- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Bělorusko se od ledna 2011 potýká s vážnou valutovou (hospodářskou) krizí. Dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance výrazně vyčerpal devizové rezervy země, což si vyžádalo řadu restriktivních opatření (I.-II. čtvrtletí 2011) namířených proti importu a vývozu valuty ze země. Neochota vlády a národní banky vzniklou situaci razantně řešit přivedla zemi ke vzniku černého trhu a systému rozdílných, růstu cen, dvojciferné inflaci a nakonec i oficiální devalvaci národní měny o 55% (24. května 2011). I přes devalvaci národní měny zůstala situace na valutovém a spotřebitelském trhu nadále kritická. Národní bankou stanovený kurz byl dle účastníků valutového trhu stále nadhodnocen a neodpovídal reálné situaci. Valuta se tak ve směnárnách neobjevila a rovněž banky odmítaly prodávat valutu na mimoburzovním trhu dle oficiálního kurzu s odchylkou +/- 2%. Černý trh pro obyvatelstvo fungoval i nadále. Situace se nejvíce dotkla importérů a domácích výrobců, kteří jsou závislí na dovozu surovin a polotovarů ze zahraničí. Ti postupně omezovali nebo zavírali své provozy.
Devalvační polštář sice vytvořil perspektivy pro růst běloruského exportu, avšak s ohledem na strukturu BY ekonomiky (montovna SSSR z dovezených komponentů, polotovarů a surovin) s růstem vývozu roste paradoxně i import. Zahraniční obchod BY za 6 měsíců skončil s negativním saldem ve výši -3,01 mld. USD oproti -2,45 mld. USD za stejné období 2010. BY exportu přitom přála především konjunktura cen na světových trzích (zejména ropných výrobků a hnojiv, což jsou základní vývozní položky) a rostoucí ruská poptávka po zařízení a technice s vyšší přidanou hodnotou (za poptávkou stojí příjmy z růstu cen ropy). Oba faktory však vzhledem k vývoji ve světě nemusí mít dlouhého trvání. Podzimní a zimní období si vyžádá nákup energií (zejména ruského plynu), což se citelně projeví v obchodní bilanci země. Zahraniční přímé investice do BY ani zdaleka nepřichází v takovém objemu jak je v cílových ukazatelích naplánováno a efekt z privatizace se, pokud vůbec ano, projeví až v budoucím období. Běžný účet platební bilance země tak zůstává negativní (za 5 měsíců 2011 -4,7 mld. USD, což je nárůst 1,8x oproti stejnému období 2010). Úroveň nezaměstnanosti dosáhla dle neoficiálních údajů více jak 600 tis. osob (z 10 mil. obyvatel je 4,7 mil. ekonomicky činných), inflace vzrostla od počátku roku o 43,4% (přičemž do konce roku se očekává na úrovni 100%). Růst HDP ve výši 9,8% za 7 měsíců je vyvolán především umělou poptávkou (emise a půjčky), přičemž ve 2. pololetí lze očekávat jeho zpomalení.
14. září 2011 Běloruská valutová burza přistoupila k mimořádnému obchodování s valutou, které má stanovit tržní kurz domácí měny ve vztahu k zahraniční valutě pro právnické i fyzické osoby. Ten funguje souběžně s oficiálním kurzem Národní banky Běloruska (NBRB), který zůstává zachován primárně pro nákupy valuty k úhradě energií, přičemž do konce října (poloviny listopadu) by mělo dojít k definitivní unifikaci obou kurzů v jediný rovnovážný. Ten byl nakonec ustanoven 21.10.2011 a běloruský rubl přešel z režimu fixního kurzu do režimu pohyblivého kurzu, respektive "dirty" floatingu (možné intervence centrální banky). MMF vnímá snahu o unifikaci jediného kurzu jako krok „správným směrem", avšak svou případnou podporu Bělorusku podmiňuje vypracováním komplexního balíku opatření, který bude založen na přísné hospodářské politice a provádění seriózních strukturálních reforem.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
31. prosince 2010 A. Lukašenko podepsal dlouho očekávanou Směrnici č. 4 „O rozvoji podnikatelské iniciativy a stimulaci podnikatelské aktivity v Bělorusku“. Jedná se o programový dokument, který má nastartovat další etapu liberalizace ekonomiky, stimulovat podnikání a vytvořit příznivé podmínky pro další hospodářský rozvoj Běloruska.
Směrnice obsahuje 9 kapitol (oblastí), kde se podnikatelské subjekty v rámci podnikání potýkají s překážkami a současně navrhuje opatření k jejich odstranění. Cílem směrnice je:
1. zabezpečit další rozvoj poctivé konkurence podnikatelských subjektů bez ohledu na formu vlastnictví;
2. vytvářet podmínky pro volné podnikání;
3. zrušit nadbytečné administrativní překážky v interakci mezi státními orgány a právnickými i fyzickými osobami;
4. završit harmonizaci daňového systému s evropskými zeměmi - stimulovat tím podnikatelskou činnost a svědomitý přístup k plnění daňových povinností;
5. umožnit kontrolním orgánům reagovat preventivním způsobem s cílem předcházet protiprávním jednáním a deliktům v podnikání;
6. zdokonalit infrastrukturu a systém financování malého businessu s cílem jeho další aktivizace;
7. vyloučit nadbytečnou regulaci trhu práce;
8. vytvořit právní základnu, která by stimulovala rozvoj mechanismů partnerství státu a soukromého kapitálu;
9. zabezpečit jednoznačné právní regulaci a stabilní legislativu.
Z některých konkrétních plánovaných kroků lze uvést např. zrušení regulace cenotvorby (vyjma sociálně významných výrobků); zavedení elektronické registrace právnických osob; vytvoření on-line rejstříku právnických osob a živnostníků (dnes necentralizované, v kompetenci regionů, pro cizince jsou výpisy administrativně i časově náročné); zjednodušení podmínek pro získání půdy k podnikání; zlepšení pobídek (daňových úlev) pro investory; vytvoření v roce 2011 jednotné a všem přístupné databáze se seznamem nevyužitého státního majetku, který je určen k prodeji nebo pronájmu; uznávání certifikátů shody a dalších dokumentů vydaných jinými účastníky Celní unie BY, KZ a RF; zabezpečení aplikace mezinárodních standardů ve finančním výkaznictví účetnictví; odstranění různých povinných evidencí a úkonů; garance nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a mnohé další.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Nehledě na rekordní hodnoty vzájemného obchodu v roce 2010, obchod ani zahraniční investice neodpovídají možnostem obou ekonomik. České podniky mají předpoklady realizovat dodávky investičních celků pro energetiku, petrochemický, strojírenský a potravinářský průmysl. Značná část běloruských podniků totiž disponuje morálně i fyzicky zastaralým strojním parkem (dle statistik až 80%). Např. 60,4% zařízení palivo-energetického sektoru pracuje již 26 a více let. Průměrná doba životnosti se u nich pohybuje mezi 25–30 lety. Více jak 60% kotlů, 70% turbín a 45% potrubí je již za horizontem svého opotřebení.
Ve vztahu k Celní unii Běloruska s RF a Kazachstánem přichází v úvahu vyšší formy spolupráce v podobě přímých investic nebo kooperační výroby na místě s přístupem na 160 mil. trh.
Bělorusko má zájem o české zkušenosti, zahraniční úvěry a přímé investice na obnovu a rozvoj domácí výrobní základny.
ČR je vnímána jako země, která má s Běloruskem mnoho shodných rysů (stejný počet obyvatel, tranzitní polohu, strukturu průmyslu, orientaci na export). Zájem je o české zkušenosti s fungováním legislativy, institucí a mechanismů na podporu investic, exportu, inovací, malého a středního podnikání, zkušenosti s privatizací a restrukturalizací ekonomiky, programy energetické úspornosti a bezpečnosti. Poradenství v daných otázkách (po vzoru dalších zemí) s sebou přináší i nové příležitosti pro uplatnění technologií, zboží, služeb a investic.
Prioritou pro Bělorusko zůstávají dodávky zařízení a technologií, dále investice (s cílem nahradit import) a rozmístění kooperační výroby na běloruských závodech. Pokud jde o dodávky investičních celků, ať již na zelené louce budované závody nebo modernizaci stávajících, české podniky budou muset změnit dosavadní přístup. Nabídka exportního financování je dávno samozřejmostí. Od zahraničního subjektu se dnes očekává mnohem více - komplexní technologické řešení, nápomoc při zajištění odbytu nebo zapojení běloruských subjektů do subdodávek. V Bělorusku tak budou mít přednost přímí investoři anebo integrátoři, kteří budou schopni hledat, navrhovat a přizpůsobovat řešení měnícím se vnějším i vnitřním podmínkám.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
