Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Rozpad Jugoslávie provázela v letech 1992 až 1995 válka v Bosně a Hercegovině. Podle nejnovějších údajů bylo zabito 100 tis. osob, z toho 60 tis. vojáků a 40 tis. civilistů, 65 tis. Bosňáků, 25 tis. Srbů a 8 tis. Chorvatů nebo ostatních. Ze svých domovů uprchlo do zahraničí nebo v rámci BaH asi2,2 mil. osob (UNHCR). Do dnešního dne se vrátilo1,027 mil.osob a v BaH žije 125 tis. osob uprchlíků nebo vysídlených osob. Většina z těch, kteří se vrátili, nebo byli umístěni do tzv. kolektivních center (7,5 tis.), žije ve velmi těžkých podmínkách (bez elektřiny, asi jen 1 % z nich má práci, atd.).

Uspořádání BaH je definováno Daytonskou mírovou dohodou, která vychází z principu etnicity (tj. garantované rovnováhy národnostního zastoupení ve všech rozhodujících institucích). Jako garant míru byla ustavena Rada pro zavedení míru (Peace Implementation Council, PIC), složená z 55 zemí (včetně ČR). Výkonným nástrojem PIC je Řídící výbor (Steering Board, SB PIC), jemuž předsedá Vysoký představitel (HR) a jehož dalšími členy jsou Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Rusko, Spojené státy americké, Velká Británie, Evropská unie (reprezentovaná Evropskou komisí a Evropskou službou pro vnější činnost) a Organizace islámské konference (zastoupená Tureckem). HR má nejvyšší výkonnou a legislativní pravomoc (tzv. bonnské pravomoci) v případech, kdy bosenští představitelé jednají v rozporu s Daytonskou dohodou. Na postu HR se dosud vystřídalo sedm osob, nyní je obsazen rakouským diplomatem Valentinem Inzkem. Plánem SB PIC je Úřad vysokého představitele (OHR) uzavřít a jeho modifikované pravomoci přenést částečně na místní zastoupení Evropské unie (jež představuje Delegace EU, kombinovaná s úřadem Zvláštního představitele EU pro BA), především však na samotné instituce BaH. Pro uzavření OHR byly stanoveny následující podmínky (tzv. 5 cílů + 2 podmínky):

5 cílů:

• vyřešení otázky nemovitostí v majetku státu (rozdělení mezi státní a nižší úrovně),
• vyřešení otázky vojenských nemovitostí,
• zavedení konečného arbitrážního rozhodnutí o Distriktu Brčko,
• dosažení fiskální udržitelnosti (ustavení fiskální rady a dohoda o stálém koeficientu rozdělení prostředků z nepřímého zdanění),
• zajištění vlády zákona (přijetí strategie pro válečné zločiny, zákona o cizincích a azylu a strategie pro reformu resortu spravedlnosti),

2 podmínky:

• podepsání Stabilizační a asociační dohody s Evropskou unií,
• taková situace v BaH, která je v souladu s Daytonskou dohodou

Tyto cíle a podmínky však doposud nebyly ještě splněny a OHR tak v zemi i nadále zůstává.

BaH tvoří dva územní celky, tzv. entity – Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS). Obě mají vlastního prezidenta, viceprezidenty, vládu, parlament, policii, soudy a další instituce. FBaH je dále rozdělena do deseti kantonů s decentralizovanými pravomocemi, RS má naopak centralizované uspořádání. Samostatným celkem je Distrikt Brčko. Hlavními celostátními institucemi jsou tříčlenné Předsednictvo BaH (kolektivní hlava státu), tvořené po jednom zástupci Bosňáků, Srbů a Chorvatů, kteří se v čele po osmi měsících střídají ve funkci předsedávajícího Předsednictva, dále dvoukomorový Parlament BaH a Rada ministrů BaH (vláda) s devíti ministerstvy (zahraničí, bezpečnosti, obrany, financí, spravedlnosti, zahraničního obchodu, pro lidská práva a uprchlíky, dopravy a komunikací, pro občanské záležitosti). V obou sněmovnách Parlamentu BaH jsou zastoupeny dvě třetiny poslanců z FBaH a třetina z RS. Volební systém stanoví konání všeobecných parlamentních voleb ve čtyřletém intervalu. Rovněž tak ve čtyřletých intervalech se konají místní (obecní) volby do samospráv (tzv. opštin), což zahrnuje také volby v Distriktu Brčko a do městských zastupitelstev dvou statutárních měst (Sarajevo a Mostar).

Stranický systém v BaH se vyznačuje tím, že se politické strany vůči sobě nevymezují umístěním v rámci klasického levo-pravého politického spektra. Základním rozlišením je jejich postoj k samotné existenci a státoprávnímu uspořádání země, jakož i k roli jednotlivých bosensko-hercegovských konstitutivních národů v ní. Většina politických stran ať již skrytě nebo otevřeně reprezentuje pouze parciální zájmy jednoho ze tří těchto národů. Tyto strany jsou označovány za národnostně orientované či nacionalistické.

Dne 3. 10. 2010 se uskutečnily zatím poslední všeobecné parlamentní volby. Občané BaH volili své zástupce v Předsednictvu BaH, dolní komoře Parlamentu BaH, dále prezidenta a dva viceprezidenty RS, parlament RS, dolní komoru Parlamentu FBaH a parlamenty každého z deseti kantonů FBaH. Dle závěrů mise ODIHR byly tyto volby obecně v souladu s principy OBSE a Rady Evropy a s mezinárodními standardy pro demokratické volby, i když určité oblasti vyžadují zlepšení. Celkově volební účast přesáhla 56 %.

Proces povolebního formování celostátních orgánů se však velmi rychle zkomplikoval. Hned po volbách bylo sice ustaveno Předsednictvo, vedení a orgány obou komor parlamentu se však podařilo ustavit až po devíti měsících. Nejdéle trvalo zformování celostátní vlády (Rady ministrů), která byla jmenována až 10. 2. 2012, tj. po 495 dnech od voleb.

Ve Federaci BaH došlo po volbách ke sporu mezi šesti klíčovými politickými stranami o složení koaliční vlády. Spor byl většinou bosensko-chorvatského obyvatelstva vnímán jako národnostní, odrážející slabší pozici bosenských Chorvatů ve Federaci BaH. Výsledkem tohoto konfliktu je hluboká nedůvěra mezi dvěma nejsilnějšími bosensko-chorvatskými politickými stranami na straně jedné a nově zformovanou vládou Federace BaH na straně druhé, díky němuž doposud jeden z deseti kantonů Federace BA ani po roce a půl od voleb nemá kantonální vládu. Obě strany navíc zpochybňují legitimitu nově zvolených institucí Federace BaH, což klade překážky spolupráci mezi některými kantony a federální vládou.

V Republice srbské v BA byly naopak vzhledem k jejímu národnostně homogennímu a centralizovanému charakteru instituce zformovány bez větších problémů. Do funkce nastoupil nově zvolený prezident a dva viceprezidenti, bylo ustaveno Národní shromáždění (parlament) i vláda.

 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu je podle ústavy tříčlenné Předsednictvo BaH s rotující funkcí předsedajícího (v intervalu 8 měsíců). Mandát předsednictva je na čtyřleté období.

Současné složení (volební období 2010–2014) v pořadí rotace:

• Bakir Izetbegović (Bosňák, SDA, předsedající Předsednictva od března 2012)
• Nebojša Radmanović (Srb, SNSD)
• Željko Komšić (Chorvat, SDP)

 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Rada ministrů (ústřední vláda s celostátní působností)

Stávající Rada ministrů byla jmenována 10. 2. 2012, tj. po téměř roce a půl od posledních všeobecných voleb, a to v důsledku hlubokých neshod šesti nejvýznamnějších BaH politických stran o podobě a způsobu fungování BaH jako státu.

Jméno	Funkce	Politická příslušnost
Vjekoslav Bevanda	předsedající	HDZBiH
Nikola Špirić	místopředsedající a ministr financí a trezoru	SNSD
Zlatko Lagumdžija	místopředsedající a ministr zahraničních věcí	SDP
Sadik Ahmetović	ministr bezpečnosti	SDA
Mirko Šarović	ministr zahr. obchodu a ekonomických vztahů	SDS
Damir Hadžić	ministr komunikací a dopravy	SDP
Sredoje Nović	ministr pro občanské záležitosti	SNSD
Damir Ljubić	ministr pro lidská práva a uprchlíky	HDZ1990
Bariša Čolak	ministr spravedlnosti	HDZBiH
Muhamed Ibrahimović	ministr obrany	SDA

Vláda FBaH:

Legitimita vlády Federace BaH je v současnosti zpochybňována dvěma největšími chorvatskými stranami, ale také některými politickými představiteli z Republiky srbské. Podle výkladu Úřadu vysokého představitele (OHR) je nicméně nově zvolená federální vláda legální.

Jméno	Funkce	Politická příslušnost
Nermin Nikšić	premiér	SDP
Jerko Ivanković-Lijanović	místopředseda vlády a ministr zemědělství, vodohospodářství a lesnictví	NSRzB
Desnica Radivojević	místopředseda vlády a ministr urbanistiky	SDA
Predrag Kurteš	ministr vnitra	SDP
Zoran Mikulić	ministr spravedlnosti	SDP
Ante Krajina	ministr financí	HSPBiH
Erdal Trhulj	ministr energetiky, těžby a průmyslu	SDA
Enver Bijedić	ministr dopravy a komunikací	SDP
Vjekoslav Čamber	ministr práce a sociální politiky	HSPBiH
Adil Osmanović	ministr vysídlených osob a uprchlíků	SDA
Zukan Helez	ministr pro otázky válečných veteránů a invalidů obranně-osvobozenecké války	SDP
Rusmir Mesihović	ministr zdravotnictví	SDP
Damir Mašić	ministr školství a vědy	SDP
Salmir Kaplan	ministr kultury a sportu	SDA
Milorad Bahilj	ministr obchodu	NSRzB
Sanjin Halimović	ministr rozvoje, podnikání a řemesel	SDA
Branka Ðurić	ministryně životního prostředí a cestovního ruchu	SDP

• Prezident FBaH: Živko Budimir (Chorvat, HSPBiH)
• Viceprezidenti FBaH: Mirsad Kebo (Bosňák, SDA), Svetozar Pudarić (Srb, SDP)

Vláda RS:

Jméno	Funkce	Politická příslušnost
Aleksandar Džombić	premiér	SNSD
Džerard Selman	místopředseda vlády a ministr spravedlnosti	SNSD
Anton Kasipović	ministr školství a kultury	SNSD
Željka Cvijanović	ministryně pro ekonomické vztahy a reg. spolupráci	SNSD
Zoran Tegeltija	ministr financí	SNSD
Stanislav Čađo	ministr vnitra	SNSD
Lejla Rešić	ministryně správy a místní samosprávy	DNS
Petar Đokić	ministr práce a péče o válečné veterány a invalidy	SP
Gorana Zlatković	ministryně obchodu a cestovního ruchu	SP
Željko Kovačević	ministr průmyslu, energetiky a těžby	SNSD
Nedeljko Čubrilović	ministr dopravy a komunikací	DNS
Miroslav Milovanović	ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství	SNSD
Srebrenka Golić	ministryně pro urbanistiku, stavebnictví a životní prostředí	SNSD
Davor Čordaš	ministr pro uprchlíky a vysídlené osoby	HDZBiH
Ranko Škrbić	ministr zdravotnictví a sociální péče	SNSD
Jasmin Komić	ministr vědy a technologie	bezpartijní
Nada Tešanović	ministryně pro rodinu, mládež a sport	SNSD

• Prezident RS: Milorad Dodik (Srb, SNSD)
• Viceprezidenti RS: Enes Suljkanović (Bosňák, SDP), Emil Vlajki (Chorvat, NDS)

Politické strany zmíněné v textu:

• DNS – Demokratický lidový svaz (srbská)
• HDZ1990 – Chorvatské demokratické společenství 1990 (chorvatská)
• HDZBiH – Chorvatské demokratické společenství BaH (chorvatská)
• HSPBiH – Chorvatská strana práva BaH (chorvatská)
• NDS – Lidový demokratický svaz (srbská)
• NSRzB – Lidová strana prací k blahobytu (většinově chorvatská)
• SBiH – Strana pro Bosnu a Hercegovinu (bosňácká)
• SDA – Strana demokratické akce (bosňácká)
• SDP – Sociálnědemokratická strana (multietnická, nejvýznamnější část voličské základny tvoří Bosňáci a osoby neřadící se ani k jednomu ze tří BaH konstitutivních národů)
• SNSD – Svaz nezávislých sociálních demokratů (srbská)
• SP – Socialistická strana (srbská)

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu