Bosna a Hercegovina: Investiční klima

© Zastupitelský úřad Sarajevo (Bosna a Hercegovina)

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Jedním ze základních předpokladů pro výraznější vstup zahraničního kapitálu bylo přijetí Zákona o zahraničních investicích. Přestože tento zákon patřil od začátku ke zdůrazňovaným prioritám, díky politickým neshodám se jej ve společných institucích dlouho nedařilo prosadit. Protože neexistence tohoto zákona by vážně ohrozila další postup rekonstrukce země, Vysoký představitel C. Westendorp rozhodl 11. 3. 1998 o jeho zavedení na základě svých zvláštních pravomocí. Zákon vstoupil v platnost uveřejněním ve Sbírce zákonů BaH (Službeni glasnik BaH) č. 4/98 dne 20. 3. 1998.

Zákon je velmi liberální a zaručuje zahraničním investorům v podstatě stejné podmínky jako domácím. Zaručen je volný transfer kapitálu v kterékoli valutě, zahraniční investice jsou osvobozeny od cla, daňové sazby jsou stejné jako pro domácí investory, umožněno je zaměstnávání zahraničních pracovníků apod. Jediné omezení se týká podniků, vyrábějících nebo obchodujících se zbraněmi, municí, výbušninami pro vojenské využití, vojenským zařízením a veřejným informováním, kde nesmí zahraniční podíl přesáhnout 49 %. Jednotlivé investice musí být registrovány jak u celostátních, tak u entitních orgánů.

Velkou překážkou pro rychlejší příliv zahraničního kapitálu do BaH je dosud značně pomalu probíhající privatizace, resp. její revize (zejména ve Federaci Bosny a Hercegoviny), stejně jako politická nestabilita, nejednotný a nepřehledný právní řád a velmi rozšířená korupce.

 

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Z dlouhodobého hlediska od roku 1994 je Rakousko tradičně největším zahraničním investorem v zemi, i když v roce 2011 ztratilo vedoucí pozici. V roce 2011 zaujímá první příčku Srbsko, které drží z dlouhodobého hlediska druhou pozici. V loňském roce Srbsko investovalo celých 63,6 mil. euro z celkových200,4 mil. EUR, které přišly do země. Investice Srbska jdou však prakticky výhradně do entity Republiky srbské v BA. Celkově BA v přílivu FDI zaostává za sousedními zeměmi, zejména pak za Chorvatskem a Srbskem, kam zahraniční investoři vkládají řádově o stovky milionů euro ročně více. Důvodem je nepříznivé tržní prostředí, komplikovaná politická struktura a nestabilní politická situace v zemi. 

Podle nejnovějších údajů Centrální banky BA přišlo do země od května 1994 do prosince 2010 celkem 4,9 mld. euro zahraničních investic, přičemž v roce 2011 zahraniční investoři vložili do země „pouhých“200,4 mil. EUR. Největším důkazem toho, do jaké míry BA zaostává za zeměmi západního Balkánu v přílivu FDI je porovnání s Chorvatskem, kam zahraniční investoři vložili v roce 2009 více než 2 mld. EUR, což je téměř polovina celkového množství investic, které přišly do BA v posledních 17 letech. Podobně žalostně vypadá porovnání ve srovnání se Srbskem, kam jen za posledních 5 let od roku 2007 dorazilo celkem 9 mld. euro zahraničních investic.

Tabulka 10 největších zahraničních investorů do BA za období 1994–2010 (v mil. EUR)

AT

SRB

CRO

SI

RU

D

CH

NL

TR

IT

ostatní

960

878

690

546

466

285

264

144

131

120

396

Největších 10 investic v BA do konce roku 2010

  • Telekom Srbija A.D. Beograd – Srbsko
  • Ukio Banko Investicione Grupe – Litva
  • ArcelorMittal Holding AG – Švýcarsko
  • OAD Neftegazovaja Obnov. Korp. Moskva – Rusko
  • Hypo Alpe-Adria Bank AG – Rakousko
  • HT – Hrvatski Telekom and HT – Hrvatske Pošte – Chorvatsko
  • Zagrebačka banka and others – Chorvatsko, Rakousko, USA, Itálie a Španělsko
  • Kastamonu Entegre Agac Sanaci ve Tic. – Turecko
  • LIVAR d.d., Ivančna Gorila – Slovinsko
  • Samer Zement Holding AG – Rakousko
Tabulka 5 největších zahraničních investorů do BA v roce 2011 (v mil. EUR)

Srbsko*

Lucembursko

Holandsko

Saúdská Arábie

Turecko

63,6

36,6

32

13,5

12,6

*(pozn.: samozřejmě, že prakticky veškeré srbské investice jsou směrovány do entity Republiky srbské v BA a tvoří ji hlavně „Delta Maxi“ – „Delta Real Estate“ Banja Luka uloženo25 mil. EUR, „Swisslion“ Takovo v Trebinji – uloženo15 mil. EUR, „Mercators“ Novi Sad – uloženo13,5 mil. EUR a „Hemofarm“ Vršic – uloženo v Banja Luce4,5 mil. EUR).

Zajímavá je rovněž skutečnost, že Rakousko, tradičně dlouholetý největší zahraniční investor v BA, se v roce 2011 nedostalo ani mezi prvních 5 největších investorů, což svědčí o snížení zájmu této země o bh trh. V roce 2011 došlo naopak ke snížení rakouských investic o80,3 mil. EUR, vzhledem k finančním problémům rakouské banky „Hypo Alpe-Adria Bank“ v RS resp. Banja Luce.

Ačkoliv státní instituce BA neustále deklarují snahy o zlepšení obchodního a tržního prostředí s cílem zvýšit příliv FDI, výsledky těchto deklarací nejsou zatím patrné. Na zvýšený příliv FDI do země by samozřejmě měl pozitivní vliv přinejmenším pokrok BA na cestě do EU nebo NATO. Je zřejmé, že doba, kdy zahraniční investoři vkládali svůj kapitál do BA více méně ze sentimentálních a humanitárních důvodů po válce, je nenávratně pryč. V současné době je otázka přílivu FDI čistě otázkou kalkulace investorů a příznivého tržního a obchodního prostředí. V tomto ohledu si bohužel BA stojí ve srovnání, nejenom se zeměmi západní a střední Evropy, ale bohužel i zeměmi západního Balkánu velice špatně.

V poslední zprávě Světové banky tzv. „Doing Business 2011“ byla BA zařazena na neslavné 125. místo ze 183 zemí světa, které byly hodnoceny. Varovným signálem pro BA je skutečnost, že situace se v tomto ohledu nezlepšuje, ale naopak zhoršuje, neboť BA se umístila ještě v roce 2009 na 119. místě a v roce 2010 na 116. místě. V kategorii rychlosti zahájení činnosti firmy skončila např. na 162. místě, v kategorii doby nutné pro získání stavebního povolení se umístila na 163. místě (nutných 33 dnů), v kategorii registrace nemovitosti na 100. místě, v kategorii získání bankovního úvěru na 67. místě, v kategorii ochrany investora na 97. místě, v kategorii úhrad daní na 97. místě, v kategorii získání napojení na elektrickou síť na 157. místě (nutných 125 dnů). BA byla ohodnocena jako nejhorší v regionu: 8 míst za Kosovem a dokonce 103 míst za Makedonií. Podmínky pro obchodování v BA jsou v každém případě ve srovnání se sousedy nepříznivé a komplikované. Přebujelá administrativa je až příliš rozsáhlá, vyžaduje se předložení velmi mnoha dokumentů a dokladů, což zvyšuje finanční náročnost při zahájení živnosti nebo založení firmy.

 

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

V srpnu 2001 proběhlo oficiální otevření bh českého společného podniku TMD-AGS na výrobu malé zemědělské techniky. Podíl českého kapitálu činí 51 %.

Společnost ŽS Brno vstoupila do společnosti Remont pruga, d.d. Sarajevo odkupem 51% podílu v podniku. Podpisem smlouvy s Agenturou pro privatizaci FBaH se ŽS Brno zavázala k dalším investicím do podniku s cílem zkvalitnění prací na modernizaci a rekonstrukci železničních tratí v BaH.  

 

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

BaH není a pravděpodobně v několika nejbližších letech ještě nebude ekonomicky stabilizovanou zemí. Rekonstrukce hospodářství BaH postupuje pomaleji než se očekávalo. BaH není ani dnes, více než deset let po ukončení občanské války, schopna samostatné existence bez výrazné pomoci mezinárodního společenství.

Provázanost politických struktur s hospodářskou sférou je všudypřítomným úkazem, přetrvávajícím ještě z dob tzv. jugoslávského socialismu. Úplatkářství a protekce dosahují velkých rozměrů, na což poukazují i četní mezinárodní představitelé. Stále se zvyšuje podíl obyvatel, zejména v řadách mladých lidí, kteří pro sebe v BaH nevidí perspektivu. Nedostatek specialistů (kteří v průběhu války odešli a pravděpodobně se nehodlají vrátit) je zvláště citlivý v průmyslu.

Venkov je vylidněn a zemědělství, až na nepatrné výjimky, skomírá. Proces odminování bude probíhat ještě dlouhou řadu let.

Z hlediska ČR se jako nejperspektivnější oblasti pro případné investice jeví energetika, dopravní infrastruktura, dřevozpracující průmysl, komunální vybavenost – skládky odpadů, obecně ekologická zařízení, čističky odpadních vod. ČR má v mnoha oborech v BaH tradici, na kterou je možno navázat.

Celostátní (velmi agilní a ambiciozní) Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny FIPA (Foreign Investement Promotion Agency of Bosnia and Herzegovina) – www.fipa.gov.ba - jejímž sloganem je: „Teď je čas pro Bosnu a Hercegovinu“, doporučuje a prosazuje ve styku s potenciálními investory jako atraktivní tyto oblasti podnikání:

  • autosoučástky
  • turistika
  • zemědělství a (navazující) potravinářský (zpracovatelský) průmysl
  • informační technologie
  • dřevařský průmysl
  • infrastruktura
  • kovoprůmysl
  • energetika

Privatizace:

Privatizace v BaH trpí značným stupněm decentralizace. Obě entity BaH mají (samozřejmě) vlastní privatizační agentury (+ Distrikt Brčko); nedosti na tom: ve FBaH existuje 10 privatizačních agentur na kantonální úrovni, což brání efektivnímu řízení privatizačního procesu.

V Bosně a Hercegovině tak probíhají paralelně tři privatizační procesy; v každé ze dvou entit samostatně podle vlastního zákona (i „zákonitostí“), a též v Distriktu Brčko.

V Republice srbské od zahájení privatizačního procesu předalo Privatizační agentuře své programy cca 1.100 podniků. V „malé“ privatizaci (do hodnoty 300.000 konvertibilních marek) se uplatňuje model kuponové privatizace, strategické podniky jsou nejprve restrukturalizovány a pak nabízeny zájemcům. Celkem bylo již odhadem privatizováno cca 65% státního majetku. Vláda RS ve svém plánu privatizace v roce 2006 nabídla Telekom Srpske a skupinu zpracovávající ropu „Naftna Industrija RS“; restrukturalizace byla administrativně zahájena v podnicích Elektroprivreda RS, Željeznice RS a Srpske šume.

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny probíhá privatizace v zásadě formou tendrů či prostřednictvím veřejného úpisu akcií, kterou vedení tamější Privatizační agentury nepovažuje za vhodnou reálnou formu, neboť preferuje politické cíle. Ve Federaci BaH byla provedena decentralizace privatizace – vedle federální agentury existuje ještě 10 dalších kantonálních privatizačních agentur. Neexistuje koordinace účastníků privatizace, nabídka privatizovaných firem je nekonkurenční. Pouze cca 10 % privatizovaných firem bylo prodáno zahraničnímu kapitálu.

Plán privatizace ve FBaH:

Plán privatizace je velmi ambiciózní – zahrnuje některé větší komplexy a klade si za cíl zprivatizovat veškeré zbývající podniky v kompetenci kantonálních agentur pro privatizaci. V kompetenci entitní privatizační agentury se nachází asi dvě desítky velkých podniků. Entitní agentura pro privatizaci ve FBaH bude v roce 2011 i v budoucnu spolupracovat s mezinárodními organizacemi jakou jsou USAID a GTZ. Podrobnější informace o plánovaných privatizacích v BaH lze najít na internetových stránkách agentury www.apf.com.ba. 

Plán privatizace v Republice srbské:

Informaci o stavu privatizace v RS a o plánu privatizací na rok 2010 lze nalézt na internetových stránkách: www.rsprivatizacija.com. Pro eventuální české zájemce o investice do RS při jejich rozhodování pomohou pravidelně zveřejňované tzv. Ekonomické monitory na webových stránkách Investiční a rozvojové banky RS na adrese: www.net/doc/Updload/monitor05_eng.pdf.  

Mezinárodní společenství výrazně přispělo ke zlepšení každodenních podmínek nebo k odstranění těch bariér, které bránily investicím a legálním podnikatelským aktivitám. Většina podnikatelů se pohybuje v mikroekonomické sféře. To znamená, že jejich problémy spočívají v možnosti nabytí registrace a dokumentů od řady státních institucí, v jednáních se soudy, v překonávání překážek při dovozu zboží a proclívání, v obtížném hledání odpovídajících bankovních služeb a v problematické orientaci ve složitém systému kontrol a nařízení.

 

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

V BaH i nadále existuje poměrně vysoké riziko k investování:

  • právní nejistota – věřitelé nejsou chráněni v konkurzním řízení
  • sociální tenze
  • neodpovídající daňová, fiskální a celní politika
  • rozšířená korupce a šedá ekonomika
  • zákonná regulativa dosud není harmonizována se standardy EU
  • četné administrativní překážky pro business
  • pozemkové knihy neexistují nebo jsou v nevyhovujícím stavu
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter