- 1.1. Oficiální název státu
- 1.2. Rozloha
- 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
- 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
- 1.5. Národnostní složení
- 1.6. Náboženské složení
- 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
- 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
- 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
- 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
- 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
- 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
- 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
- 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
- 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
- 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- 1.18. Internetové informační zdroje
- 1.19. Adresy významných institucí
Čerpáno z podkladů ZÚ ČR v Bělorusku; statistických publikací a ročenek Národního statistického výboru Běloruska, Národní banky Běloruska, Ministerstva financí Běloruska, Ministerstva zahraničních věcí Běloruska; materiálů a statistik běloruských státních organizací; materiálů advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP (Doing Business in Belarus 2010, 2011); Prime-Tass, Belorusy i rynok, Ekonomičeskaja gazeta a dalších.
1.1. Oficiální název státu
Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky Republic of Belarus).
V kódovém označení států je pro Bělorusko používána zkratka BY.
1.2. Rozloha
Rozloha Běloruska činí 207,6 tis. km2.
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
K 01.01.2011 žilo v Bělorusku 9,481 mil. obyvatel, což představuje 45,6 obyvatel na 1 km2. 75,1% obyvatelstva žije ve městech, zbylých 24,9% na vesnici.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva představoval v roce 2010 49,4 %, tedy 4,693 mil. obyvatel. V průmyslu pracovalo 25,6% obyvatel, obchodě a pohostinství 14,3%, školství 9,5%, zemědělství 9,7%, stavebnictví 9,3%, dopravě 7,6%, v ostatních sektorech 24%.
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Za rok 2010 představoval roční úbytek obyvatelstva 19 tis. obyvatel. Narodilo se 108,1 tis. dětí, zemřelo 137,3 tis. osob. Čistý přírůstek zaznamenali imigranti (10,3 tis. osob), zejména ze zemí SNS.
1.5. Národnostní složení
Bělorusko je mnohonárodnostním státem, v němž žije více než 20 národností. Bělorusové dle údajů z roku 2009 tvoří 83,7% obyvatel, Rusové 8,3%, Poláci 3,1%, Ukrajinci 1,7% a Židé 0,1%. K ostatním národnostem náleží Arméni, Tataři, Romové, Litevci, Ázerbájdžánci, Němci, Moldavané, Gruzínci a další.
V devadesátých letech minulého století zesílil migrační proces. Tři milióny Bělorusů a jejich potomků žijí převážně v Rusku, na Ukrajině, v USA a Polsku, dále v Litvě, Lotyšsku, Kanadě a Argentině.
1.6. Náboženské složení
Nejrozšířenější náboženstvím v Bělorusku je křesťanství - pravoslavné (60%), katolické (8%), uniatské (15%) a protestantské. Dále je rozšířen judaismus a islám. Celkem bylo počátkem roku 2008 v Bělorusku napočítáno 25 náboženských konfesí a 3 000 náboženských obcí.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
V souladu s Ústavou Běloruska jsou oficiálními státními jazyky běloruština a ruština. Běžnějším komunikačním jazykem zůstává ruština, kterou používalo dle sčítání obyvatelstva z roku 1999 62,8 % obyvatel země.
Při obchodních jednáních se používá zásadně ruština. V některých předem dohodnutých případech lze použít angličtinu, méně již němčinu. Celkově však je v oficiálním styku znalost cizích jazyků v Bělorusku zcela nedostatečná. U mladší generace Bělorusů začíná být situace mírně lepší.
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Administrativně je země rozdělena na šest oblastí nesoucích názvy podle svých správních městských center. Oblasti se dále dělí na 118 okresů (rajonů), 112 měst, 24 okresů ve městech, 93 obcí městského typu, 23 467 vesnic.
Hlavní město: Minsk 1 864 000 obyvatel (01.01.2011)
Další správní centra: Gomel 501 000 obyvatel
Mogilev 361 000 obyvatel
Vitěbsk 362 000 obyvatel
Grodno 338 000 obyvatel
Brest 316 000 obyvatel
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Měnovou jednotkou je běloruský rubl (BYR), který se nedělí na nižší měnové jednotky. Používány jsou pouze papírové bankovky (100 000, 50 000, 20 000, 10 000, 5 000, 1 000, 500, 100, 50, 20, 10), mince nejsou emitovány.
Kurz běloruského rublu k vybraným měnám vyhlášený Národní bankou Běloruska k 21.10.2011:
- 8 680,00 BYR za 1 USD
- 11 900,00 BYR za 1 EUR
- 277,00 BYR za 1 RUB (ruský rubl)
- 479,20 BYR za 1 CZK (česká koruna)
Dne 21.10.2011 se běloruský rubl přesunul z režimu fixního kurzu do režimu pohyblivého kurzu, respektive "dirty" floatingu (možné intervence centrální banky).
V Bělorusku je měnová politika prováděna Národní bankou Běloruska, která podléhá prezidentovi. Běloruský rubl je vázán na koš tří měn (EUR, USD a RUB). Od počátku roku 2011 Národní banka Běloruska fakticky devalvovala běloruský rubl vůči koši měn o 78,28%.
Existují povolené výjimky používat ve vnitřním platebním styku jiné měny než běloruský rubl. Týká se to především realizace výrobků a služeb vůči fyzickým osobám - nerezidentům (PHM, lázeňské pobyty, zdravotní péče, ubytování apod.). Ve směnárnách je možno běžně směňovat hlavní zahraniční měny, dále ruský rubl, ukrajinský rubl, českou korunu a některé další měny. S ohledem na vysokou inflaci (za 9 měsíců 2011 69,7%) a hrozbu devalvace, respektive oslabení měny (21.10. v průměru o 50%) se nevyplácí BYR delší dobu schraňovat.
Aktuální kurzy Národní banky Běloruska
http://www.nbrb.by
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Časové pásmo
V letošním roce nedojde v Bělorusku ke změně letního času na zimní. Časový posun tak bude vůči ČR představovat +2 hodiny v zimním období, +1 hodinu v letním období.
Státní svátky v roce 2011 (pracovní volno)
01.01. - Nový rok
07.01. - Pravoslavné vánoce
08.03. - Den žen
01.05. - Svátek práce
03.05. - Pravoslavné dušičky (tzv. radunica)
09.05. - Den vítězství
03.07. - Den nezávislosti Běloruska
07.11. - Den říjnové revoluce
25.12. - Katolické vánoce
Státní svátky v roce 2012 (pracovní volno)
01.01. - Nový rok
07.01. - Pravoslavné vánoce
08.03. - Den žen
24.04. - Pravoslavné dušičky (tzv. radunica)
01.05. - Svátek práce
09.05. - Den vítězství
03.07. - Den nezávislosti Běloruska
07.11. - Den říjnové revoluce
25.12. - Katolické vánoce
Pokud státní svátek vychází na víkend, je zvykem, že se náhradní volno přesouvá na nejbližší pracovní den.
Obvyklá pracovní doba
Většina úřadů začíná pracovat od 9:00. Některá pracoviště dodržují zkrácenou pracovní dobu v pátek. Zkrácená doba se obvykle dodržuje také v den předcházející svátkům, připadají-li na pracovní den. Přestávka na oběd trvá hodinu a je striktně dodržována. Je třeba počítat s tím, že v době od 12:00 do 13:00, případně od 13:00 do 14:00 nebudou pracovníci na svém pracovním místě a v daném časovém rozmezí je téměř vyloučené dovolat se do úřadů a většiny firem.
Pracovní doba nesmí přesáhnout 8 hodin denně + 1 hodina na oběd. Pro některé kategorie zaměstnanců může existovat kratší pracovní doba. Pracovní týden má 5 dní (v některých případech může mít i 6 pracovních dní, avšak i zde celková pracovní doba předpokládá 40 hodin). Existují zvláštní normy, které upravují pracovní dobu ve večerních hodinách, o víkendech a svátečních dnech. Libovolný přesčas se vyplácí dodatečně.
Minimální dovolená je 24 dní v roce.
Obvyklá otevírací doba v obchodní síti
Obchodní domy a některé specializované obchody (zejména potravinářské) mají otevřeno také o víkendu. Obchody s průmyslovým zbožím pracují většinou jen v sobotu, od 10:00 do 18:00. Směnárny se obvykle nacházejí přímo vobchodních centrech.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Před cestou do Běloruska je třeba si termín jednání s běloruským partnerem dopředu dohodnout (písemně, v případe jednání na státních podnicích).
Na rozdíl od některých republik bývalého SSSR, je zvykem dodržovat termín dohodnutých schůzek a jednání, bez omluvy je akceptovatelných max. 5 minut.
Při představování je vhodné partnerovi předat vizitku (v ruském či anglickém jazyce). Při oslovování je obvyklé používat jméno a jméno po otci „otčestvo“ (např. Vladimir Vladimirovič). Pro české obchodníky může být někdy nezvyklé, že partner již při prvním setkání přejde na tykání. Mladší generace se při jednání již chová zcela evropsky.
Jednacím a komunikačním jazykem je v naprosté většině případů ruský jazyk. Po předchozí konkrétní dohodě s partnerem je možno komunikovat v jazyce anglickém, méně již v jazyce německém. V takovém případě je však třeba si zajistit tlumočení.
Nejlépe se navazují osobní kontakty při neformálních jednáních za stolem. Pracovní oběd v délce přibližně dvou hodin začíná obvykle mezi 13:00 až 15:00, pracovní večeře začíná obvykle v 19:00. Průběh konzumace je doprovázen pravidelnými přípitky, očekává se od hostů přípitek na perspektivní spolupráci, na zdraví rodiny apod. Přípitky jsou málokdy stručné a jsou vždy ukázkou řečnického umění. Pouhé české strohé „na zdraví“ by mohlo být považováno za neuctivé. Pije se na povel a nejčastěji místní vodka, která je velmi dobré kvality.
Není neobvyklé, že je obchodní partner po určité době spolupráce pozván na chatu nebo do sauny. V tomto prostředí se často uzavírají klíčové dohody.
Často jsou zahraničním hostům předávány drobné dárky (vodka, publikace, lidový suvenýr atd.). Je třeba s tímto počítat a dárky si rovněž zajistit. Oblíbená je Becherovka, české pivo, předměty z broušeného skla atd.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
V souladu s nařízením prezidenta Běloruska „O pojišťovací činnosti“ musí mít zahraniční občané povinně sjednánu smlouvu o zdravotním pojištění na sumu 5 000 USD, a to přímo s běloruskou pojišťovnou nebo prostřednictvím smluvní zahraniční pojišťovny (na pojistce musí být zřetelně uvedena běloruská pojišťovna). Při absenci pojištění a vzniku události vyžadující si zdravotní péči musí být tato péče uhrazena dotyčnou osobou nebo osobou (stranou), která cizince do země pozvala. V případě, že zahraniční občan má přiznán trvalý pobyt, je mu poskytována zdravotnická péče za podmínek jako občanům Běloruska.
Některá státní zdravotnocká centra:
РНПЦ онкологии и медицинской радиологии им. Н.Н. Александрова (onkologie)
http://omr.med.by
РНПЦ "Кардиология" (kardiologie)
http://www.cardio.by
Республиканский центр медреабилитации и бальнеолечения (všeobecné)
http://www.med.belhost.by
РНПЦ травматологии и ортопедии (traumatologie a ortopedie)
http://www.ortoped.by
РНПЦ "Мать и дитя" (pro matky s dětmi)
http://www.medcenter.by
РНПЦ оториноларингологии (ORL)
http://www.lor.by
Республиканская клиническая стоматологическая поликлиника (stomatologie)
http://rksp.belmed.by
V Bělorusku existují pouze dvě pojišťovny, které jsou oprávněny poskytovat povinné zdravotní pojištění:
BELGOSSTRACH
http://www.belgosstrakh.by
BELEXIMGARANT
http://www.eximgarant.by
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Vízová povinnost mezi ČR a Běloruskem začala platit od 01.06.2000. Vjezd cizinců na území Běloruska je proto možný na základě uděleného víza. Na základě zákona „O právním postavení zahraničních osob a osob bez občanství“, který vstoupil v platnost 21.07.2010, došlo k prodloužení lhůty ze 3 na 5 pracovních dní, kdy se může cizinec nacházet v Bělorusku bez povinnosti registrace. V případě delšího pobytu je povinen se zaregistrovat na příslušném úřadě (tzv. OVIR - orgán Ministerstva vnitra BY) v místě faktického ubytování. V případě ubytování v hotelu, turistických objektech nebo sanatoriích tuto registraci provede administrace (recepce) příslušného ubytovacího zařízení. Pro případné prodloužení víza je třeba kontaktovat administraci nebo navštívit místní OVIR.
Lhůta pro krátkodobý pobyt v BY je 90 dní v kalendářním roce.
Víza a poplatky
- Víza při cestě představitelů českých firem do Běloruska
Podmínky pro udělení víza (do i nad 90 dní) při cestě do Běloruska
http://www.czech.belembassy.org/cz/belbelg/pols
Konzulární poplatky za víza do Běloruska
http://www.czech.belembassy.org/cz/belbelg/new_page_79
Pravidla pro pobyt cizích státních příslušníků a osob bez občanství v Bělorusku
http://www.czech.belembassy.org/cz/belbelg/copy_pols_7330
- Víza při cestě běloruských obchodních partnerů do České republiky
Konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Minsku uděluje schengenská víza a vyznačuje víza národní. Schengenská víza jsou víza s dobou pobytu v Schengenském prostoru do 90 dnů. Národními vízy jsou víza dlouhodobá, tj. nad 90 dnů pobytu na území České republiky. Pokud se týče schengenských víz, celková doba pobytu cizince na území Schengenského prostoru nesmí překročit tři měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na toto území.
Dokumenty potřebné k získání pobytu v ČR do 90 dní
http://www.mzv.cz/preview/144946-1-MZV/ru/vizy/x2009_03_31/index.html
Dokumenty potřebné k získání pobytu v ČR nad 90 dní
http://www.mzv.cz/preview/144946-1-MZV/ru/vizy/x2009_02_13_2/index.html
Konzulární poplatky za víza do ČR
http://www.mzv.cz/preview/144946-1-MZV/ru/vizy/x2002_07_30_4/index.html
Náležitosti pro podání žádosti o vízum může žadatel předem konzultovat s pracovníky konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Minsku (tel.: +375 17 2265244-6).
Zdravotní pojištění
Před vycestováním do Běloruska je nutné uzavřít zdravotní pojištění. Od září 2009 je při pasové kontrole vyžadováno povinné zdravotní pojištění autorizované běloruskou pojišťovací společností BELGOSSTRACH (případně BELEXIMGARANT). Dle vyjádření představitelů této pojišťovny, neměl BELGOSSTRACH k září 2011 s žádnou českou pojišťovnou uzavřenou podobnou dohodu. V této souvislosti bude český občan vyzván pracovníky pasové kontroly k sjednání pojištění v areálu minského letiště (hraničního přechodu). Cena pojištění se odvíjí od počtu strávených dní na území Běloruska, přičemž pojistka do 4 dní stojí 2,- EUR, v případě 5-6 dní 3,- EUR, 7-8 dní 4,- EUR, 9-10 dní 5,- EUR, 11-12 dní 6 EUR,-, 13-14 dní 7,- EUR a tak dále až 271-365 dní celkem 85,- EUR.
Samotné sjednání pojištění trvá cca 5 minut. U početnějších delegací (nad 5 osob) cestujících letecky, si lze dohodnout pojištění před příletem do Minsku. Stačí na faxové číslo +375 17 2791801 (doporučujeme přijetí faxu telefonicky ověřit na stejném čísle) zaslat seznam cestujících s následujícími údaji (vše latinkou): jméno a příjmení, číslo pasu, datum narození, pobyt od-do. Po příletu, v prostoru před pasovou kontrolou, je třeba objednané pojistky vyzvednout a zaplatit odpovídající částku (v EUR).
Imigrační karta
Na hranicích je třeba vyplnit imigrační kartu (jméno, příjmení, národnost, čísla pasu a víza, typ víza, zvací organizaci a další), která sestává ze dvou identických částí. Jednu část si ponechává pasová kontrola, druhou cestovatel. Tuto kartu je třeba mít u sebe, slouží následně pro registraci pobytu (nad 5 dní - viz kapitola Registrace), přičemž je odevzdávána při opuštění Běloruska.
Očkování
Pro cesty do Běloruska se nevyžaduje žádné povinné očkování. Doporučeno je očkování typu hepatitida A, hepatitida B, tetanus, záškrt dle aktuální epidemiologické situace, klíšťová encephalitida (při pobytu v lesnatých endemických oblastech).
Celní předpisy
V souvislosti s ratifikací Celního kodexu Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska (CU) vstoupila v červenci 2010 v platnost „Dohoda o pravidlech přemístění fyzickými osobami zboží pro osobní potřebu přes celní hranici CU…“, která upravuje celní problematiku ve vztahu k fyzickým osobám. Občané, kteří vjíždějí na území CU mohou volně převážet:
- zavazadlo s nosností do 50 kg na osobu v hodnotě max. 1500,- EUR;
- alkohol v objemu max. 3 litry na osobu (včetně piva);
- finanční prostředky max. do 10.000 USD (ekvivalent).
V opačném případě je třeba vyplnit celní deklaraci a zaplatit příslušené clo. Přehled předmětů, které nepatří do seznamu věcí pro osobní potřebu, stejně jako přehled zakázaných (nebo s omezením – např. cenné papíry) předmětů jsou uvedeny v příslušných přílohách dohody.
V případě stěhování osobních věcí cizinci ze služebních důvodů (zaměstnání v Bělorusku) existují benevolentnější pravidla.
Dohoda o pravidlech přemístění fyzickými osobami zboží pro osobní potřebu přes celní hranici CU
http://gtk.gov.by/ru/regulation/1628356987/documentu
Cestování letadlem
Letecké spojení mezi Prahou a Minskem je každodenní, provozované společnostmi ČSA a BELAVIA.
Cestování vlakem
Využít lze rovněž železničního spojení Praha-Ostrava-Warszawa Wschodnia (PL)-Minsk. Více informací v systému IDOS.
Cestování pravidelnou autobusovou linkou
Mezi Prahou a Minskem je provozována pravidelná autobusová linka EUROLINES.
Cestování automobilem
Při vjezdu na území Běloruska osobním automobilem je třeba na hranici vyplnit celní deklaraci o dočasném dovozu (временный ввоз). Současně se předkládají originály malého technického průkazu a řidičského průkazu (pro jistotu je vhodné mít i fotokopie). Neřídí-li vozidlo majitel zapsaný v dokladech vozidla, je třeba mít s sebou ověřenou plnou moc.
S vozidlem je třeba opustit území Běloruska před vypršením doby povolení pro dočasný vjezd, tedy do 3 měsíců!
Mezi vládami Běloruska a Ruskou federací byla v únoru 2010 podepsána Dohoda o dočasném dovozu a vývozu automobilů. Ta předpokládá, že při cestě do Ruské federace přes Bělorusko, stačí deklarovat automobil pouze na hranicích EU/Bělorusko a průjezd do RF je volný. Do 3 měsíců však musí automobil opustit RF, respektive Bělorusko.
V případě dotazů k celním formalitám při vjezdu do Běloruska je možné se obrátit na Státní celní výbor Běloruska, tel.: +375 17 2189085.
Státní celní výbor Běloruska
http://gtk.gov.by
Při vjezdu do Běloruska je vyžadováno povinné pojištění automobilu. Díky účinnosti dohody o „zelené kartě“ mezi ČR a Běloruskem je akceptována zelená karta, pokud na kartě není zaškrtnuto Bělorusko v rubrice územní platnosti. Druhou možností je sjednání si pojištění přímo na hranici prostřednictvím Běloruské kanceláře dopravního pojištění, jejímiž členy je v současnosti 6 běloruských pojišťoven.
Běloruská kancelář dopravního pojištění
http://www.btib.org
Kde platí Zelená karta – Česká kancelář pojistitelů
http://www.ckp.cz/motoriste/ZelenaKarta/index.php
Silnice a mýtné
V souladu s daňovým kodexem Běloruska (Hlava 22 Zvláštní části, Příloha 11), jsou cizinci, kteří cestují vlastním automobilem povinni při přejezdu běloruských hranic zaplatit poplatek za využívání běloruských silničních komunikací. Poplatky se vztahují rovněž na nákladní a autobusovou dopravu, pokud ta není řešena jiným způsobem (mezinárodními dohodami). Poplatek vybírá Dopravní inspekce Ministerstva dopravy a spojů BY.
Dopravní inspekce Ministerstva dopravy a spojů BY
http://www.mtkrbti.by
Poplatky za používání běloruských silnic dopravními prostředky cizích států
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=hk0900071#Прил_11
Běloruské silnice jsou obecně velmi dobré, dálnice M1 z Brestu přes Minsk do Moskvy dokonce velmi kvalitní. Mimo hlavní tahy a ve vesnicích však kvalita vozovky kolísá. Za užití dálnice (Brest-přechod RF) se platí mýtné (v USD nebo jiné zahraniční měně). Mýtnice jsou zřetelné.
Poplatky za průjezd dálnicí M1 – Belavtostrada
http://www.belavtostrada.by/show.php?category=6
Registrace
Při pobytu v Bělorusku delším než 5 dní, je cizinec povinen se registrovat. Registraci provádí ubytovací středisko (hotel, lázeňské centrum). V případě pobytu u soukromé osoby je třeba provést registraci osobně na příslušném oddělení občanství a migrace (v případě Minsku spadá pod Hlavní správu vnitřních záležitostí Minského městského výboru, který se dále dělí na rajónní správy).
Při registraci je třeba předložit cestovní pas (víza), imigrační kartu (vyplňuje se na hranicích), cestovní pojištění a vyplněnou žádost (na příslušném oddělení občanství a migrace). Procesem registrace je pověřen vždy příslušný inspektor oddělení odpovědný za pobyt cizích státních příslušníků v Bělorusku.
Hlavní správa vnitřních záležitostí Minského městského výboru
http://www.guvd.gov.by/migration
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
V Bělorusku je velmi dobrá bezpečnostní situace, nicméně může dojít k drobným krádežím, zejména v místech s větší četností lidí (obchodní domy, nádraží, stadiony, metro apod.)
Není doporučováno zdržovat se poblíž míst protestních akcí z důvodu možného zadržení za účast na nepovolené demonstraci.
Rovněž není doporučována návštěva míst bezprostředně zasažených následky havárie Černobylské jaderné elektrárny, k níž došlo v roce 1986 na Ukrajině, pouhých 10 km od hranic s Běloruskem. Jedná se zejména o oblast na jihovýchodě země, rozprostírající se mezi městy Loev, Mozyr, Petrikov a David-Gorodok. Na celém ostatním území Běloruska je trvale mírně zvýšená radiace.
Monitoring úrovně radiace – Republikové centrum radiační kontroly a monitoringu
http://rad.org.by/monitoring/radiation.html
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Velvyslanectví ČR v Bělorusku
Bělorusko, 220030 Minsk, Muzykalnyj per. 1/2
Tel.: +375 17 2265244-6
Fax: +375 17 2110137
E-mail: minsk@embassy.mzv.cz
Web: http://www.mzv.cz/minsk
Nouzová linka pro české občany (mimo pracovní dobu zastupitelského úřadu): +375 29 6665243.
Vedoucí zastupitelského úřadu:
Jiří Karas, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
E-mail: minsk@embassy.mzv.cz
Obchodně-ekonomický úsek:
Michal Gelbič, vedoucí obchodně-ekonomického úseku
E-mail: commerce_minsk@mzv.cz
Konzulární úsek:
Jan Jedlička, vedoucí konzulárního úseku
E-mail: minsk@embassy.mzv.cz
Pracovní doba: pondělí - pátek, od 8:30 do 17:00.
Velvyslanectví se nachází v centru města, nedaleko prospektu Nezavisimosti (viz příloha). Mezinárodní letiště v Minsku (http://www.airport.by) je od centra vzdáleno cca 45 km. Pro přepravu lze využít taxi, autobus (č. 300) nebo mikrobusy. Z letiště vede do centra silnice M2 (Moskovskoje šossé), na kterou navazuje prospekt Nezávislosti (pr. Nezavisimosti).

Souborové přílohy:
-
mapa ZÚ ČR v Minsku
(694 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=56642
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
V Bělorusku v současné době nemá své zastoupení žádná z kanceláří CzechTrade, CzechInvest nebo jiných státních organizací. V oblasti cestovního ruchu spadá Bělorusko teritoriálně pod zahraniční kancelář CzechTourism v Moskvě.
Zahraniční kancelář CzechTourism v Moskvě
http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/zahranicni-zastoupeni-v-rusku-s-pusobnosti-pro-belorusko-a-stredni-asii/
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
Hasiči (+375) 101
Policie 102
Záchranná služba 103
Plyn 104
Železnice 105
Letiště 106
Taxi 001, 107, 135, 152, 157, 161, 181
Autobusová nádraží 114
Telefonní čísla organizací 109
Předpověď počasí 195
Informace o tel. číslech 185
1.18. Internetové informační zdroje
Belarus.by - oficiální stránky Běloruska
http://www.belarus.by
Belta – běloruská tisková agentura
http://www.belta.by
Internetový portál TUT.by
http://www.tut.by
Internetový portál Open.by
http://www.open.by
Běloruský partyzán (opoziční)
http://www.belaruspartisan.org
Běloruská informační společnost BelaPAN
http://belapan.by
Internetový portál Naviny.BY (opoziční)
http://www.naviny.by
Internetové zpravodajství Charty 97 (opoziční)
http://www.charter97.org
Viasna - centrum obránců lidských práv (opoziční)
http://spring96.org
Další informační zdroje lze nalézt na stránkách ZÚ ČR v Bělorusku.
1.19. Adresy významných institucí
Prezident republiky
http://www.president.gov.by
Rada ministrů Běloruska
http://www.government.by
Ministerstvo architektury a stavebnictví Běloruska
http://www.mas.by
Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska
http://www.mfa.gov.by
Ministerstvo bytového a komunálního hospodářství Běloruska
http://www.mjkx.gov.by
Ministerstvo zdravotnictví Běloruska
http://www.minzdrav.by
Ministerstvo vnitra Běloruska
http://www.mvd.gov.by
Ministerstvo informatiky Běloruska
http://www.mininform.gov.by
Ministerstvo kultury Běloruska
http://www.kultura.by
Ministerstvo lesního hospodářství Běloruska
http://www.mlh.by
Ministerstvo obrany Běloruska
http://www.mod.mil.by
Ministerstvo školství Běloruska
http://www.minedu.unibel.by
Ministerstvo daní a poplatků Běloruska
http://www.nalog.by
Ministerstvo pro mimořádné situace Běloruska
http://rescue01.gov.by
Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Běloruska
http://www.minpriroda.by
Ministerstvo průmyslu Běloruska
http://www.minprom.gov.by
Ministerstvo spojů a informatizace Běloruska
http://www.mpt.gov.by
Ministerstvo zemědělství Běloruska
http://www.mshp.minsk.by
Ministerstvo sportu a turizmu Běloruska
http://www.mst.by
Ministerstvo obchodu Běloruska
http://www.mintorg.gov.by
Ministerstvo dopravy a komunikací Běloruska
http://www.mintrans.by
Ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruska
http://www.mintrud.gov.by
Ministerstvo financí Běloruska
http://www.minfin.gov.by
Ministerstvo ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by
Ministerstvo energetiky Běloruska
http://www.minenergo.gov.by
Ministerstvo spravedlnosti Běloruska
http://www.minjust.by
Národní statistický výbor Běloruska
http://www.belstat.gov.by
Státní celní výbor Běloruska
http://www.gtk.gov.by
Státní výbor pro standardizaci Běloruska
http://www.gosstandart.gov.by
Státní výbor pro vědu a technologie Běloruska
http://www.gknt.org.by
Státní výbor majetku Běloruska
http://www.gki.gov.by
Státní vojensko-průmyslový výbor Běloruska
http://www.vpk.gov.by
Národní banka Běloruska
http://www.nbrb.by
Běloruská asociace autodopravců (BAMAP)
http://www.bairc.org
Běloruský svaz podnikatelů a zaměstnavatelů
http://bspn.by
Republikový běloruský svaz podnikatelů
http://www.baeonline.org
Běloruský svaz podnikatelů
http://belsp.com
Běloruská vědecko-průmyslová asociace
http://www.bnpa.info
Souhrnná teritoriální informace
- >> 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)