Bělorusko: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V souladu s Investičním kodexem Bělorusku existují dvě formy investiční činnosti: 1) vytvořením právnické osoby; 2) pořízením majetku nebo majetkových práv, konkrétně: podílu v základním jmění právnické osoby, nemovitosti, cenných papírů, práv k objektům intelektuálního vlastnictví, koncesí, zařízení nebo jiných základních prostředků.

Přicházejícím investorům mohou být kromě Národní agenturaypro investice a privatizaci Běloruska nápomocni tzv. Investiční agenti (uzavírání investičních dohod, vypracování business plánu, založení podniku apod.).

K základním preferenčním režimům náleží:

Investiční smlouva

Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva, jejíž součástí bývá standardní, případně individuální podpora konkrétnímu projektu (garance náhrady škody investorovi, zvláštní postupy při výstavbě investičních objektů, získání pozemků k nájmu bez aukcí, trvalý nájem po celou dobu realizace investičního projektu, osvobození investorů od některých daní a poplatků *). Účastníkem investiční smlouvy za Bělorusko vystupuje běloruská vláda, nebo zplnomocněný jím republikový či oblastní výbor. Podpora se uplatňuje prostřednictvím přijetí normativního právního aktu. Stabilita těchto podmínek je zaručena po celou dobu účinnosti investiční smlouvy.

Na základě prezidentského dekretu č. 4 ze dne 06.06.2011 „O vytvoření dodatečných podmínek pro vykonávání investiční činnosti v Bělorusku" byly vneseny změny do prezidentského dekretu č. 10 ze dne 06.08.2009, který reguluje investiční činnost na základě uzavřených s běloruským státem investičních smluv.

K zásadním změnám patří:
1. V rámci investiční dohody může na straně investora figurovat skupina subjektů (firem), které budou společně realizovat jeden investiční projekt.
2. Uzavření investičních dohod s BY státem je možné pouze na dvou úrovních (dříve na třech úrovních), a to:
 na základě rozhodnutí státního orgánu (republikový orgán, jiná státní organizace podřízená vládě, Administraci prezidenta, oblastním a minskému výkonným výborům), přičemž na této úrovni není možné navíc poskytovat jiné pobídky a preference, kromě těch stanovených legislativou;
 v případě doplňujících pobídek a preferencí pro investora (nad rámec stávající legislativy), Rada ministrů BY (vláda) po odsouhlasení s prezidentem zplnomocní konkrétní státní orgán k podpisu investiční smlouvy a následné koordinaci investičního projektu. Povinnost předložit byznys plán investičního projektu a následně zajistit jeho komplexní expertízu na státní úrovni zůstává zachována v případě vyšší schvalovací úrovně (tedy pokud jsou žádány pobídky nad rámec stanovených zákonem).
3. K nově povinným podmínkám investiční smlouvy, mimo stávajících, je dodržení termínu pro realizaci investičního projektu a současně zachování důvěrnosti informací.
4. Pokud investorem vystupuje zahraniční subjekt, je investiční smlouva vytvořena také v cizím jazyce.
5. Regulována je otázka změny nebo rozvázání investiční smlouvy. Proces bude probíhat analogicky jako při uzavření dohody, přičemž byznys plán a státní expertíza bude požadována pouze při žádání pobídek, které nejsou stanoveny stávající legislativou.
6. Je povolena možnost využít zahraniční projektovou dokumentaci vypracovanou v souladu s normami a standardy, které jsou aplikovány v BY. Pro ostatní zahraniční projektovou dokumentaci je vyžadováno její uvedení do souladu s Technickými normativními právními akty BY (ТНПА).
7. Existuje omezení na uskutečnění transakce, která předpokládá převod práv k pozemkům a objektům, které byly vytvořeny v souladu s investiční smlouvou, do doby státní registrace těchto objektů.
8. Byly doplněny další pobídky a preference:
 právo na odpočet DPH v plném objemu, uhrazené při pořízení (dovozu na území BY) veškerého zboží, prací a služeb, vlastnických práv, použitých pro projektování, výstavbu (rekonstrukci), vybavení objektů, v souladu s investiční dohodou, nezávisle od její výše;
 určení si bez výběrového řízení generálního projektanta, generálního dodavatele, subdodavatelů a dalších subjektů na výstavbu objektů dle investiční dohody (včetně oprav, rekonstrukce, restaurace, úprav);
 osvobození od pozemkové daně nebo nájmu za pronajímané pozemky, které se nachází ve vlastnictví státu na období od zahájení výstavby do 31.12. následujícího roku, kdy je výstavba dokončena;
 osvobození od odvodů do inovačních fondů na období platnosti investiční smlouvy;
 zrychlené vydání zvláštních povolení na zaměstnávání pracovníků (7 kalendářních dní) a rozhodnutí o přizvání na práci občanů nerezidentů (2 pracovní dny);
 osvobození od DPH a daně ze zisku při bezplatném předání investorovi (nebo vytvořené jím organizaci) nemovitého majetku, objektů nedokončené výstavby a jiných objektů s cílem realizovat investiční projekt.
9. Vůči dříve ustanoveným pobídkám byly vneseny některá upřesnění:
 osvobození od dovozních cel je možné s přihlédnutím k mezinárodním závazkům BY (Celní unie RF, KZ a BY) a pouze ve vztahu k technologickému zařízení (komponentů a náhradních dílů k nim), které bude využíváno na území BY;
 přímo je uvedeno, že pobídka týkající se osvobození platby za právo uzavření nájemní smlouvy pozemku platí i pro rezidenty Svobodných ekonomických zón.
10. Je konkretizována státní organizace, která je zplnomocněna ke spolupráci s investorem, a to Národní agentura pro investice a privatizaci.

Změny vstoupí v platnost 2 měsíce po oficiálním vydání dekretu č. 4 (06.08.2011), přičemž investiční smlouvy uzavřené před tímto datem mohou být zakomponovány do stávajících smluv. V takovém případě je třeba se obrátit k odpovídajícími státnímu orgánu, který vystupuje v rámci stávající investiční smlouvy jménem státu. Není povinnost stávající investiční smlouvy měnit, stejně jako pro ně automaticky neplatí nové pobídky (výhody).

Dekret č. 4 ze dne 06.06.2011
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd1100004
Dekret č. 10 ze dne 06.08.2009
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0900010

Dekret č. 4 přináší nejen pozitivní změny v podobě rozšíření investičních pobídek, ale rovněž některé komplikace. Negativní je fakt, že investorovi může být předán do užívání objekt v republikovém vlastnictví až po jeho schválení prezidentem (dříve stačil souhlas vlády). Nepříjemnou novinkou je rovněž povinnost investora, pokud žádá o dodatečné pobídky, aby byl investiční projekt posouzen v rámci komplexní státní expertízy, což může projekt časově zdržet.

* Investoři, kteří uzavřou investiční dohodu, budou osvobozeni od: 1) poplatků za uzavření dohody o pronájmu půdy, 2) náhrady škody zemědělské nebo lesní výroby při odnětí takové půdy či kompenzace za kácení porostů na takto získaném pozemku, 3) dovozních cel a DPH na technologické zařízení potřebná k realizaci investičního projektu, 4) poplatků spojených s přizváním zahraniční pracovní síly. Kromě toho mohou být vedle standardních podmínek sjednány rovněž nadstandardní (individuální) pobídky, které však musí schválit prezident.

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/invest-dogovor

Zvláštní (svobodné) ekonomické zóny

Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón (SEZ). V Bělorusku jich funguje šest, a to v Brestu, Gomelu, Grodnu, Minsku, Mogilevu a Vitebsku. Ty poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu. Předmětně problematiku řeší Nařízení prezidenta č. 262 ze dne 09.06.2005 „O některých otázkách činnosti svobodných ekonomických zón na území Republiky Bělorusko“.

Každoročně vláda potvrzuje seznam zboží nahrazující import, které jsou vyráběny rezidenty SEZ a dodávány na vnitřní trh země. Na tyto podniky se vztahují další daňové pobídky.

Nařízení prezidenta č. 262 ze dne 09.06.2005 „O některých otázkách činnosti svobodných ekonomických zón na území Republiky Bělorusko“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P30500262

Stránky jednotlivých ekonomických zón
SEZ Gomel-Raton, SEZ Grodnoinvest, SEZ Minsk, SEZ Mogilev, SEZ Vitebsk, SEZ Brest

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/cez

Zboží nahrazující import ve schváleném přehledu pro rok 2011
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C21100158

Investice v obcích do 50 tis. obyvatel a venkovských sídlech

Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do 50 000 obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 1  ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající ve venkovských sídlech v souladu s Prezidentským dekretem č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“.

Prezidentský dekret č. 1 ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0800001

Prezidentský dekret č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0700009

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/litl-town
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/selo

Vysoce-technologické parky

Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“.

Prezidentský dekret č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=Pd0500012

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/investors/lgoty-preferencii/pvt

Vysoce-technologický park Běloruska
http://www.park.by

Podnikání na území Припятское полесье

Pripjatskoe polesí je rozloženo na území třech rajónů Brestské oblasti a 4 rajónů Gomelské oblasti. Rozhodnutím prezidenta č. 161 ze dne 29.03.2010 byl potvrzen Státní program sociálně-ekonomického rozvoje a komplexního využití přírodních zdrojů Pripjatského polesí na období 2010-2015. To řeší rovněž daňové a další pobídky (finanční subsidie) pro investory přicházející do daného regionu.

Shrnutí investičních pobídek na stránkách Ministerstva ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/programmy/polesye

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Čistý přítok přímých zahraničních investic dosáhl dle Národní banky Běloruska v roce 2010 1,307 mld.USD, což znamená snížení o 26,7% oproti roku 2009. Celkový přítok dosáhl 1,35 mld. USD (o 28,4% méně). Ve formě akciového kapitálu přiteklo 856,9 mil. USD (o 39% méně než v roce 2009), reinvestovaný zisk představoval 437,4 mil. USD (+4,7%), 55,7 mil. USD zaznamenaly půjčky od mateřských společností (-10%). Nejvíce přímých investic pocházelo z Ruska – 820,4 mil. USD (60,8%), což souvisí především s prodejem 12,5% akcií BELTRASNGAZ ruskému GAZPROMu. K dalším významným investorům patřilo Německo, Švýcarsko, Čína a Írán. Investice směřovaly především do dopravy, stavebnictví, průmyslu nebo bankovnictví (111,3 mil. USD). Naopak běloruské přímé investice do zahraničí představovaly pouhých 102,2 mil. USD.

Příliv přímých zahraničních investic do Běloruska v mil. USD (2004-2010)*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Přímé zahraniční investice do Běloruska dle odvětví v mil. USD (2007-2010)

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska
* Nejedná se o statistiku dle mezinárodních standardů. Dle běloruské metodiky zahraniční investice zahrnují přímé, portfoliové a ostatní investice. Přímé investice zahrnují investice, prováděné zahraničními investory, jejichž podíl představuje min. 10% v základním kapitálu společnosti. Portfoliové investice zahrnují podíl menší 10% v základním jmění společnosti. Ostatní investice představují zahraniční úvěry a půjčky, stejně jako půjčky garantované běloruskou vládou, získané od nerezidentů.

Příliv přímých zahraničních investic dosáhl v 1. pololetí 2011 991,8 mil. USD, tedy o 16,9% méně, než za stejné období roku 2010. Čistý příliv přitom představoval 966,4 mil. USD. Vklady do základního jmění podniků představovaly 363,3 mil. USD, reinvestovaný zisk 556,9 mil. USD, ostatní přímé investice 71,6 mil. USD. Nejvíce investic postoupilo z Ruska (121,4 mil. USD, tedy 21,4%), dále Kypru, Itálie, Německa, USA, Litvy. Do bankovního sektoru nejvíce investovaly subjekty z Íránu a Kypru.

Ratingová agentura Standard & Poor`s v září snížila suverénní úvěrové ratingy Běloruska z B/B na B-/C s výhledem negativní. Následně došlo ke snížení ratingů největších běloruských bank (ОАО «АСБ «Беларусбанк», ОАО «Белвнешэкономбанк», ОАО «БПС-Банк» a ОАО «Белагропромбанк») i města Minsk. Důvodem je pokračující závislost Běloruska na vnějším financování, což je důsledek dlouhodobého deficitu běžného účtu platební bilance a velmi nízké úrovně valutových rezerv. Vedle změn výměnného kurzu běloruského rublu došlo rovněž k navýšení dluhového břemene vlády, pokud jde o její závazky ve valutě (40% HDP). Výhled „negativní" předpokládá další snižování ratingů, nehledě na to, že Bělorusko v letošním roce nejspíše najde prostředky na financování deficitu obchodní bilance.
Pokud jde o předpokládanou splatnost dluhu po státním bankrotu, ta se pohybuje na úrovni „4" a představuje návratnost 30-50% dluhu.

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

České přímé investice do Běloruska jsou zatím nevelké, s ohledem na investiční klima, podniky upřednostňují prodej technologií a zboží. Podle údajů Ministerstva zahraničních věcí Běloruska působí v zemi 75 českých společností s účastí českého kapitálu, z nichž 40 je registrováno jako společné podniky.

Přehled stavu a toků přímých českých investic (2000-2010)

Zdroj: ČNB

Běloruské investice do ČR nehrají významnější roli.

Souhrnný materiál českých přímých investic do Běloruska, včetně běloruské statistiky
http://www.mzv.cz/static/144946-1-MZV/cz/obchod_a_ekonomika/poptavky_po_zbozi_a_sluzbach/index.html

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Privatizace

Objektem privatizacejsou státní podniky, ústavy, organizace, organizační složky a odštěpné závody podniků, dále státní majetek v pronájmu, podíly (akcie, členské příspěvky) státu a územně-správních jednotek v majetku hospodářských subjektů. Privatizace probíhá vznikem otevřené akciové společnosti prostřednictvím transformace státního podniku za účasti zakladatele odlišného od státu, účastí investora na dražbě podniků (či akcií), nabytím akcií investorem na sekundárním trhu. V případě strategického podniku lze záležitost řešit přímou nabídkou na úrovni vlády, respektive administrace prezidenta.

Proces privatizace byl nastartován v roce 1991 a do roku 2008 bylo zprivatizováno 4 322 podniků, tedy zhruba 53,4% z celkového počtu. 14. července 2008 byl Usnesením rady ministrů č. 1021 schválen plán privatizace objektů na období 2008–2010 s tím, že státní podniky budou nejprve převedeny na akciové společnosti. Akcionování těchto podniků však postupovalo velmi pomalu. Běloruská vláda svým usnesením č. 348 ze dne 21. března 2011 schválila plán privatizace 244 objektů (podniků), nacházející se ve vlastnictví státu, a rovněž plán transformace 135 republikových unitárních podniků na akciové společnosti. Oba plány mají být realizovány v období 2011-2013.

Informace k privatizaci běloruských podniků v letech 2011-2013
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/beloruska_vlada_schvalila_plan.html

Prodejem nebo pronájmem státního majetku (objektů, pozemků) se zabývá Státní výbor pro majetek Republiky Běloruskoa jeho oblastní podvýbory. Vedle Výboru se na privatizaci některých běloruských podniků bude podílet rovněž Národní agentura investic a privatizace.

Státní výbor pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo)
http://www.gki.gov.by

Národní agentura investic a privatizace
http://www.invest.belarus.by

Koncese

Pro některé investory může být zajímavou možností investovat do nalezišť nerostných surovin, vod, lesů, půdního fondu a jiných objektů prostřednictvím tzv. koncesí.

Koncesí se rozumí úplatná, časově omezená smlouva o převodu práva vykonávat na území Republiky Bělorusko konkrétní druh činnosti, na který se vztahuje výhradní právo státu anebo poskytnutí užívacího práva k majetku ve vlastnictví Republiky Bělorusko. Agendou je pověřeno Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Republiky Bělorusko.

Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Běloruska
http://minpriroda.by

Investiční projekty

Investiční projekty jsou vyhlašovány vládou, jednotlivými ministerstvy, oblastmi *, státními koncerny nebo obchodně-průmyslovými komorami. Jedná se o projekty modernizace stávajících nebo výstavby nových podniků v různých oblastech hospodářství, společné podniky nebo přímé investice.

* Nařízením prezidenta č. 75 ze dne 25.02.2011 „O zahraničních půjčkách orgány místní samosprávy“ se regionálním administracím a municipalitám nabízí možnost půjčovat si v zahraničí prostředky na realizaci investičních projektů.

Přehled investičních projektů (ministerstev, státních koncernů, výkonných výborů, SEZ)
http://w3.economy.gov.by/ministry/bip.nsf/all.html

Přehled klíčových investičních projektů státního významu s realizací v roce 2011
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C21100430

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Privatizace se závazky

U řady subjektů zejména průmyslových není zcela zřejmé, jaké procento akcií se prodává a jaká je jejich cena. Subjekty jsou nabízené často s velkými nezastavěnými plochami, které mohou znamenat navýšení ceny, ale nikoliv již jejich efektivní využití. Problémem jsou rovněž sociální aktiva (školy, školky, kotelny, zemědělská družstva apod.), která jsou státními podniky nedobrovolně provozována a dotována. Běloruské pojetí privatizace předpokládá prodej podniků individuální formou (tedy po dohodě), za výrazně vyšší než tržní cenu s povinnostmi pro investora v podobě zavázání se k rozsáhlým investicím, zachování plné zaměstnanosti (včetně každoročního zvyšování platů) a sociálnímu cítěné v podobě dotací sociálních objektů, případně sponzoringu státních potřeb různého druhu.

Společný podnik se státem

Příliš se nedoporučuje vytvářet společný podnik (SP) se státem. Legislativa je postavena tak, že reálná kontrola (řízení) SP je možná při držení více jak 75% podílu podniku. Často se stává, že management SP nominovaný státem, sleduje zcela odlišné zájmy (většinou osobní prospěch), než jsou zájmy zahraničního investora. Běžné je i vměšování výše stojících státních struktur do fungování SP. Vytvoření takového SP a následné přijímání nejen strategických, ale i běžných rozhodnutí je časově i administrativně náročné, jelikož si vyžaduje souhlas státních struktur (vertikála).

Kontrola

Nařízením prezidenta č. 510 ze dne 16.10.2009 „O zdokonalení kontrolní činnosti v Bělorusku“ byly změněna dřívější praxe kontroly (tedy kdokoliv kdykoliv) podniků daňovými i dalšími (sanitárními, požárními, na které připadalo 70% všech kontrol) orgány státní správy. Výnos obsahuje přehled všech oprávněných orgánů ke kontrole, včetně rozsahu jejich dohledu; zakazuje kontrolu nově vzniklých podnikatelských subjektů po dobu 2 let od data registrace; rozděluje podnikatelské subjekty do 3 rizikových skupin (v závislosti na potenciální nebezpečnosti pro stát, zařazení bude známo pouze daňovému orgánu a podniku), s tím, že podniky v nejrizikovější skupině budou kontrolovány max. 1x ročně, ve středně rizikové max. 1x za 3 roky, nejméně rizikové podniky max. 1x za 5 let. Opět však zde existuje výjimka pro státní orgány nařídit neplánovanou kontrolu, pokud existuje podezření na správní delikt. Čl. 19 výnosu navíc dává kontrolním orgánům právo při zjištění hrubého narušení iniciovat likvidaci právnické osoby či pozastavení činnosti živnostníka. S ohledem na valutovou krizi lze dle vyjádření A. Luakšenka na zasedání k sociálně-hospodářskému vývoji země ze dne 30. srpna 2011 očekávat obnovení historické praxe, kdy bylo možné kontrolovat podniky kdykoliv a kýmkoliv.

Nařízením prezidenta č. 510 ze dne 16.10.2009
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P30900510

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu