Bělorusko: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Minsk (Bělorusko)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Zhoršení podmínek dodávek ruské ropy, nižší poptávka po běloruském zboží na světových trzích, podpora ekonomického růstu prostřednictvím vnitřních zdrojů a zahraničních půjček,  nedostatečný příliv zahraničních investic, přeregulovanáekonomika, zvýšení průměrné mzdy na ekvivalent 500,- USD jako jeden ze slibů předvolební prezidentské kampaně bez odpovídajícího zvýšení produktivity práce – tyto a další faktory přivedly běloruskou ekonomiku k nevyrovnanému rozpočtu,zrychlení inflace, zhoršení výkonnostních parametrů, zejména petrochemického průmyslu a v neposlední řadě ke značnému nárůstu deficitu obchodní bilance. Výsledkem je rostoucí zadluženost země, pokles mezinárodních rezervních aktiv apřetrvávající problémy s financováním deficitu běžného účtu platební bilance.

HDP BYvzrostl v roce 2010 o 7,6% na 163 trilionů běloruských rublů (54,1 mld. USD). Objem průmyslové výroby přitom představoval 53,6 mld. USD, což je o 11,3% více než v roce 2009. Výroba zemědělské produkce se zvýšila o 2% na 10,2 mld. USD. Na nevyplnění plánovaného ukazatele HDP měly vliv především výsledky zemědělského sektoru, který byl ovlivněn negativními klimatickými podmínkami a také skromnějšími výsledky petrochemického průmyslu, který se musel vyrovnat s novými podmínkami dodávek ruské ropy.

Právě dodávky ropy se staly klíčovým destabilizujícím faktorem pro běloruskou ekonomiku. Státní rozpočet totiž nebyl připraven na propad příjmů z petrochemického průmyslu, přičemž jeho výdajová strana musela financovat sociální zabezpečení, dotovat zemědělství a vyrovnat se s navýšením průměrné mzdy. Dle vyjádření Ministerstva financí BY čisté ztráty rozpočtu v souvislosti se zrušením vývozních cel na ropu a ropné produkty, aby ty mohly být cenově konkurenceschopné na zahraničních trzích, představovaly 663 mil. USD. Daný fakt si vynutil oficiální korekci deficitu státního rozpočtu do výše 2,9% HDP (deficit nakonec dosáhl 2,4% HDP, tedy 1,3 mld. USD), přičemž byla korigována i jeho výdajová strana, zejména náklady na národní hospodářství (energetiku). Další tlak na rozpočet zapříčinilo Lukašenkovo předvolební gesto zvýšit průměrnou mzdu v zemi na 500,- USD. Aby byly minimalizovány výdaje, dané zvýšení proběhlo prakticky až na samotný závěr roku. Průměrná měsíční mzda tak v prosinci měla dosáhnout ekvivalentu 530,- USD. Nedostatek finančních prostředků a plánované výdaje s navýšením mezd donutilo MF BY k půjčkám na mezinárodních trzích, kdy BY historicky poprvé emitovalo státní obligace ve výši 1 mld. USD (v lednu 2011vydalo obligace za dalších 800 mil. USD) a 5 mld. ruských rublů (171 mil. USD). Státní dluh BY tak k 1. lednu 2011 dosáhl 20,2 mld. USD, tedy 37,4% HDP. Z toho státní zahraniční dluh představoval 9,687 mld. USD (nárůst o 22,8%).

Zvýšení regulovaných cen na sociální (dotované) skupiny výrobků jako pohonné hmoty, potraviny, tarify na městskou dopravu, energie v roce 2010 a inflační očekávání obyvatelstva předznamenaly zrychlení inflace. Spotřebitelské ceny se tak za kalendářní rok vyšplhaly o 9,9%. Ceny na potraviny přitom vzrostly o 13,1%, nepotravinářské zboží o 7,4%, služby o 6%. Dodatečný inflační tlak na spotřebitelský trh iniciovaly ceny průmyslových výrobců, které se zvýšily o 19,3%, tedy prakticky na dvojnásobek spotřebitelských cen. V prosinci 2010 ve srovnání s prosincem 2009 byl největší růst zaznamenán u petrochemického průmyslu (+34,5%), v energetice (+33%), chemickém průmyslu (+30,8%), palivovém průmyslu (+23,3%), zdravotnictví (+21,6%), lesním a dřevozpracujícím průmyslu (+19,1%), metalurgii (+19%) a průmyslu stavebních materiálů (+18,4%).

Nehledě na exportně orientovanou ekonomiku s teritoriálně diverzifikovanou strukturou vývozu nebyl schopen zahraniční obchod země dosáhnout potěšitelných výsledků. Negativní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami převýšilo předpokládaný ukazatel již v desátém měsíci roku 2010. Celkově zahraniční obchod dosáhl 67,1 mld. USD, tedy o 21,4% více oproti roku 2009. Export vzrostl o 20% na 29,8 mld. USD a import o 22,6% na 37,3 mld. USD. Saldo dosáhlo hodnoty -7,4 mld. USD oproti -5,5 mld. USD v roce 2009 (saldo zbožím -9,6 mld. USD, saldo služeb +1,7 mld. USD). Potvrzuje se, že základním problémem je vysoká závislost ekonomiky na ruských energetických surovinách a meziproduktech (materiály a komponenty) pro další výrobu.

Nižšího ukazatele dosáhl rovněž objem investic do základního kapitálu. Ten zaznamenal 16,6% růst oproti roku 2009 a dosáhl hodnoty 17,9 mld. USD (33,25% HDP). 61% z celkového objemu investic směřovalo do průmyslové výroby, přičemž 38,1% do strojů a zařízení, z nichž 17,8% pocházelo ze zahraničí. Z hlediska původu zdrojů 33,3% představovaly vlastní zdroje podniků, 18,6% prostředky konsolidovaného rozpočtu BY, 18,1% zvýhodněné (dotované) bankovní úvěry, 8,4% bankovní úvěry na všeobecných podmínkách, 8% vlastní prostředky obyvatelstva, 5,1% další zdroje, 3,3% úvěrové linky ze zahraničí, 2,3% zahraniční bankovní úvěry, 2% zahraniční zdroje (bez úvěrů bank), 0,7% půjčky od jiných organizací a 0,2% mimorozpočtové fondy. V tomto směru velmi nízkého ukazatele dosáhly právězahraniční investice ve výši 2%, což je 6,2x méně, než bylo zaplánováno. Právě přímé investice měly napomoci kompenzovat negativní saldo zahraničního obchodu a doplnit zlaté a devizové rezervy země. Privatizace či rozsáhlejší prodej státního majetku se však nekonaly.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele 2005-2010

 2005200620072008200920106/2011
HDP (mld. USD)29,637,044,760,3 148,9 254,7 
HDP (bil. BYR)650677926797165129791137442162964 
   v % k předchozímu roku (BYR)109,4110,0108,6110,2100,2107,6111,0
   Podíl průmyslu na HDP (%)27,427,623,128,125,626,8 
   Podíl zemědělství na HDP (%)7,57,57,48,47,77,5 
   Podíl stavebnictví na HDP (%)6,87,98,59,410,311,0 
   Podíl dopravy a spojů na HDP (%) 9,28,68,09,89,5 
   Podíl obchodu a veř. stravování na HDP (%) 10,310,210,610,611,1 
HDP na 1 obyvatele (tis. BYR)6656814510015134071445717171 
Investice do základního kapitálu (mld. USD)7,09,011,716,715,42 217,9 
Vývoz zboží (mil. USD)159791973424275325712130425226 
Dovoz zboží (mil. USD)167082235128693393812856934868 
Obrat zbožím (mil. USD)326874208552968719524987360094 
Saldo (mil. USD)-729-2617-4418-6810-7265-9642-4603
Inflace (%)8,06,612,113,310,19,948,4
Počet nezaměstnaných (tis.)67,952,044,137,340,333,1 
Nezaměstnanost (%) k ekonomicky aktivnímu ob.1,51,21,00,90,90,7 
Peněžní příjmy obyvatelstva (mld. BYR)3862248685586707530587401108550 
   Reálné příjmy v % k předchozímu roku118,4117,8113,2111,8102,7115,2 
Nominální průměrná měsíční mzda (tis. BYR)463,7582,2694,0868,2981,61238 
   Reálná mzda v % k předchozímu roku120,9117,3110,0109,0100,1114,9 
Průměrný měsíční důchod (tis. BYR)211,0277,6328,2389,4397,6503,7 
   Reálný důchod v % k předchozímu roku113,2123,4105,4104,7100,2117,5 
Maloobchodní obrat(mld. BYR)252303106238168506515473669732 
   v % k předchozímu roku120,0117,4114,8119,2108,0127,3 
Placené služby obyvatelstvu (mld. BYR)677683079988126081422315691 
   v % k předchozímu roku115,3111,2111,5113,9112,8110,3 
Mezinárodní rezervní aktiva (mil. USD)1297138341823061565350314151
Kurz BYR/USD (ke konci roku)2152214021502200286330004976
Kurz BYR/EUR (ke konci roku)2550281731673077410639737159

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Research.by
Poznámka: 1 průměrný kurz 2136,29 BYR/USD, 2 v roce 2009 po devalvaci 2792,54 BYR/USD

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Bělorusko bylo v době existence SSSR považováno za „montovnu“, kdy se po druhé světové válce začaly v zemi budovat megapodniky s produkcí určenou pro trh SSSR a RVHP. Po rozpadu východního bloku naprostá většina z nich pocítila problémy s využíváním nadměrných kapacit.

Nosnými odvětvími běloruského průmyslu jsou:

  • petrochemický průmysl;
  • strojírenský průmysl;
  • lehký průmysl, z něhož lze vyčlenit zejména oblast výroby textilu a oděvů, sklářský průmysl a průmysl optických zařízení;
  • těžební průmysl;
  • vojensko-průmyslový komplex.  

     

    Základní ukazatele průmyslu

     
    		200520062007200820092010
    Objem produkce (mld. BYR)625457726795515130830127316165214
       v % k předchozímu roku110,5114,7108,7111,598,0129,7
    Střední počet zaměstnanců (v tis.)106210681084110410681059
    Výnos z realizované produkce (mld. BYR)68988511933214482974513222
    Rentabilita realizované produkce (%)15,015,312,915,210,210,2
    Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

    Poznámka: bez nestátního sektoru malých podniků

     

    Podíl jednotlivých odvětví na celkovém objemu průmyslové výroby

     
    		200520062007200820092010
    Celkově průmysl100100100100100100
       z toho podíl těžebního průmyslu3,12,42,01,61,81,1
                            zpracovatelského průmyslu96,997,698,098,498,298,9
       dle jednotlivých odvětví      
          elektroenergetika6,25,96,35,56,87,1
          palivový průmysl21,721,820,421,319,417,6
          černá metalurgie3,73,63,94,13,23,7
          barevná metalurgie0,10,20,20,30,30,3
          chemie a petrochemie11,311,211,613,412,113,1
          strojírenství a kovoobrábění22,423,824,523,221,522,0
          lesní, dřevoobráběcí, papírenský průmysl4,84,44,74,44,14,2
          průmysl stavebních materiálů4,24,34,65,15,55,4
          lehký průmysl4,74,44,13,64,03,9
             z toho textilní2,12,21,91,71,91,9
                         konfekce1,51,21,21,11,21,1
                         kůže, kožichy, obuv1,11,01,00,80,90,9
          potravinářský16,215,915,314,617,917,9
             z toho masné a mléčné8,98,88,68,510,410,6
    Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

     

    V petrochemickém průmyslu se jedná zejména o zpracování ropy, ropných produktů a petrochemických surovin dodávaných z Ruské federace, které jsou na běloruských závodech (NAFTAN a MOZYRSKÝ NPZ, každý s kapacitou přepracování kolem 11 mil. tun ropy) přepracovávány na pohonné hmoty, chemická vlákna a další výrobky. Klíčové státní podniky petrochemického průmyslu jsou koncentrovány do státního koncernu BELNĚFTĚCHIM.


    Výroba klíčových druhů ropných produktů petrochemického průmyslu (v tis. tunách)

     199020032004200520062007200820092010
    prvotní zpracování ropy394421577418451198022125321349213052163416455*
      benzín506423663317376339313702370936713477
         z toho automobilový437318952840333034983181333032723158
      motorová nafta765949135845642666166679661265885331
      palivový mazut1684947905501631363296195591762024421

    Zdroj: Statistical Yearbook 2010, Republic of Belarus, Národní statistický výbor Běloruska
    Poznámka: * dovezený objem + domácí těžba

    Státní koncern BELNEFTECHIM - petrochemický a chemický průmysl
    http://www.belneftekhim.by

    Strojírenský průmysl představují především výrobci nákladních automobilů (BELAZ, MAZ), autobusů (MAZ), trolejbusů a tramvají (BELKOMMUNMAŠ), těžkých tahačů, motorů (MMZ), traktorů (MTZ), kombajnů (GOMSELMAŠ) a dalších strojírenských výrobků.

    Do konce roku 2011 má v Bělorusku vzniknout holding BELSTANKOINSTRUMENT, sdružující 22 výrobců obráběcích strojů.

     

    Lehký průmysl je zaměřen na výrobu textilu (zejména ze lnu), který se v Bělorusku tradičně pěstuje, dále na výrobu vlněných látek, směsových tkanin a trikotáže. Běloruské konfekční závody získaly řadu zakázek na práci ve mzdě i od renomovaných západních konfekčních obchodních firem. V době krize se však odvětví dostalo do vážných problémů (vysoké náklady a zastaralé technologie). Podniky lehkého průmyslu jsou soustředěny ve státním koncernu BELLEGPROM.

    V Gomelu se vyrábí ploché sklo metodou float (GOMELSTEKLO), spotřební sklo zase ve sklárně Něman. Na slušné úrovni je domácí optika, která se využívá jak ve fotoaparátech, dalekohledech, tak zejména jako komponenty ve vojenské technice. Dále se vyrábějí známé ledničky a mrazničky zn. Minsk v závodě ATLANT.

    Státní koncern BELLEGPROM - lehký průmysl
    http://www.bellegprom.by

    V těžebním průmyslu pracují závody na těžbu draselné soli (BELARUSKALIJ) a kuchyňské soli, dále se těží písek, dolomit, křída, stavební kámen, hlína. V poslední době byly rovněž odkryty některé druhy netradičních užitkových nerostů jako železitý křemenec, fosfority, zeolitové silicidy, sádra, kaolín, grafit.

    Z energetických surovin se na území Běloruska nachází naleziště ropy, hnědého uhlí, rašeliny a hořlavé břidlice. Zásoby kvalitní ropy jsou nevelké, odhadují se zhruba na 332 mil. tun. Každoročně Bělorusko těží 1,7 mil. tun, tedy asi 20% své domácí potřeby (BELORUSNĚFŤ). Pokud jde o hnědé uhlí, jeho zásoby představují zhruba 1,3 mld. tun, nicméně není prakticky těženo. Významné postavení zaujímá rašelina, jejíž zásoby se odhadují na 3 mld. tun (BELTOPGAZ). Předběžně byla rovněž prozkoumána dvě naleziště hořlavých břidlic, přičemž odhadované zásoby do hloubky 600 m představují 11 mld. tun. Veškerý domácí zemní plyn je získáván doprovodně při těžbě ropy, odhadované zásoby jsou 8,4 mld. m3.

    V současné době je stále aktuální diskuze o zahájení (znovuzavedení) těžby hnědého uhlí a hořlavých břidlic. V této souvislosti byla Ministerstvem přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Běloruska zveřejněna nabídka pro případné zahraniční investory (http://www.minpriroda.by/ru/actual/inv/new_url_1403938001).

    Program osvojení nalezišť nerostných surovin a rozvoj surovinové základny na období 2011-2015 a dále do roku 2020
    http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C21100431

    Surovinový profil Běloruska
    http://www.mzv.cz/public/c/e7/e9/558627_460289_Surovinovy_profil_Beloruska.pdf (558627_460289_Surovinovy_profil_Beloruska.pdf, 372kB)

    GPO BELORUSNĚFŤ - těžba ropy
    http://beloil.by

    Státní koncern BELTOPGAZ - těžba rašeliny, distribuce plynu obyvatelstvu
    http://www.topgas.by

    Vojensko-průmyslový komplex vyrábí a opravuje tradičně těžké tahače pro raketová vojska a další druhy vojsk, dále obrněná vozidla pěchoty, ženijní vozidla atd. V Bělorusku se opravují a modernizují rovněž tanky užívané v SNS. Na vysoké úrovni je technika navádění řízených střel a různá optická a zaměřovací zařízení používaná v armádní výzbroji. Ve vývozu zbraní je Bělorusko mezi první desítkou na světě – nejčastěji je zařazováno na 7. místo.

    Podniky vojensko-průmyslové komplexu
    http://www.vpk.by/el_exib

     

    Další významné státní holdingy, působící v jednotlivých oborech:

    Státní koncern BELGOSPISHEPROM - potravinářský průmysl
    http://www.bgp.by

    Státní koncern BELBIOFARM - farmaceutický průmysl
    http://www.belbiopharm.by

    Státní koncern BELLESBUMPROM - lesní, dřevozpracující a papírenský průmysl
    http://www.bellesbumprom.by

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Ve stavebnictví působilo k 1. lednu 2011 6853 stavebních organizací různých vlastnických forem (88% z nich do 100 zaměstnanců, 7% od 101 do 200, 5% nad 200 zaměstnanců). Z nich 428 organizací bylo státních, 6344 soukromých a 81 zahraničních.

Základní ukazatele ve stavebnictví

 200520062007200820092010
Postavených bytů (v tis.)43,345,653,160,069,684,8
Postavené bytové plochy (tis m2)3785,54087,64665,15102,85717,06628,1
   z toho státní (%)18,519,615,113,349,555,1
               soukromé81,280,284,686,549,944,1
  z toho financováno ze státních zdrojů (%)6,55,15,15,04,94,0
             vlastních prostředků stavebních firem5,86,63,35,43,94,1
             prostředků obyvatelstva50,849,551,046,146,337,6
             zahraničních zdrojů0,10,00,10,20,30,2
             úvěrů bank36,638,840,143,144,553,8

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

V oblasti výroby stavebních materiálů působilo v roce 2010 525 podniků. Ze základních stavebních materiálů bylo vyrobeno 4531 tis. tun cementu, 3951 tis. m3 železobetonových konstrukcí a výrobků, 1002 mil. ks cihel, 208 mil. ks stěnových betonových a silikátových bloků, 38 mil. m2 měkkých střešních krytin a izolací, 188 mil. ks azbestocementových dlaždic, 805 tis. tun vápna, 40,8 mil. m3 nerudných surovin, 14312 tis. m2 keramických dlaždic, 1052 tis. ks sanitární keramiky.

Objem výstavby se v 1. pololetí 2011 snížil o 17% na 2,64 mil. m2. Pro letošní tok přitom byla plánována výstavba v objemu 7,28 mil. m2 obytné plochy, z toho 80% se státní podporou. Průměrná cena 1 m2 v panelové zástavbě dosáhla 379 USD, přičemž stát se snaží držet výši cen na nízké úrovni. V roce 2012 je plánována výstavba 6 mil. m2 obytné plochy, z toho 45% se státní podporou.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Podnebí

Podnebí v Bělorusku je výrazně kontinentální. Vlhké s krátkým jarem a podzimem, studenou zimou a horkým létem. Průměrná teplota v lednu činí -4,2°C, v červnu +16°C. Největší množství srážek 600-700 mm ročně spadne ve střední a severozápadní části republiky, nejméně 500-550 mm v Polesje. Podnebí je příznivé pro zemědělskou výrobu a dá se srovnat s podnebím severních částí České republiky. Půdy jsou však písčité, vlhké a chudé.Zemědělské plochy

Zemědělské plochy

Z celkové rozlohy 207,6 tis. km², představuje zemědělská půda 93,4 tis. km² z toho 62,3 tis. km² připadá na půdu ornou. Lesy zaujímají 82,8 tis. km². Na obyvatele připadá 0,9 ha zemědělských ploch a 0,6 ha pastvin. Plocha zemědělské půdy, kterou obhospodařují zemědělské organizace představuje 7,6 mil. ha (87 % celkových ploch), individuální farmáři 1,2 mil. ha.

Pět oblastí Běloruska, o rozloze 23 % z celkové plochy země, je zasaženo radioaktivním spadem po výbuchu v Černobylu a nehodí se pro pěstování zdravotně nezávadných plodin, určených k výrobě potravin ani pro chov zdravých zemědělských zvířat.

Půdní reforma v Bělorusku neproběhla. V roce 1999 byl přijat nový Půdní kodex, který říká, že všechna půda zemědělské povahy patří do vlastnictví státu. Povoleno je pouze vlastnictví půdy, na které stojí nemovitost (max. 0,15 ha) a na přilehlý pozemek, na kterém je pomocné hospodářství (do 1 ha). Občané si mohou pronajímat max. 2 ha půdy pro vlastní hospodářství a vlastnit do 1ha pozemku. Farmáři mohou získat do užívání, nikoli vlastnictví, do 100 ha půdy.

Zemědělství zaujímá 8–9 % HDP. Prioritou rozvoje agroprůmyslového komplexu Běloruska je živočišná výroba (mléko, maso), pěstování lnu, obilí, cukrové řepy a řepky olejky.

Produkce zemědělského sektoru v mld. BYR

 200020052007200820092010
hospodářství všech kategorií27341282618102250522659535613
   z toho rostlinná výroba147583469739137721405619644
              živočišná výroba125971988363112801253915969

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

1600 velkých zemědělských podniků (bývalé kolchozy a sovchozy) obhospodařuje 86,3 % zemědělských ploch. Průměrně se jedná o 4 tisíce hektarů. Na druhé straně je přes milión pomocných hospodářství (průměrně o velikosti do 1 ha), na které připadá 12,5 % zemědělských ploch. Mezi nimi pak figuruje cca 2000 soukromých (farmářských) hospodářství s rozlohou cca 53 ha, které obhospodařují cca 1,2 % zemědělských ploch.

Rostlinná výroba

Základ rostlinné výroby představují v obilnářství kultury ječmene, žita, ovsa, pšenice, jejichž podíl na struktuře obilnářské plochy činí 88 %. Pro potřeby pěstování krmiv je využíváno 70% z celkové zemědělské plochy s roční produkcí okolo 20 mil. tun krmných jednotek.

Bělorusko patří mezi 7 největších producentů brambor na světě (na jejich kvalitě to však není znát) a zaujímá první místo na světě v produkci na obyvatele. Hrubá výroba se pohybuje ročně mezi 7 až 8 mil. tunami.

Významnou roli v zemědělství představuje pěstování lnu. Bělorusko vyrobí 1/3 produkce lněného vlákna z celkové produkce zemí SNS a řadí se svým objemem výroby mezi prvních pět zemí na světě.

Mezi hlavní zemědělské produkty patří pěstování cukrové řepy. Jejím zpracováním se zabývá více než 500 zemědělských podniků v 49 okresech brestské, grodněnské a minské oblasti, které spolu se 4 velkými cukrovary zpracují přibližně 2 mil. tun řepy ročně. Výrobní kapacity produkce cukru dosahují 480–500 tis. tun ročně.

Zelinářskou výrobou se zabývá 930 zemědělských organizací a 1,5 mil soukromých vedlejších hospodářství, které vyprodukují asi 1 507 tis. tun zeleniny, na soukromé subjekty připadá 1 308 tis. tun (87 %).

Rostlinná výroba Běloruska v letech 1990, 2006-2010

 199020062007200820092010
Obilniny v tis. tun / výnos ha v metrech cent7035/27,25924/24,97217/28,59015/35,28510/33,36993/27,7
    z toho žito2652/29,11072/22,01305/22,71492/27,61227/27,4736/21,5
          pšenice381/27,51076/28,21397/32,82045/39,81979/35,41740/28,9
          ječmen2908/28,71831/26,91911/28,52213/36,12123/35,21966/28,9
          oves806/23,2555/22,9580/26,8605/33,5552/33,5442/24,7
          pohanka11/6,45/6,513/11,318/11,619/9,419/7,3
          kukuřice25/35,4153/39,4541/50,7495/43,9449/46,8551/49,3
          luštěniny252/16,4238/15,7238/202301/27,1357/25,8265/20,3
Len (vlákno)52/4,629/4,439/5,961/7,847/7,246/7,7
Cukrová řepa1479/3213980/3763626/3874030/4393970/4503770/395
Řepka69/14,4115/10,7240/12,2514/18,1612/17,9374/12,2
Brambory8590/1388329/1928744/2128749/2217125/1867831/214
Zelenina749/1882174/2122153/2202295/2342308/2422334/247

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Živočišná výroba

V produkci mléka na obyvatele Bělorusko zaujímá 1. místo mezi zeměmi SNS a 4. místo v Evropě. Jednou z nejintenzivněji fungujících oblastí je drůbežářství – výroba na obyvatele činí 15 kg masa a 320 ks vajec. V Bělorusku je rovněž rozvito rybářství, chov koní, včel a kožešinových zvířat.

Živočišná výroba – stavy skotu a drůbeže v letech 1995, 2005-2010                  

 1995200520062007200820092010
Dobytek (tis. ks)5054398039894007413141514151
   z toho krávy (tis. ks)2137156515061459145214451478
Vepři (tis. ks)3895354536423598370437823887
Ovce a kozy (tis. ks)262121122124126127124
Koně (tis. ks)229168156147137125113
Drůbež (mil. ks)26,428,729,431,231,234,137,5
Produkce skotu a drůbeže na porážku (tis. tun)       
   z toho v živé váze995102411211176120913351400
          po porážce657697767816842921971
Mléko (tis. tun)50705676,658965909622565776627
Vejce (mil. kusů)3373310333373228331234303536

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Současný stav a perspektivy rozvoje

Vláda Běloruska stanovuje prakticky všechny výkupní ceny na zemědělskou produkci. Každoročně vláda schvaluje program přímých státních investic do vybraných zemědělských podniků. Tyto investice jsou financovány z republikového rozpočtu a Fondu podpory zemědělských producentů (Фонд поддержки производителей сельскохозяйственной продукции) a postupují k zemědělcům v souladu se státním programem rozvoje vesnice. Mimo těchto investic vláda realizuje speciální investiční projekty, takové jako např. stavby nových mléčných farem. Dále vláda nabízí půjčky z rozpočtu a zabezpečení garancí bankovních úvěrů, substituce úroků, občasné odepsání dluhů. Pohonné hmoty jsou do zemědělského sektoru prodávány za zvýhodněné ceny. Dovoz zemědělské produkce je omezován, dochází k ochraně domácích producentů.

Zemědělství v Bělorusku zůstává stále nejslabším článkem národního hospodářství, přestože do něho směřují značné finanční prostředky ze státního rozpočtu ve formě různých dotací a daňových úlev. V drtivé většině zemědělských hospodářství je značně technicky i morálně opotřebovaná zemědělská technika. Svou roli zde sehrál také proces stěhování obyvatel z vesnic do měst, který započal v roce 1980 a neustále pokračuje. Dle výsledků v roce 2010 zadluženost zemědělského sektoru dosáhla 14,5 mld. USD.

V rámci připravovaného „Státního programu rozvoje zemědělského území 2011-2015“ se předpokládá realizace 18 programů různé úrovně. Očekává se např. výstavba 875 a rekonstrukce 1350 mléčných farem s předpokládaným objemem výroby 10,5 mil. tun mléka ročně.

Plánovaný export zemědělských produktů k roku 2015 byl stanoven na 7 mld. USD.

Do konce roku 2011 by měl být na základě Oršanského lnářského závodu vybudován holding, který bude sdružovat 22 lnářských závodů, institut a další servisní organizace. Lnářské závody (12-15) by měly být v nadcházejících letech modernizovány.

Ministerstvo zemědělství a potravinářství Běloruska
http://www.mshp.minsk.by

Přehled státních projektů v oblasti zemědělství na období 2011-2015
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/statni_a_republikove_programy_rozvoje.html

Nařízení prezidenta č. 256 ze dne 20.06.2011, kterým jsou garantovány úvěry a zvýhodněné podmínky pro projekty v zemědělství
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31100256

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Celkový objem placených služeb obyvatelstvu 2004–2010
 2004200520062007200820092010
Placené služby (mld. rublů)5 212,46 776,28 307,29 988,212 607,614 223,415690,8
- z toho bytové (mld. rublů)597,2839,11 020,31307,71 671,41 985,72184,1
Dle typu služeb (%)100100100100100100100
- bytové11,512,412,313,113,314,013,9
- dopravní18,116,515,815,815,213,613,3
- spojů19,521,723,022,521,221,122,1
- komunální30,928,026,625,724,726,324,9
- kultura1,31,31,21,31,31,41,6
- turistické0,40,51,51,82,62,63,0
- hotelové2,21,31,41,31,51,50,8
- sport0,50,50,60,70,80,91,0
- veterinární0,10,10,10,10,10,1 
- zdravotní2,22,12,22,52,83,03,2
- sanatoria4,33,93,03,33,31,91,3
- vzdělávání7,08,58,57,98,28,18,9
- právní0,30,30,30,30,30,30,3
- bankovní0,41,01,61,92,42,73,4
- ostatní1,31,91,91,82,32,52,3

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Dopravní infrastruktura země byla v roce 2010 tvořena 5503 km železnic (z nichž 898 bylo elektrifikováno), 86,4 tis. km silnic (z nichž 74,7 tis. km mělo pevné pokrytí), 78,1 km tramvajových, 576,6 km trolejbusových, 43 km kolejí metra.

K letecké dopravě slouží především mezinárodní letiště Minsk-1 a Minsk-2. Dnes provozují lety na více než 20 mezinárodních trasách do Západní Evropy, Indočíny a Dálného a Středního východu. Z běloruské strany přepravu osob zajišťuje státní společnost BELAVIA, nákladní dopravu státní letecká společnost TRANSAVIAEXPORT.

Říční doprava disponuje sítí vnitřních vodních cest zejména po řece Dněpr, ústící do Černého moře. Činnost zajišťuje BĚLORUSKÁ ŘÍČNÍ PLAVBA.

Přes Bělorusko vedou dva významné železniční evropské koridory – dopravní koridor č. 2 spojující Západní a Střední Evropu s Ruskem a zeměmi Střední Asie (směr západ – východ) a dopravní koridor č. 9 spojující Skandinávské státy s Tureckem (směr sever – jih). Celková délka železničních tratí dosahuje 5 551 km, z nichž 897 km je elektrifikováno (dvojkolejná trať Brest-Minsk-hranice RF).

Bělorusko plánuje rozvíjet svou dopravní infrastrukturu, zejména obnovu vodního kanálu Dněpr–Visla–Odra, rozvoj 2. dopravního koridoru Berlín–Varšava–Minsk–Moskva, koridoru 9B Kaliningrad–Klaidepa–Vilnius–Minsk–Kyjev a koridoru Východ–Západ.

V Bělorusku existuje Program rozvoje logistického systému země do roku 2015. Jedním z úkolů je výstavba velkých dopravně-logistických center.

Přeprava nákladů všemi druhy dopravy mimo potrubí (mil. tun)
 2000200520062007200820092010
Celkem154,1228,8241,2256,3283,3273,4313,0
- železnice88,0125,1133,7141,0147,2134,0139,9
- automobilová doprava64,4100,7103,7110,9131,0133,9166,9
- letecká doprava1,73,03,84,45,15,4
- říční0,00,10,030,020,020,02

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Přeprava nákladů železniční dopravou se v roce 2010 zvýšila oproti roku 2009 o 4,3%. Objem nakládky pak o 1,8%. Železniční tarify na přepravu zboží vzrostly v roce 2010 o 18,8%.

Dominantní podíl na železniční přepravě však bude mít Běloruská železnice (http://www.rw.by). Jedná se o státní společnost, která je podřízená Ministerstvu dopravy a spojů BY, jejíž strukturu tvoří 66 podniků mající statut právnické osoby a 3 zastoupení. Nákladní přepravou se zabývá 6 regionálních oddělení Běloruské železnice, tedy Minské, Baranovičské, Brestské, Gomelské, Mogilevské a Vitebské oddělení. Operátorem spaciální mezinárodní kontejnerové přepravy vlaků „Viking“, „Mongolský vektor“ a „Zubr“ je státní podnik Belintertrans (http://www.belint.by). Mezinárodní přepravou se zabývá rovněž samostatný strukturní útvar Ředitelství Běloruské železnice, konkrétně Služba nákladní a vnější ekonomické činnosti.

Přeprava nákladu a objem přepravy po železnici 2000, 2006-2010

 200020062007200820092010
Převezeno nákladu (tis. tun)88000,4133678,8140966,7147171,9133996,1139937,3
   z toho mezinárodní60245,094150,998209,299320,9 90376,0
      dovoz9628,014156,814021,215155,1 15122,8
      vývoz21806,533666,834890,033579,8 29640,5
      tranzit28810,546327,349298,050586,0 45612,7
   národní27755,439527,942757,547851,0 49561,3
Objem přepravy (mil. tun/km)31425,145723,247932,748994,342741,646224,3
   z toho mezinárodní23425,534062,335543,835053,4 31667,2
      dovoz2822,53817,83858,54149,4 4046,5
      vývoz8587,311504,612021,811178,4 9121,4
      tranzit12015,718739,919663,519725,6 18499,3
   národní7999,611660,912388,913940,9 14557,1

Zdroj: Běloruské železnice

Osobní doprava všemi druhy dopravy (v mil. osob)
 2000200520062007200820092010
Celkem2 830,62 540,32 492,02 572,62 280,12 201,92 393,8
- autobusem1 499,61 509,91 490,31 527,31 306,11 410,0
- po železnici167,8104,599,492,688,083,583,6
- po řekách0,10,20,20,20,20,20,2
- letecky0,30,50,50,60,80,81,0
- trolejbusem758,5582,6551,592,4541,0519,9538,6
- tramvají139,590,784,596,296,882,683,7
- metrem258,2250,4264,0262,1244,2254,2273,6
- taxi6,61,51,31,23,03,73,1

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Na území Běloruska funguje systém dálkových ropovodů (DRUŽBA) i plynovodů (JAMAL-EVROPA), které přepravují ropu a plyn z RF dále do Evropy. Délka plynovodů představuje 7490 km, ropovodů 2983 km a ropných produktovodů 807 km.

Potrubní (dálková úřeúrava (mil. tun)
 2000200520062007200820092010
Celkem131,3164,6160,1156,8152,2146,7143,0
- plyn33,348,752,056,157,949,851,8
- ropa91,2106,898,390,985,189,682,8
- ropné výrobky6,89,19,89,89,27,38,4

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Odkazy:

Spoje

K 1. lednu 2011 bylo registrováno 4245,3 telefonů připojených k veřejné síti (77,3% ve městech).

Ministerstvo spojů a informatiky Běloruska
http://www.mpt.gov.by

Mobilní síť měla ke konci roku 2010 10,332 mil. abonentů. U 14,5 tis. abonentů se jednalo o standard IMT-MS-450, u drtivě většiny pak GSM (900/1800). Celkem je signálem pokryto 97,8% Běloruska. V současnosti v Bělorusku existují 4 operátoři mobilní sítě, konkrétně BST [Life] (GSM a UMTS), VELCOM (GSM), MTS (GSM) a BELSEL [Dialog] (standard CDMA2000).

Pokud jde o GSM tržní podíl jednotlivých operátorů byl k srpnu 2011 41,9% VELCOM, 45,1% MTS a 13% BST.

Белорусская сеть телекоммуникаций (BST)
http://www.life.com.by

Велком
http://www.velcom.by

Мобильные ТелеСистемы (МТС Белоруссия)
http://www.mts.by

БелСел
http://diallog.by

Propustnost vnějších kanálů přístupu na internet byla 7244 Mb za sekundu. Přístup k internetu mělo 4,436 mil. abonentů, z toho 3,985 mil. fyzických osob a 451,7 tis. právnických.

Počátkem roku 2011 Ministerstvo spojů a informatizace BY přistoupilo k legalizaci VoIP coby komerční služby, kterou tak mohou nabízet od 01.03.2011 také soukromé společnosti (internet provideři) - pouze však pro volání uvnitř země (оказание услуг телефонии по IP-протоколу (осуществляется - примечание автора) только в пределах действия местных телефонных сетей (данное требование не распространяется на национального оператора электросвязи)), přičemž první soukromá společnost získala licenci pro poskytování VoIP služeb v březnu 2011. Mezinárodní VoIP spojení poskytuje i nadále pouze státní BELTELEKOM, který v současné době poskytuje služby do 80 zemí světa.

Portál internetových providerů
http://providers.by

Přehled všech právnických osob a živnostníků, kteří mají licence příslušného ministerstva k poskytování elektronických i poštovních služeb k 04.07.2011 (ve specifikaci uvedena VoIP)
http://www.mpt.gov.by/File/SpicOper.pdf

Portál k VoIP v Bělorusku
http://call.by

Energetika

Palivo-energetický komplex Běloruska je prakticky zcela závislý na dovozu surovin z Ruské federace. Současná úroveň domácí těžby ropy uspokojuje vnitrostátní spotřebu pouze z 20% a činí cca 1,7 mil. tun. Zásadním problémem běloruské energetiky zůstává zejména její závislost na přírodním plynu, který představuje základní zdroj výroby elektrické a teplené energie, a to z 93 %.

Těžba jednotlivých druhů paliva
 199020032004200520062007200820092010
výroba prvotních surovin v přepočtu na základní jednotku (mil. tun paliva)5,45,15,25,45,55,65,65,35,4.
ropa (tis. tun)2 0541 8201 8041 7851 7801 7601 7401 7201700
přírodní plyn (mil. m3)297254245228219201203205213
palivová rašelina standardní vlhkosti (tis. tun)3 4381 8022 0082 3072 1252 5022 36422122352
palivové dřevo (tis. m3)7867659401 1721 3321 5931 850..

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Pověřenou organizací pro oblast elektrické a tepelné energie a správu energetické soustavy země je od roku 2006 GPO BELENERGO (http://www.energo.by), které je podřízené Ministerstvu energetiky Běloruska. K základním činnostem podniku patří výroba, distribuce elektrické a tepelné energie, operačně-dispečerské řízení technologického procesu výroby a dodávek elektrické energie, dozor nad stavem elektráren, síťových objektů a sítí běloruské energetické soustavy, organizace prací, zabezpečující stabilní rozvoj včetně prognózování poptávky, investic, výstavby energetických objektů apod. Součástí BELENERGO jsou regionální pobočky (6), jednotné dispečerské řízení, stavební, montážní a servisní organizace.

Celková kapacita výrobních energetických zdrojů GPO BELENERGO k 1. lednu 2011 představovala 7813,3 MW. Výroba elektrické energie dosáhla 32,4 mld. kWh, tepelné energie pak 36,7 mil. Kcal/hod.

Bez ohledu na hospodářskou krizi, zůstává rozvoj energetiky pro Bělorusko prioritní. Rada ministrů Běloruska stvrdila v srpnu 2010 svým usnesením Strategii rozvoje energetického potenciálu Běloruska do roku 2020. Strategie kromě charakteristiky výchozích podmínek, pokud jde o aktuální stav palivo-energetického komplexu Běloruska, nabízí varianty (řešení) jak zajistit jeho budoucí rozvoj (a tedy výrobu konkurenceschopné produkce na úrovni světových standardů) a vyšší míru energetické bezpečnosti země (diverzifikaci zdrojů). Strategie předpokládá mj. modernizaci stávajících zdrojů generace, budování plynových zásobníků, propojení energetické soustavy se soustavami sousedních zemí, ale především snížení závislosti na ruském plynu, coby primární suroviny pro výrobu energie, a to přechodem na jaderné, domácí (rašelina, hnědé uhlí) a alternativní zdroje. Stimulem je rovněž zájem Běloruska zvýšit svou roli nejen coby tranzitní země (zejména do Kaliningradu), ale výhledově se prosadit také jako čistý exportér elektrické energie v regionu (Polsko, Litva).

Bělorusko mimo plánované výstavby jaderné elektrárny, která by měla snížit potřeby ruského plynu o 30%, plánuje modernizaci stávajících kapacit a dále výstavbu dalších vodních elektráren, větrných parků, paroplynových zařízení pro tepelné elektrárny (cca 6-7 každá s kapacitou do 100 MW), parních turbín. Rovněž má realizovat projekty spojené s výstavbou elektrického vedení a trafostanic, kotlů zejména pro spalování rašeliny a dřevních odpadů. Podíl místních druhů paliv má v energetické bilanci Běloruska dosáhnout v roce 2012 25% a v roce 2015 28-31%. Za tímto účelem byl schválen Státní program výstavby energetických zdrojů na místním palivu pro období 2010-2015, který předpokládá výstavbu 161 nových energetických zdrojů, z nichž 32 představují mini-elektrárny a kotelny.

27. prosince 2010 byl přijat zákon č. 204-3 „O obnovitelných zdrojích energie“, díky kterému netradiční zdroje (voda, vítr, slunce, bio-zdroje) získaly legitimitu. Zákon by měl díky povinnému výkupu vyrobené energie ze strany státu a motivujícím výkupním cenám (koeficientům) po dobu 10 až 20 let stimulovat rozvoj alternativní energetiky. Bělorusko plánuje zvýšit k roku 2015 podíl vlastních palivo-energetických zdrojů na 28%

Výstavba jaderné elektrárny má probíhat dle ruského projetu AES-2006. Generálním dodavatelem byla vybrána ruská společnost ZAO ATOMSTROJEXPORT. Výrobní kapacita JE má činit 2400 MW (2 bloky po 1200 MW). Místem pro výstavbu JE byla vybrána Ostrovecká plošina v Grodněnské oblasti. V březnu 2011 byla mezi RF a Běloruskem podepsána mezistátní dohoda o výstavbě JE. Dokončení prvního bloku se předpokládá v roce 2017, druhého v roce 2018. Od výstavby JE si Bělorusko slibuje úsporu 5 mld. m3 dováženého plynu (v roce 2010 odebralo z RF 21,6 mld. m3 přírodního plynu).

Odkazy:

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Oblastí humanitární pomoci se zabývá Odbor humanitární činnosti Úřadu prezidenta republiky. Předmětem činnosti je mj. zprostředkování pomoci v souvislosti s likvidací následků Černobylské havárie (hospodářská škoda se vyčísluje na 235 mld. USD) nebo bezplatná zahraniční pomoc na ozdravné pobyty běloruských dětí  v zahraničí.

Odkaz:

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter