Belgie: Zahraniční obchod země

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

      Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

   (mld. €)

 (pramen: www.nbb.be, www.abh-ace.org)

Belgická ekonomika je ve značné míře závislá na konjunktuře světových trhů. Celková hospodářská krize, která postihla i hlavní belgická odbytiště, sousední země, vedla k pádu belgického zahraničního obchodu. Vývoz poklesl v roce 2009 na 265,3 miliardy € t.j. o 17,3%méně, než v roce 2008. Rovněž poptávka v Belgie po dovážených produktech se snížila a dovozy poklesly o 20,4% na hodnotu  252,4 miliardy €. (Poznámka: při srovnatelném počtu obyvatelstva dosahuje Belgie trojnásobného obratu zahraničního obchodu v porovnání s ČR)

Rychlejší pád dovozů nicméně znamená, že Belgie dosahuje aktivního salda obchodní bilance ve výši 13 miliard € a pozitivního koeficient krytí dovozů vývozem (105,1%).

V prvých 5 měsících roku 2010 dochází k opětnému růstu vývozu a dovozu Belgie. Vývoz se zvýšil o 16,1% a dovoz o 16,5%. Bilance vykazuje kladné saldo ve výši 4 058 miliard €. Tento růst je pokládán za významný signál svědčící o vystupování z krize. Vysoké tempo růstu je nutné relativizovat neboť vychází již z krizových hodnot roku 2009.

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz  (země TOP 20) 

(v miliónech €,)

Zdroj: www.nbb.be/belgostat

Belgie, ostatně podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém vývozu je téměř 76%. Na celou Evropu připadá 80,1% vývozu, na Asii 8,6%, Ameriku 7,4% a Afriku 2,6%.

Největším obchodním partnerem je Německo s podílem téměř 20% na celkových vývozech Belgie. Následují sousední země Francie, Nizozemsko a Velká Británie, jejichž podíl je resp. 18, 12 a 7% a tak sousední země, včetně Lucemburska představují téměř polovinu vývozů Belgie.

Česká republikapodle belgických statistik byla v roce 2009 16. největším odbytištěm belgických výrobků s podílem 0,9%. Pokles belgických vývozů do ČR je vyšší než průměrný pokles celkových vývozů Belgie.

Zatímco v minulých letech zaznamenávaly největší růst nové členské státy Evropské unie ČR, Maďarsko, Polsko), v roce 2009 to byla Čína a Indie. Potvrzuje to úspěšnost proexportní politiky Belgie.

Statistické údaje za 01-05/2010 potvrzují, že se belgičtí exportéři prosazují na trzích Číny, Turecka, Ruské federace, Indie, Hongongu a tyto trhy patří již mezi top 20 belgických vývozů.

Pozn. Připomíná se, že se jedná o belgické statistické údaje zpracované podle komunitárních metod a značně se liší od hodnot vykazovaných ČSÚ.

Dovoz (země TOP 20)

(v milionech €)

Belgie, ostatně podobně jako ČR, realizuje svoje dovozy především ze zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém dovozu je přes 71%. Na celou Evropu připadá 75,7% vývozu, na Asii 12,9%, Ameriku 8,7% a Afriku 2,2%.

Největším dodavatelem je Nizozemsko s podílem 118% na celkových dovozech Belgie. Následují sousední země Německo, Francie, 17,1% resp. 11,7%. Velká Británie a Lucembursko zaujímají podíl 5,1% resp. 0,8%. Tyto sousední země představují 53% celkových dovozů Belgie. Překvapivě je 4. největší zemí Irsko.

Česká republikapodle belgických statistik byla v roce 2009 18. největším dodavatelem Belgie s podílem 0,8%. Pokles belgických dovozů z ČR je nižší (-16,9%) než průměrný pokles celkových dovozů Belgie (-20,4%).

Zatímco v minulých letech zaznamenávaly největší růst nové členské státy Evropské unie ČR, Maďarsko, Polsko), v roce 2009 to byly Irsko a Singapur, které jako jediné z největších zemí zvýšily své dovozy do Belgie.

Statistické údaje za 01-05/2010 potvrzují, že se na belgickém trhu prosazují  Ruská federace, Indie, Singapur a tyto země patří již mezi top 20 belgických zahraničních dodavatelů. Dovozy z Číny poklesly o 5,5%, nicméně Čína zůstává 7. největší dodavatel Belgie.

Pozn. Připomíná se, že se jedná o belgické statistické údaje zpracované podle komunitárních metod a značně se liší od hodnot vykazovaných ČSÚ.

Belgie je federální stát s 3 regiony Vlámskem, Valonskem a Bruselem-hlavním městem. Hospodářská situace těchto regionů se dost výrazně liší a tak je tomu i v objemech dovozů. Disponibilní údaje jsou zpracované podle národních statistik, takže vypovídající jsou pouze podíly těchto regionů na celkových dovozech:

Belgie                          100 %

Vlámsko                       83 %

Valonsko                      12 %

Brusel                             5 %.

Vlámsko je tedy větší odbytiště. Valonsko je o to větší výzva pro české vývozce, aby se zde uplatnili.

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu je charakterizována hospodářskou vyspělostí Belgie a mírou zapojení do mezinárodního obchodu. Belgie patří mezi 10 největších vývozců světa a přibližně 70% HDP prochází zahraničním obchodem.

Vývoz

( v miliónech €, SITC1, metodiky EU)

Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, jako je strojírenství, energetika, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu a dále zemědělské a potravinářské výrobky. Největším vývozním artiklem v roce 2009 byly  chemické a farmaceutické výrobky, které zaujímají podíl na celkovém vývozu Belgie 32,7%. Druhou nejsilnější komoditou jsou stroje a přepravní zařízení. V Belgii se montují automobily 4 světových značek. Podíl této skupiny na celkovém vývozu byl v roce 2009 21,6%. Zajímavý je také vysoký podíl potravin v belgickém vývozu (8,5%) a není to jen proslavená čokoláda, pivo a mořské plody.

Pokles vývozu v  roce 2009 postihuje všechny položky, nejméně jsou postiženy: chemie, potraviny, různé průmyslové výrobky (optické přístroje, obuv, zbraně) , nápoje a tabák.

Rok 2010 přináší oživení vývozu, nejvíce z přicházející konjunktury profitují: drahé kameny a drahé kovy (+64,4%), nerostné látky (+39,3%), umělá hmota (+30,5%), chemické výrobky (+20,9%). Pokles vývozu zaznamenává belgická tradiční položka-zbraně a střelivo (-10,5%).

Dovoz

 ( v miliónech €, SITC1)

V dovozu je významnou položkou chemické a farmaceutické výrobky s podílem téměř 27% na celkových dovozech. Belgie tedy není jen velký vývozce chemie, ale i významný dovozce chemických výrobků. Další významnou položkou v dovozu, která je spojena se zapojením belgických výrobců do mezinárodní výrobní kooperace, jsou stroje a přepravní zařízení, v tom dopravní prostředky s podílem na dovozu 24,2%.

Pokles dovozu v  roce 2009 postihuje prakticky všechny skupiny, nejvíce suroviny, minerální paliva, stroje a přepravní zařízení. Výrazný pokles dovozu zaznamenaly položky: drahé kameny a kovy (-30,6%), minerální suroviny (-39%), obecné kovy (-37,4%), dopravní prostředky (-22,7%), plastické hmoty (-19,1%),  stroje a přístroje (-22%).

Za povšimnutí stojí, že jsou postiženy stejné položky ve vývozu i dovozu. Belgie je typická „zpracovatelská“ země, doveze, zpracuje, vyveze. Je proto logické, že pokles odbytu zapříčiní stejný pokles nákupu.

Rok 2010 přináší oživení dovozů, nejvíce z přicházející konjunktury profitují: drahé kameny a drahé kovy (+65,2%), nerostné látky (+33,4%), obecné kovy  (+30,4%) umělá hmota (+23,0%), chemické výrobky (+16,2%). Pokles vývozu zaznamenává belgická tradiční položka-zbraně a střelivo (-6,6%), textil (-7,9%).

Pozn.: Porovnání nejvíce rostoucích položek vývozu a dovozu ukazuje, že se jedná o stejné zboží. Potvrzuje to „zpracovatelskou“ roli belgického průmyslu, který nemá vlastní surovinové zdroje, doveze, zpracuje a vyveze.

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Bariéry pro vstup na belgický trh vzhledem k členství ČR v EU neexistují.

Od 1. května 2004 po vstupu ČR do EU došlo k zásadní změně, belgický trh se stal pro ČR součástí JVT (Jednotného vnitřního trhu) EU. ČR také uplatňuje svoji obchodní politiku v rámci Společné obchodní politiky EU.

Se vstupem ČR do EU se rovněž zásadně změnily podmínky související s průvodními doklady pro zboží a služby. Běžnými průvodními doklady  používanými v obchodním styku jsou pouze obchodní faktura a přepravní doklad (nákladní/náložný list). Na faktuře musí být odděleně uvedena hodnota zboží  a ověřené mezinárodní DIČOpříjemce zásilky, což opravňuje k fakturaci bez DPH. DIČO se dá ověřit na portále VIES (kupř. www.vies.cz).

Čeští vývozci se musí přizpůsobit uplatňování zdaňování DPH, dle pravidel EU. Vývoz do některého z členských států již není klasickým vývozem a dovozem, jako doposud, ale takzvaným vnitrounijním dodáním nebo pořízením se všemi daňovými důsledky. Český vývozce má nárok na odpočet DPH jen v tom případě, že dodá zboží nebo služby osobě, která je k DPH registrována. Pouze v tomto případě dodá svému partnerovi zboží bez daně. V opačném případě je povinen prodat zboží zahraničnímu partnerovi včetně DPH. Pozornost je nutné obzvláště věnovat v případě obchodování položkami, na které je uvalena spotřební daň. To však není specifikum Belgie, ale týká se všech zemích EU a je jistě vhodné, aby se každý český subjekt poradil se svým finančním úřadem nebo poradcem.

Vývozci, u kterých roční hodnota objemu vývozu přesahuje 4 mil. Kč, musí jednou měsíčně vyplnit formulář Intrastatu a předat ho Českému statistickému úřadu (ČSÚ). Obdobnou povinnost mají dovozci v případě, že roční objem dovozu přesáhne 2 mil. Kč. Vývozci a dovozci, u kterých hodnota zboží bude pod výše uvedenými limity, mají povinnost nahlásit roční objemy vývozu a dovozu daňovým úřadům, které je následně postoupí ČSÚ.

Dovoz  ze třetích zemí, pokud není smluvně upraveno jinak, podléhá celnímu odbavení. Celní režim EU určují Nařízení Rady č. 2913/92 ze 12.10.1992 stanovující celní zákon ES a Nařízení EK č. 2454/93 ze 2.7.1993 stanovující pravidla pro provádění celního zákona. Vývoz není až na výjimky (strategické materiály) omezován. Vývozce má pouze oznamovací povinnost  pro Eurostat  („Avis d´exportation).

V případě, že vznikne daňová povinnost pro českou firmu, kupř.  prodejem výroků na veletrhu/výstavě, kupř. při provedení stavební činnosti, atd.   musí český subjekt požádat Ministerstvo financí o registraci na úřadě: (l’Office de contrôle de T.V.A. pour assujettis étrangers) na adrese:

                                   BCAE – contrôle

                                   Rue des Palais n° 48

                                   6^ème étage

                                   1030 Bruxelles

                                   N° fax. : 0032 2 57963 59

                                   N° tél. : 0032 2 577 40 70

                                   Adresse mail : contr.tva.bcae@minfin.fed.be

Po skončení veletrhu nebo jiné aktivity musí vystavovatel deklarovat druh a množství prodaného zboží a realizovat platbu 21% DPH na účet Ministerstva financí. Při účasti na více výstavách v jednom roce nebo kupř. při výjimečné a jednorázové stavbě je možné požádat o zjednodušenou formu deklarace a odvodu daně a operaci provést jednorázově po skončení akce.

Od června 2009 došlo ke změně zákona, deklarování DPH při účasti na veletrzích se sleduji přísněji. Formuláře k registraci u daňového úřadu poskytnou pořadatelé výstavy/veletrhu.

V případě, že český vystavovatel prodává v teritoriu nápoje nebo jiné zboží podléhající spotřební dani (tzv. akcíz) (vína, alkohol), tabákové výrobky či pohonné hmoty je povinen zaplatit příslušnému místnímu Finančnímu úřadu (Bureau - Administration des douanes et accises) spotřební daň z prodeje těchto komodit. V praxi to znamená, že vystavovatel v době příjezdu na veletrh musí pod dohledem pracovníka Finančního úřadu deklarovat druh, množství a hodnotu zboží určeného k prodeji. Po skončení veletrhu následuje obdobný postup, a to deklarace prodaného zboží, ze kterého zaplatí příslušnou daň vyčíslenou pracovníkem Finančního úřadu.

Ústředním správním orgánem v oblasti cel a dávek v Belgii je Administration centrale des douanes et accises (Cité Administrative de l´Etat, Tour Finances - bte 37, Bld du Jardin Botanique 50, B-1010 Bruxelles).

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

EU uplatňuje v oblasti obchodu vůči třetím zemím jednotný postoj formulovaný ve společné obchodní politice upravující: výši cel, kvantitativní omezení, obchodní smlouvy EU s nečlenskými státy a dohody s mezinárodními institucemi a opatření na ochranu obchodu. Členským státům EU nicméně zůstaly kompetence ke sjednávání některých bilaterálních ujednání s nečlenskými zeměmi, např. o ochraně a podpoře investic, zamezení dvojího zdanění, zaměstnávání cizinců, rámcových dohod o spolupráci atd.  Jakkoliv je dovoz do EU liberalizován,  mohou dovozy některých výrobků podléhat zákazům nebo omezením z důvodu ohrožení veřejné morálky, politiky nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalých obchodních praktik atp.

Ústředním úřadem kompetentním pro technické normy a standardy je Belgický institut pro normalizaci (Institut belge de normalisation, Av. de la Brabanconnne 29, B-1040 Bruxelles).

Od 1. ledna 2010 vstoupila v platnost evropská Směrnice o službách, která libertalzuje většinu sektorů služeb a umožňuje přístup na trh služeb v Belgii. Nicméně stále existuje celá řada povinností poskytovatelů služeb. Belgie zřídila, tak jako všechny ČS EU tzv. Jednotná kontaktní místa, která se v Belgii nazývají Guichets uniques (d´entreprises), je jich 9 a kontakt na ně lze nalézt na portále: www.business.belgium.be

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Svobodná celní pásma v Belgii nejsou.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu