorační a dárkové předměty. V oblasti výrobní kooperace se zájem soustředil na kovoobráběcí, montážní a svářečské práce, informace o podmínkách založení firmy v ČR.
V roce 2009 je patrné snížení poptávek a nabídek českých i belgických firem. Zdá se, že hospodářská krize vyvolává spíše opatrnost, snahu zachovat existující vztahy a není odvaha hledat a investovat do nových obchodních vztahů.
Za 1. pololetí 2010 zpracoval (písemně) OEÚ ZÚ Brusel 39 poptávek, nabídek, dotazů.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Česká republika neposkytuje Belgii rozvojovou pomoc.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Bilance výměny služeb, struktura vývozu a importu služeb Belgie-svět, Belgie- ČR v letech 2008 a 2009 v tis.€:
| ROK | 2008 | |||||
| v tis. € | Export CZ | Exp. svět | Import CZ | Imp.svět | Saldo CZ | Saldo svět |
| Celkem služby | 230 047 | 58 877 744 | 340 332 | 56 058 300 | -110 285 | 2 819 444 |
| Sektory: | ||||||
| Doprava | 54 378 | 18 855 486 | 91 228 | 15 834 085 | -36 850 | 3 021 401 |
| Turismus | 17 294 | 7 991 711 | 54 675 | 13 075 503 | -37 381 | -5 083 792 |
| Komunikační služby | 8 175 | 2 646 899 | 5 186 | 2 058 969 | 2 989 | 587 930 |
| Stavebnictví | 12 | 340 998 | 1 018 | 410 745 | -1 006 | -69 747 |
| Pojišťovnictví | 3 409 | 849 134 | 773 | 750 543 | 2 636 | 98 591 |
| Finanční služby | 6 161 | 2 781 940 | 33 088 | 2 413 379 | -26 927 | 368 561 |
| Počítače a informační služby | 24 207 | 2 469 531 | 8 296 | 1 812 266 | 15 911 | 657 265 |
| Licenční poplatky | 6 143 | 809 147 | 140 | 1 459 336 | 6 003 | -650 189 |
| Jiné obchodní služby | 106 633 | 18 663 409 | 140 083 | 15 487 459 | -33 450 | 3 175 950 |
| Osobní, kulturní a rekreační služby | 406 | 402 074 | 40 | 508 751 | 366 | -106 677 |
| Vládní služby | 0 | 1 652 891 | 0 | 201 957 | 0 | 1 450 934 |
| Ostatní služby | 3 229 | 1 414 524 | 5 805 | 2 045 307 | -2 576 | -630 783 |
| ROK | 2009 | |||||
| v tis. € | Export CZ | Exp. svět | Import CZ | Imp.svět | Saldo CZ | Saldo svět |
| Celkem služby | 233 000 | 58 064 000 | 306 000 | 53 381 000 | -73 000 | 4 683 000 |
| Sektory: | ||||||
| Doprava | 30 000 | 15 088 000 | 70 000 | 12 782 000 | -40 000 | 2 306 000 |
| Turismus | 18 000 | 7 055 000 | 52 000 | 12 809 000 | -34 000 | -5 754 000 |
| Komunikační služby | 9 000 | 2 771 000 | 6 000 | 2 251 000 | 3 000 | 520 000 |
| Stavebnictví | 3 000 | 977 000 | 2 000 | 694 000 | 1 000 | 283 000 |
| Pojišťovnictví | 4 000 | 955 000 | 1 000 | 847 000 | 3 000 | 108 000 |
| Finanční služby | 5 000 | 2 236 000 | 8 000 | 1 504 000 | -3 000 | 732 000 |
| Počítače a informační služby | 32 000 | 2 871 000 | 12 000 | 2 041 000 | 20 000 | 830 000 |
| Licenční poplatky | 10 000 | 1 773 000 | 0 | 2 091 000 | 10 000 | -318 000 |
| Jiné obchodní služby | 119 000 | 21 312 000 | 148 000 | 16 208 000 | -29 000 | 5 104 000 |
| Osobní, kulturní a rekreační služby | 1 000 | 415 000 | 0 | 459 000 | 1 000 | -44 000 |
| Vládní služby | 0 | 1 572 000 | 0 | 205 000 | 0 | 1 367 000 |
| Ostatní služby | 2 000 | 1 039 000 | 7 000 | 1 490 000 | -5 000 | -451 000 |
| Source: Banque Nationale de Belgique | ||||||
| Recettes = export des services, dépenses = import des services | ||||||
Zdroj: NBB Belgie, (nadine.feron@nbb.be, tel.: 02 221 52 05, fax: 02 221 31 44)
www.nbb.be/belgostat > balance des paiements > Opérations courantes > crédit/débit cumul !
Přehled je sestaven podle platební bilance Belgie. Znamená to, že hodnoty označené jako minusové, znamenají kladné saldo pro český vývoz služeb.
Belgie dosahuje aktivní saldo z celkového vývozu a dovozu služeb, i když se toto aktivum v roce 2008 podstatně snížilo v porovnání s rokem 2007. Největší podíl na obratu služeb má doprava, cestovní ruch, finanční služby. Výrazné záporné saldo má Belgie pouze u cestovního ruchu, tedy více výdajů směřuje z Belgie do zahraničí z titulu cestovního ruchu, než jsou příjmy z cestovního ruchu z turistů v Belgii.
Celkový vývoz a dovoz služeb v roce 2008 dosahuje až překvapivého růstu. Belgické vývozy služeb do
Celého světa se zvýšily o 8,3%, dovozy služeb o 11,7%.
Vývozy a dovozy služeb nemohly uniknout vlivu hospodářské krize a jejich hodnoty klesaly o 1,4% resp.o 4,8%. Vývozy služeb tak v porovnání s vývozem a dovozem zboží klesaly výrazně méně. Také v roce 2009 dosahuje Belgie kladného salda z vývozu a dovozu služeb ve výši 4,7 miliard €, což je téměř o 2 miliardy více než v roce 2008. Nejvíce se na tom podílí doprava. Turismus generuje záporné saldo bilance služeb Belgie.
Obchod službami ČR – Belgie
Bilance vzájemné výměny služeb, struktura vývozu a importu služeb ČR- Belgie podle platební bilance vykazuje v letech 2007 a 2008 velmi dynamický vývoj. Podle belgických statistických údajů vykazuje Belgie pasivum ve vzájemné výměně služeb ve výši 110,3 milionů € v roce 2008. Toto pasivum, tedy aktivum ČR se výrazně zvýšilo, neboť v roce 2007 bylo 74,0 milionů €.
Dovoz českých služeb z ČR do Belgie (tedy vývoz českých služeb do Belgie) se zvýšil v roce 2008 o 33,8% a dosáhl hodnoty 340,3 milionů €. Belgie prodala do ČR služby v hodnotě 230,0 milionů €, což představuje nárůst 27,6% proti roku 2007. Největší položky vzájemné výměny je doprava, cestovní ruch a finanční služby, ve kterých dosahuje ČR aktivní bilanci.
V roce 2009 se vývoz belgických služeb do ČR zvýšil o 1,3%. Podílí se na tom doprava a IT služby. Výrazně nejsilnější položkou jsou „Jiné obchodní služby“, zdá se, že zařazování položek ještě dělá potíže. Dovozy služeb z ČR zaznamenaly pokles o 10,1% a dosáhly hodnoty 306 milionů €. Nejvíce se dováží :doprava, cestovní ruch a jiné obchodní služby. Potěšitelné je kladné saldo bilance služeb ČR-Belgie, respektive záporné saldo belgické bilance služeb s ČR ve výši 73 milionů €.
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium:
OEÚ není běžně informován o vývozu/dovozu služeb mezi ČR a Belgií. Pokud byly v teritoriu prováděny stavební nebo montážní práce, byli vyslaní pracovníci českých podniků většinou placeni českou stranou v rámci kontraktní ceny.
Uvolnění trhu práce k 1.5.2009 v Belgii by mělo vést k nárůstu poskytovaných služeb z ČR do Belgie, zejména ve stavebnictví, kde přechodné období ztěžovalo vysílání pracovních sil do Belgie k provádění prací a služeb.
V oblasti služeb působí v teritoriu pouze podniky nevýrobního charakteru jako např. česká advokátní kancelář Kocián-Šolc-Balaštík a česká poradenská firma SN Consultancies, zaměřená na čerpání financí ze strukturálních fondů EU.
Vyhodnocení poptávky po českých službách:
OEÚ ZÚ zaznamenává jen zřídka z belgické strany konkrétní poptávky po službách. S výjimkou poptávek po odborných pracovních silách - pekaři, skláři, ale také designéři, architekti a obchodní zástupci se znalostmi jazyků vých. Evropy.
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh:
Belgie využila přechodného období zákazu kabotáže pro ČR až do 30. dubna 2009. V očekávání harmonizace kabotáže v rámci Evropské unie (směrnice EU by měla být schválena na jaře 2010) si Belgie vydala vlastní vyhlášku upravující podmínky kabotáže. V praxi se však zdá, že toto omezení není výraznou překážkou.
Belgie rovněž ukončila přechodné období na volný pohyb osob/pracovních sil a k 1. květnu 2009 otevřela svůj pracovní trh občanům osmi nových členských zemí, včetně ČR, kteří tak i nadále nepotřebují pro výkon své pracovní činnosti pracovní povolení.
Hlavní bariéry při průniku na trh jsou:
- neznalost podnikatelského prostředí
- jazyková náročnost teritoria (francouzština, nizozemština, angličtina a v menší míře i němčina)
- relativně vysoké daňové zatížení podniků a náklady na pracovní sílu
- neodpovídající kapitálová a personální vybavenost
- vysoká kvalita lidských zdrojů v oblasti vzdělanosti, praxe a jazykové vybavenosti
- znalost trhu podložená marketingovým průzkumem
- velmi komplikovaný federální systém země
Perspektivy českých firem v oblasti služeb:
Belgie disponuje relativně malou, ale silně otevřenou ekonomikou s velkou koncentrací výroby, služeb (72% HDP) a vysokým podílem zahraničního kapitálu. Perspektivy českých firem ve vývozu služeb jsou v sektorech: stavebnictví, poradenství a právních služeb, dopravy a podnikatelských aktivit v oblasti IT.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Tato informace je obsažena v subkapitole 8.2 „Podmínky pro zaměstnávání cizinců a místních sil
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)