- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Rovněž v Belgii platí obecná zásada, že o uplatnění výrobku na trhu rozhoduje zejména vztah kvalita - cena. To je ale až finální fáze vstupu na trh, které musí předcházet dokonalá znalost situace na trhu dané komodity a volba vhodného způsobu zpracování trhu na základě marketingové studie.
V Belgii jsou zavedeny všechny běžné formy zpracování trhu známé v zemích EU. Jejich výběr je na vůli firmy, nicméně může být ovlivněn zvyklostmi v daném segmentu trhu. Je-li např. známo, že belgický sektor velkodistribuce potravin a některých průmyslových výrobků je silně koncentrován (ovládají ho velké skupiny jako Carrefour, Delhaize le Lion, Colruyt, Macro, Aldi, Brico a další se sítěmi velkoplošných maloobchodních nebo diskontních prodejen, či obchodními domy), pak je zřejmé, že od orientace na malé firmy nelze očekávat větší výsledky. I když je možné, např. ve styku s velkodistributory, zpracovávat trh přímo bez prostředníka, rozšířený je nicméně prodej přes místní zástupce již proto, že přímé zpracování trhu je velmi náročné a u některých komodit nemožné. Zástupce je zcela nezbytný v případě dodávek strojů a průmyslového zařízení, kdy je třeba disponovat skladem náhradních dílů a zajistit poprodejní servis. Je skoro nezbytné mít samostatného zástupce pro Valonsko a zvlášť pro Vlámsko.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Pokud dodavatel využívá místních zástupců, je třeba při sjednávání smlouvy dbát na vyjasnění právní povahy daného vztahu. Při pochybnostech bude vztah podle belgického pojetí považován spíše za zaměstnanecký, a to s příslušnými nároky. Subjekt ze země mimo EU může být v Belgii zaměstnán, pouze má-li pracovní povolení. To se nevyžaduje, je-li jeho manžel/manželka belgickým občanem nebo občanem členské země EU. Samostatnou obchodní činnost může takový subjekt vykonávat jen po získání povolení k podnikání (carte professionnelle).
Podrobné informace k pobytu občanů ČR, jejich zaměstnávání nebo vysílání k provedení prací v Belgii je možné najít na webových stránkách :
http://www.emploi.belgique.be/defaultTab.aspx?id=5690.
Informace o podmínkách přístupu na trh práce v Belgii.
Deklarace LIMOSA
Belgie zavedla od 1.4.2007 nový systém povinné deklarace všech cizinců, pracujících dočasně nebo částečně v Belgii.
Cílem systému Limosa je poskytnout Belgii transparentní informace o tom, co se děje na trhu práce a jaký má práce cizinců dopad na ekonomiku. Zároveň má sloužit v boji proti zneužívání pracovních sil a zajistit stejné podmínky pro všechny.
Slovník Limosa používá slovo cizinci ve smyslu, osoby pocházející mimo Belgii, což není úplně podle unijní filozofie, kdy za cizince by se měly považovat osoby ze 3. zemí mimo Evropskou unii. Limosa se vztahuje na pracovníky, kteří pocházejí jak ze „starých“ členských zemí EU, tak „nových“ členských zemí a samozřejmě na osoby ze 3. zemí mimo EU. Slovo dočasnost má v českých dějinách svůj dvojí význam, v Belgii to znamená 12 měsíců, které lze opět o dalších 12 měsíců prodloužit.
Povinnost se registrovat v systému Limosa ještě před odjezdem do Belgie se týká všech pracovníků, ať zaměstnaných belgickou firmou nebo vyslaných svoji mateřskou firmou, OSVČ (tedy „nezávislých“) i stážistů, kteří přicházejí do Belgie pracovat dočasně nebo zde pracují částečně. V zásadě to znamená, že se to týká těch pracujících osob, které nemají belgické sociální pojištění. Povinnost se registrovat v systému Limosa nijak nezávisí na tom, zda k činnosti v Belgii pracovník má nebo nemá povinnost získat pracovní povolení.
Existuje celá řada výjimek: od řidičů mezinárodní dopravy, přes montéry a opraváře, kteří působí krátkodobě v Belgii, až po účastníky kongresů, obchodníky, sportovce, umělce, diplomaty, pracovníky mezinárodních organizací.
Registrace do systému Limosa lze učinit elektronicky nebo i písemně na určených formulářích.
Je nutné se seznámit s podrobnostmi, nuancemi, výjimkami a pak teprve vyplňovat deklaraci.
Do systému Limosa se vstupuje přes portál www.limosa.be. Existuje nabídka ve 4 jazycích, anglicky, francouzsky, holandsky a německy. Návody jsou srozumitelné a po přečtení úvodní informace by vyplnění deklarace nemělo trvat více než 5 až 10 minut. Důležité je, aby žadatel obdržel potvrzení o registraci tzv. dokument Limosa – 1, který může být vyžadován / kontrolován inspektory sociálního pojištění. Neregistrovaní pracovníci budou pokutováni, dokonce se ukládá každé belgické firmě, která přijímá zahraniční pracovníky, aby existenci dokumentu Limose-1, kontrolovala a mají povinnost „udávat“ pracovníky, kteří tento dokument nemají.
V praxi za rok působení systému Limosa se setkal ZÚ ČR s následujícím problémem: Limosa nevyžaduje registraci u některých činností vykonaných během 8 dnů. Vyslaní pracovníci české firmy přijíždějí do Belgie v pondělí s úkolem dokončit práce do pátku, tedy 5 dní. Práce se však nepodaří z různých důvodů dokončit, 8 dní je překročeno a inspekce práce může udělit pokutu. Je potřebné to řešit ve spolupráci s místním úřadem práce.
Pracovní povolení
Občan ČR již od 1.5.2009 nepotřebuje pracovní povolení pro Belgii. Přechodné období, omezující přístup na trh práce v Belgii skončilo.
Úřady práce se nacházejí:
- Valonsko: Ministère de la Région wallone, Division de l´emploi et de la formation, Place de Wallonie, 5100 Namur, Tel: 0032 81 33 31 11, fax: 0032 81 33 43 22, int. portál: http://emploi.wallonie.be;
- Hl. město Brusel: Ministère de la Région de Bruxelles-capitale, Direction de la Politique de l´Emploi et de l´Economie plurielle, rue du Progrès 80, 1035 Bruxelles, tel.: 0032 2 204 13 99, fax:: 0032 2 204 15 28, int. Portál: http://www.bruxelles.irisnet.be
- Flandry: Ministerie van de Vlaamse Gemeenschap, Vlaams Subsidieagentschap voor Werk en Sociale Economie, Cel Migratie, Koning Albert II, laan 35 (bus21), 1030 Bruxelles, tel.: 0032 2 553 43 92, fax: 0032 2 553 44 22, int. portál: http://www.vlaanderen.be/werk
- Germanofonní společenství: Ministerium der Deutschsprachigen Gemeninschaft, Abteilung, Beschäftigung, Gesundheit und Soziales, Gospertstrasse 1, 4700 Eupen, tel: 0032 87 59 64 86, fax: 0032 87 55 64 73, int. portál: http://www.dglive.be
OSVČ
Přechodné období se nevztahovalo na osoby samostatně výdělečně činné, tím se především myslí řemeslníci. OSVČ však také musí splnit celou řadu formalit, včetně registrace v systému Limosa. Podrobněji na stránkách SPF Economie: http://economie.fgov.be/SME/profession_access/home_fr.htm.
Je nutné získat tzv. Profesní kartu (Carte professionnelle). Podrobné informace lze získat na: http://economie.fgov.be/sme/Reglementation/Beroepskaart_fr.htm .
Odměna za práci v Belgii.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Belgii je 2.837 €. Tzv. statistický medián se nachází na hodnotě 2.485 €. (Pozn.: medián znamená, že 50% obyvatel je pod touto hodnotou a 50% je nad touto hodnotou.)
Průměrná mzda vzrostla za poslední dva roky o 6,6%. Pro roky 2009 a 2010 se očekává nižší růst mezd na úrovni 3,5%
Zhruba 2 % obyvatel bere méně než 1.500 €.
6 % obyvatel dosahuje mzdy v rozmezí 1.500 až 1.750 €.
Největší koncentrace mezd je v rozmezí 1.750 až 2.750 €, kam patří 55 % obyvatel Belgie.
Do skupiny obyvatel se mzdou mezi 2.750 až 4.000 € přináleží téměř 25 % Belgičanů.
12 % obyvatel patří do TOP skupiny se mzdou nad 4.000 €.
K nejlépe placeným profesím s průměrným brutto měsíčním platem patří:
vedoucí řídící pracovníci 7. 624 €,
řídící pracovníci 5. 416 €
provozovatelé, majitelé MSP 5. 327 €
právníci 4. 466 €
vědečtí pracovníci (matematici, statistici, fyzikové, chemici) 4. 228 €
finančníci a poradci 4. 140 €
architekti, technici 3. 929 €
ekonomové, překladatelé, tlumočníci, psychologové 3. 901 €
Naopak k nejméně placeným profesím patří:
provozovatelé a personál restaurací a hotelů 1.899 €
údržbáři a pomocníci v domácnosti 1.965 €
dělníci sektor dřeva, textil, kůže 2.046 €
zaměstnanci knihoven 2.055 €
úklid domů, mytí oken 2.065 €
popeláři 2.091 €
dělníci - krejčí, skláři 2.103 €
Je zřejmé, že nejlépe jsou placené profese „intelektuální“, řídící pracovníci, právníci, vědci, inženýři, ekonomové, překladatelé, tlumočníci. Jejich mzdy rostly mezi roky 2000 až 2007 o 28,5%. Nejnižší mzdy dosahují pracovníci pohostinství, nicméně jejich mzdy vzrostly ve sledovaném období o 27,6%.
Studie se bohužel nezabývá pro ČR zajímavými sektory pracovníků ve státní správě, ve vzdělání a zdravotnictví.
Belgie má velmi rozvinutý chemický průmysl a je proto logické, že v tomto sektoru jsou mzdy o 50% nad průměrem. Výhodné jsou dále sektory plynárenství, elektrická energie,a finanční instituce. Naopak sektory pohostinství, oděvní průmysl, výroba nábytku, stavebnictví nabízejí méně atraktivní mzdy. V těchto sektorech také tradičně chyběly pracovní síly. Tento nedostatek se vyrovnal během současné krize.
V Belgii existují i významné regionální rozdíly v úrovni odměňování za práci. V hlavním městě Bruselu jsou mzdy v průměru o 15% vyšší. Stejný efekt je patrný v provinciích Valonské Brabantsko a Vlámské Drabantsko a v Antverpách. Nejnižší mzdy jsou belgické provincii Lucemburské, která je 16% pod celostátním průměrem a tedy 27% pod průměrem v Bruselu.
Studie uvádí všechny uvedené údaje v kategorii hrubá měsíční mzda. Pro lepší orientaci připojuje ZÚ Brusel informaci o zdanění příjmů fyzických osob v Belgii (podmínky fiskálního roku 2008):
Sazba v % | Limit ročního zdanitelného* příjmu v € |
| 0 | 6.150** |
| 25 | 6. 150 až 7.560 |
| 30 | 7.560 až 10.760 |
| 40 | 10.760 až 17.920 |
| 45 | 17.920 až 32.860 |
| 50 | nad 32.860 |
* od hrubého příjmu lze odečítat různé položky, náklady, (nebo také přičítat různé položky, služební auto, dávky in natura, ... )
** tento nezdanitelný limit se navyšuje o 1.310 € na 1 dítě a o 3.370 na 2 děti.
Uvedená informace má sloužit především českým podnikatelům a exportérům, kteří působí v Belgii nebo hodlají vstoupit na belgický trh. Mechanické přepočtení belgických mezd na CZK a jejich porovnání s mzdami v ČR by bylo zavádějící bez porovnání parity kupní síly (spotřebních košů).
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Nejběžnějšími formami přímého zastoupení zahraničních firem v Belgii jsou dceřiné firmy v podobě s.r.o. nebo a.s. a pobočky.
Na základě zákona ze 16. ledna 2003 byla založena společnost Banque-Carrefour des Entreprises (BCE) a Guichet d´entreprises agréés. Důvodem jejich založení bylo zjednodušení administrativy související se zakládáním podniku nebo živností a poskytováním informací podnikatelské veřejnosti. BCE disponuje všemi údaji ve spojitosti s činností podniku a kompletní databází všech podnikatelských subjektů v Belgii. Rovněž tak uděluje každé právnické a fyzické osobě jednotné identifikační číslo (JIČ), které sestává z 10 číslic a začíná 0 nebo 1, na které navazuje dosavadní devítimístné číslo TVA (DIČO). Počínaje 1. lednem 2005 je používání JIČ povinné. JIČ generuje veškeré údaje související se statutem a aktivitami podniku (název podniku, adresa, právní forma, číslo účtu a název banky, spojení na úřední věstník a centrálu ročních bilancí podniků u Belgické národní banky, atd). BCE přiděluje JIČ:
· právnickým osobám, které disponují číslem TVA (DIČO), kdy devítimístnému číslu bude předcházet 0
· podnikům, které nedisponují číslem TVA (DIČO) a používají devítimístné číslo Národního registru právnických osob, bude tomuto číslo rovněž předcházet číslice 0
- nově zakládaným podnikům BCE přiděluje automaticky JIČ s číslicí 0 nebo 1 V současné době je přidělena 0, později bude přidělována číslice 1.
Na základě přiděleného JIČ nemusí podniky zajišťovat tytéž formality u různých subjektů. BCE provádí prostřednictvím „Guichets d’entreprises“ registraci všech právnických a fyzických osob, jakož i asociací působících v Belgii. Guichet d’entreprises (GE) je soukromá organizace pověřená federální vládou k výkonu specifických úkolů a má v Belgii 200 poboček, které shromažďují údaje od podnikatelů. Úkolem GE je:
- provádět zápis do BCE všech právnických a fyzických osob. JIČ nahrazuje číslo TVA a číslo ONSS (Organisation Nationale de Securité Sociale)
- ověřovat předepsané podmínky pro zápis do příslušné profese
- na přání klienta poskytnout servisní průvodní služby, jako jsou zápisy pro TVA a ONNS, nebo žádosti o autorizaci dokumentů.
Poplatek za zápis obchodní společnosti do BCE činí řádově € 70 pro fyzickou a € 130 pro právnickou osobu. Zápis již registrované filiálky obchodní společnosti je € 50 resp. € 70. Pro všechny ostatní formy podniku je zápis ve výši € 40. (Změna tarifů vyhrazena).
Firmy vykazují roční bilanci na formuláři BNB, filiálky vykazují pouze bilanci mateřské firmy. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení. Dále se právnické i fyzické osoby v okamžiku zahájení podnikatelské činnosti musí registrovat u berního úřadu při ministerstvu financí. Řada činností v rámci samostatného podnikání přitom může náležet do kategorie regulovaných nebo povolovaných profesí, což vyžaduje udělení potvrzení o zřízení firmy živnostenským úřadem provincie. Otázkami podnikání a zahraničních investic se zabývají regionální ministerstva s působností v hospodářské problematice (viz kapitola 9.). Zde lze získat informace o právní úpravě upravující zřizování firem a o podporách pro investory s všeobecnou nebo jen regionální platností. Konkrétní postup je možno konzultovat se specializovanými poradenskými firmami.
Podrobné a aktuální informace lze získat na portále SPF Economie: www.mineco.fgov.be/entreprises/crossroads_bank/home_fr.htm
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Základní formou propagace na místním trhu je účast na výstavách a veletrzích, nejlépe specializovaných. Využívaná je také propagace v masmédiích, zejména v televizi a v novinách a časopisech. Přitom je třeba vzít na vědomí, že frankofonní veřejnost nelze oslovit prostřednictvím vlámského média, stejně tak by bylo kontraproduktivní působit na vlámskou veřejnost prostřednictvím média používajícího francouzštinu. Prospektová dokumentace by měla být v některém ze dvou úředních jazyků nebo ještě lépe v každém zvlášť. Náhražkou za holandštinu může být angličtina, v menší míře i němčina.Vhodnou formou propagace, a to jak z hlediska konečného efektu, tak nákladů, může být obchodní mise, kontaktní akce, firemní presentace spojená s výstavkou zboží. Tyto akce však mohou mít v Belgii úspěch pouze tehdy, jsou-li předem dobře připraveny, vč. zajištění účasti představitelů podnikatelského sektoru, který má akce oslovit. Rozeslání pozvánek na vybrané adresáty, byť by jich bylo velké množství, naprosto nestačí, nemá-li akce skončit fiaskem a finanční ztrátou. Je třeba s každým zvaným individuálně pracovat. V Belgii nabídka akcí tohoto druhu vysoce převyšuje poptávku. Je velmi doporučeníhodné svěřit takové akce specializované místní marketingové nebo PR agentuře.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Nejčastějším důvodem obchodních sporů může být vymáhání pohledávek. Lze využít služeb inkasních kanceláří, anebo na tuto činnost specializovaných poradenských kanceláří, např.: Dun & Bradstreet Eurinform s.a. (73, Avenue des Pléiades, B-1200 Bruxelles, případně advokáta.
Belgie patří do francouzské právní oblasti, existují však určité odchylky od francouzského práva. V procesním právu platí zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení. Dlužník pak může kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného výhodné obracet se na soud s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením. Rozhodnutí cizích soudů nejsou v ČR ani v Belgii vymahatelná, proto se doporučuje zažalovat u soudu země dlužníka. Pokud jde o vykonatelnost cizích rozhodčích nálezů, Belgie přistoupila k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, takže zahraniční nálezy jsou v Belgii vykonavatelné za podmínek uvedených v dané obchodní smlouvě. Uznává se také rozhodčí doložka ad hoc, např. podle řádu EHK, nebo UNCITRAL.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Režim se řídí právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypsaných na území EU a o programech a projektech EU jsou uveřejněny v „Journal officiel“, (http://evropa.eu.int/eur-lex), který lze získat v Office des publications officielles de l´UE (rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg) nebo v Moniteur belge(www.moniteur.be), rue de Louvain 42, B-1000 Bruxelles. České podnikatelské subjekty se mohou rovněž obrátit na centrálu agentury CzechTrade, která má Journal officiel k dispozici.
V Bruselu se nachází také sídlo Severoatlantického paktu NATO, které pravidelně publikuje vypsané tendry. Informace o nich zasílá ZÚ Brusel na MNO ČR a na AOP (Asociace obraného průmyslu ČR).
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Belgický trh v zásadě nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU. Při výběru obchodního partnera je však třeba si uvědomit, že charakteristickým rysem belgického hospodářství je velký počet podnikatelských subjektů, mezi nimiž převažují malé a středně velké firmy. Ty mohou být kapitálově slabé, nemusí mít kvalitní odborné vedení, mohou mít řadu vážných problémů a jejich existence může mít jen krátké trvání. Lze se také domnívat, že některé z místních firem zajímajících se o spolupráci s českými partnery vidí v tomto spojení i určité šance na řešení takových problémů a přežití. Každoročně dochází k úpadkům firem, řádově okol 8000 ročně, hospodářská krize roku 2009 počet úpadků ještě navýšila. Zároveň však jsou zakládány nové firmy a je třeba být v těchto případech opatrnější a při dojednávání platebních podmínek požadovat větší stupeň zajištění. Z uvedené situace vyplývá, že čeští exportéři musí obezřetně před kontraktačním/kooperačním jednáním získat informace o bonitě partnerské firmy (bankovní a individuální informace, finanční pozice, úvěrové portfolio, zadluženost, postavení na trhu v daném sektoru atd.). Důležité je rovněž uplatnit optimální platební podmínky pro vývozce, aby bylo sníženo případné riziko platební neschopnosti nebo platební nevůle dovozce.
Na rozdíl od ČR je obchodní rejstřík jen z části přístupný na internetu, na adrese: www.ejustice.just.fgov.be/cgi_tsv/tsv.pl. Výpis z rejstříku je možné vyžádat na instituci Moniteur Belge, tel. 02/552 22 11, fax: 02/511 01 84, případně osobně vyzvednout. Tato služba má být bezplatná.
Specifické riziko existuje při dodávkách pro státní sektor. Ten tradičně platí dobře avšak s poměrně velkým zpožděním. Ostatně zkrácení platebních lhůt je i předmětem opatření vlády na podporu belgického hospodářství. Často státní orgány nevykonávají mezinárodní obchod a je nutné najít belgickou firmu, která dodávky „zastřeší“. Tyto firmy si pak rády dávají do platebních podmínek ustanovení, že zaplatí „až dostanou zaplaceno od konečného odběratele“. Navíc státní úřad před zaplacením faktury soukromé firmě má za povinnost přezkoumat, zda firma nedluží daně a v pozitivním případě stát pohledávku zkompenzuje. Postižený se pak snaží přenést problém na zahraničního dodavatele.
V roce 2008 a 2009 dochází k rekordnímu počtu úpadků belgických firem. Celkem 8.512 resp. přes 9000 firem položilo bilanci. Rovněž počet nově založených společností se zmenšuje. Odráží to jak pokles konjunktury, tak vliv finanční krize ve světě.
Pro české exportéry to znamená větší opatrnost při projednávání platebních podmínek s belgickými partnery. Úpadky se nejvíce týkají restaurací, pohostinství, maloobchodu a služeb.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do kompetence Federálního ministerstva pro ekonomiku (Service public fédéral Ekonomie, PME, Classe moyenne et Energie). Ochranou duševního vlastnictví je SPF pověřen úřad OPRI (Office belge de la Propriété intellectuelle).
Dotazy a kontakty týkající se legislativy, zákonů, statistiky a různých nařízení lze nalézt na internetové adrese:
http://mineco.fgov.be/intelectual_property/patents/communication_fr.htm
Případné dotazy je možné zaslat přímo na OPRI prostřednictvím e-mailu:
opri_die@mineco.fgov.be
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Trend je k prodlužování délky splatnosti faktur. K tomu přistupují ještě rozdíly v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách. Dodavatelé, chtějí-li do EU vyvážet, jsou nuceni tyto lhůty akceptovat, i když jsou obtížně financovatelné. Běžnou platební podmínkou v Belgii je krátkodobý 30 - 60 - 90 denní směnečný úvěr (obecně v průmyslu kratší a službách delší). Konkrétní podmínky, za nichž české firmy obchodují, ZÚ nezná, a s ohledem na obchodní tajemství by je nemohl veřejně komentovat. Lze předpokládat, že každý vývozce se bude snažit o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá žádnou předchozí zkušenost. Doporučuje se vyžádat si bankovní informace o partnerovi, prosazovat placení L/C nebo D/P a v případě odloženého placení se pojistit proti úvěrovým rizikům (viz EGAP, obchodní banky). ZÚ Brusel byl několikrát požádán českým vývozcem o pomoc při vymáhání plateb. Případy špatné platební morálky českých firem nicméně byly také zaznamenány.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Nejvýznamnější mezinárodní obchodní veletrhy a výstavy se konají na bruselském výstavišti Heysel (http://brusselsexpo.be ). Veletrhy se dále konají ve městech: Lutych (http://www.fil.be), Gent (http://flexpo.be ), Antverpy (www.antwerpexpo.be) Kortrijk (http://kortrijkexpo.be ). Komplexní přehled o pořádaných veletrzích a výstavách je publikován na webové stránce: (www.exhibitions.be) nebo na portále Ministerstva ekonomie http://mineco.fgov.be, pak v menu: Foreing Investors/Accueil des investisseurs>Exhibitions and Fairs/Salons et Foires>zvolit kritéria výběru.
ČR republika neměla v roce 2006 a nemá ani v roce 2007 oficiální účast na veletrzích v Belgii.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
