Bělorusko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Celkově příjmy konsolidovaného rozpočtu Běloruska v roce 2010 dosáhly 48,8 bil. BYR (16,2 mld. USD) a celkové výdaje 53 bil. BYR (17,6 mld. USD). Deficit konsolidovanému rozpočtu dosáhl negativní bilance -4,2 bil. BYR, tedy 2,6% HDP (1,4 mil. USD). Výdaje konsolidovaného rozpočtu z 46,5% připadaly na republikový rozpočet, 53,5% na m

Konsolidovaný rozpočet Běloruska v letech 2007-2010 v mld. BYR

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska
Poznámka: údaje bez Fondu sociální ochrany (pojištění) obyvatel, který není od roku 2010 součástí uváděné evidence

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance v letech 2006-2010 v  mil. USD

Zdroj: Národní banka Běloruska

Deficit běžného účtu platební bilance Běloruska se v roce 2010 zvýšil o 32,9% na -8,492 mld. USD. Z toho saldo zahraničního obchodu zboží a služeb představovalo -7,425 mld. USD, saldo výnosů (úroky, dividendy, převody výdělků apod.) -1,334 mld. USD, a saldo běžných transferů +267 mil. USD. Tento deficit byl jen částečně kompenzován přítokem prostředků prostřednictvím kapitálového a finančního účtu, přičemž došlo ke snížení zlatých a valutových rezerv o 808 mil. USD. Bělorusko se tak od počátku roku 2011 potýká s reálnými problémy, které se snaží řešit omezením vývozu valuty a dovozu zahraničního zboží.

Mezinárodní rezervní aktiva Běloruska se dle standardů MMF snížila v roce 2010 o 11% na 5,031 mld. USD. Za snížením rezervních aktiv stála zvýšená poptávka po zahraniční měně na domácím trhu, vyvolaná potřebou financovat rostoucí import a rovněž inflačně-devalvační očekávání obyvatelstva. K poklesu aktiv tak došlo bez ohledu na rozsáhlé zahraniční půjčky.

Zpráva o platební bilanci Běloruska za rok 2010
http://www.nbrb.by/statistics/BalPay/Comment/2010.pdf

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

K 1. lednu  2011 dosáhl zahraniční dluh Běloruska 28,5 mld. USD, tedy 52,2% HDP. Z tohoto zahraniční státní dluh představoval 9,687 mld. USD, což je nárůst o 22,8% oproti roku 2009. Dle parametrů Mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD), pokud jde o úvěrovou schopnost splácení státního dluhu, je Bělorusko přiřazeno k zemím s nízkou úrovní zadluženosti.

Bělorusko v posledních letech výrazně prohloubilo svou zahraniční zadluženost. Ačkoliv výše dluhu bezprostředně neohrožuje hospodářskou stabilitu země, stále častěji se hovoří o jeho vlivu na růst ekonomiky a možnostech Běloruska k získání dalších půjček (zvláště když v březnu 2011 došlo ke snížení úvěrového ratingu země). V roce 2012 by mělo Běloruko splatit 1,2 mld. USD, 2013 2,4 mld. USD, 2014 2,3 mld. USD a v roce 2015 2,1 mld. USD. V případě neřešení problému s deficitem běžného účtu a při neměnné hospodářské politice může mít Bělorusko za 3 roky reálné problémy se splácením svých závazků.

Zahraniční státní dluh Běloruska v mil. USD

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska

Ukazatele úvěrové schopnosti splácení Běloruska

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém

Běloruský bankovní systém tvoří Národní banka Běloruska (NBRB) a ostatní banky.

NBRB je centrální bankou země a státním orgánem Běloruska. Vykonává svou činnost v souladu s Ústavou Běloruska, Bankovním kodexem Běloruska, zákony Běloruska a normativními právními akty prezidenta republiky. Běloruská národní banka je podřízena prezidentovi. K základním úkolům NBRB patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj a posílení bankovního systému Běloruska a zajištění efektivního, nadějného a bezpečného fungování platebního systému.

K 1. lednu 2011 v Bělorusku působilo 31 bank. Ty lze rozdělit do dvou skupin. První zahrnuje 6 velkých bank, z nichž 5 vznikly z původních sovětských bank: «Беларусбанк» (státní banka), «Белагропромбанк» (státní), «Белинвестбанк» (státní), «Белпромстройбанк» (největší soukromá), «Приорбанк» (soukromá) a «Белвнешэкономбанк» (státní). Uvedené banky financují státní programy a představují 84% všech aktiv běloruského bankovního sektoru. Druhá skupina zahrnuje 25 menších bank.

Podíl zahraničního kapitálu v základním jmění běloruských bank dosáhl k 1. lednu 2011 24,4%, oproti 23,2% před rokem. V současné době je zahraniční kapitál přítomen ve 26 bankách, ve 23 z nich představuje více jak 50% podíl, u 9 je podíl 100%. Celkové základní jmění běloruských bank činí k 1. lednu 3,954 mld. USD.

Národní banka přitom předpokládá další navýšení podílu zahraničního kapitálu v základních fondech běloruských bank do roku 2015, a to na 50% ze současných 24%. Tento záměr je deklarován ve Strategii bankovního sektoru Běloruska pro období 2011-2015. Předpokládá se jak vytváření nových bankovních ústavů, tak i příchod investorů do stávajících bank.

Základní ukazatele bankovního sektoru v Bělorusku

Zdroj: NBB
Poznámka: * kapitálová účast z RF, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu, Íránu a dalších.
** Сommerzbank АG (Německo), AB bankas SNORAS (Litva), Межгосударственный банк, АО Rietumu Banka (Lotyšsko), AО Trasta komercbanka (Lotyšsko), Aizkraukles banka (Lotyšsko), ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF), ЗАО Республиканский банк (RF).

Národní banka Běloruska
http://www.nbrb.by
Přehled běloruských bank k 01.02.2011 (kapitál, tržní podíl)
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/dokumenty/index.html

Pojišťovny

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojištovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílu základního jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:             
- výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
- občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
- občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
- zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
- odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
- vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu nebo drůbeže;
- odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
- život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
- povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

K 1. lednu 2011 působilo v Bělorusku 24 pojišťoven. Běloruské pojišťovny v roce 2010 zvýšily objem vybraného pojistného o 26,1% (445 mil. USD), v porovnání s rokem 2009. 50% z této částky připadá na povinné pojištění.

Ministerstvo financí Běloruska připravuje postupnou liberalizaci pojišťovacího trhu a předpokládá přístup komerčních (zahraničních) bank k produktům povinného pojištění.

Přehled běloruských pojišťoven 2011 (včetně základních ukazatelů)
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/dokumenty/index.html

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 1. 1. 2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 1. 1. 2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně

Republikové

• DPH;
• akcízy (spotřební daň);
• daň ze zisku;
• daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení;
• daň z příjmů fyzických osob;
• daň z nemovitosti;
• pozemková daň;
• ekologická daň;
• daň z těžby přírodních surovin;
• poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
• poplatek daňového ráje;
• kolkový poplatek;
• konzulární poplatek;  
• státní clo;
• patentové clo;
• celní poplatky a poplatky;

Místní

• daň z vlastnictví psů;
• lázeňský poplatek;

Ostatní

• povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu;
• odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů a závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

• zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců) s hrubým příjmem za 9 měsíců (předcházející nároku na zjednodušené odvody) menším než 3,090 mld. běloruských rublů (cca 772,5 tis. EUR) vyjma některých oblastí podnikání (výroba alkoholu, tabákových výrobků, herního businessu, pojištění, turismu apod.) ve výši 8% (pro neplátce DPH), 6% (pro plátce DPH), 3% (pro příjmy z prodeje v zahraničí) a 15% (využívající jako daňový základ hrubý příjem);zdanění rezidentů zvláštních ekonomických zón (pětileté osvobození daně z příjmu, snížená daň z příjmu o 50 %, snížené DPH o 50 %, osvobození daně z nemovitého majetku, osvobození od celních poplatků apod.);
• zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón(pětileté osvobození daně z příjmu z realizace zboží, prací, služeb, snížená sazba daně z příjmu o 50%, snížená sazba DPH na 10% z obratů realizované vlastní produkce na území Běloruska vyrobené ve zvláštní ekonomické zóně nebo v rámci programu záměny importu, osvobození daně z nemovitého majetku, osvobození od celních poplatků a daní);
• zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
• podnikatelská činnost v malých městech a venkovských sídlech;
• jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
• daň z hazardního businessu;
• daň na příjmy z loterií;
• daň z realizace elektronický interaktivních her;
• další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s 59 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Ministerstvo daní a poplatků Běloruska
http://nalog.by

Daňový kodex - Obecná část
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=hk0200166

Daňový kodex - Zvláštní část
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Hk0900071

Přehled a sazby spotřební daně
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31100378

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996)
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1998/sb014-98.pdf

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu