- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Česká republika se pokusila ihned po ukončení (občanské) války v Bosně a Hercegovině v první polovině 90. let 20. století navázat na vzájemné dobré vztahy z předválečného období. Na jaře 1996 byl v Sarajevu otevřen český zastupitelský úřad.
Jedním z jeho prioritních úkolů byla pomoc českým obchodním a výrobním subjektům při pronikání na bosenský trh. Přes stále přetrvávající problémy (nedostatek kvalitních informací o bh ekonomice, nedostatek volného kapitálu) se daří každoročně český export do BaH zvyšovat a obchodní saldo zůstává nadále vysoce aktivní ve prospěch ČR.
7.1. Smluvní základna
Dne 22. 5. 1998 byla podepsána první bilaterální smlouva mezi ČR a BaH – obchodní dohoda. Dohoda vstoupila v platnost 11. 10. 2001 a byla zveřejněna ve Sbírce zákonů BaH a Sbírce mezinárodních smluv ČR. Její obsah je však neslučitelný se závazky ČR vůči EU, a proto byla její platnost ukončena dohodou stran k 1. 5. 2004. Totéž se týká i následujících smluv: Obchodní a plavební smlouva mezi Republikou Československou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 14. 11. 1928 a Ujednání o spolupráci při odhalování případů porušování celních a devizových předpisů mezi ČSSR a SFRJ ze dne 12. 11. 1976. Platnost dalších smluvních dokumentů byla ukončena z téhož důvodu k 1. 5. 2004 jednostrannou výpovědí ze strany ČR. Týká se to: Ujednání o poštovních a telekomunikačních službách mezi ČSSR a SFRJ ze dne 24. 10. 1975, Dodatkové dohody ze dne 10. 4. 1948 k výše zmíněné Obchodní a plavební smlouvě z 14. 11. 1928, Dohody mezi vládou ČSR a vládou FLRJ o spolupráci ve veterinární oblasti ze dne 21. 6. 1957 a Dohody mezi Československou socialistickou republikou a vládou Socialistické republiky Jugoslávie o spolupráci na úseku veterinárním ze dne 16. 6. 1965.
V únoru a březnu 2007 proběhla v Praze a Sarajevu dvě kola expertních jednání o sukcesi do smluv uzavřených právními předchůdci ČR a BaH v letech 1936–1992. Platnost dvaceti smluv byla sukcesí potvrzena, u šesti smluv byla jejich platnost sukcesí ukončena a u deseti smluvních dokumentů bylo oboustranně konstatováno, že již byla jejich platnost ukončena dříve dohodou stran, nebo byly oboustranně považovány za ukončené splněním, nebo byly lokalizovány mimo dnešní území ČR a BaH, případně že nešlo stricto sensu o mezinárodní smlouvy.
Dohoda mezi ČR a BaH o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsána v Praze 22. listopadu 2007. Dohoda vstoupila v platnosti dne 12. května 2010.
Protokol o dodatku k Dohodě o podpoře a ochraně investic byl podepsán 17. 4. 2002 v Sarajevu. Protokol vstoupil v platnost 3. června 2010. Původní Dohoda o podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost na základě vzájemné notifikace dne 30. 5. 2004.
Česká strana se rovněž snaží řešit problém dluhu z dob bývalé SFRJ, zatím ovšem bezúspěšně. Bh strana vyjádřila také zájem uzavřít novou dohodu o spolupráci v dopravě, dohodu o spolupráci v celních otázkách, dohodu o sociálním pojištění (v současné době české MPSV vyvinulo přes ZÚ iniciativu vůči bh straně k podpisu nové dohody, k prvnímu kolu jednání dojde v dubnu 2011 v Praze.
Rovněž se uvažuje o nové dohodě o spolupráci v rostlinolékařské oblasti a v oblasti veterinární, avšak příprava jednání na expertní úrovni se zpožďuje jednak pro nevyjasněnost kompetencí na bh straně, jednak i proto, že probíhá příprava regulace těchto oblastí na úrovni EU.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|---|---|---|---|---|---|
|
Vývoz z ČR |
117 360 |
133 751 |
105 495 |
122 868 |
143 415 |
|
Dovoz do ČR |
33 378 |
34 910 |
27 094 |
37 867 |
59 254 |
|
Obrat |
150 738 |
168 661 |
132 592 |
160 735 |
202 669 |
|
Saldo |
+83 982 |
+98 841 |
+78 398 |
+85 001 |
84 161 |
Údaje v tis. EUR
Podle českých statistik se zahraničně obchodní obrat mezi ČR a BA za období leden 2012 zvýšil o 21,7 % na 13,159 mil. EUR, přičemž hlavní podíl na zvýšení obratu má především zvýšený dovoz z BA, který vzrostl za toto období o 150,9 % na 4,552 mil. EUR oproti srovnatelnému období roku 2011. Rovněž český vývoz zaznamenal růst o 10,4 % na 8,607 mil. EUR. I v lednu 2012 má ČR aktivní saldo obchodní bilance ve výši 4,055 mil. EUR.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Vývoz z České republiky do Bosny a Hercegoviny dosáhl za rok 2011 nominální hodnoty 143 415 tisíc EUR a v porovnání se stejným obdobím roku 2010 se zvýšil o 10,7 %. Ve struktuře vývozu dominovaly auta, reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické, pneumatiky, dřevěná celulóza, papír, sklo, plastické hmoty, živá zvířata, dopravní prostředky (železniční a tramvajové vozy), mycí a saponátové prostředky, ocelářské výrobky a přístroje pro elektronický záznam a reprodukci zvuku a TV obrazu.
Dovoz do České republiky z Bosny a Hercegoviny dosáhl v témže období nominální hodnoty 59 254 tis. EUR a v porovnání se stejným obdobím roku 2010 došlo ke zvýšení o celých 54,7 %. Rozhodující položkou i nadále byly (aglomerované) koncentráty železné rudy, šroty barevných kovů, elektřina. V souvztažnosti k vývozům železářského a ocelářského sortimentu z ČR se jedná o výměnu v rámci skupiny Mittal. Významnější importní artikly představovala statistická skupina „reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické“; dále (též tradičně) olejové a palivové autofiltry; nově pak obuv, kůže, nábytek, hračky, farmaceutické položky, papír a karton, chemické výrobky atd.
Obrat vzájemné zahraničně-obchodní výměny mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou se v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 se zvýšil o 25,7 % (v nominálním vyjádření o 41 463 tisíc EUR). Vysoké aktivní saldo České republiky ve vzájemné výměně s Bosnou a Hercegovinou zůstává i nadále problémem vzájemné výměny zboží. Saldo dosáhlo hodnoty 84 161 EUR.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
BaH je dovozním trhem. Trvale existují možnosti pro český export. Mezi obory, ve kterých se podařilo českým exportérům prosadit a udržet se na bh trhu, patří strojírenství zejména ze sektoru energetiky, důlní zařízení a stroje, tramvaje, osobní automobily, těžká metalurgie, některé druhy výrobků chemického průmyslu a potraviny.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- Společnost TMD-AGS realizovala investiční projekt a provozuje továrnu na výrobu malé zemědělské techniky. Podíl českého kapitálu činí 51 %.
- Společnost PRO.MED.CS přes vlastní zastoupení v Sarajevu dováží léky.
- V Sarajevu působí pobočka společnosti GEOTEST Brno, která se věnuje jednak projektům ZRS, jednak geologickému průzkumu v BaH.
- V Bosně a Hercegovině (v obou entitách) působí menší počet firem, které jsou v zásadě dceřinými společnostmi subjektů registrovaných v ČR. Jedná se zejména o (většinou obchodní) pobočky, které si zřizují ve své vlasti (i bývalí) občané BaH, kteří (většinou v době válečného konfliktu v BaH v letech 1992–1995) uprchli/přesídlili do ČR.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
S postupující liberalizací hospodářského prostředí se trh BaH stále více stává trhem cenovým. České zboží odpovídá kvalitou zdejším potřebám a je v mnoha případech cenově výhodnější. Jistou nekvantifikovatelnou komparativní výhodou pro zboží české provenience je pokračující afinita všech zdejších etnik k České republice obecně, potažmo k jejím produktům. Tento jev přešel do bh prostředí ještě z dob existence SFRJ, možná však již i z dřívějších dob. Totiž již v éře c.k. mocnářství český živel (střední, zejména úřednický stav) vytvářel pro toto soustátí v BaH vůbec první organizační struktury tehdy moderního, mj. ekonomického, systému.
Zájem o výrobní kooperaci je z bh strany víceméně verbálního charakteru. Bosenský subjekt zpravidla nabízí pro vzájemnou kooperaci výrobní prostory (strojní zařízení i budovy, většinou válkou poničené) a tzv. „levnou pracovní sílu“ (při průměrném měsíčním platu v BaH cca 800 KM). Od partnera očekává vložení kapitálu na znovuzavedení výroby, vybavení a modernizaci strojového parku a organizaci zahraničního obchodu (tzn. nalézt exportní odbytové možnosti).
V roce 2011 evidoval ZÚ v Sarajevu písemné a telefonické dotazy na zboží, služby i na možnosti vyšších forem hospodářské spolupráce mezi ČR a BaH. Poptávky se týkaly následujících komodit: ruční nářadí, traktory, el. motory, ICT a telekomunikace, zemědělské komodity, kůže, nemocniční zařízení, léky, maso, pivo aj.; a rovněž možnosti přepravy, právních informací, vymáhání pohledávek, možností prezentace zboží v ČR či účasti na veletrzích.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Již od roku 2006 dochází ke změnám v systému ZRS, a to jak metodicky, tak v teritoriální orientaci. Vláda ČR definovala svým usnesením č. 302 ze dne 31. 3. 2004 BaH jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci.
V letech 2006–2010 bylo v rámci rozvojové spolupráce průměrně poskytováno BaH více než 2 mil. EUR ročně. Z toho 65 % připadalo na výrobní sektory, 20 % na sociální infrastrukturu a služby, 15 % na hospodářskou infrastrukturu a služeb a 5 mil. CZK bylo věnováno na ochranu životního prostředí. Hlavní pozornost byla přitom věnována oblastem zemědělství, životního prostředí, dopravní infrastruktury a zdravotnictví.
Zařazení BaH mezi prioritní země ZRS bylo potvrzeno rovněž v nové Koncepci ZRS na období 2010–2017 (schválena usnesením vlády č. 366 ze dne 24. 5. 2010), která řadí BaH mezi pět prioritních zemí ZRS ČR z následujících důvodů:
- potřebnost rozvojové spolupráce
- dlouholetá tradice silných hospodářských, politických a kulturních vazeb mezi českými zeměmi a BaH
- mimořádně silná tradice rozvojové spolupráce s ČR
- význam hospodářského a sociálního rozvoje Bosny a Hercegoviny pro stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy
- vysoký potenciál vedlejších přínosů rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů).
Na základě zmíněné Koncepce by projekty v BaH měly být v tomto období soustředěny na oblasti životního prostředí, zemědělství, energetiky, zdravotnictví a posilování veřejné správy a občanské společnosti. Důraz bude kladen na předávání zkušeností a poskytování pomoci při tvorbě kapacit pro přístupová jednání a následné členství v EU, přizpůsobování legislativy a technickou pomoc. Finanční rámec by měl být obdobný jako v předchozích letech, v závislosti na celkové sumě prostředků na ZRS.
ZRS ČR s BaH se odvíjí na základě bilaterálního Programu ZRS ČR s BaH, který byl schválen v r. 2011, a v praxi má v současnosti čtyři různé podoby:
- projekty tzv. „velké“ rozvojové spolupráce (komplexnější víceleté projekty, jejichž koordinátorem je Česká rozvojová agentura)
- tzv. malé lokální projekty (jednoleté projekty menších rozvojových intervencí, o jejichž výběru rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí ČR, resp. velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině)
- tzv. transformační projekty (jedno- i víceleté projekty, realizované v rámci programu Transition, který koordinuje Odbor lidských práv a transformační politiky Ministerstva zahraničních věcí ČR)
- stipendijní programy (zprostředkování bezplatného vysokoškolského studia v České republice pro bosenské studenty)
V průběhu roku 2011 ČR prostřednictvím čtyř výše uvedených forem v BaH realizovala rozvojovou pomoc ve výši celkem cca 5 575 877 EUR, z toho cca 2 190 000 EUR činilo šest nově započatých projektů „velké“ rozvojové spolupráce a cca 60 700 EUR tvořily malé lokální projekty.
Česká republika je v rámci Bosny a Hercegoviny vnímána jako významný a stabilní partner rozvojové spolupráce, jehož přínos je vnímán především v rovině kulturně-historické blízkosti, zkušenosti s úspěšnou společensko-ekonomickou transformací a procesem integrace do EU.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Bilanci výměny služeb ČNB na straně české, ani CBBiH na straně bosenské nesleduje a celková čísla nejsou bohužel zveřejňována.
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Vývoz z ČR:
- Doprava – z toho:
- letecká
- silniční nákladní
- železniční nákladní
- Cestovní ruch
- Ostatní – služby obchodní povahy
Dovoz do ČR:
- Ostatní – služby obchodní povahy (odborné technické)
- Ostatní – služby v oblasti spojů
- Doprava – silniční osobní
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium:
- Česká finanční poradenská společnost Advanced Risk Management projevila v poslední době zájem o poradenství pro místní bankovní sféru v podobě pořádání seminářů a prezentací. Rovněž česká pobočka pojišťovny Allianz nabízí své služby na místním trhu, zejména pak u českých podnikatelských subjektů přítomných na trhu.
Vyhodnocení poptávky po českých službách:
OEÚ ZÚ Sarajevo neeviduje žádné poptávky po českých službách.
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh:
Neexistující nebo nedokončený a (celostátně) nejednotný legislativní rámec zejména u finančních služeb.
Perspektivy českých firem v oblasti služeb:
Perspektivní obory služeb pro české firmy: cestovní ruch, doprava, finanční služby – pojišťovnictví, leasing.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Autoři neuvádějí.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)