Bělorusko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Minsk (Bělorusko)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Síť klasických hypermarketů začala vznikat až po roce 2005. Státní obchody typu GUM (státní universální obchod), CUM (centrální universální obchod) nemají možnost nakupovat kvůli nedostatku finančních prostředků zboží ve velkém množství.

Nákup domácího spotřebního zboží se realizuje především prostřednictvím státních obchodů, které mají zákonem regulované složení sortimentu. Přednost má sortiment tuzemské výroby, který sice nedosahuje svými užitnými vlastnostmi ani designem, až na výjimky, evropské úrovně, ale prodává se za cenu, která je při koupěschopnosti obyvatelstva akceptovatelná.

V Bělorusku postupně vznikají i velká obchodní centra se značkovými obchody, které jsou zaměřena převážně na prodej importního zboží. Daný typ distribuce zboží má v Bělorusku značné perspektivy. Pro řadu evropských i světových firem je Bělorusko poslední evropskou zemí, kde své zastoupení ještě nemají.

Pokud jde o dodávky strojů, zařízení a technologií, je třeba se ve většině případů přihlásit do výběrového řízení. Výběrová řízení (tendry) jsou povinná u zakázek, kde je nákup plně nebo částečně financován ze státního nebo místních rozpočtů.

Působení v zemi prostřednictvím místních zástupců pomáhá v mnoha případech v získávání aktuálních informací o možnostech trhu a řeší jeho bezprostřední kontakt se stávajícími i potenciálními partnery. Zástupce je však třeba vybírat pečlivě s ohledem na míru požadované profesionality.

Základní údaje k maloobchodu
 200520062007200820092010
Maloobchodní obrat (mld. BYR)25 23031 06238 16850 65154 73668 136
dle typu vlastnictví (%)100100100100100100
- státní15,815,415,014,714,512,4
- soukromé81,981,581,981,981,982,6
- zahraniční2,33,13,13,43,65,0
dle zaměření (%)100100100100100100
- potravinářské zboží53,751,851,149,551,149,9
- nepotravinářské zboží46,348,248,950,548,950,1
Počet objektů maloobchodní sítě (tis.)34,235,436,141,043,445,7
Prodejní plocha obchodů (tis.)285629643070330734963705

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Licence na příjímání pracovní síly ze zahraničí

Od ledna 2011 vstoupilo v platnost nové nařízení prezidenta republiky č. 450 „O licencování jednotlivých činností“, kterým došlo ke zrušení 16 typů činností, které dříve vyžadovaly příslušné licence včetně licence na přijímání pracovní síly.

Pracovní povolení

Cizinci mohou v Bělorusku vykonávat pracovní činnost pouze na základě pracovního povolení. Povolení na 1 rok vydávají příslušné orgány, zabývající se problematikou občanství a migrace. Pracovní povolení může být prodlouženo o další rok.

Výjimkou jsou osoby, které mají povolení ke stálému pobytu, na základě mezinárodních dohod (např. občané RF), zakladatelé nebo představitelé obchodních organizací se zahraničními investicemi, zaměstnanci pracující v zastoupeních zahraničních společností nacházejících se na území Běloruska.

Povolení k podnikání

Cizinci, mimo výjimek (viz Pracovní povolení), mohou v Bělorusku podnikat jen na základě speciálního povolení k podnikatelské činnosti. Povolení vydávají příslušné orgány, zabývající se problematikou občanství a migrace, na období uvedené v žádosti (ne však delší než je platnost dočasného pobytu nebo registrace v Bělorusku). Cizinec, který získá příslušné povolení je povinen se v průběhu 15 pracovních dní evidovat na Ministerstvu daní  a poplatků Běloruska.

Odbor občanství a migrace Ministerstva vnitra Běloruska
http://mvd.gov.by/main.aspx?guid=1731

Cizinci, kteří se dočasně nacházejí na území Běloruska nemají právo vykonávat podnikatelskou činnost bez vytvoření právnické osoby.

Cizinci i běloruští občané pracují na základě pracovních smluv, jejichž povinné náležitosti upravuje běloruská legislativa. Zahraniční pracovníci platí ze svých příjmů daně podle běloruských zákonů. Zamezení dvojího zdanění řeší příslušná mezistátní dohoda mezi Běloruskem a ČR. V souladu se zákony Běloruska mohou zahraniční pracovníci vyvážet a převádět do zahraničí svou mzdu.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Obecně neexistují žádné specifické požadavky k cizincům, kteří chtějí v Bělorusku podnikat. Na zahraniční investory se vztahuje stejný právní režim a podmínky jako na běloruské subjekty.

Běloruská legislativa předpokládá následující právní formy podnikatelských subjektů:
-        živnostník (zkratka ИП-индивидуальный предприниматель);
-        zemědělské hospodářství (КФХ - крестянское /фермерское/ хозяйство);
-        unitární podnik (УП - унитарное предприятие);
-        výrobní družstvo (ПК - производственный кооператив);
-        veřejná obchodní společnost (ПТ - полное товарищество);
-        komanditní společnost (КТ - коммандитное товарищество);
-        společnost s rozšířeným ručením (ОДО - общество с дополнительной ответственностью);
-        společnost s ručením omezeným (ООО - общество с ограниченной ответственностью);
-        otevřená akciová společnost (ОАО - открытое акционерное общество);
-        uzavřená akciová společnost (ЗАО – закрытое акционерное общество).

Kromě toho mohou existovat zastoupení (представительство) a pobočky (филиал) právnických osob.

Právnická osoba může být založena se statutem obchodní organizace se zahraničním kapitálem (investicemi).

Většina právnických osob zakládaných v Bělorusku má formu unitárních podniků, s.r.o. nebo akciových společností.

Zastoupení zahraniční společnosti v Bělorusku není právnickou osobou a rozhodnutí k založení těchto subjektů vydává Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska na dobu 3 let s možností prodloužení o další 3 roky.

Za obchodní společnosti se zahraniční účastí (investicemi) se považují takové podniky, kde zahraniční investor vložil do základního kapitálu společnosti nejméně 20 000 USD. Pro účely registrace se všechny obchodní společnosti se zahraniční účastí člení na smíšené obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je tvořen podíly zahraničního investora a běloruských fyzických a/nebo právnických osob) nebo zahraniční obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je ze 100% tvořen zahraničními investicemi).

Registraci obchodních organizací se zahraniční účastí (investicemi) provádí Minský městský výkonný výbora jednotlivé oblastní výkonné výbory, mimo obchodních organizací se zájmem podnikat na území Svobodných ekonomických zón (SEZ). Registraci v SEZ provádí administrace těchto zón.  V případě bank a nebankovních úvěrově-finančních společností provádí registraci Národní banka Běloruska, pojišťovny registruje Ministerstvo financí Běloruska. Před podáním návrhu na zápis obchodní společnosti je třeba:

  • potvrdit s registračním orgánem název obchodní společnosti;
  • stanovit místo budoucího sídla společnosti (obdržet potvrzení vlastníka nemovitosti);
  • přijmout (písemně) rozhodnutí o založení obchodní společnosti, připravit zakladatelské listiny (originál nebo notářsky ověřené kopie) a další dokumenty (výpis z obchodního rejstříku v ČR s notářsky ověřeným překladem u právnických osob, kopie a překlad pasu v případě fyzických osob);
  • vytvořit základní kapitál společnosti (otevřít dočasně bankovní účet nebo provést znalecké ocenění nepeněžních vkladů);
  • zaplatit registrační poplatek.

Organizačně podnikání může nabývat následujících forem:

  • Akciová společnost – nejrozšířenější forma podnikání u kapitálově náročných ekonomických aktivit. Rozlišuje se forma uzavřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie pouze se souhlasem ostatních akcionářů a/nebo jen omezenému okruhu osob a otevřenéakciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie volně. K založení a.s. je třeba vždy minimálně dvou akcionářů, uzavřená akciová společnost může mít maximálně padesát akcionářů, u otevřené akciové společnosti toto omezení neplatí.
  • Společnost s ručením omezeným – právnická osoba, jejíž kapitál a závazky jsou omezeny výší podílu společníků. Opět je třeba nejméně dvou a maximálně padesáti společníků k založení této formy společnosti.
  • Unitární podnik – osoba založená za účelem dosažení zisku, která nemá vlastnické právo k majetku svěřeného jí k hospodaření. Vlastníkem majetku je jeho zakladatel. Majetek unitárního podniku je nedělitelný, výši základního kapitálu stanoví sám zaměstnavatel.

Mezi další možné formy právnických osob patří komanditní společnost a společnost s ručením dodatečným. Tyto formy organizace podnikání ale nejsou příliš často využívané.

Zahraniční společnosti mohou také na dobu až 3 let otevírat svá obchodní zastoupení a filiálky, přičemž ty nemají právní subjektivitu a provádí činnost jménem a z pověření jimi reprezentované organizace.

Založení právnické osoby

Registraci právnických osob se zahraniční účastí (investicemi) provádí Minský městský výkonný výbor a jednotlivé oblastní výkonné výbory, mimo obchodních organizací se zájmem podnikat na území Zvláštních (svobodných) ekonomických zón (registraci v SEZ provádí administrace těchto zón). V případě bank a nebankovních úvěrově-finančních společností provádí registraci Národní banka Běloruska, pojišťovny registruje Ministerstvo financí Běloruska. Před podáním návrhu na zápis obchodní společnosti je třeba:
-        potvrdit s registračním orgánem název obchodní společnosti;
-        stanovit místo budoucího sídla společnosti (obdržet potvrzení vlastníka nemovitosti);
-        přijmout (písemně) rozhodnutí o založení obchodní společnosti, připravit zakladatelské listiny (originál nebo notářsky ověřené kopie) a další dokumenty (výpis z obchodního rejstříku v ČR s notářsky ověřeným překladem u právnických osob, kopie a překlad pasu v případě fyzických osob);
-        vytvořit základní kapitál společnosti (otevřít dočasně bankovní účet nebo provést znalecké ocenění nepeněžních vkladů);
-        zaplatit registrační poplatek ve výši cca 60,- EUR.

Založení zastoupení

Informace k založení zahraničního zastoupení v Bělorusku (MZV BY)
http://www.mfa.gov.by/representation

 Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 929 ze dne 22.07.1997 „O režimu založení a činnosti zastoupení zahraničních organizací v Bělorusku“
http://www.pravo.kulichki.com/zak/year1997/doc33495.htm

Podrobněji k tématu materiály advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/podnikani_v_belorusku_2011.html

Databáze názvů obchodních společností v Bělorusku
http://egr.minjust.by

Licence na některé druhy podnikatelské činnosti

Na provádění některých druhů podnikatelských činností je třeba získat licenci. Úplný seznam činností, podléhajících licenčnímu režimu s uvedením orgánu, který licenci vydává a název právního aktu upravujícího způsob vydání licence řeší nařízení prezidenta č. 450 „O licencování jednotlivých činností“, kterým došlo od 1. ledna 2011 ke snížení počtu činností, pro jejichž realizaci bylo potřebné licence získat.

Podrobněji kapitola 6.5.

Účetnictví

Každoročně musí podnikatelský subjekt provést účetní uzávěrku. Ta se skládá z:

  • rozvahy;
  • výkazu zisku a ztrát;
  • výkazu změny vlastního kapitálu;
  • výkazu o peněžních tocích;
  • přílohy k rozvaze, týkající se aktiv a pasiv podniku;
  • výkazu cíleného využití získaných prostředků.

Součástí evidence je i auditorská zpráva, pokud pro daný obor podnikání nebo typ společnosti je audit povinný. Klíčovým v dané oblasti je zákon „O auditorské činnosti“, podle kterého se povinný audit vztahuje na:

  • otevřené akciové společnosti;
  • banky a nebankovní úvěrové společnosti;
  • burzy;
  • podniky se zahraničními investicemi;
  • rezidenty Parků vysokých technologií
  • další organizace a živnostníky, jejichž objem příjmů za předchozí účetní rok překročil hranici 600 tis. EUR.

Účetní uzávěrka musí být vyhotovena do 90 dní po ukončení účetního roku, v ruském nebo běloruském jazyce. Ukazatele musí být vyčísleny v běloruských rublech.

Zákon o auditorské činnosti
http://pravo.by/WEBNPA/text.asp?RN=V19403373

Zúčtování mezi právnickými osobami

Zúčtování mezi právnickými osobami a živnostníky může probíhat pouze bezhotovostně. Platby hotově jsou možné pouze prostřednictvím pokladen u bankovních ústavů, v max. výši 2580 EUR za den.

Mzda

Podle obecných zvyklostí Pracovního kodexu Běloruska (čl. 74) je mzda pracovníkům vyplácena v běloruských rublech. Pracovní kodex (čl. 320) i Investiční kodex Běloruska (čl. 97) však umožňují vyplácet mzdu zahraničním pracovníkům ve společnostech se zahraniční investicí ve valutě, a to v případě, že je to zohledněno zakládacími stanovami, lokálními normativními akty a pracovními smlouvami.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

V Bělorusku se lze prezentovat na řadě výstav, které jsou oborově zaměřeny. Vhodné jsou rovněž individuální prezentace v reprezentativních místech (hotely, obchodní centra), případně prostřednictvím Běloruské obchodně-průmyslové komory, která může zajistit účast běloruských subjektů.

Oslovování potenciálních zákazníků emailem je značně problematické. Nabídka nemusí dojít na místo určení, nebo jako nevyžádaná pošta skončí v koši. V této souvislosti je doporučeno oslovit běloruského partnera po telefonické domluvě. Nabídka, případně další propagační materiály by měly být v ruském jazyce. Informace v angličtině prakticky nemají šanci na řádné prostudování.

Vhodná je reklama v odborných časopisech nebo tisku, ale až v momentě kdy má česká společnost pobočku nebo svého obchodního zástupce v teritoriu, který může na případný zájem reagovat.

Reklama je v Bělorusku regulována – podrobněji kapitola 6.5.

Přehled běloruských pořadatelů výstav, kde lze vyhledat výstavu dle zájmového oboru, stejně jako kontakty na bezplatné databáze a katalogy běloruských firem, která mohou marketingová oddělení českých firem využít pro vyhledávání potřebných kontaktů
http://www.mzv.cz/static/144946-1-MZV/cz/obchod_a_ekonomika/nabidka_beloruskych_podniku/index.html

České společnosti, které hledají v Bělorusku obchodního partnera, mohou využít inzerce na stránkách ZÚ ČR
http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/jak_najit_partnera_v_belorusku/index.html

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Soudní systém Běloruska představuje Ústavní soud, běžné soudy (rajónů /městské/ a posádkové vojenské soudy; oblastní a Minský městský soud a rovněž Běloruský vojenský soud; Nejvyšší soud Běloruska) a hospodářské soudy.

Obchodními spory se zabývají Hospodářské soudy (HS), které se nachází v každé z šesti oblastí Běloruska a Minsku, a Vyšší hospodářský soudBěloruska (VHS). Spory se v první instanci posuzují v minském HS nebo HS příslušných oblastí. Některé kategorie sporů jsou v první instanci posuzovány jen VHS. Kromě toho VHS může v první instanci posoudit jakýkoliv případ.     

Posouzení případu HS v první instanci se skládá ze dvou fází. V první dochází k přípravě případu k soudnímu řízení (v průběhu pracovních dní), v druhé fázi již k samotnému řízení. To by mělo i s vynesením řešení zaujmout max. dva měsíce (většinou 1 měsíc) od zahájení projednávání případu. Tyto lhůty se vztahují i na případy s účastí zahraničních právnických osob, pokud se kompetentní (pověřené) osoby nacházejí v Bělorusku. V případě, že se nenacházejí, platí lhůty do 7 měsíců. V případě složitých případů, mohou být lhůty pro přijetí rozhodnutí prodlouženy do 4 měsíc, respektive do 1 roku v případech s účastí zahraničních osob, nacházejících se mimo Běloruska.

Vůči rozhodnutí HS se lze odvolat odvolací stížností nebo kasačním protestem, případně na základě inspekce. Odvolací stížnosti, které musí být podány do 15 dnů od vynesení rozhodnutí, jsou posuzovány odvolacími instancemi HS do 15 dnů (v případě prodloužení lhůty do 30 dnů) od podání odvolací stížnosti. Kasačním protestem mohou být napadeny rozhodnutí HS v první instanci nebo rozhodnutí apelační instance HS. Kasační protest je posuzován Kasačním kolegiem VHS. Termín pro podání kasačního protestu je 1 měsíc od rozhodnutí a stejná lhůta (1 měsíc) je určena pro přijetí rozhodnutí kolegiem od podání protestu.  Soudní rozhodnutí, která vstoupila v platnost mohou být přezkoumána na základě protestu úředních osob, které k tomu mají oprávnění (předseda VHS nebo generální prokurátor Běloruska). Kompetentní orgánem pro přezkum je Prezídium VHS v případě soudních rozhodnutí v první instanci, odvolací instance HS nebo kasačního kolegia. Plénum VHS přezkoumává záležitost v případě rozhodnutí Prezídia VHS. Odvolání lze provést do 1 roku od vstoupení soudního rozhodnutí v platnost.

V Bělorusku je rovněž zřízen Mezinárodní arbitrážní soud při Běloruské obchodně-průmyslové komoře se sídlem v Minsku.

Pokud je spor rozhodován běloruskými soudy, je ve většině případů přihlédnuto k zájmům a ochraně tuzemských účastníků sporu. Z tohoto důvodu je doporučeno uvádět místo řešení sporu vně Běloruska a použití práva českého, případně třetí země.

Hospodářské soudy v Bělorusku
http://court.by/regional-courts

Vyšší hospodářský soud Běloruska
http://www.court.by

Mezinárodní arbitrážní soud při Běloruské obchodně-průmyslové komoře
http://www.cci.by/ArbitrCourt/AboutCourt.aspx

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

V  Bělorusku je výběrové řízení vypisováno bezpodmínečně na zakázky, které jsou plně nebo částečně financovány ze státního rozpočtu i rozpočtů místních orgánů státní správy. Legislativně problematiku řeší nařízení Prezidenta republiky „O státních zakázkách Běloruska“ a nařízení Rady ministrů Běloruska „O některých otázkách realizace veřejných zakázek“.

Databáze všech výběrových řízení je provozována Národním centrem marketingu a konjunktury cen. Přístup je však placený. Některé organizace, které jsou oprávněny k centralizovaným nákupům, prezentují tendry i na svých stránkách. Příkladem je OAO BELENERGOSNABKOMPLET (http://besk.by), který provádí centralizované nákupy pro běloruský energetický sektor.

V případě existence nabídky zboží (prací, služeb) zahraničního, běloruského nebo ruského původu, jsou zákonem preferováni právě běloruští a ruští výrobci, kdy je jejich cenová nabídka snížena o 10 až 25%. Dále mají výhodu dodavatelé, kteří nabízejí financování dodávek.

 Všeobecná informace k procedurám veřejných zakázek
http://www.economy.gov.by/ru/ec_entities/regulation-public-procurement

 Databáze tendrůNárodního centra marketingu a konjunktury cen (ICETRADE)
http://www.icetrade.by

 Přehled subjektů, které provádějí centralizované nákupy
http://www.economy.gov.by/ru/ec_entities/regulation-public-procurement/central-zakupky

 Nařízení Prezidenta republiky č. 618 „O státních zakázkách Běloruska“ ze dne 17.11.2008             
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=p30800618

 Nařízení Rady ministrů Běloruska č. 1987 „O některých otázkách realizace veřejných zakázek“ ze dne 20.12.2008
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=c20801987

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Legislativa

Značným problémem je enormní objem rychle se měnících normativních aktů všech stupňů, přijímání zásadních normativních aktů prezidentskými výnosy, retrospektivní účinnost normativních aktů, jejich neprovázanost a vnitřní rozpornost apod. Přestože se volá po vyčištění právních norem, souběžně se přijímají další. Vždy je možno, z důvodu nepřehlednosti právních, daňových, celních a dalších předpisů, nalézt porušení běloruských zákonů, a tím zavdat i důvod k přijetí citelných sankcí. Případně mohou na fungování firmy mít negativní vliv i nerovná pravidla pro státní a nestátní podniky, pokud jde o možnosti odbytu výrobků, získávání surovin, dotace el. energie, plynu a dalších vstupů.

Rejstřík právnických osob

Rozhodne-li se český subjekt v Bělorusku podnikat, musí najít takového partnera, který dokáže ať již eliminovat nebo překonat administrativní bariéry či případné uměle vytvářené snahy různých orgánů o znepříjemnění fungování takového podniku. Rovněž bez trvalé přítomnosti českého zástupce podniku s příslušnými pravomocemi rozhodovat o finančních a personálních záležitostech riskuje investor ztrátu vložených prostředků až po likvidaci podniku. 

Stejně jako i v jiných zemích je vhodné prověřit si alespoň základní informace o potenciálním partnerovi. V Bělorusku, na rozdíl od ČR, neexistuje volně přístupná databáze rejstříku právnických osob (vyjma přehledu firem, které jsou v procesu likvidace). O žádost je třeba žádat na Ministerstvu justice Běloruska nebo v příslušných registračních orgánech dle místa registrace firmy. O výpis může žádat i zahraniční firma. Proces probíhá prostřednictvím poštovní korespondence. Levnější a rychlejší variantou může být získání výpisu přes běloruskou právní kancelář.

Návod k získání výpisu z Rejstříku právnických osob
http://www.minjust.by/ru/site_menu/edin_gos_register/inf_iz_egr

Přehled zaregistrovaných a vyloučených subjektů v rejstříku PO v letech 2009-2011
http://minjust.by/ru/site_menu/edin_gos_register/subj_hoz/perechen

Rejstřík právnických osob v procesu likvidace
http://minjust.by/ru/site_menu/edin_gos_register/subj_hoz

Cenotvorba

V souladu s nařízení prezidenta č. 72 byly od 1. března 2011 zrušeny mezní indexy prodejních cen na zboží, práce a služby vyrobené na území Běloruska, které dříve byly stanovovány vládou. Současně dochází ke zrušení povinnosti registrace těchto cen. Výjimkou je regulace cen zboží tzv. sociálního významu (cca 50 pozic – základní potraviny, léky, dětské zboží, komunální služby, ropné výrobky, alkohol apod.). Pro všechny ostatní výrobky, práce a služby je cenotvorba volná.

Nařízení prezidenta č. 72 ze dne 25.02.2011 „O některých otázkách regulovaných cen (tarifů) v Bělorusku“
http://www.pravo.by/webnpa/text.asp?RN=P31100072

Omezení proti vývozu valut a ochrana před dovozem

S ohledem na dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance, přistoupilo Bělorusko počátkem roku 2011 k postupnému omezování vývozu valuty do zahraničí (v podobě předplateb) a dalším opatřením.

Podrobněji kapitola 8.9.

Právnická osoba provádějící exportní operace je povinna 30% valutových příjmů (včetně české koruny) z exportu konvertovat do národní měny. Nákup valuty pro mezinárodní operace je aktuálně možný pouze prostřednictvím bank na Běloruské valutové burzy.

Běloruská valutová burza
http://www.bcse.by

Záměna importu

Běloruská administrativa se s ohledem na dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance snaží omezovat nadměrné dovozy a šetřit valutové prostředky země. Současně se snaží stimulovat (zejména daňovými pobídkami) přenesení výroby nejvýznamnějších dovozních položek do Běloruska. Za tímto účelem existoval Státní program záměny dovozu2006-2010. Záměna importu souvisí se státními zakázkami, ve kterých je následně upřednostňován domácí výrobce před dovozy ze zahraničí.

V roce 2010 bylo v rámci programu Záměny importu realizováno 468 projektů. To umožnilo vyrobit novou produkci za 3,5 mld. USD, tedy o 146,5% více než v roce 2009. Část z ní byla určena pro domácí spotřebu, část (v hodnotě 1 mld. USD) byla exportována.

Státní program záměny dovozuv letech2006-2010
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C20600402

Zboží nahrazující import ve schváleném přehledu pro rok 2011
http://pravo.by/webnpa/text.asp?RN=C21100158

Státní monopoly

V zemi působí státní i přirozené monopoly v oblasti dopravy ropy, ropných produktů a plynu, přenosu a distribuce elektrické a tepelné energie, centralizovaného zásobování vodou, poštovních služeb, služeb dopravních terminálů a letišť, obsluhování vzdušeného prostoru. Kromě toho existují i mimořádné monopoly, vytvořené státem na určité období, přičemž je konkurence omezena nebo zcela eliminována. Antimonopolní politikou je pověřen Odbor cenové politiky Ministerstva ekonomiky Běloruska.

Vytvoření, reorganizace holdingů, svazů, asociací a dalších společenství hospodářských subjektů jsou možné po získání souhlasu od antimonopolního úřadu. Antimonopolní kontrola se týká rovněž zobchodování min. 20% akcií v základním jmění právnických osob a akcií firem, které mají odpovídající tržní podíl (30% a více).

Antimonopolní politika - Ministerstvo ekonomiky Běloruska
http://www.economy.gov.by/ru/antitrust

Stát jako vlastník

Až 75% hospodářských subjektů se nachází ve vlastnictví státu, přičemž většina z nich potřebuje rekonstrukci svých výrobních fondů. Problémem je však nedostatek volných finančních prostředků, které jsou kromě jiného způsobeny neefektivní výrobou. U státních podniků funguje princip přerozdělování financí od podniků, které se ještě „drží nad vodou“, podnikům, které jsou nerentabilní. Jejich takzvaná restrukturalizace má více méně administrativní charakter, založený na zahrnutí ztrátových podniků do bilancí úspěšných podniků. Značným problémem je přezaměstnanost, vysoká energetická a materiálová náročnost. Rovněž rozhodování managementu, což jsou de facto státní úředníci (kteří mohou být kdykoliv odvoláni), je motivováno osobním prospěchem než snahou přijímat nejefektivnější řešení – což se projevuje v tendrových řízeních.

Mezi významné problémy běloruské ekonomiky patří:

  • nadměrná ekonomická a energetická závislost na Ruské federaci;
  • vysoké opotřebení základních fondů většiny běloruských podniků;
  • nízká rentabilita podniků, která jim nedovoluje vytvářet nezbytné obratové fondy;
  • nadměrné daňové a rozpočtové zatížení podniků,
  • ve středně i dlouhodobé perspektivě absence záruk zajišťující stabilitu měny;
  • nerealizovaná privatizace velkých podniků;
  • zasahování vlády do ekonomiky při rozhodování o úvěrech hospodářským subjektům;
  • korupce státních úředníků, přijímání nikoliv nejefektivnějších řešení.

     

    Další informace v kapitole 9.5.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Bělorusku je poskytována ochrana výsledkům duševního vlastnictví.

Autorská práva

Autorská práva zahrnují literární, umělecká, hudební a audiovizuální díla. Jejich ochrana vzniká momentem jejich vzniku. Osobní nemajetková práva jsou chráněna neomezeně, majetková práva v průběhu života autora a 50 let po jeho smrti. Majetková práva mohou být předána třetím osobám na základě výlučné nebo nevýlučné licence. Majitel má právo zakazovat nebo povolovat nakládání se svými autorskými právy.

Objekty průmyslového vlastnictví

V Národním centru intelektuálního vlastnictví (NCIS) se registrují vynálezy (na období 20 let od data registrace s prodloužením o 5 let), technická řešení (na 5 let s prodloužením o 3 roky) a průmyslové vzory (na 10 let s prodloužením o 5 let). Právní ochrana objektů průmyslového vlastnictví je stvrzena vydáním patentu.

Označení

Registrace ochranných známek se rovněž provádí v NCIS, který následně žadateli vydá potvrzení o registraci. Ochranná známka je chráněna po dobu 10 let s možností dalšího prodloužení o 10 let. Dále jsou registrovány zeměpisné názvy (na 10 let s prodloužením o dalších 10 let) a firemní názvy (platí do likvidace právnické osoby nebo změny firemního názvu).

Národní centrum intelektuálního vlastnictví
http://www.belgospatent.org.by

Euroasijská patentová organizace - registrace patentů pro celé SNS
http://www.eapo.org/rus/ea/index.html

V rámci CU je zaváděn Jednotný celní registr objektů duševního vlastnictví – účastníků CU k zabezpečení a ochraně objektů duševního vlastnictví na území CU. Tento registr nenahrazuje národní registry, které platí i nadále.

Jednotný celní registr objektů duševního vlastnictví
http://www.tsouz.ru/db/dta/Pages/intell_sobstv.aspx

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Od 10. ledna 2011 platí zákaz Národní banky Běloruska (NBRB) na provádění předplateb v zahraniční měně prostřednictvím prostředků z úvěrů (půjček), opatřených v běloruských bankách (povolení NBRB z dubna 2009). Jedná se tak prakticky o návrat do roku 2008, kdy Národní banka svým usnesením č. 165 „O zúčtování zahraničních kontraktů, předpokládající dovoz" zakázala právnickým osobám provádět předplatby rezidentů z účtů běloruských bank ve prospěch nerezidentů bez speciálního povolení národní banky. Možnost úhrady plateb za dovoz v zahraniční měně z úvěrů (půjček) uzavřených mezi importérem a nerezidentem zůstává zachována. 16. března 2011 NBRB anulovala svá rozhodnutí vůči předplatbám za dovozy z Ruské federace a Kazachstánu a 30. března 2011 povolila platby v běloruských rublech, ruských rublech a kazachstánských tenge za dodávky zařízení rezidentům RF a Kazachstánu.

Počínaje 1. březnem 2011 zavedla NBRB další opatření proti vývozu valuty ze země, a to platností jednoho roku. Opatření se týkala omezení na pořízení valuty na nákup vybraného zahraničního zařízení (strojů) v hodnotě převyšující 50 tis. EUR. Toto opatření bylo vládou v září 2011 zrušeno.

Stále existují určitá omezení na pořízení valuty. Ačkoliv 14. září Běloruská valutová burza přistoupila k mimořádnému obchodování s valutou, které má přispět ke stanovení jednotného rovnovážného kurzu běloruského rublu vůči zahraniční valutě, dle vyjádření účastníků trhu obchodování s valutou nedosahuje dokrizové úrovně. V případě, že bude centrální bankou špatně stanoven jednotný rovnovážný kurz (dnes existují dva kurzy - oficiální pro určitý typ zboží /např. léky, energetické suroviny/ a tržní pro právnické osoby a obyvatelstvo) může dojít k obnovení problémů s pořízením valuty jak tomu bylo ve II. a III. čtvrtletí 2011.

Platební morálka

Platební morálka běloruských subjektů patřila dlouhá léta k lepším v Evropě. Zvláště to platilo pro státní podniky. V souvislosti s valutovou krizí je však patrné výrazné zhoršení platebních možností firem státního i soukromého sektoru. Zatímco u státních firem existuje vysoká pravděpodobnost splacení pohledávek, u soukromých subjektů je na místě opatrnost (a to i v případě dlouholetých obchodních vztahů). Nešvarem posledního období je i existence tzv. „jednodenních" firem.
Dle údajů Národního statistického výboru Běloruska činní k 1. srpnu objem pohledávek po splatnosti běloruských subjektů vůči zahraničním společnostem 403,2 mil. USD (nárůst o 34,1% od počátku roku).

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Přehled organizací, které pořádají výstavy a veletrhy v Bělorusku lze nalézt na stránkách ZÚ ČR v Minsk, konkrétně v sekci „Obchod a ekonomika – Důležité kontakty“.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter