Bosna a Hercegovina: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Sarajevo (Bosna a Hercegovina)

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Hlavním zahraničněpolitickým cílem BaH je členství v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO). Členství v NATO však (narozdíl od členství v EU) nemá jednoznačnou podporu celého politického spektra BaH a rovněž podpora veřejnosti je v této otázce menší.

Evropská unie. BaH v integračním procesu zaostává za ostatními zeměmi regionu (s výjimkou Kosova) v důsledku pomalého pokroku v reformách. V červnu 2008 podepsaly EU a BaH stabilizační a asociační dohodu (SAD), jejíž vstup v platnost však EU odkládá, protože jinak by vzhledem k neplnění podmínek ze strany BaH musela být ihned po vstupu v platnost automaticky suspendována. V mezidobí platí tzv. Prozatimní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech, která zahrnuje pouze vybrané aspekty SAD. BaH má zájem předat žádost o členství v EU, Rada EU však jako podmínku k podání žádosti stanovila schválení zákona o státní pomoci (již byl schválen) a věrohodné úsilí o implementaci rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu „Sejdić-Finci“ (tato implementace si vyžádá ústavní změny a změny volebního zákona, ke kterým doposud nedošlo).

EU je v Bosně a Hercegovině aktivní prostřednictvím tří misí: (1)úřadem zvláštního představitele EU (EUSR), který byl v září 2011 spojen s (2) Delegací EU (bývalá Delegace Evropské komise, v jejím čele stojí od září 2011 Dán Peter Sørensen) a (3) vojenskými jednotkami (mise EUFOR Althea). EUFOR byla zahájena v prosinci 2004 jako nástupce mise NATO SFOR. Od února 2007 se postupně snižují počty jejích příslušníků (ze 7 tis. na současných 1,5 tis.) a v náplni její činnosti čím dál více převažuje výcvik BA vojsk nad dohledem a zajišťováním bezpečnosti a implementace Daytonských mírových dohod (tzv. exekutivním mandátem). O ukončení exekutivního mandátu EUFOR však zatím nebylo rozhodnuto. ČR byla v EUFOR zastoupena od počátku mise do léta 2008. V červenci 2010 bylo její zastoupení obnoveno. V současnosti je ČR v EUFOR reprezentována dvěma vojáky

Od r. 2003 působila v zemi rovněž unijní policejní mise EUPM, jejímž hlavním úkolem bylo asistovat bosenským institucím při vytváření účinného policejního systému, výcviku a školení policistů. V r. 2011 EU rozhodla o ukončení činnosti EUPM a převedení reziduálních aktivit EUPM pod Delegaci EU, která v rámci projektu předvstupní pomoci (IPA) zajistí pokračování policejních školení.

V rámci unijní pomoci západnímu Balkánu využívá BaH instrument pro předvstupní pomoc (Instrument for Pre-accession Assistance, IPA), a to konkrétně komponenty I (Transition Assistance and Institution Building) a II (Cross-Border Cooperation). Na období 2011–2013 se předpokládá financování projektů IPA v celkové výši 314 mil.EUR, tj. v průměru cca100 mil. EUR ročně. Čerpání těchto fondů však není v BaH podmínkách jednoduché, neboť ne vždy se daří BaH institucím dosáhnout shody na prioritách, na které projekty by měly být prostředky alokovány.

Od 15. 12. 2010, poté, co BaH splnila příslušné podmínky, rozhodla Evropská unie o tzv. vízové liberalizaci. To znamená, že občané BaH, kteří vlastní biometrické pasy, již nadále pro krátkodobé pobyty (do 3 měsíců) v tzv. schengenských zemích (tj. včetně ČR) nepotřebují víza.

Severoatlantická aliance (NATO) opakovaně potvrdila svůj zájem na přijetí BaH za svého řádného člena. Země provedla reformu svých ozbrojených sil, která je považována za jeden z největších úspěchů BaH od skončení války v r. 1995. Bosenští vojáci se účastní alianční mise v Afghánistánu (do r. 2008 také v Iráku) a mírových operací OSN. BaH byla v roce 2006 přijata do programu Partnerství pro mír (PfP), v roce 2008 obdržela tzv. „Intezifikovaný dialog“ a usiluje o získání akčního plánu členství („Membership Action Plan“ – MAP). Na zasedání ministrů zemí NATO v Bruselu 4. 12. 2009 bylo rozhodnuto, že MAP bude BaH aktivován poté, co země dosáhne potřebného pokroku v reformních snahách. Na jaře 2010 ministři zahraničních věcí členských zemí NATO rozhodli o udělení MAP pro BaH pod podmínkou, že MAP bude aktivován až po registraci vojenského majetku na státní instituce. Dohoda o řešení této otázky byla dosažena v březnu 2012, samotná registrace však bude trvat minimálně několik měsíců. Vývoj NATO průběžně sleduje i prostřednictvím Velitelství NATO v Sarajevu (NATO HQ Sarajevo).

Podle průzkumů veřejného mínění drtivá většina obyvatelstva dlouhodobě podporuje vstup BaH do EU. Vstup do NATO má rovněž výraznou většinovou podporu, avšak s velkými rozdíly mezi oběma BaH entitami (v Republice srbské jsou příznivci členství NATO v menšině, ve Federaci BaH se podpora blíží úrovni podpory členství v EU).

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Základní a nejdůležitější smlouvou pro BaH je Daytonská dohoda ze 14. prosince 1995, jejíž součástí jsou mimo jiné Ústava BaH a mandát HR (viz 2.1.).

BaH je členem OSN (od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 byla dokonce nestálým členem Rady bezpečnosti OSN), Rady Evropy (ratifikovala veškeré zásadní úmluvy), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), PfP, Unie pro Středomoří, Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Dlouhodobým cílem je členství v EU, NATO a WTO. Jednání o vstupu do WTO probíhají od roku 1992 a mohla by být ukončena za mandátu stávající vlády (tj. do r. 2014).

Nejdůležitější regionální organizace, jichž je BaH členem: Rada pro regionální spolupráci (RCC), Proces spolupráce jihovýchodní Evropy (SEECP), Jadransko-jónská iniciativa, Regionální iniciativa pro migraci, azyl a uprchlíky (MARRI), Iniciativa spolupráce jižní Evropy (CESI), Mezinárodní komise pro povodí řeky Sávy.

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Smluvní systém mezi ČR a BaH se opírá o smlouvy mezi ČSSR resp. ČSFR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií, do nichž obě země sukcedovaly na podzim 2007. Všechny tyto smlouvy nicméně potřebují revizi, neboť nevyhovují současným podmínkám. Součástí smlouvy o sukcesi je seznam smluv z let 1936–1992, zůstávajících v platnosti a smluv, jejichž platnost sukcesí končí.

Seznam smluv platných na základě sukcese, tj. od 30. 10. 2007

  • Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávským o zamezení dvojího zdanění v oboru dávek pozůstalostních (Praha, 24. 2. 1936)
  • Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek (Praha, 11. 2. 1956)
  • Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o letecké dopravě (Bělehrad, 28. 2. 1956)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29. 1. 1957)
  • Úmluva o spolupráci na poli sociální politiky mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií (Bělehrad, 22. 5. 1957)
  • Úmluva mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o sociálním pojištění (Bělehrad, 22. 5. 1957)
  • Správní dohoda o provádění Úmluvy mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o sociálním pojištění (Bělehrad, 22. 5. 1957)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 22. 10. 1962)
  • Ujednání mezi Správou civilního letectví ministerstva dopravy Československé socialistické republiky a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29. 6. 1963)
  • Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bělehrad, 5. 10. 1963)
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20. 1. 1964)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Bělehrad, 14. 3. 1964)
  • Ujednání o bezplatném recipročním léčení pracovníků československých a jugoslávských diplomatických misí a konzulárních úřadů sjednané výměnou nót (Praha, 19. 9. 1964)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (Praha, 17. 5. 1967)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962 (Praha, 15. 5. 1980)
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 2. 11. 1981)
  • Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Praha, 10. 12. 1981)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 13. 4. 1989)
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (Praha, 23. 5. 1989)
  • Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 8. 2. 1991)

Seznam platných smluv mimo sukcesi:

  • Memorandum o porozumění mezi MZV ČR a MZV BaH týkající se rozvojové spolupráce, 22. červen 2006, s dodatkem o osvobození z platby cel a daní, 2. duben 2009.
  • Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČR a BaH, 17. duben 2002, renegociovaná 9. 6. 2010.
  • Smlouva mezi ČR a BaH o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku, podpis 21. 11. 2007. Smlouva vstoupila v platnost dne 12. května 2010.
  • Meziresortní dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BaH, (podepsána18. března 2010). Ratifikační proces ukončen na obou stranách. Dohoda vstoupila v platnost dne 10. listopadu 2010
  • Protokol o spolupráci mezi MZV ČR a MZV BaH, 8. 11. 2007.
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter