Bělorusko: Zahraniční obchod země

© Zastupitelský úřad Minsk (Bělorusko)

Saldo zahraničního obchodu zbožím a službami skončilo v roce 2010 s deficitem -7,426 mld. USD, oproti -5,518 mld. USD v roce 2009. Samotné saldo zahraničního obchodu zbožím přitom dosáhlo rekordních -9,642 mld. USD (-7,265 mld. USD v roce 2009), přičemž z 85% se na něm podílelo Rusko. V případě služeb Bělorusko dosáhlo kladného salda +1,693 mld. USD. Na dovozu se významně podílely energetické suroviny, polotovary a komponenty pro další průmyslovou výrobu. Jen deficit energetickými surovinami dosáhl -5,024 mld. USD.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Zahraniční obchod zbožím v letech 2005-2010 (v mil. USD)

 200520062007200820092010
Obrat326874208552968719524987360094
Export159791973424275325712130425226
Import167082235128693393812856934868
Saldo-729-2617-4418-6810-7265-9642

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Zahraniční obchod službami v letech 2007-2010 v mil. USD

 2007200820092010
Obrat5310,26861,05569,47263,8
Vývoz celkem3279,44260,43504,34478,2
z toho dopravní služby2349,42991,52288,73006,9
           zahraniční cesty     324,6365,3369,4411,1
           spoje124,2146,5153,2173,1
           počítačové a informační služby96,9160,5163,2221,4
           stavební služby96,796,469,3125,4
           státní služby20,036,431,533,6
           kulturní a rekreační služby7,812,714,816,1
           finanční služby6,416,19,011,9
           licenční poplatky3,14,79,58,5
           pojišťovací služby3,72,51,82,0
-           ostatní služby246,5427,8393,5468,1
Dovoz celkem2030,82600,62065,12785,6
z toho dopravní služby904,51292,0825,71368,5
           zahraniční cesty     606,0672,4587,8571,7
           spoje52,574,975,698,5
           počítačové a informační služby77,487,144,049,8
           stavební služby52,539,284,4165,8
           státní služby52,173,39,711,7
           kulturní a rekreační služby20,927,518,525,0
           finanční služby19,7233,172,273,6
           licenční poplatky3,41,276,095,3
           pojišťovací služby22,217,02,62,4
           ostatní služby219,6282,9268,6323,3
Saldo celkem1248,61659,81439,21692,6
z toho dopravní služby1445,01699,51463,01638,4
           zahraniční cesty     77,2127,4-218,0-160,6
           spoje46,859,477,674,7
           počítačové a informační služby44,257,2119,2171,6
           stavební služby-2,219,4-15,1-40,4
           státní služby0,31,321,821,9
           kulturní a rekreační služby-281,4-307,1-3,7-8,9
           finanční služby-49,4-70,2-63,2-61,7
           licenční poplatky-45,7-57,2-66,5-86,8
           pojišťovací služby-13,1-14,8-0,8-0,4
           ostatní služby26,9144,9124,9144,8

Zdroj: Národní banka Běloruska

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury k nejvýznamnějším dovozcům běloruského zboží patřily následující země: Rusko (38,9%), Nizozemí (11%), Ukrajina (10,2%), Velká Británie (3,9%), Lotyšsko (3,7%), Polsko (3,5%), Brazílie (2,8%) Čína 1,9%, Kazachstán (1,8%), Německo (1,8%) a Litva (1,8%). Export do Běloruska nejvíce směřoval z Ruska (51,8%), Německa (6,8%), Ukrajiny (5,4%), Číny (4,8%), Venezuely (3,3%), Polska (3,1%), Itálie (2,2%), USA (1,3%), Kazachstánu (1,2%) a Francie (1,1%).

Pokud jde o obchod službami - 28,2% běloruského exportu a 29,3% importu připadlo na země SNS. K nejvýznamnějším partnerům náleželo Rusko, Litva, Německo, Ukrajina, Čína, USA, Lotyšsko a Švýcarsko.

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Na celkovém objemu běloruského vývozu zboží se v roce 2010 nejvíce podílely nerostné suroviny s 28,6%, chemická produkce s 19,8%, stroje, zařízení a dopravní prostředky s 18,5%, potraviny a zemědělské suroviny s 12,9%, černé, barevné kovy a výrobky z nich s 7,6% a ostatní s 12,6%.

Na dovozu se podílely nerostné suroviny s 35,3%, stroje, zařízení a dopravní prostředky s 24,3%, chemická produkce s 13,3%, černé, barevné kovy a výrobky z nich s 11,2%, potraviny a zemědělské suroviny s 8,2% a ostatní se 7,7%.

 Vývoz nejdůležitějších druhů zboží v letech 2006-2010

 20062007200820092010
Ropné produkty (mil. tun)14,815,115,215,511,3
Dusíkatá hnojiva (tis. tun)224,9236,4153,9305,6238,2
Draselná hnojiva (mil. tun)3,94,353,791,754,2
Pneumatiky (mil. ks)2,63,493,453,83,7
Chemická vlákna a nitě (tis. tun)153,1160,9151,4156,1171,6
Železné kovy (mil. tun)1,821,851,91,91,7
Televizory, videa (tis. ks)437,4385,2355,2176,4296,2
Lednice, mrazicí boxy (tis. ks)969,0982,4946,4816,3989,5
Traktory, tahače (tis. ks)49,964,662,641,343,9
Nákladní automobily (tis. ks)13,213,511,53,06,9
Kola (tis. ks)283,5169,2276,090,6-
Vleky a návěsy (tis. ks)31,221,720,910,2-
Nábytek včetně zdravotnického (v mil. USD)301,8391,1467,1271,4322,1

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

 Dovoz nejdůležitějších druhů zboží v letech 2006-2010

 20062007200820092010
Ropa (mil. tun)20,920,021,521,514,7
Ropné produkty (mil. tun)1,230,92,53,791,6
Přírodní plyn (mld. m³)20,820,621,117,621,6
Elektrická energie (mld. kWh)5,54,32,44,53,0
Železné kovy (mil. tun)3,183,283,42,73,5
Motory vnitřního spalování (tis. ks)48,056,965,250,675,7
Zemědělské stroje pro sklizeň, mlatbu (tis. ks)14,714,416,521,020,7
Rostlinné tuky (tis. tun)136,9138,8107,6115,2123,2
Osobní vozy (tis. ks)157,0180,4199,9163,5201,8
Zařízení pro automat. zpracování dat (tis. ks)1138,41747,31892,51331,9-
Acyklické lihy (tis. tun)72,073,892,374,8-
Syntetický kaučuk (tis. tun)58,965,086,367,6-

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Běloruské hospodářské (podnikatelské) subjekty se při provádění zahraničního obchodu řídí především republikovým zákonem „O státní regulaci zahraničně obchodní činnosti“, nařízením prezidenta č. 178 ze dne 27. 3. 2008 „O pořádku provádění a kontroly zahraničně obchodních operací“ a nařízením prezidenta č. 57 ze dne 28. 1. 2006 „O některých opatřeních na zdokonalení státní regulace zahraničně obchodní činnosti“. Regulace zahraničního obchodu je rovněž prováděna v souladu s ustanoveními vydávanými Radou ministrů Běloruska.

Nařízení prezidenta č. 347 ze dne 09.08.2011 byly vneseny změny v nařízení č. 178 ze dne 27.03.2008, které na jedné straně rozšiřují možnosti provádění obchodních operací, na druhé zpřísňuje některá pravidla. V bankách musí být registrovány kontrakty (včetně doplnění) v ekvivalentu 3000 EUR a více. Platí, že obchod musí být uzavřen ve stanovených lhůtách a není umožněna předplatba. Podrobněji v kapitole 8.9.

Celní unie

V souvislosti s procesem vytváření Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruské federace (CU) dochází přijímáním právních aktů CU na nadnárodní úrovni k ovlivňování běloruské národní legislativy. Národní legislativa nepřestává regulovat tyto vztahy, postupně je však nahrazována odpovídajícími normami na úrovni CU.

Dohoda o celní unii mezi RF, Běloruskem a Kazachstánem byla podepsána 27. listopadu 2009. S platností od 1. ledna 2010 byl pro všechny tři země zaveden Jednotný celní tarif, počínaje 3. červencem 2010 na území těchto zemí vznikl Jednotný celní prostor, který předpokládá uplatňování jednotných tarifních i netarifních opatření a unifikaci celních pravidel. Od 1. ledna 2012 by měl být na území CU vytvořen Jednotný hospodářský prostor (Bělorusko v prosinci 2010 již ratifikovalo příslušné dohody).

K základním principům CU patří volný pohyb zboží na území CU, regulace celních vztahů na svazové (nadnárodní) úrovni, priorita svazové legislativy před národní, ustanovení jediných pravidel a procedur celního odbavení zboží, dováženého na území CU, tarifní a netarifní opatření.

Vyšším orgánem CU je Mezistátní Rada, který funguje na dvou úrovních – nejvyšších představitelů států a premiérů těchto států. Trvale regulujícím orgánem CU je Komise CU. Soudní funkci vykonává Soud mezinárodní organizace „Euroasijské ekonomické společenství“.

Legislativa CU se skládá z mezinárodních dohod, podepsaných v rámci CU a rozhodnutí Mezistátní Rady a řešení Komise CU. Záležitosti, které nejsou řešeny mezinárodními dohodami CU upravuje národní legislativa Běloruska.

Právním základem CU je „Smlouva o vytvoření jednotného celního území a formování celní unie v rámci Evropského ekonomického společenství, která byla podepsána 06.10.2007 v Dušanbe. V souladu se „Smlouvou o Výboru celní unie“, rovněž podepsanou v Dušanbe, je Výbor celní unie pověřen formováním smluvně-právní základny celní unie.

Veškerou legislativu k CU lze nalézt na stránkách Komise Celní unie BY, KZ, RF.

Komise Celní unie BY, KZ, RF
http://www.tsouz.ru

Státní celní výbor Běloruska
http://www.gtk.gov.by

Tarifní regulace CU

Na území CU je ustanoven Jednotný celní tarif (JCT) – jednotné dovozní celní sazby platné pro všechny tři země. Sazby JCT jsou uplatňovány v závislosti od původu dováženého zboží a podmínek jeho dovozu. Celní úlevy (nižší sazby) jsou uplatňovány vůči zboží dováženému z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, a dále vůči zemím s kterými má Bělorusko podepsány mezinárodní dohody do 01.01.2010. Konkrétně se jedná o dohody volného obchodu se zeměmi SNS + Gruzie a Srbskem.

Vývozní cla (např. na dřevo a jeho polotovary) jsou prozatím stanovována národní legislativou. Předpokládá se však, že i vývozní cla budou regulována na úrovni CU.

Jednotný celní tarif Celní unie BY, KZ, RF
http://www.tsouz.ru/db/ettr/tnved/Pages/default.aspx

Přehled tarifních opatření Celní unie
http://www.tsouz.ru/db/ettr/Pages/default.aspx

Přehled zboží, vůči kterému Bělorusko uplatňuje v rámci CU tarifní kvóty
http://www.tsouz.ru/KTS/KTS22/Documents/P_505.pdf (P_505.pdf, 67kB)

Přehled vývozních cel uplatňovaných Běloruskem na národní úrovni
http://customs.gov.by/ru/tarifnoe-regulirivanie-ved/tamozennie_poshlini/vivoznije_tamozennije_poshlini

Netarifní regulace CU

 Na území CU jsou uplatňovány následující opatření netarifní regulace:
-        zákaz vývozu;
-        množstevní omezení vývozu nebo dovozu (kvóty);
-        poskytnutí výhradního práva na vývoz nebo dovoz (v případě Běloruska se jedná o výhradní dovoz alkoholu a říční ryby, výrobků z ryb, včetně mořských);
-        licence v oblasti zahraničního obchodu (k vývozu nebo dovozu zboží uvedeného v Jednotném přehledu zboží, ke kterému jsou přijímány zákazy nebo omezení účastníky CU ve vztahu ke třetím zemím je nutné získání příslušné licence. Licence vydaná orgány jednoho z členů CU jsou uznávány ostatními členy CU a mají platnost ve všech zemích CU. Licence mohou být jednorázové /s platností do 1 roku/, generální /do 1 roku/ nebo výlučné /doba platnosti je stanovena Výborem CU v každém konkrétním případě/);
-        dohled nad vývozem a dovozem (zahrnuje certifikaci produkce, registraci bezpečnosti produkce, veterinární kontrolu, karanténní a fytosanitární dozor).

Podrobněji kapitola 6.5. Ochrana domácího trhu).

Přehled netarifních opatření Celní unie
http://www.tsouz.ru/db/entr/Pages/default.aspx

Přehled výrobků, které podléhají licencím na dovoz i vývoz do/z Běloruska včetně oprávněných organizací k jejich vydávání
http://pravo.by/WEBNPA/text.asp?RN=C20901739

Informace pro dovozce textilního zboží původem z Běloruska 2011
http://www.mpo.cz/dokument37028.html

Nepřímé zdanění

Nepřímé zdanění v CU je regulováno Dohodou o principech vymáhání nepřímých daní při vývozu a dovozu zboží, realizaci prací a poskytování služeb v CU ze dne 25.01.2008 a rovněž dodatečnými protokoly.

Při vývozu zboží je ustanovena nulová sazba DPH a osvobození od spotřební daně při podmínce dokumentárního potvrzení faktu vývozu (do 180 kalendářních dní).

Při dovozu zboží na území účastníka CU ze země jiného účastníka CU se nepřímé zdanění provádí v zemi země-dovozce. K zdanění nedochází, pokud je zboží v dané zemi-dovozce od daní osvobozeno.

Vymáhání nepřímých daní z realizace prací a poskytování služeb je prováděno v zemi, kde k takové činnosti dochází.

Dohoda o principech vymáhání nepřímých daní při vývozu a dovozu zboží, realizaci prací a poskytování služeb v CU
http://www.tsouz.ru/Docs/IntAgrmnts/Pages/Sogl_kosvnal_250108.aspx

Antidumping a další ochranná opatření Běloruska, respektive Celní unie vůči třetím zemím

Komise CU souhlasí s přehledem 9 antidumpingových a speciálních ochranných opatření, které budou aplikovány v rámci Jednotného celního prostoru CU . Jedná se: 1) o antidumpingové opatření v případě některých typů rour vůči UA, 2) antidumpingové opatření vůči strojírenským spojovacím materiálům z UA, 3) antidumpingové opatření vůči polyamidovým technickým nitím z UA, 4) antidumpingové opatření vůči valivým ložiskům z Číny, 5) antidumpingové opatření vůči ložiskovým rourám z Číny, 6) antidumpingové opatření vůči válcovaných plechům obsahující nikl z Brazílie, Číny, Koreje a JAR, 7) speciální ochranná opatření vůči dovozu rour z nerezu, 8) speciální ochranná opatření vůči dovozu stolních přístrojů, 9) speciální ochranná opatření vůči dovozu spojovacích materiálů.

Platná antidumpingová a speciální opatření Celní unie vůči třetím zemím
http://www.tsouz.ru/db/spec_measures/Pages/nachmess.aspx

Antidumping a další ochranná opatření EU vůči vývozům z Běloruska a naopak

V současnosti uplatňuje EU vůči Bělorusku antidumpingová opatření na dovoz následujících položek: směsi močoviny a dusičnanu amonného v roztoku, svařované trubky.

Antidumpingová opatření na dovoz chloridu draselného, zavedená od roku 1992, přestala platit 13.07.2011.

Ve věci antidumpingových, ochranných a kompenzačních opatření se lze obracet na Odbor vnějších ekonomických vztahů MZV BY (tel.: +375 17 2278571, fax: +375 17 227 84 57, e-mail: trade.defence@mfa.gov.by).

Přehled antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU (s možností výběru pro Bělorusko)
http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad-as.html


Opatření třetích zemí proti dovozům z EU
http://www.mpo.cz/dokument64620.html

Speciální clo k dovozu skleněných vláken (7019) do Běloruska
http://www.mfa.gov.by/upload/prot_2.pdf (prot_2.pdf

Oznámení o ukončení množstevní kvóty na dovoz chloridu draselného původem z Běloruska
http://www.mpo.cz/dokument24851.html

Celní úlevy

Celní úlevy nebo úplné osvobození od cel je možné v několika případech: podnikání v rámci  odpovídajících celních režimů, Svobodných ekonomických zón nebo Vědecko-technologických parků, podnikání v místech, na které se vztahují investiční pobídky, při dovozu strojů a zařízení jako vklad do základního kapitálu společnosti, při dovozu zařízení za účelem modernizace průmyslových podniků nebo mezinárodní akce se státním zájmem.

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Státní výbor standardizace Běloruska vydal usnesením č. 60 ze dne 16.08.2008 seznam produkce, služeb, obsluhy a jiných objektů podléhající povinné certifikaci nebo posouzení shody (dle GOST). Seznam byl aktualizován v listopadu 2010.

Mimo certifikace však mohou existovat jiné povinné procedury posouzení shody, které náleží do kompetence jiných institucí. Např. problematika posouzení shody vhodnosti zahraničních materiálů a výrobků pro jejich použití ve stavebnictví a vydání technických osvědčení je v kompetenci Ministerstva stavebnictví a architektury Běloruska. Nebo třeba licencování a certifikace shody produktů informačního-bezpečnostního charakteru (tedy softwaru) má na starosti primárně Operativně-analytické centrum při prezidentovi Běloruska.

Gosstandart - Státní výbor standardizace Běloruska
http://www.gosstandart.gov.by

Běloruský státní institut standardizace a certifikace
http://www.belgiss.org.by

Informace k potvrzení shody
http://www.gosstandart.gov.by/Ob-podtv-sootv.php

Seznam produkce, služeb, obsluhy a jiných objektů podléhající povinné certifikaci nebo povinnému potvrzení shody
http://www.gosstandart.gov.by/txt/Ob-podtv-sootv/docs/2010-289(016-069).pdf (2010-289(016-069).pdf

Změny v seznamu podlehájicí povinné certifikaci s platností od 31.12.2011
http://www.pravo.by/pdf/2011-90/2011-90(016-055).pdf

Dohoda mezi Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví České republiky a Výborem pro normalizaci, metrologii a certifikaci při Radě ministrů Běloruské republiky o spolupráci při posuzování shody vzájemně dodávaných výrobků (Praha, 15.06.2004)
http://www.unmz.cz/urad/mezinarodni-smluvni-dokumenty-zabezpecovane-unmz

Platí, že při dovozu zboží do Běloruska (zemí CU) nebo přesunu zboží z území jednoho člena CU na území druhého člena se nakládání s takovýmto zbožím řídí národní legislativou. V případě, že je zboží certifikováno na nadnárodní úrovni (má jednotný certifikát CU), je takový certifikát uznáván na území všech států bez jakékoliv potřeby jeho přeregistrace či jiných procedur. Tento certifikát může být vydán nejen ve vztahu ke zboží vyrobeného na území CU, ale rovněž ve vztahu k produkci dovážené ze třetích zemí. Je přitom jedno, kde proces certifikace probíhá. Český dovozce si tak může výrobek nechat certifikovat v Kazachstánu a dovážet jej do Běloruska.

K tomu, aby mohl být výrobek certifikován na úrovni CU, musí být ve vztahu k tomuto zboží sjednoceny technické požadavky, zkoušky musí být provedeny v akreditované laboratoři jedné ze 3 zemí CU, certifikován musí být v akreditovaném orgánu (instituci) jedné ze 3 zemí CU, certifikát musí mít Jedinou formu (vzhled) CU.

V současné době není možné obdržet certifikát CU na všechny typy produkce. Neustále dochází k procesu unifikace technických požadavků, rozpracovávají se Technické řády CU, které budou ustanovovat jednotné požadavky pro všechny země CU.

Technická regulace (zboží podléhající povinné certifikaci) na území CU
http://www.tsouz.ru/db/techregulation/techbars/Pages/default.aspx

Registrace bezpečnosti produkce

Dovoz a oběh v Jednotném celním prostoru určené skupiny produkce je možná pouze při existenci dokumentu potvrzujícího státní registraci bezpečnosti produkce. To se týká potravinových výrobků, produkce určené pro děti, chemických biologických surovin.

V souladu s Dohodou o hygienickém opatření v CU jsou si vzájemně uznávány dokumenty o státní registraci potvrzující bezpečnost produkce, pokud:
-        je zahrnuta v Jednotném seznamu produkce, podléhající registraci CU;
-        dokumenty potvrzují shodu produkce Jediným povinným požadavkům CU;
-        dokumenty byly vydány akreditovaným orgánem nebo akreditovanou laboratoří v jedné ze tří zemí CU;
-        dokument má Jedinou formu CU.

Sanitárně-epidemiologický dohled (kontrola) na hranici a celním území CU
http://www.tsouz.ru/db/techregulation/sanmeri/Pages/default.aspx

 Veterinární kontrola

V CU existuje Jednotný seznam zboží živočišného původu a jsou ustanoveny jediné požadavky k tomuto zboží pro všechny tři země CU. Dovoz takového zboží je možný při předložení odpovídajícího povolení orgánu země CU (vydává se na rok v objemu uvedeném v povolení) a veterinárního certifikátu, který je vydán kompetentním orgánem země exportéra. Oběh veterinární produkce na území CU je možný na základě veterinárního certifikátu v Jediné formě CU.

8. září 2011 bylo mezi Státní veterinární správou ČR a Departamentem veterinárního i potravinářského dohledu Ministerstva zemědělství a potravinářství BY podepsáno Memorandum o spolupráci. To by mělo přispět, s ohledem na možnost jednotlivých států v rámci Celní unie BY, RF a KZ si stanovovat vedle obecně dohodnutých pravidel i vlastní národní požadavky na dovoz živočišné produkce ze třetích zemí (tedy i ČR), k hladkému uznávání schválených i registrovaných CZ vývozců živočišné produkce do RF také v BY. Současně byla dohodnuta procedura v případě registrace CZ produkce, která by byla exportována výlučně na běloruský trh.

Veterinární dohled (kontrola) na území CU
http://www.tsouz.ru/db/techregulation/fitosan/Pages/default.aspx

 Karanténní a fytosanitární dozor

V případě rostlinné produkce (ovoce, zeleniny, květin a dalších rostlinných výrobků), obalů, půdy, nákladů, organizmů a materiálů v CU existuje Jednotný seznam zboží rostlinného původu a jsou ustanoveny jediné požadavky k tomuto zboží pro všechny tři země CU.Dovážená produkce musí odpovídat fytosanitárním požadavkům státu, kam je taková produkce dovážena.

 Fytosanitární kontrola (dohled) na území CU
http://www.tsouz.ru/db/techregulation/fitosan/Pages/default.aspx

 Licence na některé druhy podnikatelské činnosti

Na provádění některých druhů podnikatelských činností je třeba získat licenci. Úplný seznam činností, podléhajících licenčnímu režimu s uvedením orgánu, který licenci vydává a název právního aktu upravujícího způsob vydání licence řeší nařízení prezidenta č. 450  „O licencování jednotlivých činností“, kterým došlo od 1. ledna 2011 ke snížení počtu činností, pro jejichž realizaci bylo potřebné licence získat.

K získání potřebné licence je třeba se obrátit na příslušný orgán, který posoudí žádost v rozmezí 15 (max. 25 dní). Poplatek představuje zhruba 67 EUR. Licence se vydává min. na 5. max. na 10 let.

Již nyní se však objevuje kritika na odstranění některých typů licencí. Příkladem je stavebnictví, kdy pro stavební činnost byla potřebná licence pro výstavbu objektů I. a II. úrovně složitosti. I proto v současnosti dochází k procesu zavedení alternativních opatření. V případě zmiňovaného stavebnictví je to snaha Ministerstva architektury a stavebnictví Běloruska zavést Jednotný rejstřík právnických osob a živnostníků, kteří budou moci provádět stavební práce.

Nařízení č. 450 O licencování jednotlivých činností“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31000450

 Ochrana práv spotřebitelů

Ochrana práv spotřebitelů je v Bělorusku řešena zákonem „O ochraně práv spotřebitelů“ ze dne 09.01.2002. Tento zákon definuje základní povinnosti prodejce (výrobce) a základní práva spotřebitele, pokud jde o informace o zboží (pracích, službách) a jeho kvalitě; odpovědnost prodejce (výrobce) před spotřebitelem, procedury a mechanismy ochrany práv spotřebitelů.

Informace o zboží  a prodejci (výrobci)

Prodejce (výrobce) je povinen poskytnout spotřebiteli úplnou a spolehlivou informaci o sobě a zboží (službách).

Informace o prodejci (výrobci):
-        firemní označení organizace,
-        sídlo firmy a režim fungování organizace,
-        seznam poboček a zastoupení (pokud existují),
-        informace o speciálním povolení (licenci) na provozování odpovídajících druhů činností (číslo, vydávající orgán, platnost).

Informace o zboží (službách):
-        název zboží (služby),
-        druhy a zvláštnosti nabízeného zboží (služby),
-        počet a kompletnost zboží (služby),
-        cena a způsob platby za zboží (služby),
-        datum výroby zboží (lhůta použití, lhůta spotřeby, lhůta skladování),
-        spotřebitelské vlastnosti,
-        pravidla a podmínky užití,
-        certifikát kvality,
-        název, sídlo výrobce (prodejce, vykonavatele), a další charakteristiky.

Informace musí být přístupná spotřebiteli na běloruském nebo ruském jazyce, čitelným a jasným písmem v dokumentaci, přikládané ke zboží (službám), na obalu (balení), etiketě, v katalozích, prospektech, reklamě, brožurách nebo jiných informačních zdrojích, včetně internetu. Možnost užití cizího jazyka se připouští pouze se souhlasem spotřebitele.

Kontrolní označení zboží

21 importovaných pozic musí být v souladu s vládním nařízením č. 1030 ze dne 29.07.2011 označeno kontrolními znaky.

Nařízení prezidenta č. 243 z 10.06.2011 „O označení zboží kontrolními znaky"
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31100243#&Point=3

 Odpovědnost prodejce

 Je zakázán prodej zboží bez certifikátu kvality a potvrzení o hygienické registraci, a to bytových elektropřístrojů, radioaparatury, osvětlovací techniky, hracího zařízení, telekomunikačních prostředků, nábytku, stavebního materiálu a zařízení, produkce lehkého průmyslu, hraček, kosmetické produkce, potravin, alkoholu atd.  Prodejce odpovídá za škody způsobené nekvalitním zbožím, a to včetně kompenzace morální újmy.

Prodejce (výrobce) je povinen garantovat bezpečnost produkce (služeb) v pr/p>ůběhu celé lhůty použitelnosti či spotřeby, pokud taková lhůta není určena, jedná se o 10 let ode dne prodeje.

Spotřebitel, který zakoupil výrobek neodpovídající kvality, může žádat o:
-        výměnu zboží,
-        snížení ceny s ohledem na neodpovídající kvalitu prodaného zboží,
-        neodkladné odstranění nedostatků zboží,
-        kompenzaci nákladů na odstranění nedostatků.

Spotřebitel má právo ve lhůtě 14 dnů od koupě nepotravinového zboží vrátit zboží v příslušné kvalitě nebo jej vyměnit za analogické zboží jiné velikosti, tvaru, rozměrů, modelu, barvy nebo sestavy a v případě rozdílu ceny tuto s prodejcem vyrovnat. Existuje seznam zboží, které nepodléhají vrácení či výměně. Do této kategorie spadá zboží jako šperky, spodní prádlo, automobily, zdravotní zařízení a aparatura, léky, kosmetická produkce, tabákové výrobky, květiny, hračky, tištěná produkce a jiné.

 Regulace některých oborů podnikání

V současné době je možné pozorovat tendenci po zpřísnění systému regulace v oblasti telekomunikačního spojení, přenosu dat a využívání sítě internet. Využití internetu ke komerčním účelům je možné pouze v rámci národní internetové sítě (hosting a příslušný server se musí nacházet na území Běloruska apod.).

 Regulace reklamy

 V souladu s legislativou Běloruské republiky existují omezení s ohledem na:
-        reklamu určených druhů produktů či služeb (medicínské zařízení, alkoholické nápoje, pivo, tabák, zbraně, narkotika atd.),
-        místa reklamy (vzdělávací zařízení, obytné rajóny atd.),
-        způsob reklamy (sdělovací prostředky, televize, reklamní plochy atd.),
-        obsah reklamy (potřebná informace, barvy, slova atd.).

Následující druhy reklamy vyžadují souhlas státních orgánů:
-        venkovní reklama – s oblastním výkonným výborem (Minský městský výkonný výbor),
-        reklama na dopravních prostředcích – s oblastním výkonným výborem (Minský městský výkonný výbor) a rovněž s oddělením Státní automobilové inspekce (GAI) Ministerstva vnitra Běloruska,
-        reklama zdravotního zařízení – s Ministerstvem zdravotnictví Běloruska,
-        reklama veterinárních služeb – Ministerstvo zemědělství a potravinářství Běloruska,
-        reklama o práci a studiu občanů Běloruska v zahraničí – Ministerstvo vnitra Běloruska (MID).

Formy nepatřičné reklamy jako nevhodná, klamavá, neetická, skrytá, jsou zakázány v souladu s legislativou Běloruska.

Rozhodnutí v otázce přiznání reklamy nepatřičnou přijímá Ministerstvo obchodu Běloruska,   a rovněž místní výkonné a řídící orgány (s výjimkou uznání klamavé reklamy). Pokud je reklama uznána za nepatřičnou, může být zadavatel reklamy vyzván k publikaci opravné reklamy, a to na svůj účet a v určené lhůtě.

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

V Bělorusku funguje šest zón volného obchodu (SEZ), a to v Brestu (byla vytvořena v roce 1996 na 50 let), Gomelu (1998, 50 let), Grodnu (2002, 30 let), Minsku (1998, 30 let), Mogilevu (202, 30 let) a Vitebsku (1999, 30 let). Ty poskytují zahraničním investorům významné daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu. V souvislosti s formováním Celní unie Běloruska, Ruska a Kazachstánu budou výhody v Zónách volného obchodu v jednotlivých zemích CU zachovány do roku 2017, avšak pouze pro rezidenty, kteří se v nich zaregistrují nejpozději do konce 2012. Registraci v SEZ provádí administrace těchto zón.  K 1. červenci 2011 bylo v rámci SEZ zaregistrováno 328 společností (z nichž funkčních 320) s exportem v hodnotě 943 mil. USD. Hlavním exportním teritoriem byla RF. Nejvíce rezidentů se nachází v Minské SEZ (93), Brestské SEZ (67), Grodněnské SEZ (49), Gomelské SEZ (42), Vitebské SEZ (39) a Mogilevské SEZ (30).

Odkazy:

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne