Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

	2006	2007	2008	2009	2010	2011 1.-3.Q
BaH
Příjmy	801,8	885,0	981	1 086,6	1009,8	692,2
Výdaje	713,3	753,9	876	975,5	996,4	705,8
Saldo	88,5	132	105	111,1	13,4	13,6
FBaH
Příjmy	5 177,2	5 901,0	6 537,0	6 074,5	6 474,1	4 320,4
Výdaje	4 590,0	5 512,1	6 605,0	6 292,4	6324,5	4 173,0
Saldo	587,2	388,9	-68	217,9	149,6	147
RS
Příjmy	2.525,6	2 919,1	3 265,0	3 080,2	3 234,6	2 148,1
Výdaje	2 187,5	2 458,9	3 004,0	3 316,6	3 410,5	2 121,0
Saldo	338,1	460,2	261,0	-236,4	175,9	27,1
Distrikt Brčko
Příjmy	201,0	241,5	237,0	210,8	235,7	158,7
Výdaje	174,3	197,5	187,0	189,8	200,4	130,2
Saldo	26,7	44,0	53,0	21,0	35,3	28,5

Údaje v mil. KM

Konsolidovaná všeobecná bilance vlády

Centrální banka Bosny a Hercegovina provádí konsolidaci rozpočtů různých vládních úrovní od roku 2002. Konsolidovaný rozpočet zahrnuje rozpočty (celostátních) institucí Bosny a Hercegoviny, ústředních vlád obou entit a Brčko Distriktu (včetně mimorozpočtových fondů v obou entitách a kantonech Federace BaH, ovšem vyjma rozpočtů městských samospráv, silničních správ a projektů s externím financováním na všech vládních úrovních).

Konsolidovaná všeobecná bilance vlády uváděná Mezinárodním měnovým fondem se liší od konsolidace provedené Centrální bankou BaH, která obsahuje dodatečné položky, jako jsou rozpočty místních samospráv, silničních správ a ze zahraničí financovaných projektů.

Netto devizové rezervy Centrální banky Bosny a Hercegoviny (CBBiH) na konci roku 2011 dosáhly výše 6 422,5 mil. KM (3 283,7 mil. EUR).

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance (v mil. KM)

	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011 1.-3.Q
I. běžný účet (1+2+3+4)	-3 316	-1 493	-2 731	-3 676	-1 807	-1 498	-662,9
1. zboží	-7 833	-6 661	-8 102	-9 426	-6 662	-6 352	-1 921,4
2. služby	874	1 046	1 136	1 344	1 049	1 027,4	273,2
3. příjmy	740	649	571	800	509,3	491,2	93,1
4. běžné transfery	2 903	3 472	3 664	3 606	3 297	3 334,9	892,2
II. kapitálový a finanční účet (1+2)	2 356	1 257	2 400	3 744	1 781	1 379,9	492,5
1. kapitálový účet	705	457	439	388	347	313,6	68,5
2. finanční účet	1 651	800	1 962	3 356	1 434	1 066,2	184,3

Celková fiskální pozice BaH se v roce 2012 se zlepšuje, neboť celkový výběr nepřímých daní za leden 2012 vykazoval 344,18 mil. KM (176 mil. EUR), což je více o 3,3 % oproti lednu 2011. U přímých daní je situace oproti lednu 2011 ještě lepší, neboť při porovnání se vybralo o 37,1 % více ve FBaH, v hodnotovém vyjádření41,9 mil KM (21,4 mil. EUR), a v RS o 29,1 % více, v hodnotovém vyjádření30,4 mil. KM (15,5 mil. EUR).

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Celkový stav zahraničního dluhu vládního sektoru v Bosně a Hercegovině koncem roku 2011 činil 6 646,4 mil. KM (3 398,25 mil. EUR). Největší část zahraničního dluhu připadá na WB, EIB a Pařížský klub.

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka BaH (CB BaH) byla založena Daytonskou dohodou a zahájila činnost 11. 8. 1997. CB BaH je politicky nezávislou institucí, která působí na celém území státu. Řídí monetární politiku státu za pomoci Měnové rady (Currency Board). Tři základní cíle činnosti Currency Board jsou:

• fixní kurz, který je specifikován zákonem (1 EUR = 1,95583 BAM)
• zajištění dostatku volné měny pro veškeré závazky CB BaH v BAM
• plná konvertibilita všech závazků CB BaH v BAM vůči měně, ke které je BAM pevně vázána, tedy vůči EUR.

Působení Currency Board je ze strany MS pozitivně hodnoceno z hlediska monetární politiky BaH z následujících důvodů:

• BAM je vůči ostatním konvertibilním měnám stabilní
• inflace je nízká a stabilní
• stabilita BAM je důležitým argumentem při lákání zahraničních investic.

BaH trvale zlepšuje komerční bankovní sektor. Reforma v bankovním sektoru pokročila a je ve srovnání s ostatními sektory ekonomiky BaH nejpokročilejší.

Proces privatizace bank je ukončen, z velkých zahraničních bank na bh trhu působí:

• UniCredit
• Hypo Alpe-Adria Bank
• Turkish Ziraat Bank
• BBI
• Raiffeisen Bank
• Hypo Vereins Bank
• Volksbank.

Institucionální vývoj v bankovním sektoru v roce 2008 byl charakterizován četnými iniciativami a úsilím po unifikaci bankovního trhu a přenosem kontroly a bankovní legislativy na (celostátní) úroveň BaH.

Aby bylo možno lépe řídit úvěrová rizika a dodatečně posílit bezpečnost systému bankovních operací, rozhodla Centrální banka Bosny a Hercegoviny vytvořit „Rejstřík velkých dlužníků“, který eviduje právnické i fyzické osoby dlužící významné částky za nesplacené půjčky.

Nejvýznamnějším rysem vývoje v bankovním sektoru i v roce 2009 byl další růst a posilování pozic hlavních „hráčů“ a zostřování konkurenčního boje. V sektoru pokračovaly pozitivní tendence z minulého roku: stabilní růst aktiv, základního jmění bank, zlepšování ukazatelů ziskovosti a efektivity.

Komerční banky:

Komerční banky jsou v Bosně a Hercegovině registrovány podle entitních zákonů o bankách a jejich činnost kontrolují entitní Bankovní agentury. Ke konci roku 2011 působilo v Bosně a Hercegovině celkem 31 komerčních bank, z toho se sídlem ve Federaci BaH 21 a se sídlem v Republice srbské 10 bank.

Seznam komerčních bank ve FBaH: (stav k 31. 12. 2011):

• ABS Banka d.d. Sarajevo
• Bosna Bank International d.d. Sarajevo
• BOR Banka d.d. Sarajevo
• Razvojna banka Federacije BiH d. d. Sarajevo
• Investicijno-komercijalna banka dd Zenica
• FIMA banka d. d. Sarajevo
• ProCredit bank d.d. Sarajevo
• Privredna Banka Sarajevo d.d. Sarajevo
• Postbank d.d. Sarajevo
• Raiffeisen Bank d.d. Sarajevo
• Turkish Ziraat Bank Bosnia d.d.
• NLB Tuzlanska banka d.d. Tuzla
• Union Banka d.d. Sarajevo
• Intesa Sanpaolo banka d. d. Sarajevo
• Vakufska banka d.d. Sarajevo
• VolksbankBH d.d. Sarajevo
• Hypo Alpe Adria Bank d. d. Mostar
• Komercijalon-investiciona banka d. d. Velika Kladuša
• Hercegovačka banka d.d. Mostar
• Una banka d. d. Bihać
• UniCredit Bank d. d. Mostar
• Seznam bank v RS: (stav k 31. 12. 2011):
• Balkan Investment Bank a.d. Banja Luka
• Bobar banka a.d. Bijeljina
• Hypo Alpe-Adria Bank Banja Luka
• UniCredit bank a. d. Banja Luka
• Nova banka a. d. Banja Luka
• Pavlović International Bank a. d. Bijeljina
• NLB Razvojna banka AD Banja Luka
• Volksbank a.d . Banja Luka
• Komercijalna banka a.d. Banja Luka
• IFEK banka a. d. Banja Luka

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Nepřímé zdanění:

Od 1. 1. 2006 byl v Bosně a Hercegovině zaveden systém daně z přidané hodnoty (DPH bosensky PDV). Daň se vybírá ve všech fázích a stupních výrobního a oběžného cyklu v jednotné výši 17 % pro veškeré zboží i služby. V současné době probíhá odborná debata ohledně eventuálního rozdělení sazby na sníženou pro nezbytné životní potřeby (potraviny a ostatní) a plnou sazbu pro zbytek, případně zvýšení jednotné daně až na 24 %. Zvýšení jednotné daně je však ekonomickými analytiky i ekonomickými ministry odmítáno, neboť by to znamenalo útlum a podvázání ekonomického růstu a zvýšení již tak velké nezaměstnanosti včetně snížení životní úrovně obyvatel země.

Úplné znění Zákona o dani z přidané hodnoty je k dispozici na webové stránce Správy pro nepřímé zdaňování (v místních jazycích: Uprava za indirektno/neizravno oporezivanje, anglicky: Indirect Taxation Administration): www.uino.gov.ba.

Reforma přímých daní:

Zavedení daně z přidané hodnoty – DPH – (od 1. ledna 2006) představuje nejvýznamnější reformu fiskálního systému Bosny a Hercegoviny, která přinesla významné zvýšení přílivu prostředků do rozpočtů. Místní odpovědné úřady využívají příjmy ze zvýšeného výběru DPH ke snížení přímých daní. Tzv. „pracovní“ daně mají být harmonizovány, tj. sníženy, za účelem podpory vytváření nových pracovních míst v soukromém sektoru a k omezení současného velmi rozsáhlého neformálního sektoru v BaH (tj. „šedé ekonomiky“).

Daň z příjmů podniků je rovněž předmětem reformy. Očekává se, že by ve FBaH měla klesnout ze 30 % na 15 % a v RS naopak z 10 % vzrůst na 15 %.

Naplánována je i revize a harmonizace systému odvodů z mezd. V současnosti tyto platby do mimorozpočtových fondů (na důchody a invalidní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a v RS ještě i do tzv. „Dětského fondu“) v průměru dosahují cca 64 % čisté mzdy ve FBaH a cca 42 % čisté mzdy v RS.

Daňový systém, s výjimkou daně z přidané hodnoty (viz výše), je doposud v kompetenci entit. Obě entity, FBaH a RS, mají vlastní zákony, které upravují přímé daně a daňové sazby. Daňové sazby nejsou mezi FBaH a RS harmonizovány.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu