Bosna a Hercegovina: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Sarajevo (Bosna a Hercegovina)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Po mírném ekonomickém růstu v letech 2010 (0,9 %) a 2011 (1,5–2 %) byly ještě v polovině roku 2011 prognózy, jak bh ekonomických analytiků, tak některých mezinárodních finančních institucí (EBRD, SB) optimistické a pohybovaly se v řádu od 0,7 % (MMF), 2,3 % (EBRD) do 3 % (bh analytici). V poslední době byly však revidovány, a to jak místními analytiky, tak zejména světovými finančními institucemi nebo mezinárodními bankami. Problémy zemí eurozóny, které jsou hlavními obchodními partnery BA, budou mít, podle jejich prognóz, velmi negativní vliv na ekonomiku země. Současné revidované prognózy EBRD již hovoří o tom, že BA bude mít nejslabší ekonomický růst ze zemí JVE v řádu max. 0,5 % HDP. Rovněž prognózy ostatních institucí se pohybují v řádu kolem 0 %, nepřevyšují však hodnotu 1 % HDP.

Vleknoucí se politická krize v zemi, která trvala více než rok se projevila v drastickém poklesu přílivu zahraničních investic (FDI) do země. Za rok 2011 byl zaznamenán pokles přílivu FDI ve výši 42,5 % oproti roku 2010 a představovaly200,4 mil. EUR, což je hluboko pod hodnotami z předcházejících let. Státní rozpočet země byl přijat na poslední chvíli koncem roku 2011, po roce trvajícím provizorním rozpočtu, který však pokračuje i v roce 2012. Schválení rozpočtu na rok 2012 se předpokládá do konce března 2012. V důsledku toho byly pozastaveny veškeré půjčky mezinárodních institucí a následně došlo rovněž ke zpožděným úhradám splátek dluhů mezinárodním institucím SB, MMF, CEB a EBRD. To vše nepřispívá ke zvýšení kredibility země v očích mezinárodního společenství a mělo to za následek snížení ratingu země společností Moody Investor Service dne 16. 5. 2011 z kategorie „stabilní“ na „negativní B2“ a společností Standard & Poor’s dne 30. 11. 2011 z „B+“ na „B“, což řadí zemi k vysoce rizikovým zemím jako např. Albánii, Ghaně, Hondurasu atd.). Na druhé straně BA patří k nejméně zadluženým zemím regionu, kdy se zahraniční zadlužení pohybuje kolem 28 % HDP v roce2011 a mělo by se dále snížit na 26,5 % HDP v roce 2012. Rovněž devizové rezervy jsou se svými téměř 3,2 mld. EUR stabilní a měly by se udržet na této výši i v roce 2012. Bankovní sektor, který tvoří z převážné většiny zahraniční banky (18 z 22 celkem) je stabilizován a kapitálová vybavenost bank je dostatečně silná.

Jedním z klíčových problémů země je vysoká nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 27 % (dle ILO), v reálu však převyšuje 43,3 % práceschopného obyvatelstva země. Průměrný netto plat činí 415 EUR, brutto 645 EUR a penze 160 EUR. Očekávaný růst průmyslové výroby v roce 2012 se pohybuje kolem 3 %, přestože za první dva měsíce roku 2012 došlo k propadu růstu průmyslové výroby oproti srovnatelnému období roku 2011 o téměř 10 %. Výše inflace se odhaduje v roce 2012 něco kolem 2 %. Inflace za leden 2012 dosáhla úrovně 2,5 %.

Zahraničně obchodní obrat BA se světem v roce 2011 činil 11,9 mld. EUR (z toho vývoz 4,1 mld. EUR a dovoz 7,8 mld. EUR), což je o 15,9 % a 14 % více než v roce 2010. Deficit ve výši 3,65 mld. EUR byl vyšší o 12 % oproti 2010. Pokrytí dovozu vývozem se dostalo na úroveň 53 %. Největšími obchodními partnery u dovozu jsou země bývalé Jugoslávie Chorvatsko, Srbsko a Slovinsko a u vývozu Německo, Chorvatsko a Srbsko. Podíl České republiky na dovozu činí 1,62 % celkového dovozu a u vývozu je podíl České republiky minimální až zanedbatelný.

Nejvýznamnější vývozní položky BaH v roce 2011 byly: nábytek neželezné kovy rudy a koncentráty rud, železo a ocel.

Nejvýznamnější dovozní položky BaH v roce 2011 byly: ropa a ropné deriváty, osobní vozidla elektrické stroje a zařízení, železo a ocel koks a brikety.

10 největší dovozců z BaH:

Země 

Hodnota v EUR 

Index 2010/2011

1. Německo

645

+15 %

2. Chorvatsko

634

+15 %

3. Srbsko

531

+12 %

4. Itálie

495

+11 %

5. Slovinsko

367

+9 %

6. Rakousko

320

+7 %

7. UNMIK (Kosovo)

86

+2 %

8. Maďarsko

85

+2 %

9 Turecko

83

+2 %

10. Švýcarsko

80

+2 %

10 největších vývozců do BaH:

Země

Hodnota v EUR

Index 2010/2011 

1. Chorvatsko

1 392

+18 %

2. Srbsko

858

+11 %

3 Slovinsko

716

+9 %

4 Německo

715

+9 %

5 Švýcarsko

665

+9 %

6. Itálie

593

+8 %

7. Rakousko

587

+8 %

8. Maďarsko

242

+3 %

9. Turecko

208

+3 %

10. USA

202

+3 %

ZO BaH – Česká Republika 2006–2011 (bh statistika)

Dovoz z ČR Vývoz do ČR

 

Hodnota EUR

Hodnota EUR 

Pokrytí V/D % 

2006

146,3

29,5

20,1

2007

137,1

30,6

22,3

2008

127,7

38,8

30,3

2009

110,8

38,4

34,7

2010

118,8

41,3

34,7

2011

125,2

54,6

43,0

Česká Republika se v roce 2011 umístila podle obratu na 12. místě s podílem 2 % na celkovém zahraničně obchodním obratu BaH se světem a u dovozu s podílem 1,62 % se umístila po USA a Turecku rovněž na 12. místě. Pokrytí dovozu vývozem dosáhlo u České Republiky výše 43 %.

Podle bosenských statistik ZO obrat mezi BaH a Českou Republikou dosáhl v roce2011 179,7 mil. EUR Vývoz54,6 mil. EUR, Dovoz125,2 mil. EUR.

Podle českých statistik ZO obrat mezi Českou Republikou a BaH dosáhl v roce2011 202,6 mil. EUR Vývoz143,4 mil. EUR, Dovoz59,2 mil. EUR a suficit vzájemného obchodu dosáhl84,2 mil. EUR. V případě BaH se tak statistiky u obratu téměř shodují a u vývozu/dovozu jsou marginální odchylky.  

Dne 13. dubna 2011 proběhl v Sarajevu ve spolupráci ZÚ Sarajevo s Delegací EU za účasti celkem 63 hostů z řad zástupců státních institucí, starostů a místostarostů měst a obcí z Republiky srbské v BA a Federace BA (osobně přítomno 12 starostů) projekt ekonomické diplomacie MZV ČR pro rok 2011 s názvem „Prezentace českých dodavatelů vodní a teplárenské technologie včetně předání zkušeností při sjednocení bh legislativy v oblasti vodního hospodářství a teplárenství se standardy EU“. Během prezentace byly představeny výrobní a dodavatelské možnosti českých společností VHS Brno a.s., Vodní zdroje Praha a.s. a GeoTest Brno a.s., ze sektoru vodního hospodářství a teplárenství včetně zkušeností z oblasti ochrany zdrojů pitné vody a pomoci při sjednocování legislativy se standardy EU. Projekt zaznamenal mimořádný úspěch u starostů měst a obcí a umožnil navázání přímých osobních kontaktů, které budou využity pro komerční aktivity těchto firem na bh trhu.

V rámci ZRS v gesci MPO a programu „Aid for Trade“ pro rok 2011 proběhla dne 10. října 2011 v prostorách Delegace EU v Sarajevu za úzké spolupráce ZÚ Sarajevo s Delegací EU druhá část projektu a prezentace společností UNIT/VEXIM Praha pod názvem „Waste Management Systems“ v rámci programu MPO „Aid for Trade“ pro rok 2011. Prezentace se zúčastnili zástupci příslušných ministerstev, Asociace podniků pro obalovou techniku a zpracování obalového odpadu, zástupci všech 10 kantonů Federace BA a komunálních podniků větších municipalit. Celkem bylo semináře/workshopu přítomno 38 účastníků z Federace BA. Je nutno podotknout, že seminář/workshop byl opakován druhý den tj. 11. října 2011. v Republice srbské v BA v Banja Luce a to na žádost srbské strany s ohledem na zajištění maximálního množství účastníků z bosensko-srbské strany.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

HDP (mld. EUR)

9,3

10,5

11,6

12,6

12,2

12,5

*

HDP na osobu (EUR)

2 417

2 731

3 020

3 287

3 187

3 258

*

Reálný růst HDP (v %)

6,7

7,1

8,9

5,7

-3

0,7

1,5-2*

Inflace (průměr v %)

2,1

6,1

4,9

1,8

-0,4

2,1

3,7

Nezaměstnanost (v % dle ILO)

31,1

30,0

28,0

29,0

24,1

27,2

27

Vývoz (v mil. EUR)

2 897

2 690

3 035

3 521

2 827,6

3 730

4 310

Dovoz (v mil. EUR)

6 455

6 093

7 106

8 341

6 313

6 886

7 733

Devizové rezervy (mil. EUR)

2 160

2 787

3 424

3 219

3 176

3 301

3 272

Zahraniční dluh (mld. EUR)

2,21

2,07

2,03

2,14

2,66

2,90

3,25

Devizový kurz (EUR/BAM)

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

FDI (v mil. EUR – kumulovaně)

320

564

1.628

701

452

359

200

FDI (příspěvek k růstu HDP (%)

4,2

5,8

14,7

5,6

3,7

2,8

1,8

* uvedená data nejsou ještě k dispozici

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba v roce 2011 zaznamenala v celé BaH růst o 5,6 % (2,5 % ve FBaH a 4,7 % v RS). Růst byl zaznamenán u výroby uhlí, rafinovaných minerálních látek a nukleárního paliva, v gumárenském a plastovém průmyslu, ve strojírenství, ve výrobě elektrických a optických zařízení, u dřevozpracujícího průmyslu, výroby dopravních zařízení, v textilním průmyslu. Naopak výroba poklesla v chemickém průmyslu, v kovovýrobě, v potravinářském průmyslu a v kožedělném průmyslu. Enormní pokles byl zaznamenán u kapitálových výrob, zatímco výroba meziproduktů vzrostla. I nadále se však ve velkých problémech nachází zpracovatelský průmysl zejména stavebnictví, kde recese způsobila pokles počtu zakázek v roce 2011 až o 40 %, což měla za důsledek růst dokončených staveb ve stavebnictví za rok 2011 pouze o 2 %. V roce 2012se odhaduje růst cca o 4 %.

Očekávaný růst průmyslové výroby v roce 2012 se pohybuje kolem 3 %, přestože za první dva měsíce roku 2012 došlo k propadu růstu průmyslové výroby oproti srovnatelnému období loňského roku o téměř 10 %. Výše inflace se odhaduje v roce 2012 něco kolem 2 %. Inflace za leden 2012 dosáhla úrovně 2,5 %.

Hlavní průmyslové sektory v Bosně a Hercegovině:

Těžba a hutnictví železa a barevných kovů:

Na území BaH se nacházejí hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Těžební a zpracovatelské kapacity se nacházejí v okolí Zenice, Mostaru, Jajce, Banja Luky a především Tuzly, kde se těží rovněž kamenná sůl, kamenné uhlí a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Zpracovatelské závody, z nichž největší jsou Unis Pobjeda v Goražde, Krajinametal v Bihači a FEAL Široki Brijeg, vyrábí hliníkové profily, ocelové dráty, jeřáby, nářadí, válcované plechy a hutní druhovýrobky. Pozitivní vývoj v klíčových světových ekonomikách z poslední doby se podle ekonomických analytiků odrazí v BaH právě na hutnickém a kovo zpracovatelském průmyslu, které patří v BaH k nejdůležitějším.

Strojírenství:

Automobilka Volkswagen Group ve Vogošči ukončila kompletaci automobilů značek Audi, Škoda a VW v roce 2007. V BaH se nachází několik automotive závodů, které vyrábějí komponenty pro světové značky jako Audi, BMW, Fiat atd. Dále se v BaH vyrábí především elektromotory, transformátory, kompresory, hydraulické přístroje, zemědělská technika, elektrorozvody a sloupy dálkového vedení.

Energetický sektor BaH

Charakteristika energetické situace v Bosně a Hercegovině z hlediska zdrojů a spotřeby:

Ropa a plyn

V letech 1963 až 1991 probíhaly v BaH rozsáhlé ropné a geologické průzkumy zejména prostřednictvím sarajevské společnosti Energoinvest, záhřebské INA-Naftaplin a zahraničních společností AMOCO, EXLOG, GECO, ECL a jiných. Na základě současně známé úrovně výsledků těchto průzkumů, se v oblasti severovýchodní Bosny odhadují zásoby surové ropy na 355 milionů barelů, což odpovídá cca 50 milionům tun. Tyto výsledky odůvodňují další průzkumy v budoucnu, neboť existují reálné možnosti nalezení bohatých ropných ložisek. S ohledem na nedostatek finančních prostředků těžba ropy v současné době prakticky neexistuje a BaH je téměř stoprocentně závislá na dovozu ropy, která se zpracovává ve dvou rafinériích na území Republiky Srbské: palivářská rafinérie Oil Refinery Bosanski Brod (severní hranice s Chorvatskem) a olejářská rafinérie Lube Refinery Modriča (východně cca 40 km od Bosanského Brodu).

Obě společnosti, společně s distribuční společností „Petrol“, Banja Luka, byly v únoru 2008 privatizovány ruskou společností „Zarubežněft“ resp. její dceřinou společností „Neftegazinkor“, která se stala majoritním akcionářem všech tří společností.

V rafinérii v Bosanském Brodu jsou v provozu 2 technologické linky s max. možnou kapacitou zpracování 4 320 000 tun ropy/ročně (stará linka 1 320 000 tun/ročně s minimálním provozem, nová linka s kapacitou 3 000 000 tun/ročně byla uvedena do provozu v roce 1991). Současná kapacita, po rekonstrukci olejářské rafinérie Lube Refinery Modriča, která byla provedena již ruským vlastníkem ihned po privatizaci, je 60 000 tun olejového destilátu, z něhož se vyrábí kolem 45 000 tun základních řad motorových olejů včetně maziv a 15 000 tun tvrdého a měkkého parafínu. Olejářská rafinérie Lube Refinery Modriča má maximální výrobní kapacitu až 150 000 tun olejů a maziv.

Koncem února 2012 navštívilo vedení „Zaruběžněftu“ společně s velvyslancem Ruské Federace v BaH Bocanem Charčenkem Předsedu Rady ministrů BaH Nikolu Špiriće a během pohovorů informovali o záměru této společnosti investovat do roku 2015 do sektoru zpracování ropy a ropných derivátů až 1 mld. EUR. Konečným cílem je do roku 2015 dosáhnout max. kapacity rafinérie a zpracovávat4,2 mil. tun ropy/ročně. Nikola Špirić prohlásil, že ambice Zaruběžněftu budou mít plnou podporu vlády RS i Rady ministrů BaH.

V Chorvatsku (přístav Ploče v jižní Dalmácii) má bh společnost Terminali Federacije d.d., Sarajevo společnou bh/horvatskou dceřinou společnost na skladování a zpracování ropných produktů s max. kapacitou 80 000 m3 ropy/ročně. V současné době však běží spor o vlastnictví společnosti, využívaná kapacita terminálu je na minimální úrovni.

Celková spotřeba ropných výrobků v BaH se odhaduje na úrovni cca 1 500 000 tun a dovozy ropných derivátů jsou realizovány ze sousedních zemí Chorvatska, Srbska, ČH a Maďarska. Nejvíce spotřeby jde na sektor dopravy 70 %, průmysl 12 %, domácnosti 10 %, zemědělství 8 % a služby 2 %.

V roce 2012 se předpokládá zpracování ropy na úrovni 1 200 000 tun, což je o 10 % více než v roce 2009. Spotřeba v RS bude na úrovni 630 000 tun, což bude plně kryto z rafinérie v Bosanském Brodu. Zbytek bude dodán do FBaH a exportován především do sousedních zemí. V roce 2010 bylo v RS spotřebováno 650 000 tun ropných derivátů, z toho 455 000 tun z domácích zdrojů a 195 000 tun z dovozu. Dodávky do FBaH představovaly 195 000 tun derivátů a vývoz činil 160 000 tun.

Distribuční síť:

V BaH je v současné době v provozu 800 benzinových pump, z nichž nejvíce provozuje, stejně jako v předválečném období, chorvatská firma INA Zagreb prostřednictvím svých dceřiných společností Holdina Sarajevo, Interna Mostar a Energopetrol, Sarajevo. Z hlediska konkurenceschopnosti, nákladů a ziskovosti je toto množství neúměrně vysoké, neboť mnoho pump je provozováno pouze s minimální marží. Každý rok proto končí z tohoto důvodu provoz desítky benzinových pump.

Společnost „Energopetrol“, Sarajevo obhospodařuje v současné době na území BaH 88 benzinových pump pod značkou „Zovko“. V současné době je majitelem Energopetrolu chorvatsko-maďarské konsorcium INA/MOL na základě dohody s Vládou FBaH. Spekuluje se o tom, že Vláda FBaH se snaží od dohody odstoupit a následně vypsat nový mezinárodní tendr na jeho privatizaci. Obě strany se navzájem obviňují z nedodržení podmínek dohody. Situace je proto nepřehledná a v současné době nejasná. V každém případě však je dohoda doposud v platnosti Podle posledních informací z médií má o převzetí aktivit INA/MOL zájem ruský „Zaruběžněft“, který hodlá v případě úspěchu rozšířit síť benzinových pump Energopetrolu z dosavadních 88 na celkem 160 pump. Eventuelní převzetí majoritního balíku akcií Energopetrolu by ruský vlastník přirozenou cestou téměř ovládl jak maloprodej, tak velkoprodej ropných produktů na celém území BaH.

Plyn:

Bosna a Hercegovina nemá vlastní zdroje přírodního plynu. Zásobování tímto energentem je zcela závislé na dovozu. V současné době se plyn dováží z pouze jediného zdroje – Ruska, a to jedinou dopravní cestou – plynovodem na trase Ukrajina – Maďarsko – Srbsko (Šelak hraniční bod BaH poblíž města Zvornik). Tento jediný plynovod pokračuje ve směru Kladanj – Olovo – Sarajevo – Visoko – Kakanj – Zenica. Celková délka plynovodu je 194 km, jeho projektovaná kapacita je 10 mld. m3/ročně. Roční spotřeba přírodního plynu je na úrovni cca 316 mil. m3 (údaj r. 2007). Současná smluvně zajištěná pronajatá kapacita plynovodu pro potřeby BaH čini 750 mil. m3, odhad skutečných dovozů je na úrovni 300–500 mil. m3. Předpokládaná potřeba přírodního plynu v BaH v roce 2020 stoupne na úroveň až 1 407,3 m3, z toho 863 mil. m3 ve FBaH, 519 mil. m3 v RS a 25,2 mil. m3 v Distriktu Brčko.

Vláda BaH plánuje výstavbu nového plynovodu Bosanski Brod – Zenica v hodnotě cca 50 mil. EUR, kterým by došlo k napojení na plynovodní síť v Chorvatsku. Financování plynovodu je dohodnuto s EBRD. Mezi entitními vládami FBaH a RS existuje již delší dobu o výstavbě dohoda, podle níž by úsek Zenica – Doboj zabezpečila FBaH a úsek Doboj – Bosanski Brod včetně odbočky do Banja Luky RS. Z důvodu nedostatku finančních prostředků jsou však všechny projekty dočasně pozastaveny. Navíc existují určité náznaky, že RS má v úmyslu postavit vlastní plynovod tzv. „Projekt Sava“ bez účasti FBaH, který předpokládá výstavbu plynovodu vedoucího od města Bosanski Novi na ch/rs hranici do města Zvodnil na sr/rs hranici. Tím by se plynovod zcela vyhnul území FBaH. Podle odborníků se jedná o velmi drahý a nerentabilní projekt, protože plynovod má vést údolím řeky Bosny, kde není rozvinutý průmysl a hustota osídlení nemůže zajistit dostatečnou spotřebu plynu. Vedení BH Gas má v úmyslu projednat s RS porovnání a ekonomickou rentabilitu obou projektů, aby bylo zcela jasné, který projekt je lepší a pro BaH potřebnější. Kromě ekonomických faktorů však v této otázce bude důležitý i vnitro politický vývoj i zahraničně politické aspekty. „Projekt Sava“ podle zdrojů z RS podporuje i společnost Gazprom.

Na rozdíl od některých zemí regionu BaH nedisponuje ani žádnými rezervními zásobníky plynu, které by v případě potřeby zabezpečily alespoň na krátkou dobu eventuelní výpadky dodávek. Plánovala se výstavba zásobníků v oblasti města Tuzla u obce Tetina, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků byla výstavba zatím pozastavena. K výstavbě vlastního zásobníku není BaH tlačena ani SAD, neboť ta stanoví pouze povinné rezervy nafty a ropných derivátů nikoliv plynu

Státní společnost BH Gas (hlavní distributor v zemi), ale uzavřela již počátkem léta 2009 s německým energetickým koncernem E.ON dohodu o zásobování plynu pro výjimečné situace. E.ON se zavázal plynule zásobovat veškeré potřeby BaH ze svých zásobníků v SRN a Evropě. Navíc dohoda garantuje ceny trhu, které jsou přizpůsobeny bh trhu.

BaH dluží Ruské Federaci za dodávky plynu kumulovaně od roku 1992–2005 celkem 104,8 mil. USD, který není přes několikaleté jednání s Ruskou Federací doposud uhrazen. S cílem postupně kumulovat finanční prostředky na splacení tohoto dluhu bylo rozhodnuto ve FBaH (bohužel nikoliv v RS) o zavedení zvláštní daně za m3 plynu, který bude určen pouze pro účel splacení tohoto dluhu. 

Průmysl oděvní, kožedělný a obuvnický:

Je to sektor s dlouholetou tradicí, jehož výrobky BaH vyváží převážně do Německa a Itálie. Sektor se nyní nachází v procesu modernizace a zavádění nových technologií. Vyrábí se vlněné, syntetické i kombinované tkaniny, všechny druhy obuvi, vlněná konfekce, povlečení, kožená i textilní galanterie, módní i sportovní oblečení. Výrobní závody jsou převážně malé, zaměstnávají mezi50 a80 zaměstnanci. Největším podnikem v sektoru jsou bavlnářské závody v Mostaru, které byly na podzim 2003 prodány norskému investorovi.

Průmysl dřevozpracující a papírenský:

Lesní půda tvoří 53 % území BaH a dřevo je tudíž považováno za jedno z největších přírodních bohatství BaH. I když nejsou zpracovatelské kapacity zdaleka plně využity, každoroční těžba dřeva se odhaduje na dva miliony m3. Převážná část dřeva se ale vyváží v neopracovaném stavu, rozsáhlá je ilegální těžba dřeva na vývoz.

Výroba nábytku je jedním z nejúspěšnějších vývozních odvětví BaH, dále se vyrábí stavební komponenty, parkety a podlahoviny, dřevěné obaly.

Papírenství produkuje obalové materiály, pytle, toaletní papír a celulózu, i když se odhaduje, že zpracovatelské kapacity tohoto odvětví jsou využity maximálně na 15–20 %.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Sektor stavebnictví byl v roce 2011 jedním z nejvíce zasažených sektorů bh hospodářství v důsledku globální celosvětové krize. Recese způsobila pokles počtu zakázek v roce 2011 až o 30 %, což měla za důsledek růst dokončených staveb ve stavebnictví za rok 2011 pouze o 2 %. V roce 2012 se odhaduje růst cca o 4 %.

Hlavním nově budovaným objektem je pokračující výstavba dosud v zemi jediné dálnice ze Sarajeva směrem na severozápad k městu Zenica. V roce 2009 bylo uvedeno do provozu dalších 6,2 km (před město Kakanj) celkem tedy39 km. V roce 2011 byl uveden do provozu úsek v délce26 km v RS na trase Banja Luka – Doboj. Práce pokračovaly po celý loňský rok, především v závislosti na disponibilitě finančních prostředků (právě kvůli jejich nedostatku z důvodu napjatosti federálního rozpočtu) došlo k velkým zpožděním výstavby a podle posledních informací by celá dálnice v důsledku nedostatků financí měla být dohotovena až v roce 2013–2014. Plánují se nové dálniční úseky jak ve FBaH, tak RS, zejména v souvislosti s výstavbou evropského dálničního koridoru Vc.

Oproti roku 2010 lze podle výsledků z konce roku 2011 a začátku roku 2012 konstatovat, že i přes stále panující těžkou situaci ve stavebnictví, se objevují první známky toho, že se blýská na lepší časy, které jsou výsledkem zlepšující se situace v průmyslu a ekonomice. Největší naděje vkládají bh stavební společnosti do výstavby velkých infrastrukturálních projektů v silniční dopravě hlavně pak dálnic na koridoru Vc. BA má k dispozici na účtech přes 1 mld. EUR finančních prostředků mezinárodních finančních institucí EBRD, EIB určených právě na výstavbu koridoru Vc. V současné době se staví úsek Kakanj – Zenica, očekává se zahájení prací v oblasti Počitelja, od Vlakova do Tarčina jižně od Sarajeva i zahájení výstavby úseku k severní hranici s Chorvatskem. Mnoho nadějí se vkládá rovněž návratu bh stavbařů do Libye po ukončení války, kde bh stavbaři opustily stavby v hodnotě více než100 mil. EUR. Bh stavbaři působí nyní hlavně v Evropě, přičemž podíl stavebních objednávek ve II. čtvrtletí 2011 byl následující: 46,9 % Německo, 19,3 % Černá Hora, 21,7 % Srbsko, 7,2 % Albánie, 3,6 % Chorvatsko, následují Itálie a Slovinsko. Bh stavební společnosti se však pokoušejí cestou vytvářením konsorcií proniknout i na perspektivní trhy Blízkého Východu nebo Afriky (Saúdské Arábie či Etiopie), kde např. firma Energoinvest získala nedávno kontrakt v hodnotě45 mil. USD. Pozitivním jevem je skutečnost, že se zvyšuje úvěrová angažovanost bankovního sektoru a ochota profinancovávat velké infrastrukturální stavby a kontrakty (Hypo Alpe-Adria banka).

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Vzhledem k hornatosti území BaH je v zemědělství zastoupena především živočišná výroba, chov skotu, ovcí a koz na mléko i na maso, drůbeže, místy (zejména v RS) i chov vepřů. Roční výroba mléka činí cca 225 milionů litrů. Základem zemědělství v BaH jsou velmi malé farmy, kdy 65 % farmářů vlastní méně než 3,5 ha a má nanejvýše 3 krávy. Velikost farem je ovšem limitujícím faktorem pro jejich efektivní uplatnění na trhu.

V přehradních nádržích na řekách se chovají pstruzi a další sladkovodní ryby. Mezi vývozní artikly patří mimo jiné minerální vody, vína (Žilavka a Blatina), sýry, ovoce a výrobky z něj.

Z rostlinné výroby je významné pěstování ovoce (švestky, hrušky, meruňky a broskve), lesních plodů a hroznů, byť vinice a sady byly značně poškozeny válečnými událostmi. Příznivější podmínky pro rostlinnou výrobu jsou v severní nížinné části Bosny, kde se pěstuje kukuřice, pšenice, pícniny, technické plodiny (slunečnice, sója), a rovněž na jihu v Hercegovině (ovocnářství – broskve). Pěstuje se rovněž tabák a chmel. Bosna a Hercegovina je v obilí nesoběstačná.

Mezi překážky optimálního rozvoje rezortu patří rozsáhlé zaminování terénu, roztříštěnost řízení (na entitní a ve FBaH i na kantonální úrovni, celostátní instituce neexistují – s výjimkou „Státní veterinární správy“ – nebo teprve vznikají za prudkých kompetenčních sporů), neexistence celostátního katastru nemovitostí, přetrvávající kolektivní vlastnictví nejlepších pozemků a rozdrobenost soukromých farem.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Turistika a pohostinství:

BaH má velký zájem o rozvoj infrastruktury v oblasti cestovního ruchu a turistiky, především zimní. Počty turistů však nadále kolísají. Agentura na podporu investic FIPA vydala nemalé prostředky (v řádu milionů amerických dolarů) na výrobu a emitování na významných zahraničních televizních kanálech, především CNN, několika propagačních spotů, které představují Bosnu a Hercegovinu jako atraktivní turistickou destinaci (a současně, přirozeně, vhodné místo k zahraničním investicím). Zahraniční návštěvníci Bosny a Hercegoviny se i nadále rekrutují nejvíce ze zemí bývalé SFRJ, tj. Srbska a Černé Hory, Chorvatska, Slovinska (návštěvníci z těchto zemí jsou však většinou podnikatelé) a Makedonie. Zatímco domácí turisté dávali přednost lázeňským místům, zahraniční většinou upřednostňovali pobyt v horských střediscích.

Podíl státního vlastnictví kapitálu v turistických zařízeních patří v BaH k nejnižším ze všech sektorů v zemi. Proces (majetkové i věcné) restrukturalizace dává své pozitivní výsledky; nicméně nedostatečná a neadekvátní úroveň dopravní infrastruktury vážně omezuje rozvoj turistiky.

BaH v roce 2011 navštívilo celkem 686 350 turistů, což je o 11,6 % více než v roce 2010. Z tohoto množství bylo 51,5 % zahraničních a 48 % domácích turistů. Uskutečnilo se celkem 1 450 236 noclehů, což je o 13,7 % více než v roce 2010. V průměru turisté zůstali v BaH 2,4 noci, z toho 2,6 % domácí a 2,2 % zahraniční. Nejvíce přenocování připadá na turisty ze Srbska, Chorvatska, Slovinska, Polska, Itálii a Turecka. Nejvíce návštěvníků přilákalo hlavní město Sarajevo, Mostar, Banja Luku, Visegrád atd..

V červenci 2011 byl zaznamenán příliv 71 707 zahraničních turistů, což je o 1,3 % méně oproti červnu 2011, ale o 9,1 % více oproti červenci 2010.

Maloobchod:

Globální finanční a hospodářská krize postihla samozřejmě i sektor maloobchodu, kde od začátku roku jsou zaznamenány propady maloobchodního obratu ve všech segmentech tohoto sektoru, obrat v roce 2011 vzrostl o 12 % oproti roku 2010.

Maloobchodní síť je v BaH i nadále značně segmentarizovaná; více než 35 % celkového maloobchodního obratu realizovalo sedm největších maloobchodních firem: Interex, VFkomerc, Tropic Centar, Bingo, Mercator, Omega a Merkur. Jsou to společnosti, které se soustředí především na prodej rychloobrátkového spotřebního zboží. 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava:

Rezort dopravy sehrál v rozvoji národního hospodářství Bosny a Hercegoviny roce 2011 další pozitivní úlohu. Do infrastruktury související s dopravou byly vloženy značné prostředky; jednalo se zejména o realizaci (částí) projektů výstavby rychlostní komunikace Banja Luka – Gradiška (v Republice srbské na severu země) a dalšího úseku dálnice Sarajevo – Zenica (ve Federaci Bosny a Hercegoviny) a zahájení výstavby jejího pokračování na trase panevropského koridoru Vc. Byla zahájena modernizace i několika dalších komunikací I. třídy.

Přeprava zboží po železnici zaznamenala mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. Tohoto poklesu bylo dosaženo zejména kvůli nižším výkonům zejména ve zpracovatelském a těžebním průmyslu. Několik bh firem intenzivně využívá chorvatský námořní přístav Ploče ve střední Dalmácii (mezi Splitem a Dubrovníkem): jsou to především společnosti z chemického a kovozpracujícího průmyslu, jmenovitě Tuzla Hemijska Industrija, Mittal Steel Zenica, doly v Zenici, Tuzle a Milićích, firma Aluminij Mostar, která naplňuje až 60 % kapacit přístavu, atd.

Osobní železniční doprava již řadu let stagnuje v obou entitách.

Dopravní infrastruktura:

Ministerstvo spojů a dopravy Bosny a Hercegoviny schválilo trasu dálnice na koridoru Vc. Celková projektovaná délka je 340 km, z čehož75,5 kilometrů představují tunely a33 kilometrů mosty.

Již v listopadu 2005 proběhla v Sarajevu Mezinárodní finanční a odborná konference o výstavbě dálnice na koridoru Vc (INFECO – International Financial and Expert Conference on Corridor Vc Motorway).

Dálnice na koridoru Vc – Budapešť – Osijek – Sarajevo – Ploče – by měla procházet Maďarskem v délce220 km, Chorvatskem110 km a územím BaH v celkové délce337 kilometrů. Na severní bh-chorvatské hranici začíná trasa dálnice v místě Svilaj (mezi městy Bosanski Brod a Bosanski Šamac), projekt předpokládá, že bh území na jihu opustí dálnice v místě Zvirovići jihozápadně od bh poutního místa Međugorje a do Chorvatska se vrátí nad přístavem Ploče. Základním posláním této komunikace je (přímé) spojení maďarského území se středním Jadranem. V současné době probíhají diskuze o vedení trasy v hercegovinském prostoru, který původně počítal s trasou vedoucím v blízkosti historických měst Blagaj i Počitelj. Na vládu jsou vyvíjeny silné tlaky, aby trasa vedla mimo území těchto měst tak, aby stavba neohrozila kulturně historický ráz této oblasti.

Problematickým bodem je zajištění finančního krytí projektu. Dosud ovšem nebyla ani vypracována kompletní dokumentace k celému projektu. Perspektivní účast českých subjektů ať už přímo či formou spoluúčasti (konzorcia, subdodavatelské vztahy) je vítána. Zájemcům o další detailnější informace doporučuje ZÚ Sarajevo návštěvu webové stránky www.mkt.gov.ba/infeco.

Přímá letecká linka ČSA Praha – Sarajevo, která od 27. 3. 2005 létala šestkrát týdně, byla z ekonomických důvodů (podle vyjádření ČSA) k 10. lednu 2007 zrušena, takže žádná destinace v BaH (kde existují 4 letiště s mezinárodním statutem – vedle Sarajeva ještě v Banja Luce, Tuzle a Mostaru) není aktuálně z ČR letecky dosažitelná přímo. V červnu 2009 bylo na krátký čas zahájeno přímé letecké spojení bh leteckou společností Bosnian Airlines, ale ani ne po dvou měsících provozu, byla z důvodů nízkého vytížení zrušena.

Energetika:

Bosna a Hercegovina je soběstačná ve výrobě elektrické energie, která se v obou entitách vyrábí jak ve vodních, tak tepelných (výhradně uhelných elektrárnách).

V entitní Federaci Bosny a Hercegoviny je celková instalovaná kapacita energetických zdrojů 1 650 MGW. Roční výroba se pohybuje kolem 7 295 GWh, z toho 1545 GWh z vodních elektráren (Jablanica, Brabovica, Salakovac a malých vodních elektráren) a 5 750 GWh z elektráren termálních – Tuzla (49 %) a Kakanj (30 %). Domácí spotřeba činila v roce 2008 4 827 GWh, zbytek se vyváží.

V entitní Republice srbské je instalovaný výkon vodních a tepelných elektráren (včetně 50% podílu z elektrárny Dubrovník v Chorvatsku, na níž se polovinou podílí společnost Elektroprivreda Republike Srpske) cca 1 220 MGW z toho 735 MGW tvoří vodní a zbytek 485 MGW tepelné elektrárny.

V BaH existují 3 výrobní a distribuční elektrárenské společnosti: ve FBaH Elektroprivreda BiH a Elekroprivreda HZHB (Elektroprivreda Hrvatske Zajednice Herceg-Bosne) a v RS je to Elektroprivreda RS. Společnosti jsou nezávislé, odpovídají za zásobování elektrickou energií zejména do svých entitních sítí. Všechny společnosti jsou ve vlastnictví entit. Elektroprivreda BiH a Elelkroprivreda RS jsou čistými vývozci elektrické energie.

Přenosová soustava vysokého napětí je spravována společností „Elektroprenos“ (Transco), Banja Luka, což je obdoba české společnosti ČEPS, a.s. pro řízení přenosu elektrické energie. V posledním období se společnost stala zdrojem politických sporů ohledně jejího vedení a účtování různých cen zákazníkům do entit a Distriktu Brčko. V důsledku těchto třenic byly v minulém roce dokonce zablokovány některé účty a určitou dobu neprobíhaly plánované investiční akce. Začátkem tohoto roku však došlo k politické dohodě a následnému odblokování těchto účtů, takže Elektroprenos začíná opět normálně fungovat.

Čínský velvyslanec v BaH Liu Benzin při návštěvě distriktu Brčko v roce 2011 avizoval záměr ČLR investovat v příštích letech do sektoru energetiky, konkrétně do termo a hydroelektráren. Dá se tedy očekávat, že Čína bude jedním z vážných potencionálních partnerů při zahájení dlouho očekávané privatizace tohoto sektoru. Čínská strana připravuje výstavbu elektrárny v obci Stanari v Republice srbské v BaH. Ruský investor avizoval rozsáhlou investici do dolů a elektrárny Ugljevik v Republice srbské v BaH.

Dne 16. května 2007 podepsala v Gacku (RS) společnost ČEZ a.s. dohodu s Elektroprivredou RS o zahraniční investici české firmy na úrovni 1,4 mld. EUR do výstavby nové moderní tepelné elektrárny Gacko II. o plánovaném výkonu 600–700 MW, dále do rekonstrukce stávající tepelné elektrárny Gacko I. v téže lokalitě a rozvoje přilehlého uhelného dolu. S ohledem na nedodržení podmínek původní smlouvy ze strany srbského partnera došlo ke sporu, který v současné době řeší mezinárodní arbitráž ve Vídni. V důsledku sporu nedošlo k uvolnění plánovaných prostředků pro investici.

Od 1. 1. 2010 společnosti Elektroprivreda, Sarajevo integrovala 7 bh dolů a stala se tak největším podnikem v BaH s celkovým počtem 16 000 zaměstnanců, z toho je 12 000 horníků. V příštích letech má dojít k rychlé a efektivní modernizaci těchto dolů a zlepšení podmínek práce v nich. Do převzatých dolů se totiž neinvestovalo desítky let. Proto Vláda FBaH hodlá v příštích 5–10 letech proinvestovat více peněz než do nich bylo vloženo za posledních 30 let. Musí rovněž dojít k razantnímu snížení zaměstnanců z 12 000 na 8 000 během příštích 2–3 letech.

Telekomunikace:

Komunikační regulační agentura BaH (CRA) předala koncem roku 2004 třem bh společnostem licence operátorů mobilní telefonie. Jsou to BH Telekom, HT Mostar a Telekom Republike Srpske. Podle licenční smlouvy musí každý ze tří operátorů za licenci zaplatit v následujících deseti letech 140 milionů BAM (v kursu 1 EUR = 1,95583 BAM).

Největší srbský telefonní operátor, firma „Telekom Srbija“ se stal majitelem (dlouhodobě) nejúspěšnější firmy v entitní Republice srbské – společnosti „Telekom Srpske. Telekom Srbija za 65% státní podíl ve firmě Telekom Srpske zaplatila 646 milionů Euro.

Telekom Srpske má cca 630 000 registrovaných účastníků v mobilní síti a 350 000 předplatitelů v pevné telefonii. Internetový provider „Teol“, který je součástí Telekomu Srpske, má cca 31 000 účastníků. Telekom Srpske má celkem 2 748 zaměstnanců. Roční příjmy (s tendencí dalšího výrazného růstu) dosahují cca 200 milionů Euro; roční míra zisku se pohybuje kolem 20 %.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

V průběhu a těsně po skončení války byla BaH primárně příjemcem humanitární pomoci. Po skončení bojů následoval do země masový příliv rozvojové pomoci zejména v oblasti rekonstrukce infrastruktury a ubytovacích kapacit pro návrat uprchlíků. Schopnost BaH institucí příliv této pomoci koordinovat či usměrňovat jeho toky byla v této době velmi omezená. Teprve v r. 2010 přešla koordinace aktivit donorů plně do rukou BaH institucí. Hlavním koordinátorem je v současnosti Ministerstvo financí BaH, v jehož rámci přímo působí sekce pro zahraniční rozvojovou spolupráci, která organizuje pravidelné koordinační schůzky donorů a každoročně vydává publikaci Donor Mapping Report (přehled rozvojové pomoci dle jednotlivých sektorů, včetně hodnotového vyjádření a uvedení nejvýznamnějších donorů v daném sektoru).

Trendem v posledních několika letech je postupný odchod donorů, a to jednak v důsledku dosažení určité úrovně poválečné stabilizace a rekonstrukce země, a jednak v důsledku světové ekonomické krize. Přesto však v zemi i nadále působí široké spektrum mezinárodních organizací a rozvojových agentur (Evropská unie, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, OBSE, USAID, JICA, Sida, atd., celkem 14 významných bilaterálních a 6 multilaterálních dárců), jejichž aktivity i přes existenci dárcovského fóra nejsou dostatečně koordinované. Roli hraje rovněž skutečnost, že BaH doposud nemá schválenou celostátní strategii vlastního rozvoje.

Obecnou tendencí mezi bilaterálními donátory je v současné etapě odklon od podporování obnovy a rekonstrukce směrem k podpoře dlouhodobého rozvoje. Přibližně polovina dotázaných donátorů vyjádřila snahu podpořit budování a posilování celostátních institucí a ekonomický rozvoj (včetně rozvoje privátního sektoru) jako dvě hlavní problémové oblasti BaH.

Přehled prostředků (všech dárců), alokovaných na projekty rozvojové spolupráce v BaH v uplynulých třech letech (dle údajů z Donor Mapping Report), ukazuje sestupný trend:

rok

částka (v mil. EUR)

2009

686 997 082

2010

686 997 035

2011

532 127 691

Z částky uvedené za r. 2011 činila bilaterální rozvojová pomoc 99 043 591 mil. EUR a multilaterální rozvojová pomoc 432 841 870 mil. EUR.

Největší procento rozvojové pomoci směřovalo v první polovině 2011 do projektů v oblasti infrastruktury (40 %), ekonomického rozvoje a sociální pomoci (33 %). Sektor dobrého vládnutí a budování institucí obdržel podstatně méně (7 %), následuje předcházení konfliktům (4 %), zdravotnictví (4 %) a zemědělství a lesnictví (3 %). Nejméně financované sektory v minulém období byly ochrana životního prostředí (3 %), místní správa (2 %) a vzdělávání (2 %).

Specifickým trendem v případě BaH je její status potenciálního kandidáta na členství v EU, díky němuž roste v oblasti rozvojové spolupráce pozice EU (reprezentované Evropskou komisí, resp. Delegací Evropské unie v Sarajevu) jako dárce, resp. realizátora projektů v rámci Instrumentu pro předvstupní pomoc (IPA). EU takto v roce 2009 v BaH alokovala prostředky na projekty v hodnotě 49,03 mil. EUR a v roce 2010 již ve výši73,51 mil. EUR.

K bilaterální rozvojové spolupráci mezi ČR a BaH viz subkapitola 7.7.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter